autor: fyredancer
Tom se probudil na boku s obličejem přitisknutým k holému elegantnímu krku a vdechoval vůni čistého štěstí. „Bille,“ zašeptal a položil ruku na štíhlé tělo, které se k němu přitisklo.
„Mmm,“ odpověděl Bill tiše a spokojeně a zavrtěl se v jeho náruči.
Tom vtiskl polibky na jeho teplý krk a nahoru podél jeho čelisti. „Jsi tak spokojenej,“ zašeptal. Když Bill naklonil hlavu na stranu, Tom se zvedl na lokti a pokračoval v pronásledování Billových úst.
„Mm,“ zachrčel Bill na protest. Vykroutil se, aby unikl, a odvrátil obličej. „Ranní dech, zlato.“
„Jako by mě tohle mohlo zastavit,“ řekl mu Tom a natáhl ruku, aby k sobě naklonil Billův obličej. Navzdory protestům měl Bill na tváři lehký úsměv a tmavé oči zakryté rozkoší, když se Tom sklonil pro další polibek.
Posunuli se do lepší polohy, když se polibek prohloubil a Tom si pohrával jazykem s celými obrysy Billových úst, než se ponořil dovnitř. Zapřel se rukama vedle Billa, přitiskl jejich těla od pasu dolů k sobě a propletl jejich nohy. Tom věnoval Billovým ústům jemné, průzkumné sondy jazykem, až se nakonec špička Billova jazyka spojila s jeho.
„Ach,“ vzdychl mu Bill do úst. Jeho ruce přejely přes Tomovu páteř a pevně mu sevřely zadek, aby se jejich těla k sobě přitiskla ještě silněji. Oba vydechli a Tom zavřel ústa nad Billovými, vytvořil pečeť a nasál jeho propíchnutý jazyk do svých úst. Třeli se o sebe pomalými, línými pohyby, vzrušení mezi nimi narůstalo, ale tempo nezrychlovali.
Tom zasténal, když mu Bill rukama hladil a masíroval zadek a lehce odděloval půlky. Přerušil polibek, jeho jazyk opustil Billova ústa jako poslední a zmateně zvedl hlavu, když jeden z Billových prstů zajel mezi ně a třel se o jeho dírku. Nebyl to špatný pocit, ale bylo to zatraceně divné. Ještě nikdy se ho tam nikdo nedotkl. Těch pár dívek, které se o to pokusily, zarazil, protože si mylně myslely, že rocková hvězda jako Tom si musí užívat exotické sexuální hrátky.
„Co…?“ Začal Tom a prst se stáhl. Bill ho znovu chytil oběma rukama za zadek a stiskl.
„Hmm?“ Zahučel Bill v otázku. Byl zarudlý, s rozzářenýma očima. „Líbí se ti to, Tome.“
„Och,“ řekl Tom a oči se mu rozšířily. Když se Bill kousl do rtu a podíval se na něj se zarudlými tvářemi a jiskřícíma očima s těžkými víčky, prsty napjatými jako líné kočičí tlapky, zatímco hnětl Tomův zadek, duševní spojení se obrátilo. „Oh tys chtěl… chtěl jsi… něco?“
Teď se Billovy oči leskly potlačovanou radostí. „Chceš něco, Tome?“ Zamručel a znovu vtiskl prst mezi Tomovy půlky.
Ten zavřel oči, sklonil hlavu, líbal Billa silněji a třel jejich penisy o sebe. Bill byl mezi jejich břichy tvrdý, a jak se špička jeho penisu pohybovala proti Tomovu břichu, zanechávala za sebou stopu z prvních kapiček štěstí. „Bože,“ zasténal Tom a znovu se proti Billovi pohnul. Snažil se představit si to. Billův prst se znovu dotkl jeho dírky, zatímco jejich ústa hladově spolupracovala.
Ozvalo se rychlé štěknutí, které je varovalo. Pružiny zaskřípěly a postel se pod nimi zhoupla, když se k nim přidal někdo třetí.
„Hoggle,“ zasténal Tom, když Bill zabručel a jeho ruce se stáhly. Bill se pohnul, aby popadl peřinu, převalil se a pustil Toma. „Zatraceně, chlapče,“ vzdychl Tom, posadil se a ujistil se, že má peřinu omotanou alespoň přes pas. Pokrčil koleno, aby si ochránil vadnoucí erekci, když Hoggle vyrazil vpřed a skutečnost, že byl osloven, považoval za pozvání.
„Buď na něj hodnej,“ namítl Bill a přitáhl si peřinu k hrudi, zatímco se schoulil do klubíčka vedle jejich rozházených polštářů. „Neudělal nic špatnýho, pokud jde o něj.“
„Jo, já vím,“ řekl Tom zničeně a pohladil svého psa po tmavé hlavě, když Hoggle dychtivě přitiskl čenich k jeho hrudi. „Potřebuje jít ven. Jen bych si přál, aby si to líp načasoval.“
Bill se na něj usmál a povytáhl obočí. „Asi tak o půl hoďky až hoďku později?“
„Jo,“ řekl Tom a povzdechl si. Celé tělo měl napjaté a mravenčilo ho a navzdory přerušení chtěl rozhodně pokračovat. A i když si byl jistý, že Bill je nejspíš dostatečně otevřený, dostatečně připravený z předchozího večera, něco Tomovi říkalo, že kdyby pokračovali, neznamenalo by to nutně, že by byl Bill ten dole. „Jo, aspoň tak.“
„Tome,“ začal Bill a ve tváři se mu objevil zamyšlený výraz.
„Do prdele,“ vyjekl Tom a podíval se na hodiny na nočním stolku za Billem. „Ten test, máme hodinu na to, abychom se připravili a dojeli tam…“
Billův obličej poklesl.
„… a to nebylo to, co jsi mi chtěl říct, že?“ Uzavřel Tom.
Billovy rty zaškubaly. „Ne, to jsem nechtěl,“ souhlasil. „Chtěl jsem jen říct, že jestli ještě nejsi připravenej, tak to naprosto chápu. Nechci, aby sis myslel, že na tebe tlačím.“
Tom přikývl a ani se nesnažil předstírat, že neví, o čem Bill mluví. „Já… přemýšlím o tom,“ odpověděl a jazykem si navlhčil rty, které mu poněkud vyschly.
Bill si objal kolena. „Chceš se podělit o své obecné myšlenky?“ Vyzval ho a naklonil hlavu na stranu. Vypadal spíš zvědavě než úzkostlivě nebo náročně, a tak neuvěřitelně krásně, že ho Tom chtěl hned na místě shodit do peřin. Samozřejmě až poté, co umlčí Hoggla. Kobereček v koupelně se dal snadno vyprat…
Tom zavrtěl hlavou, a pak zamrkal, když se Billovy oči rozšířily. „Ne, nemyslel jsem to tak… promiň, odbočil jsem od myšlenek. Já… já nejsem… proti, dobře?“ Řekl a doufal, že tím vyjádří matoucí směs vzrušení a reflexivního odporu, se kterou se potýkal od chvíle, kdy se mu Bill den předtím otřel přímo o zadek. Bože, tak trochu chtěl, aby to Bill teď udělal znovu. Přinejmenším by mu to pomohlo vytvořit si pevný názor. Nebo by cítil Billa pevně na sobě.
Bill propukl v obrovský, úlevný úsměv.
„Okay, to jsem rád,“ řekl šťastně a zatleskal rukama, jako by ho Tom obdaroval nečekaným dárkem.
Tom zasténal a opřel se o jednu ruku, aby se k Billovi přiblížil. „Musíš přestat být tak sexy, nebo se s tebou pokusím vyspat tady a teď,“ řekl a snažil se Billa načapat s roztaženými rty.
Bill vyjekl a oběma rukama ho od sebe odstrčil.
„Co, jsi v pořádku? Ublížil jsem ti?“ Vykřikl Tom znepokojeně.
Bill zavrtěl hlavou a zvednutím brady němě naznačil, že je jejich host dál na posteli. Tom se podíval na Hoggla, který seděl uprostřed postele, vrtěl ocasem a hlavu měl v očekávání zakloněnou.
„Nebudeme to dělat,“ řekl Bill tónem naprosté autority, „před ním“.
Tom protočil očima. „Chtěl jsem jen polibek.“
„Uh–uh, pane,“ odpověděl Bill a plácl Toma přes ruku, když ji posunul, aby mu ji položil na koleno. „S tebou se polibek změní v plnohodnotnej necking, pak se přesuneš na druhou metu, když mi vyřadíš vyšší mozkové funkce, a vzápětí už budu jen vědět, že ležím na břiše a pes se dívá, zatímco ty mě šukáš.“
„Okay, Okay!“ Tom ho spěšně přerušil a rozhlížel se po nějakém vhodném oblečení, které by si mohl obléct, než vyleze z postele. Žádné tam nebylo, takže ho čekala dlouhá cesta ke skříni, a když už tam bude, mohl se rovnou obléknout celý. „Vezmu ho ven – přidáš se k nám?“
Bill na něj vytřeštil oči a zavrtěl hlavou. „Děláš si srandu? Chceš přece, abych byl oblečený a připravený včas, abych stihl naši schůzku, ne?“
Tom přikývl, pohrál si jazykem s piercingem ve rtu a uznale pozoroval linie Billova těla, které byly vidět přes peřinu. „Tak tedy později.“
Bill se ušklíbl a schoval hlavu do polštáře. „Běžte, šup,“ mávl na ně.
Když Tom vylezl z postele, hvízdl. „Pojď, Hoggle, půjdeme se projít!“
Hoggle odpověděl vzrušeným štěkotem a vyškrábal se za ním. Udělal několik rychlých kroků ke dveřím ložnice, pak se otočil a vzrušeně poskakoval na místě, jako by se Toma ptal: „Co se bude dít?“
Tom si nemohl pomoct, ale musel se nad svým psem zasmát. „Až se táta vyčůrá a udělá ze sebe slušnýho člověka.“
„Oh, tak to bude trvat celý dopoledne,“ zažertoval Bill, takže se Tom otočil a věnoval mu svůj nejděsivější pohled.
Bill vypadal celkem nevzrušeně. „Pospěš si,“ poradil mu, „a když budeš hodnej, podívám se, jestli bych ti nemohl opéct nějaký toast.“
***
V polovině jízdy taxíkem Tom odtáhl ruku od Billovy, založil si ruce na prsou a rozladěně hleděl z předního okna. To ráno i předchozí večer byly tak idylické, že Tom dokázal na chvíli zapomenout, že ho ještě čeká těžká volba. Georg a Bill si rozuměli, jako by byli přáteli už léta, a celkově to byl příjemný večer, přestože většina vtipů byla právě na jeho účet. Než se večer rozešli, Tom Georgovi slíbil, že Billa přivede na úterní schůzku kapely, aby se seznámil s ostatními.
„Něco mi říká, že Bill bude odteď víceméně stálou součástí tvýho života,“ řekl Georg moudře.
Bill se na něj usmál a Tom sevřel čelist. „Víceméně,“ byla jediná odpověď, na kterou se zmohl. I kdyby nebyli spolu, kdyby test prokázal, že jsou dvojčata…
Poté se Tom s Billem vrátili do Tomova apartmá, a zatímco Bill vybaloval další věci, vzal Tom Hoggla na procházku v naději, že svého nekonečně vynalézavého psa unaví natolik, že je nechá pár hodin o samotě a nenajde si žádnou novou lumpárnu, kterou by v apartmá napáchal. Mise byla úspěšná, Tom se vrátil k Billovi a zbývající hodiny vědomí strávili spolu zamotaní a zpocení ve vínových peřinách, které Tom nacpal do pračky, než odešli na schůzku. Tom zamumlal něco o kondomu a Bill zavrtěl hlavou a naléhavě si Toma přitáhl k sobě.
„Tome,“ řekl Bill a vypadal malý a opuštěný na druhé strašně sedačky.
Tom zavrtěl hlavou. „Měli bychom se nechat otestovat,“ řekl nahlas a chtěl to říct na rovinu, dokud na to ještě myslel.
Billovo čelo se svraštilo. „Tome, jsme na cestě k…“
„Ne, myslím… ten druhý druh testu,“ řekl Tom a přejel si prsty levé ruky po předloktí. „Abychom se ujistili, že jsme oba, však víš… negativní.“
„Jsem si jistý, že jsme,“ řekl Bill a jeho hlas zněl tiše.
„Doufáš, že jsme,“ opáčil Tom, na chvíli zavřel oči a pohodil hlavou. Kdyby něco měl a nakazil tím Billa, zničilo by ho to. To by si neodpustil. „Měli bychom prostě…“
„Fajn,“ řekl Bill, a to slovo tak tiše zapadlo do prostoru mezi nimi. „Tak si domluvíme i tohle.“
Tom přikývl. Přemýšlel, jestli by to šlo zařídit už dnes, protože teď, když zažil sex bez kondomu, to bylo rozhodně něco, v čem chtěl pokračovat.
S Billem, jenom s Billem.
„Můžeme ještě…?“ Začal Bill, a když se na něj Tom podíval, tiše řekl: „… bez…“ a vyřkl slovo „kondomu“.
Tom se zašklebil. Věděl, že by měl říct ne; rozhodně věděl, že by měl být zodpovědný, kdyby Bill nechtěl být, a měl by si nějaké kondomy položit na noční stolek, aby bylo jasné, že budou v bezpečí, dokud nedostanou povolení. Kromě vyhlídky, že jsou si oba naprosto jistí, že jsou čistí, však byla pověrčivá jistota, že pokud něco mají, už si to navzájem předali. Nakonec, upínaje se k této téměř jistě nelogické myšlence, přikývl. „Nechci ti ublížit,“ řekl ale stejně.
„Neublížíš,“ odpověděl Bill a podíval se na Toma s takovou důvěrou, až se mu sevřelo srdce.
Možná budu muset, prolétlo Tomovi hlavou a pevně se kousl do rtu.
Když taxík konečně zastavil uprostřed neznámého obrubníku, Tom poslepu nahmatal v peněžence peníze, a aniž by zkontroloval jejich nominální hodnotu, podal muži za volantem složenou bankovku, a pak se vyškrábal ven za Billem, který vyklouzl z náhle otevřených dveří, jako by ho pronásledovali. Taxikář mu poděkoval a Tom to sotva slyšel, soustředil se na Billa, který stál u obrubníku se shrbenými rameny a rukama se objímal jako štít.
„Hej,“ řekl Tom, připojil se k němu a pokusil se ho vzít za ruku, ale ta byla ve smrtelném sevření omotaná kolem kloubu jeho druhé paže. „Pojď, jsme… jsme tady.“
Bill zavrtěl hlavou, natáhl se, aby si upravil sluneční brýle a setkal se s Tomovým pohledem. „Tome, nechme to tak,“ řekl tichým a naléhavým hlasem. „Zapomeňme na to, pojďme na oběd, na Staten Island, na představení na Broadwayi, někam… kamkoliv.“
Tom znovu sáhl po Billově ruce a trošku se uvolnil, když mu dovolil ji vzít. „Vykašlat se na test?“ Zeptal se.
„Jo,“ řekl Bill a povzdechl si, jako by Tomovu odpověď už znal. „Rozmyslel jsem si to, já… já už nechci,“ řekl.
„Proč ne?“ Zeptal se Tom a chtěl si Billa přitáhnout do náruče a pohladit ho po rovných černých vlasech, ale místo toho se nervózně rozhlédl po přeplněném chodníku.
„Mám strach,“ zašeptal Bill a donutil Toma přistoupit blíž, aby ho slyšel. „Mám pocit, že se mi vzdaluješ.“
Tom zavrtěl hlavou. „Jsem tady.“
Bill zavřel oči, olízl si rty, polkl a nadechl se. Otevřel oči a upřel na Toma intenzivní pohled. „A co potom?“
Tom si povzdechl. „Musíme to udělat,“ řekl a tvrdě dodal: „Tohle byl tvůj nápad.“
Bill se nadechl, jako by dostal facku, a v očích mu rychle zajiskřilo. „Fajn,“ řekl a nakonec přikývl. „Fajn, jdeme.“ Jeho ruka se v Tomově křečovitě sevřela, ale on ji odmítl pustit.
Prozatím.
Průčelí budovy bylo stejné jako mnoho jiných, kolem kterých Tom prošel nebo do kterých vstoupil; šedivé řady oken stažených béžovými žaluziemi, otočné dveře vedle jediných skleněných dveří s nápisem „pull“. Tom fungoval na autopilota, a tak raději zatlačil a zabručel, když se Bill natáhl kolem něj, aby je otevřel. Někde během přecházení přes šedivě skvrnitou černou žulovou podlahu vstupní haly pustili svoje ruce. Bill znovu omotal ruce kolem svého těla a Tom zabořil ruce do kapes, aby zabránil nervóznímu pohrávání.
Firma, která prováděla genetické testy, měla malé apartmá v prvním patře. Když Tom strčil do dveří, čekárna byla prázdná a recepce neudržovaná. Když se zastavil u pultu a rozhlížel se, jestli mu někdo nepomůže, zamířila k němu žena v bílém laboratorním plášti. Měla mléčně bledou pleť, ve tvářích rudé květy barvy a zlaté vlasy měla stažené do úhledného drdolu, z něhož jí neunikl jediný pramínek.
„Vy jste objednaný na dvanáct třicet?“ Zeptala se ho žena s lehce ustaraným výrazem. „Omlouvám se, ale naše asistentka tu dneska není.“
„Ano, a právě jsme dorazili,“ řekl Tom.
Žena přikývla, natáhla krk a zřejmě si konečně všimla i Billa. „Společně, nebo odděleně?“
Bill se ozval za Tomem dřív, než stačil otevřít ústa. „Společně,“ řekl Bill.
Tom bezradně přikývl, když na něj laborantka obrátila tázavé světle modré oči.
„Dobře, pojďte se mnou, prosím, támhle těmi dveřmi,“ řekla a kývla na dveře vedle pultu.
Byly ze strany čekárny zamčené a ona jim je otevřela a posunula si do ohbí ruky desky s dokumenty.
„Jsem Sam Bennettová,“ řekla jim, krátce a pevně podala Tomovi ruku, a pak natáhla ruku k Billovi. „Nepotřebuji vaše jména. Chápu, že to má být naprosto důvěrné.“
„Přesně tak,“ přikývl Tom, sklonil hlavu a přejel si jazykem po piercingu ve rtu. To, že ho nepoznala, by asi nemělo být velkým překvapením – rozhodně nevypadala jako žena, která by chodila na koncerty podobných kapel, jako byla ta jeho. Na druhou stranu, člověk nikdy neví.
„Tudy,“ řekla.
Sam je zavedla do beztvaré bílé místnosti lemované nerezovými pulty. Uprostřed stál stůl obložený čtyřmi židlemi. Odložila desky a gestem jim naznačila, aby se posadili, a odcupitala k jedné ze zásuvek na opačné straně místnosti. Dveře se za nimi tiše zavřely.
Když se posadili ke stolu, Tom se rozhlédl po něčem, co by odpovídalo odběru krve. Nepodobalo se to žádné laboratoři, kterou kdy navštívil. Posadil se na kraj židle a koleno mu začalo nervózně poskakovat. Chtěl se natáhnout po Billově ruce, ale Bill byl otočený na druhou stranu, plně soustředěný na laborantku na druhé straně místnosti, s tváří staženou do nešťastných vrásek.
„Čeho přesně se bude týkat test?“ Zeptala se Sam nenuceně, vrátila se ke stolu a položila na něj něco, co vypadalo jako podlouhlé Q-tipy uzavřené neprůhledným plastem.
Tom se podíval na Billa, který se na něj usilovně nedíval. „Ehm, chceme srovnání DNA,“ odpověděl. „Nás dvou. Abychom zjistili, jestli jsme dvojčata.“
Sam se posadila a s aktivní zvědavostí v bleděmodrých očích se dívala z jednoho na druhého. „Jednovaječná, nebo dvojvaječná?“ Zeptala se naprosto klidným hlasem.
„Jednovaječná,“ řekl Bill velmi tlumeně.
„Hm,“ pronesla Sam, a teď se zamračila. Znovu se podívala z jednoho na druhého. „Nic takového nevidím,“ pokrčila rameny.
Tom se podíval na své poskakující koleno a s vypětím sil ho zastavil. Toho rána nevzal Hoggla na každodenní procházku a po vydatném spánku měl energie na rozdávání. Chtěl být kdekoli jinde než tady.
„Jak to uděláme?“ Zeptal se Tom, když Sam zvedla jeden z uzavřených Q-tipů.
„Ach, promiňte,“ řekla Sam a nevypadala ani trochu kajícně. „Udělám vám každému výtěr z úst. Nebudu vás vůbec zařazovat do našeho systému, takže jestli můžete zaplatit v hotovosti nebo vypsat šek na…“
„Můžu zaplatit v hotovosti,“ přerušil ji Tom rázně.
„Skvělé,“ přikývla Sam. „Jakmile budeme mít vaše výtěry, provedeme test. Uděláme ho víckrát, abychom si byli jistí, že vám dáme přesné výsledky. A jak rychle ty výsledky potřebujete?“
„Co nejdřív,“ řekl Bill a trochu víc se narovnal.
Sam znovu přikývla. „To je v pořádku. Naše laboratoř má sice o víkendech zavřeno, ale můžeme vám výsledky poslat poštou – když si zaplatíte expres, měly by vám přijít zítra.“
Tomovi se sevřelo hrdlo. Podíval se na Billa, který se kousal do rtu a svíral v rukou stůl tak pevně, až měl bílé klouby.
„Fajn,“ vykoktal nakonec Tom. Tak brzy? Myslel si, že s Billem stráví aspoň víkend.
„Nemohla byste zavolat?“ Zeptal se Bill.
„Předpokládala jsem, že ani jeden z vás nebude chtít naší laboratoři uvádět své telefonní číslo,“ řekla Sam a kmitala pohledem sem a tam. Její výraz byl studovaně neutrální.
Tom přikývl. „Dobrá úvaha,“ vyhrkl. „Díky.“
„S tím si nedělejte starosti,“ odpověděla Sam. Znovu zvedla tampon a rukou v rukavici nahmatala tyčinku na jeho konci a stáhla uzávěr. „Otevřete, prosím.“ Nejdřív se naklonila k Billovi.
Bill zvedl hlavu a otevřel ústa, ruce stále pevně zkřížené na hrudi s výrazem dítěte, které nechce brát léky nebo něco stejně nepříjemného. Sam ponořila tampon do Billových úst a zase ho vyndala, zavřela ho a vzala do ruky černý fix.
„Vaše iniciály, prosím,“ požádala.
„BK,“ odpověděl Bill. Očima přelétl k Tomovým, a pak rychle uhnul pohledem.
Sam označila první tampon, zvedla druhý a s očekáváním pohlédla na Toma, který se naklonil blíž a bez vyzvání otevřel ústa.
Trvalo to jen vteřinu. Tampon klouzal po Tomově vnitřní straně tváře. Laborantka ho uzavřela a bylo hotovo.
„TT,“ řekl jí Tom.
„Dobře,“ řekla. „Potřebuju vaši adresu, platbu a je to.“
Bill se postavil a přešlapoval kolem stolu, zatímco Tom načmáral svou adresu na poštovní štítek, který byl připnutý na klip. Laborantka mu sdělila částku, kvůli které ani nemrkl okem a naskládal jí bankovky do ruky. Když pustil poslední stovku a strčil si peněženku do zadní kapsy, zmocnil se ho fatalistický strach, že dělá něco neodvolatelného, něco, co by neměl.
„To je všechno,“ řekla Sam.
„Tak snadný,“ řekl Bill za Tomem a znělo to hořce.
Sam přikývla. „Zítra už budete mít výsledky v ruce.“
Nepoděkovala jim, když je vyprovázela ven, za což byl Tom vděčný. Když znovu vstoupili do čekárny, Sam řekla: „Opatrujte se,“ na což Bill odpověděl mávnutím přes rameno a Tom řekl: „Vy taky.“
Když opouštěli soukromé apartmá, pokusil se chytit Billa za loket. Ten se však vytrhl z jeho sevření a otočil se na něj s planoucíma očima.
„Co máš za problém?“ Chtěl vědět Tom.
„Ty, Tome, ty jsi můj problém,“ řekl Bill, ale jeho výraz povadl a vypadal, že se brzy zhroutí.
„Hej, nedělej to,“ řekl Tom, přistoupil k Billovi, vzal ho do náruče a vzdychl, když ho Bill nechal. „Tohle nedělej. Proč jsi tak rozrušenej? Vždyť už jsi o tom přesvědčenej, ne?“
Bill zavrtěl hlavou, tmavé prameny vlasů se tím pohybem zavlnily Tomovi na tváři. „Ale ty nejsi,“ zamumlal. „Co se tím změní, Tome? Co ti to dokáže?“
„Později,“ zaskřehotal Tom a hrdlo se mu znovu stáhlo napětím. „Promluvíme si o tom později, ano?“ Mělo by to změnit všechno, ale nedokázal to říct. Nebyl připravený čelit Billovým vášnivým argumentům.
Bill frustrovaně zasténal a objal Toma kolem ramen, rukama mu kreslil pevné kruhy po zádech. „Co teď?“
Zítřek tu měl být cobydup; těžce se rýsoval v popředí Tomovy mysli. Musel udělat všechno pro to, aby myšlenky na něj odložil na později, protože čas zastavit nedokázal.
„Oběd,“ odpověděl a polechtal Billa na žebrech. „Pojď, dáme si oběd, oba se budeme cítit líp. Už žádný vážný myšlenky s prázdným žaludkem.“
Bill mu věnoval smutný pohled, ale nakonec přikývl. „Tak jo. Okay. A radši mi kup zmrzlinu, protože tohle byla asi nejhorší návštěva u doktora, jakou jsem kdy zažil.“
„To máš pravdu,“ řekl Tom a až příliš rád slíbil něco tak snadno splnitelného.
***
Nebylo možné, aby se ti dva volně potulovali po rušných ulicích, jak by se Tomovi líbilo, ať už s novým účesem, nebo bez něj. I když mu ta myšlenka prolétla hlavou, při vzpomínce na to, že jejich zpěvák málem přišel o skalp, když se k němu seběhla skupinka dívek, která bůhví proč chtěla dostat jeho vlasy, zarazila Tomovy toulavé tendence. Nemohli se toulat po většině klasických pamětihodností, dokud nezařídí prohlídku s doprovodem bodyguarda. Tom byl chvíli skleslý, že nemůže Billovi věnovat autentický zážitek z New Yorku, dokud si nahoře na ulici nevšiml vozíku s hot dogy. Ten byl po cestě, aby si chytli taxi.
„Dáš si hot dog?“ Nabídl Tom a už sahal po peněžence. Začaly se mu sbíhat sliny při představě pravého newyorského hot dogu z pouličního vozíku.
Bill na něj vrhl vyděšený pohled, když naznačil, aby si k obědu dali Hogglea. „To si děláš legraci.“
„No tak, všechny se dělaj z hovězího,“ přemlouval ho Tom.
„Jediná dlouhá, tlustá a růžová věc, kterou si strčím mezi rty, je tvůj penis,“ prohlásil Bill a přiměl dvojici žen v byznys obleku, aby si ho letmo prohlédly. „Víš, co v nich je, Tome? Jsou nechutný.“
Tom stále lpěl na vyhlídce, že bude v Billových ústech. „Ehm, co?“ Zeptal se inteligentně a představil si, jak klouže svým penisem po Billových hříšně hebkých rtech.
Bill si odfrkl. Vrásky stresu z jeho tváře zmizely, a teď vypadal pobaveně. „Děkuju za nabídku; ne, nechci hot dog. Jsou pro tebe škodlivý, plný dusičnanů.“
„Okay, žádný hot dogy,“ řekl Tom s lítostí a zvedl ruku, aby přivolal nejbližší projíždějící taxík.
Skončili v luxusním baru, který byl otevřený jen v době oběda a nebyl přístupný široké veřejnosti. Nešlo ani tak o to, že by chtěl Billa brát na exkluzivní místa, i když ho chtěl mít jen pro sebe, jako spíš kvůli jejich bezpečnosti, a proto, že chtěli zůstat víceméně nerušeni. Bar nabízel slušné polední menu, a tak si objednali několik různých jídel a podělili se o ně, zatímco se Tom snažil nebýt v pití příliš vpředu před Billem.
„Neměl bys tolik pít,“ řekl mu Bill. „Pak už mi nebudeš k ničemu.“
Napomenutí bylo možná potřeba, protože Tom si objednal už třetí martini a byli teprve v polovině oběda. Tón i načasování ho zasáhly, protože napomenutí zaznělo, když měl skleničku na půli cesty ke rtům. Napil se martini, odložil ho a řekl: „O co jde? Je to jen drink.“
„Plus ty další dva, co už jsi měl,“ poznamenal Bill.
„No a?“ Vystřelil Tom zpátky a začal se bránit. „Nebudu přece řídit…“
„To ani nemůžeš,“ připomněl mu Bill. „Sebrali ti řidičák kvůli řízení v opilosti. A já jen říkám, že bych byl radši, kdybys nepil víc, než je nutný – už nejsme na dovolený.“
Tom třel stopku sklenice mezi palcem a prsty, takže mu poněkud klouzala po lakovaném povrchu. „Mluvíš jako otravná manželka – a to ani nejsme svoji,“ vyhrkl Tom otráveně. Byl v pokušení martini zvednout a ze zlomyslnosti ho naráz vypít, ale uznal, že to není dobrý nápad. Hřejivá záře dobré vůle, kterou mu dva drinky dodaly, se rozpustily pod tíhou narůstajícího konfliktu.
Billova tvář zbělela a ztuhla a prudce vydechl nosními dírkami, když se narovnal. „Jestli jsi v poslední době zapomněl, tak já nejsem žena,“ řekl Bill a jeho slova byla ostrá a tak chladná, že z nich klidně mohly padat kostky ledu. „I když předpokládám, že kdybychom byli manželé, tak pokud jde o tebe, byl bych ta žena, že?“
„To… co?“ Zeptal se Tom otupěle a nechtěl si přiznat, že je na tuhle hádku příliš opilý, ale snažil se dohnat náhlý směr, který Bill do rozhovoru vnesl.
„Dokud ty šukáš mě, že? Protože dokud si ho nenecháš strčit do zadku, nejsi tak úplně gay,“ řekl Bill a oči mu ztvrdly. „A ten, kdo to dělá, musí být v tom vztahu žena, co?“
„Nic z toho jsem neřekl!“ Vybouchl Tom nevěřícně.
„Ale nic z toho nepopíráš,“ řekl Bill, pevně opřel nohy o zem a hodil ubrousek na talíř, na kterém se vršila hromada napůl snědeného jídla.
„Počkej, kam jdeš?“ Dožadoval se Tom a napůl se zvedl, když se Bill postavil na nohy.
„Nejsem tvoje malá ženuška, Tome,“ řekl Bill a popadl tašku přes rameno. „Možná jsem v tobě vzbudil špatný dojem, když jsem tě nechal pořád nahoře. Můžu si jít, kam chci.“
„Já vím, že můžeš,“ řekl Tom jednoduše. „Ale kam…“
„Pryč od tebe,“ odpověděl Bill, tvář měl červenou a oči nešťastné. Začal couvat k úzkému schodišti, které vedlo do přízemí dvoupatrového baru. Druhé patro bylo určeno pro VIP hosty, i když to nebylo nikde napsáno, a Tom s Billem si zatím nerušeně užívali jídlo.
„Ne… nechoď,“ řekl Tom, postavil se na nohy a chytil se opěradla židle. Měl omračující pocit, že se připletl doprostřed hádky, které ani nerozuměl. Byl si jistý, že opět narazil přímo do jednoho z Billových skrytých problémů.
„Proč ne?“ Dožadoval se Bill. Strnule stál na místě a ruce si znovu zkřížil na hrudi.
„Protože jestli utečeš, jak se ti budu moct omluvit?“
Bill vydal tichý zvuk a jeho postoj trochu roztál, ale jeho tvář zůstala zamračená. „Pokračuj,“ řekl.
„Jsem kretén a omlouvám se,“ řekl Tom. Došlo mu, kde udělal tu hroznou chybu, když naposledy píchl do vosího hnízda – Bill mu dal několik příležitostí k omluvě a on žádnou z nich nevyužil. To, že ho teď Bill miloval, neznamenalo, že by mu neudělal ze života peklo, kdyby tu chybu udělal znovu.
„A?“ Bill povytáhl bezchybné tmavé obočí.
Tom o tom musel chvíli přemýšlet. „A já si nemyslím, že jsi žena,“ řekl a vložil do očí veškerou svou upřímnost. To mu bylo tak vzdálené, že ho trochu šokovalo, když se zdálo, že se Bill na tento bod upnul. „Byla to jen hloupá, nevhodná poznámka. Je to takový debilní rčení, víš? Nemyslel jsem to tak…“
„Dobře,“ přerušil ho Bill a přešel zpátky k němu. Jeho hnědé oči byly nečitelné. „Přál bych si, abys to neříkal.“
„Já taky,“ řekl Tom, sklonil hlavu, podíval se na třetí martini a snažil se vzpomenout, proč si ho objednal. Tehdy mu to připadalo jako dobrý nápad, ale opravdu ho potřeboval? Měl Billa. Měl by co nejlépe využít jejich společný čas. „Máš pravdu, už bych neměl pít, a navíc jsem idiot.“
„No, hlavně že to víš,“ zašeptal Bill a natáhl se, aby Toma konečky prstů pohladil po tváři. Objal ho a povzdechl si, pak vydal potěšený zvuk, když mu Tom objetí opětoval.
Dlouhé chvíle mlčeli a Bill ho hladil po zádech a uvolňoval napětí, které se mu během jejich krátké hádky pevně stáhlo ve svalech. Ticho bylo elektrizující, náboj mezi jejich těly pro změnu nebyl sexuální. Tom se nadechl, sáhl Billovi na kůži pod uchem a dal mu tam malý polibek. Pil, choval se jako kokot a byl na cestě zpátky vydat se na nesprávnou cestu a Bill si zasloužil vědět proč.
„Mám strach,“ přiznal nakonec Tom a přitiskl tvář k jeho krku. „Mám příšernej strach z toho, co s náma bude, až přijdou ty výsledky.“
Bill přikývl a objal ho pevněji. „Nemělo by na tom záležet,“ odpověděl tlumeně, ale rázně.
„Záleží,“ opáčil Tom. „Protože jestli jsme? Byl bys můj jedinej zbývající příbuznej z masa a kostí.“
„Jsi můj milenec,“ řekl Bill a trochu zalapal po dechu, když ho Tomovy paže drtivě objaly a snažily se ho přitisknout ještě blíž, i když mezi jejich těly nebyl ani milimetr místa, když nepočítáme jejich oblečení. „Potřebuju tě, Tome. Nemůžu tě teď nechat jít.“
„Ale jestli jsme…“ Tom ani nedokázal tu větu doříct.
„Nikdo se to nemusí dozvědět,“ zašeptal Bill. „Už jsi řekl svýmu manažerovi, že vypadáme podobně, že? Kdokoli něco řekne, můžeme to zahrát do autu, že je to jen náhoda.“
Tom beze slova zavrtěl hlavou. Nedokázal ovládnout, jak se bude cítit, až tu obálku otevře, a konečně se dozví pravdu. Navzdory všemu, co Bill chtěl, navzdory tomu, co potřebovali, se děsil toho, že kdyby dostal takové potvrzení, že jsou dvojčata, nadobro by od sebe Billa odehnal. A přesto toužil po místě, kam Bill dospěl, věděl, že jim je spolu lépe než kdy jindy odděleně a že to, čím jsou, jsou milenci, ne bratři.
Na ničem jiném nezáleželo.
„Vezmi mě do postele,“ zašeptal Tom Billovi do krku.
„Co?“ Zašeptal Bill a zvedl Tomovu tvář ze svého krku, aby se mu podíval do očí.
„Chci být s tebou,“ řekl Tom. „Potřebuju. Chci říct… máš ještě hlad?“
Bill se rozzářil širokým, úžasným úsměvem. „K čertu s jídlem, najíst se můžeme potom.“ Natáhl se dolů a přes pytlovité džíny stiskl Tomův zadek. „Pojďme domů.“
Taxík nedokázal jet dostatečně rychle, aby splnil jejich přání. Tom se nemohl přestat Billa dotýkat; pohladil ho palcem po kloubech, přitiskl mu ruku na čelist a prsty mu prohrábl tmavé vlasy s rudými a blond pramínky. Bill se k němu přitiskl tak blízko, že mu seděl skoro v klíně, a jejich tváře byly tak blízko, ale ani jeden z nich nepřijal pozvání roztažených rtů. Tom totiž věděl, že kdyby začal Billa líbat, skončilo by to něčím víc než jen tím, že by si vlezl do jeho klína.
Mohli se však na sebe dívat a Tom se snažil nabažit dosyta. Přejížděl očima po Billovi nahoru a dolů všude tam, kde se ho nemohl dotýkat. Věděl, co chce, ale nevěděl, jak o to říct.
Ruku v ruce se vypotáceli zpátky k Tomovi, prošli vrátnicí, úzkou chodbou s kobercem, která vedla k výtahu, a jakmile se kovové dveře zavřely, Bill byl na něm.
„Chci tě,“ hlesl Bill a políbil ho na tvář, na ústa, když Toma přitiskl zpátky k výtahu. Rukama ho objal kolem pasu a pevně ho držel, zatímco mu rukama zajel pod tričko.
„Já tebe taky, bože,“ zasténal Tom a zaháknul nohu kolem Billa, aby se ho pokusil dostat blíž.
Bill zalapal po dechu a přitiskl jejich boky k sobě. Nabídl mu své rty a jazyk a Tom otevřel ústa a pozval ho dovnitř, když Billa objal kolem ramen. Jejich ústa na sebe narazila a zuby o sebe cvakly silou toho vášnivého polibku. Billův jazyk v jeho ústech vířil, omotával se kolem jeho a jejich těla se tiskla k sobě.
Nakonec se Bill odtáhl a oba ztěžka oddechovali. „Chci se s tebou milovat,“ zavzdychal. „Dovolíš mi to? Prosím?“
Tom začal přikyvovat dřív, než plně vstřebal význam té otázky, a reagoval na naléhavost v milencově hlase. Když mu to došlo – o co Bill žádá – přikývl pomaleji a kousl se do rtu. Hlavou mu prolétla krátká vzpomínka, jak mu Bill zarývá své dlouhé nehty do ramen a žádá ho, aby ho připravil.
„A co tvoje nehty?“ Zeptal se Tom, i když nehledal záminku, ale spíše měl strach, že Billa pustí tam, kde ještě nikdo nebyl. Nikdy si do zadku nestrčil ani vlastní prst.
Bill se opřel o jeho rameno, usmál se a zvedl ruku, aby mu ukázal černé nehty. Bílé konečky byly pryč a všechny byly krátké.
„Tak fajn,“ řekl Tom, povytáhl obočí a Bill se na něj usmál ještě víc a nevypadal ani trochu zahanbeně. „Kdy jsi to udělal?“
„Někdy během posledních čtyřiadvaceti hodin, a to je všechno, co ti k tomu řeknu,“ řekl Bill skromně a znovu se natáhl, aby Toma chytil za zadek.
Tom zavřel oči a čekal, až se Billův dech rozvlní po jeho tváři a ústech a rty se přesunou na jeho. Znovu se k sobě přiblížili a Tom vtáhl Billův jazyk do svých úst, masíroval ho a kroužil kolem kuličky jeho piercingu.
„Můžu?“ Zamumlal Bill proti jeho ústům, když výtah cinkl a oni se začali neochotně rozpojovat.
„Kurva… jo,“ řekl Tom a ztěžka dýchal. „Ale jestli se mi to nebude líbit, nebo…“
„Přestanu,“ ujistil ho Bill a objal ho kolem ramen. „Víš, že bych přestal.“
Tom přikývl a kousl se do vlhkého rtu. Bill byl jediný, komu mohl tak moc věřit.
Skočit rovnou do postele pár kroků poté, co vpadli dovnitř dveřmi, samozřejmě nebylo možné, když je nadšený Hoggle vítal radostným štěkotem a psími polibky. Bill nenadával, nevypadal ani trochu naštvaně, když Tom šel pro Hoggleovo vodítko. Bill hladil Hogglea po hlavě a uších, a když mu pes čenichal ke stehnu a do rozkroku, snažil se odvést jeho pozornost poplácáváním po bocích a věnoval mu spoustu polibků na hlavu.
„Hodnej kluk, jakej miláček,“ pochválil ho Bill, klekl si na kolena a věnoval Hogglovi veškerou pozornost.
„Musíme ho vyvenčit,“ řekl mu Tom a připnul Hogglovi k obojku vodítko.
Bill se na něj podíval s milým, trpělivým úsměvem. „Samozřejmě, že musíme.“
Společně udělali kolečko po nedalekém parku a Tom s Hogglem běhal dost na to, aby ho zabavil a vybil energii, ale jak doufal, ne natolik, aby ho vyburcoval k šílenství. Jejich zpáteční procházka byla klidnější, a když k němu Bill natáhl ruku, Tom propletl jejich prsty.
Když se vrátili do apartmá, Tom nechal Hoggla v kuchyni s miskou granulí, pak vyhledal Billa a našel ho v ložnici, jak se svléká a odkládá oblečení. Byl do pasu nahý, všechny šperky byly pryč a měl na sobě jen džíny.
„Chceš si dát sprchu?“ Zeptal se ho Bill, přistoupil k Tomovi a rukou mu zajel pod tričko, kde našel Tomovy břišní svaly zbrocené potem.
Tom přikývl a sklonil hlavu ve snaze nepůsobit hloupě a stydlivě.
„Hej,“ zašeptal Bill, přistoupil blíž k Tomovi a vzal jeho tvář do dlaní. Místo aby řekl cokoli dalšího, naklonil se k němu a políbil ho. Přitiskl své rty na Tomovy a nechal je do sebe zapadnout jako puzzle. Bill ho doplňoval, a Tom to věděl. Tak, jak to nikdo nedokázal a nejspíš ani nedokáže; tak, jak si byl Tom jistý, že je pro někoho, jako je on, nemožné.
Když konečně přerušili polibek, Bill si ho prohlížel skrz přivřené oči a pomalu se na něj usmál. „Běž si dát sprchu,“ vyzval ho.
„Ty se mnou nepůjdeš?“ Chtěl vědět Tom.
„Ne. Nespěchej, chci, aby ses uvolnil,“ řekl mu Bill a stále se usmíval. „Ale nenechávej mě tu samotnýho moc dlouho, nechci začít bez tebe.“
Tom přikývl, přinutil se pustit Billova poutka na kalhotách a nepřítomně přemýšlel, kdy do nich zaháknul prsty. „Hned jsem zpátky.“ Za chůze ze sebe shodil oblečení, nahromadil si ho do podpaží a cestou všechno hodil do koše na prádlo. Ještě než za sebou zavřel dveře, ohlédl se přes rameno, zalapal po dechu a na chvíli se zastavil, aby viděl, jak Billovi sklouzávají džíny z úzkých boků a nohou. Bill byl tak nádherný, když se jeho tělo lesklo zlatými odstíny od slabého světla v hale i na druhé straně místnosti, jeho obnažené roviny a úhly byly symetrií dokonalosti.
Sprcha Toma konečně přilákala dovnitř a on na sebe pustil teplou vodu. Už se nemusel děsit, že si namočí vlasy, ale stejně to neudělal, jelikož nechtěl, aby voda kapala na prostěradlo, až se s Billem… Tom se kousl do rtu, důkladně se namydlil a soustředil se na teplo, které mu pomalu naplňovalo břicho. Rozhodně byl vzrušený a při oplachování si několikrát rukou přejel po svém penisu.
Také byl nervózní, pro něj neznámým způsobem. Byl to jiný druh poprvé, a tam od toho už uplynulo hodně, hodně dlouho.
Tom si omotal ručník kolem pasu, zamířil zpátky do ložnice a pocítil záchvěv hrůzy, že Bill udělá něco směšného, jako třeba, že zapálí v ložnici svíčky nebo něco podobného. To Toma přivedlo ke krátkému zamyšlení, jestli jsou v domě nějaké svíčky, a než jeho mozek dohnal tělo, nedospěl k závěru.
Když došel na práh, při pohledu na Billa rozvaleného na posteli se Tomovi znovu zatajil dech. Znovu ho napadlo, jaké má štěstí – a jak je současně prokletý – že má Billa tady, ve své posteli. Než se stačil příliš roztesknit nebo vyděsit, Billovy rty se zkřivily v neuvěřitelném úsměvu a poplácal místečko vedle sebe.
„Pojď sem,“ vyzval ho Bill.
Tom se přiblížil. Než se stačil zeptat, jak to chtějí udělat, Bill natáhl ruku, uchopil ručník, škubnul za něj a stáhl ho z Toma.
„Tohle nepotřebuješ,“ zašeptal Bill. „Pojď sem a polib mě, Tome.“
To Tom mohl udělat. Ušklíbl se a vlezl si k Billovi do postele. Uznale zamručel, když se k němu Bill okamžitě přivinul, otřel se nohou o Tomovo lýtko, přitiskl jejich břicha a hrudníky k sobě a pohladil ho po paži až na rameno. Spojil jejich rty k sobě a vnikl mezi ně zkoumavým jazykem. Tom mu to oplatil, olízl Billovy zuby a tiše zamručel. Otevřel ústa víc, když jejich polibek nabíral na rychlosti.
Bill ho s tichými, naléhavými zvuky líbal a olizoval Tomovy rty, jazyk, dokonce i zuby. Jeho ruka objímala jednu z Tomových půlek, zatímco ten si hrál s Billovým kroužkem v bradavce. Hladil palcem malý stříbrný kroužek a Bill mu hnětl zadek, zatímco oba sténali a jejich břicha o sebe narážela, když se k sobě tiskli.
„Chci tě,“ řekl Tom, když zalapal po vzduchu. Billovy oči si ho žhavě prohlížely. Byly celé tmavé a on se sklonil, aby vzal Tomův spodní ret mezi svoje, sál ho a špičkou jazyka po něm lehce klouzal. Tom se zachvěl a sáhl mezi jejich těla, aby uvolnil svůj zaklíněný penis.
Když s jemným mlasknutím uvolnil Tomův ret, usmál se na něj a vtiskl mu do koutku úst malý polibek. „Chci tě vykouřit,“ řekl a jeho hlas byl zastřený chtíčem.
Tom nevěděl, co na to říct a prostě přikývl. „Jak chceš…“ začal a nepřekvapilo ho, že jeho hlas zní suše a chraplavě.
Bill se natáhl pro další polibek a jeho rty se zastavily na Tomových. Když se Tom zaklonil, Bill mu zatlačil doprostřed hrudi a dal mu ochutnat jeho sílu, když ho jedním pohybem dostal na záda. „Lehni si,“ pobídl ho Bill a znovu ho políbil na spodní ret.
Tom přikývl, zacouval, našel polštář a strčil si ho pod hlavu. Líně se usmál, když mu Bill líbal cestičku od brady dolů po krku až k hrudní kosti.
Bill ho otevřenými ústy líbal po hrudi a jazykem mapoval jeho tělo. Krátce ho kousl a zatahal za bradavky, letmo si s nimi pohrával mezi palci a ukazováčky, pak dlaněmi hladil Tomova žebra a břicho a usadil se na Tomových bocích, když jeho ústa přelétla přes záhyb mezi jeho břichem a třísly.
„Mmm,“ zabručel Tom, nadzvedl boky a už očekával teplo Billových úst na sobě, obratné kmitání toho jazyka a slastné tažení kuličky piercingu pod a kolem hlavičky jeho penisu. Bill zamířil s úsměvem po celé délce Tomova těla, usadil se mezi jeho stehny. Nechal mu tam přehozené paže a ruce nechal spočinout na jeho bocích. Položil mu jemné, vlhké polibky na břicho hned vedle jeho penisu a znovu se na něj usmál. „Udělej to,“ pobídl ho Tom a pokusil se zvednout boky nahoru, ale Bill ho držel na místě. Bill povytáhl obočí, roztáhl rty a blýskl na Toma jazykem. Pomalu, rozvážně olízl proužek přes Tomův podbřišek, a pak vydechl podél vlhké stopy, kterou zanechal, až se Tomovi zježily vlasy. „Ach,“ zasténal Tom, jeho penis byl napjatý a bolavý, celé tělo mu brnělo očekáváním.
„Chceš moji pusu?“ Zeptal se ho Bill.
Při těch slovech Tomovi zacukalo v penisu; už si představoval, jak má penis v Billových ústech, a byl tak tvrdý, že toužil po jakémkoliv doteku. Beze slova přikývl a podíval se na Billa. S tichým zamručením v hrdle Bill konečně uchopil Tomovu tvrdost a otíral si ji o tváře. Tom zasténal a natáhl se, aby Billovi strčil vrcholek do úst. Bill ho plácl přes ruku a pevně ji přitiskl k posteli.
„Buď hodnej,“ řekl Bill, „nebo ti to neudělám…“ Otočil hlavu, otevřel ústa, než přitiskl rty k hladké, tmavě červené kůži na špičce Tomova penisu. Tom přikývl a snažil se nehýbat. Sevřel v rukách peřiny a třel se nohou o Billovu, aby ho pobídl.
Bill mu věnoval tajemný úsměv a pohladil ho rukou po penisu. Rychlým pohybem si ho znovu otřel o tvář, pošimral se na ní, a pak se nadzvedl, aby se vznášel nad Tomovými slabinami. Palcem a ukazováčkem stáhl předkožku dolů, a pak jednou, dvakrát na jeho špičku vydechl.
„Aaaach,“ zasténal Tom. Už chtěl Billa poprosit, aby ho přestal dráždit, když se pevné rty sevřely nad špičkou jeho penisu a sjely dolů dlouhým, vlhkým skluzem, který jako by najednou vzal celý jeho penis až do krku. Zastavil se, ztěžka dýchal nosem, zatímco jednou rukou uchopil základnu, a pulzoval kolem Toma v krku a začal broukat.
Tom vydal přiškrcený zvuk a na poslední chvíli si vzpomněl, že nesmí přirážet, protože dušení jeho partnera by znamenalo rychlý konec jejich milování, nemluvě o neslušnosti, a natáhl ruce, aby vklouzl Billovi do vlasů. Kousal se do rtu a vydával řadu stále méně důstojných zvuků, když na něm začal Bill pracovat ústy a jazykem si pohrával se spodní stranou jeho penisu. Zvedl se natolik, aby mohl sledovat, jak se Bill pohybuje nad jeho penisem, se zavřenýma očima, propadlými tvářemi a lesklé rty měl roztažené, aby přijaly jeho celou délku. Byla to jedna z nejvíc sexy věcí, jakou kdy viděl, intimnější než sledovat, jak se Billova sladká dírka roztahuje kolem jeho penisu, když do něj přirážel, protože oční kontakt mezi nimi, když Bill otevřel své tmavé oči, aby spojil jejich pohledy, mu způsoboval jiný druh chvění.
Bill nechal penis z větší části vyklouznout z úst, líbal a olizoval vrcholek a věnoval Tomovi malý úsměv. Jednou rukou sevřel jeho koule a znovu se na něj vrhl, slintal kolem špičky, a pak vytvořil těsný kroužek a kmital penisem v ústech sem a tam. Jeho ruka si hrála dole, prstem sjížděl níž a níž, hladil ho po hrázi až k záhybu jeho zadku.
Tom mu hlasitě projevil svou vděčnost, když vykřikl a tiskl v obou rukách vlasy po stranách jeho obličeje a těch krásných lícních kostí, oteklých úst, která se kolem něj roztahovala a sála jeho penis. Jeho jazyk vzrušeně přejížděl po spodní straně celé délky a stále se vracel tam a zpět a vydával úzkostné zvuky rozkoše, které to dělaly tak, tak žhavější.
Nebyl slyšet žádný zvuk otevření, dokonce ani mlaskání; Bill si musel všechno předem připravit, aby měl vše potřebné po ruce. Když Bill kýval nahoru a dolů na jeho penisu a doširoka roztahoval své slinami pokryté rty, vklouzl do něj hladkým prstem.
Tomovy oči se rozšířily a zíral na Billa, hnědé přivřené oči se setkaly s jeho obrovskýma, když mu Bill sál penis a pohyboval prstem uvnitř. Po chvíli jeho penis pustil a políbil ho na špičku. „Dobrý?“ Zeptal se chraplavě.
„Jo,“ řekl Tom a trochu se zavrtěl. Myslel si, že to bude divný pocit, možná, že to dokonce bude bolet, ale bylo to prostě… tam.
Bill přikývl, rozzářil se na něj způsobem, který v Tomovi vyvolal pocit, že udělal něco úžasného, a znovu vzal Toma do úst.
„Unnnh… bože!“ Vykřikl Tom, když jeho penis sklouzl Billovi až do krku.
Bill si ho bral dlouhými, hladkými vklouznutími, které jako by neměly konce. A přitom si uvědomil, že se do něj něco tlačí, možná víc než předtím, ale opět to nebylo nic hrozného. Bill uvnitř něj něco hladil.
„Dva prsty?“ Zeptal se Tom překvapeně a Bill kolem Tomových úst přikývl.
Není to tak špatný, bylo jediné, na co dokázal myslet, pak do něj Bill přirazil prsty, jeho hlava přepadla dozadu a on si nemohl pomoct; s přiškrceným výkřikem se prohnul v zádech.
„Pěkný,“ zašeptal Bill, znovu zakroutil prsty a vnikl do Toma.
Tom se snažil zjistit, jak znovu dýchat. Aniž by si to vůbec uvědomil, pokrčil nohu a pohnul se, aby se na jeho prsty přitlačil ještě víc. „Co… to bylo moje…“
„Mm–hmm,“ odpověděl Bill a políbil jeho penis. „Chceš víc, Tommy?“
„Kurva, nevím, jestli zvládnu víc,“ zaskuhral Tom.
„Nemůžeš?“ Zeptal se Bill a zadíval se na něj přes rozkrok.
„Je to… intenzivní,“ dostal ze sebe Tom. Povolil stehna, pokrčil nohy a zjistil, že se tlačí na Billovy prsty. Zalapal po dechu, když ten pohyb způsobil, že se prsty dostaly do jeho těla hlouběji.
Bill vzal znovu do ruky jeho penis, třel si ho o tvář a znovu olizoval jeho hlavičku. „Co chceš, Tommy?“
„Pokračuj,“ vydechl Tom a stále se snažil vyrovnat se všemi pocity, které mu Bill poskytoval. Nebylo to vůbec takové, jak si představoval – myslel si, že to bude přinejlepším bolet. Tohle víc než předčilo jeho očekávání. Chtěl víc.
„Mm,“ řekl Bill, znovu vzal mezi rty vrcholek Tomova penisu a jazykem mu stahoval předkožku, zatímco znovu a znovu zasouval prsty do Tomova zadku.
„Ahh… ahh, Bille!“ Mlaskavé zvuky kolem jeho penisu přiváděly Toma k šílenství – skoro stejně jako prsty, které do něj vjížděly a vyjížděly, otíraly se a tiskly to místo, které ho nutilo prohnout se a vydechnout. Jeho penis vystříkl s varovným přívalem preejakulátu. Bill pevně ovinul prsty u základny a změnil sevření, aby Tomovi zabránil udělat se.
„Teď už tři prsty,“ řekl mu Bill a líně jimi pohyboval dovnitř a ven.
„Kurva,“ vypadlo z Toma a zatlačil hlavu zpátky do polštáře. Opravdu to nebolelo, cítil se spíše… plný. Dokonce dobře.
Bill se nad ním nahrbil a přitiskl ústa na Tomovu kyčelní kost. „Můžu?“
„Jo… nnh, jo,“ zachrčel Tom a znovu pootočil boky. Ani si pořádně neuvědomil, že je plnější než předtím, soustředil se na úžasné pocity, které mu Bill způsoboval péčí na jeho penisu. „Miluju tě… chci tě…“ Byl připraven na to, že tahle poslední překážka padne, možná, že poprvé a naposledy.
Bill se posunul, otočil hlavu a políbil Toma na koleno. Zrudl a oslnivě se na Toma usmál. „Jsi tak dobrej, tohle bude tak úžasný,“ zašeptal. Klekl si mezi Tomovy nohy a lesknoucí se rukou si jednou, dvakrát přejel po vlastním penisu a rozetřel po něm lubrikant. „Chceš si lehnout na břicho?“
Tom se nad tím zamyslel; zavrtěl hlavou. „Chci vidět tvůj obličej,“ řekl tiše.
Bill se usmál. „No, můžeme začít takhle a uvidíme, jak to půjde, a kdyžtak můžeme změnit polohu?“
Tom se poškrábal na tváři. „Chci tě,“ řekl upřímně. „Jen… pomalu?“
Billova milá tvář přešla od toho zářivého úsměvu k vážnosti. „Mmn,“ přikývl a kousl se do rtu. „Zvedneš kvůli mně nohy, Tommy?“
Posouvání a zvedání nohou nebylo zdaleka tak snadné a ladné, jak to vypadalo u Billa. Nakonec to Tom zvládl, chytil se za stehna a roztáhl je, když znovu zachytil Billův pohled. Byl otevřený, neuvěřitelně odhalený, ale neměl strach. Bill se díval dolů, a když se jejich pohledy spojily, Bill mu jazykem přejel po rtu. Když si uvědomil, kam se Bill díval, najednou se mu po tváři rozlilo horko, takové, jaké si nepamatoval.
„Udělám se do tebe,“ zašeptal Bill a přitiskl se na Toma tam dole.
„Unnnh,“ odpověděl Tom nesouvisle a snažil se nadzvednout boky. Natáhl k Billovi ruku, ten ji vzal a přitiskl svá ústa na Tomovu dlaň. Bill se usadil na místě nad ním. Něco kluzkého, tvrdého a úžasně horkého ho šťouchlo přímo za varlaty.
„No tak,“ řekl mu Bill, propletl prsty pravé ruky s Tomovou levou a přesunul se nad něj. Přitom se jeho penis přitiskl na Tomovu dírku a oba zasténali, když se hlavička propracovala přes první Tomův odpor a vnikla dovnitř.
„Kurva,“ zašklebil se Tom. „To je větší než tvoje prsty.“
„Ty… nnng… myslíš?“ Zavrčel Bill a bez hnutí se zapřel nad Tomem.
„Ach… ach,“ zaúpěl Tom a stiskl Billovi levou paži. „Pohni se, nevydržím, když tam zůstaneš jen takhle.“
„Nechci ti ublížit,“ zašeptal Bill, ale už se posunoval a tiskl svůj penis hlouběji do Toma.
Tomova ústa se protáhla, když Bill pomalým, postupným klouzáním zasouval svůj penis až nadoraz. Po prvotním pálení, kdy byl roztažený, se cítil jen divně, a tak nějak úžasně. Přijímal Billa. Bill byl v něm. Zalapal po dechu ještě silněji, ohromený, když se nad ním, a i v něm začal Bill pohybovat a sklonil se nad ním, aby přitiskl své rty na jeho.
„Můžu…“ zalapal Bill po dechu.
Z hloubi Tomova nitra se vydralo zasténání. „Pohni se!“ Natáhl volnou ruku, chytil Billa za zátylek a přitiskl jejich ústa k sobě. Bill se na něj vrhl a přirážel, čímž se jejich těla znovu a znovu spojovala s tupým, uspokojivým mlasknutím. Šukali, a ten šukaný byl Tom.
Někde uvnitř sebe si myslel, že to není možné; být ten chlap a nechat si to udělat do zadku. Když sténal a zvedal boky k Billovi, líbal ho na tvář a čelist, zatímco se pohupoval v dosahu, nemohl si pomoci, ale myslel si, že to není o nic méně mužné než cokoli jiného, co dělali. Jeho penis se otíral o Billovo břicho a Bill byl v něm a přirážel do něj rytmickými pohyby boků. Šukal ho muž; na tom, co spolu dělali, nebylo nic nemužného.
„Ach, ach, jo,“ zasténal Tom a stále žasl nad tím, jak moc je to dobré. „Víc.“
Bill mu zafuněl do úst, vlepil mu na rty nedbalý polibek, posadil se na paty a změnil úhel svých přírazů.
„Oh… ohhh!“ Zasténal Tom táhle a trhl sebou, chytil Billa za ruku a znovu se mu zadíval do očí.
„Tommy,“ zasténal Bill a hlubokými, dlouhými přírazy do něj zajel a ponořil svůj penis přímo k jeho prostatě.
„Ach bože,“ odpověděl Tom, zapřel se nohama o postel a přirážel proti Billovi, aby mohl ještě zrychlit. Museli se pustit, když Bill chytil Toma za stehna a přirážel do něj z toho nového neuvěřitelného úhlu.
Bill pohodil krásnou zpocenou hlavou dozadu, pohyboval se proti němu rychle a jistě. Zrychlil a zasténal tak sladce, že Tom mohl jen znovu vykřiknout a snažil se posadit, aby se k němu dostal blíž. Natáhl ruku a Bill ho znovu chytil, políbil ji a pohupoval se proti němu.
„Já už… já už budu,“ varoval ho Bill a zrychlil.
Tom horečně přikyvoval, olizoval si rty a snažil se přitlačit na Billův penis. Pak si vzpomněl, co mu Bill už tolikrát udělal. Sevřel se a stiskl penis uvnitř sebe. „Ach…“ To zesílilo klouzání Billova penisu v něm, takže to udělal znovu.
Bill křičel, bušil do něj a jeho tmavé vlasy se rozlétly všude kolem. Držel se nad Tomem a stále se pohyboval dovnitř a ven, držel se Tomových nohou a tiskl mu je víceméně k hrudi.
„Ty jsi…“ začal Tom, a pak zasténal, když to ucítil. V jeho nitru se rozhořelo teplo a rozvlnil se záchvěv zářivé vlhkosti. Bill se do něj udělal.
Bill se vytáhl, přitiskl se k němu a Tom se zavrtěl, když se mu vrcholek Billova penisu otřel kolem odhalené dírky a rozmazal tam jeho semeno. Než Tom stačil cokoli říct nebo vykřiknout, Bill byl na něm a sál jeho penis mezi svými plyšovými rty.
Tom vydal přiškrcený výkřik a bezmocně se zmítal, aniž by bral ohled na dušení nebo Billovo pohodlí. Jednou rukou hladil Toma po boku, než se zapřel, nechal penis z větší části vyklouznout z úst a jazykem kmital po jeho špičce. Začal ho nasávat zpátky, dva prsty zatlačil zpátky do Toma, který byl stále otevřený, a kroutil je, když hledal.
„Bille!“ Vykřikl Tom a tvrdě se udělal do Billových krásných úst.
„Mm, mmm,“ odpověděl Bill, sevřel rty kolem žaludu a pořádně ho olízal.
Tom ležel a lapal po dechu, dokud se jeho dech nezačal zpomalovat. Zasunul si ruku pod hlavu, když Bill položil poslední polibek vedle jeho vyčerpaného penisu. Zmožený, usmívající se Tom rozevřel paži, když se k němu Bill připlazil.
„Dobrý?“ Zeptal se Bill a otřel se o Tomova ústa.
„Já ani… jo,“ odpověděl Tom, otočil hlavu a spojil jejich rty.
Když se jejich rty setkaly, Bill se rozplynul v úsměvu. Tom se ušklíbl, přitáhl si ho do náruče a tvrdě ho políbil, přičemž ochutnával svou vlastní chuť a hledal pod ní tu Billovu.
„Děkuju,“ zašeptal Bill, zaháknul se nohou za Tomovu a patou se otřel o Tomovo lýtko.
Na to existovala jediná odpověď. Tom sklouzl k Billovým ústům dalším polibkem a zašeptal mu do koutku: „Miluju tě.“
Když se k němu Bill přitiskl, Tom nedokázal zavřít oči. Hladil Billa po rameni a přál si, aby zítřek nikdy nepřišel.
autor: fyredancer
překlad: Lauinka
betaread: J. :o)
