And Baby… 16.

autor: Majestrix

Na chvíli doma

„Vydrž, Zoe,“ poprosil Bill a snažil se jí znovu dát do uší sluchátka. „Nebude to bolet, když sebou přestaneš mrskat.“

Gustav se na něj podíval od svého telefonu a zarazil se. „Co to tý chudince děláš?“

Bill si odfrkl a vzdal to. „Do toho ti nic není,“ řekl náladově.

„Bille, co to děláš?“ zeptal se znovu, tentokrát s méně posuzováním v hlase.

„Víš, jak poslouchání hudby dělá děti chytřejšími?“ zeptal se Bill po chvíli.

Gustav se rozhodl přikývnout.

„No, chci aby Zoe byla chytrá, rozhodně chytřejší než já a její otec, takže chci, aby začala poslouchat hudbu.“

„No, Andreas není žádný hlupák, a ty jsi v něčem také chytrý,“ ohradil se trochu Gustav. „Možná bys jí měl dát trochu víc času?“

„V článcích se píše, že pro nejlepší výsledky, a pro to, aby se dostala do nejlepších škol, bychom měli začít co nejdříve,“ zanaříkal Bill. Zoe se na něj podívala s kouskem jablka v puse a zhoupla se v rytmu autobusu, i když byli na zastávce. Bill si o to také dělal starosti, ale nemohl najít nic, co by mu říkalo, že je to špatné.

„Možná bys měl… vydrž.“ Gustav se zvedl a šel k sobě k posteli, kde si schovával svá nejrůznější sluchátka. Našel ty, které hledal, a vrátil se zpátky. „Nechce je v uších; jsou nepohodlné. Nech ji použít tyhle.“ Bubeník dal Zoe jemně velká sluchátka přes uši a připojil je k Billovu iPodu, pak po druhém uvážení je připojil raději k tomu svému. Našel velice pomalý a jemný barokní kousek, který si bubnoval a dal ho na potichu, a oba, on i Bill, sledovali Zoe, jak se nadšeně usmívá, když hudba pomalu začala.

„Gustave, jsi génius!“ zaradoval se Bill a trošku Zoe nadrncal. Zazívala, a přitulila se mu k hrudníku, a ne dlouho na to usnula.

„No, dej jí nějaký čas,“ řekl Gustav znovu s úsměvem. „S takovýmhle obličejem nebude potřebovat být chytrá.“

Když se ohlédl, bubeník si uvědomil, že by za tohle potřeboval nakopat.

***

„Jsme doma, a Zoe spí a my ještě nemáme vybaleno, a já jsme tak rád, že teď nejsem v autobuse,“ zamumlal Tom, když vklopýtal do jejich ložnice. Bill se na něj usmál z postele a souhlasil, položil svůj časopis na noční stolek.

„Hej, musíme si promluvit.“

„O čem?“ zeptal se Tom, když skočil vedle svého dvojčete. Přitulil se a teatrálně vydechl, když se Bill snažil dostat z Tomova sevření.

„Ničem strašném; jen o Andym.“

Tom byl najednou hned vzhůru, a trochu rozčilený. „Co se zase stalo?“ zeptal se.

Bill si promnul čelist. „Přestaň tak vyvádět. Nic se nestalo. Jen, no něco se stalo, ale nemá to nic co dělat s Andym a se mnou.“

„Oh, tak v čem je problém?“

„No, víš, jak od nás Andy nic nechtěl od té doby, co jsme se stali slavnými, viď? Až na občasný lístek na koncert.“

Tom přikývl. „Jo, a co?“

„No, jeho táta ztratil práci a oni přestávají mít jak platit hypotéku. Andyho stipendium skončilo, takže bude muset bydlet zase doma.“

„Sakra, nevěděl jsem, že se všechno tak pokazilo,“ řekl Tom vážně. „Proč za náma nepřišel?“

Bill protočil oči. „Kvůli všemu tomu, co se děje. Už takhle je každý týden v novinách kvůli rodičovství.“

„Jo, ale to je jen Bild. Neviděli by pravdu, ani kdybychom za nimi přišli a řekli jim ji.“ Odfrkl si Tom.

Bill zamručel, a nic neřekl. „Ale měli bychom něco udělat,“ řekl po chvíli.

„Co chceš dělat?“

„Měli bychom zjistit, kolik ještě dluží na hypotéce.“

Tom vypadal skepticky. „Nevím, jestli by tohle Andy chtěl.“

„Jo, no, doufám, že by udělal to samé, kdybychom byli až moc hrdí na to, abychom se zeptali,“ řekl Bill se zívnutím. „Jak dlouho si myslíš, že bude Zoe spát?“

Tom se zazubil a přiblížil se. „Myslím, že dost dlouho na to, abychom znovu pokřtili postele,“ řekl tiše.

Bill si odfrkl. „Ne, měl jsem na mysli, že bys možná mohl doběhnout sehnat něco k večeři, protože Melinda nebude vařit ještě dva dny.“

Tom zaúpěl a stejně Billa políbil. „Teď zrovna nechci být dospělým.“

„Tayeee!“ zaječela sklíčeně Zoe ze svého pokoje. „Tayee!“

Tom nalezl energii odvalit se z Billa a vzít svoje klíčky. „Jdu nakupovat,“ řekl rychle a zmizel z pokoje.

„Zbabělče!“ zavolal Bill za svým bratrem. Chvíli tam ležel, doufal, že Zoe zase usne. Uběhlo pár minut a byla stále zticha; stále doufal v krátký odpočinek.

„Tayeee!“ ozvalo se rozhořčené skřehotání.

Sakra, pomyslel si.

***

„Pusť,“ zašeptal Bill Zoe, když se chytila jeho řetízků a tahala za ně, zatímco se on snažil otevřít dveře a udržet při tom tašku. Když už se skoro chystal svou dceru položit, dveře se otevřely a ukázaly jeho vytouženou destinaci. „Stephene,“ vydechl a položil Zoe, aby mu mohl rychle potřást rukou. „Jak se máte? Jak se má Stella?“

„Žena se má dobře. Připravuje se na důchod a já přemýšlím, že si otevřu další ordinaci,“ řekl s úsměvem a vzal Zoe za ruku, pomohl jí dokolébat se do kanceláře. Hned jak uviděla hračky na zemi, vypískla a běžela k nim. „Tak vyrostla,“ řekl Stephen a ukázal Billovi, aby se posadil na gauč.

„Jo; vzpomínám, když se narodila, ale nedokážu si jí už takhle malou představit.“ Bill položil dětskou tašku a sledoval, jak si Zoe dala kostičku do pusy a snažila se ji rozkousat. Když to nešlo, vyndala ji, dala ji na hromadu a pokračovala.

„Tak čemu vděčím za tuhle návštěvu?“ řekl Stephen tiše. „Vidím, že tě něco trápí.“

Bill se díval na Zoe a pokrčil rameny. „Já nevím. Myslím, že když jsme byli na tour, tak to, že máme show a rozhovory, a prostě jen vidět Zoe byla priorita… ale teď máme pauzu a jsem za ni zodpovědný… Myslím, že nevím, co dělám.“

Stephen se zasmál. „Jen ty jsi za ni zodpovědný?“

Bill se zarazil. „To jsem řekl?“

„Jo.“

„Myslel jsem naše. Tohle je tak divný…“ Bill si skousl ret a přemýšlel, jak se poprvé v životě pohyboval na špatné straně přivlastňování. „Ale vy víte o vývoji našeho dítěte a o tom, co je normální, že jo?“ zeptal se.

„No, normální není to správné slovo, a naneštěstí vývoj dětí není moje silná stránka. Mám pár kolegů, kterým bych svěřil i své vlastní děti. Jestli si opravdu děláš starosti o Zoe a její vývoj, pak ji nech otestovat expertem.“

Bill se díval, jak se jeho dcera směje a bouchá do sebe dvěma kostičkami, zatímco poskakuje na místě. Usmál se, nedokázal si představit, že by s ní bylo něco špatně. Ale stejně, měl pochybnosti, hlas, který mu šeptal vzadu v mysli. Naučil se ten hlas poslouchat; obvykle Billovi pomáhal vyhnout se věcem, které nechtěl.

Říkal, ať ji nechá otestovat.

„Vezmu si ten seznam,“ řekl Bill po chvíli. „Lepší to zkusit, ne?“

„Naprosto. Přinesu ti ho na konci našeho sezení. Teď… podíváme se na tebe, a tebe a Toma.“

***

Tom zvedl iPod a zamračil se na display. „Co to necháváš naší dceru poslouchat?“

Bill zvedl zamračeně pohled. „Co je špatného na Neně?“

„Nic,“ řekl pobaveně. „Ale to je to jediný, co tam máš.“

„A?“ Bill se snažil vypadat nevinně.

Tom si odfrkl a zavrtěl hlavou. „Souhlasili jsme, že Zoe ukážeme všechny druhy hudby. Pak až vyroste, bude se sama moci rozhodnut, co je lepší.“

Bill vydechl a založil ruce. „Smál ses mi, když jsem říkal, že chci, aby naše dcera byla chytřejší.“

„Tomu jsem se nesmál.“ Tom hledal v seznamu něco, o čem si myslel, že bude příhodnější. „Nemáš tu žádnou mojí hudbu,“ řekl dotčeně.

„Proč bych měl, Tome? Je to můj iPod.“

Tom se začervenal a podíval se na Zoe, která se na něj jen usmála a zvedla ruku, aby ji vzal. „Až moc tě rozmazlujeme.“

„Ani náhodou.“ Opáčil Bill s úsměvem a sledoval, jak ji jeho bratr zvedl. Pomyslel si, že na světě není nic rozkošnějšího, než sledovat, jak se Zoe tulí k Tomovi.

„Víš, když spolu takhle tancujete, jste si opravdu podobní.“

„No, technicky… je naše trojče.“ Tom tou myšlenkou vypadal na chvilku trochu znechucen.

„To nevím… ale budu se snažit na to nemyslet. Líbí se mi myšlenka, že je naše dcera.“ Řekl Bill. „Už takhle toho jednou budeme muset tolik vysvětlovat.“

„O tomhle jsme ještě ani nemluvili, co budeme muset všechno toho dne udělat.“ Tom se se Zoe v náručí začal trochu pohupovat a ona se mu usmívala do hrudníku a trochu nadskakovala.

„Musíme o tom teď mluvit?“ zeptal se Bill plačtivě. „Nechci si kazit náladu.“

Tom se podíval dolů a viděl, že Zoe mrkala a bojovala se spánkem. Tohle může počkat, pomyslel si. Celý svět může počkat. „Hej, co kdybych ji dal spát, a pustíme si film. Už jsme pěkně dlouho neměli čas jen pro sebe.“

Bill se usmál. „Můžu vybrat film?“ zeptal se nevinně.

Tom zavrtěl hlavou a políbil Zoe na vršek hlavy. „Buď rád, že mám tak dobrou náladu,“ zamumlal a opatrně vyšel schody. Zoe se přitulila blíž, ale neprobudila se. Tom ji oblékl do černého pyžama, které mělo stříbrně vepředu napsáno „Jsem diva“. Znovu Zoe políbil, dal ji do postýlky a zhasnul. Zapnul ještě dětskou vysílačku a šel zpátky dolů za Billem.

Jeho dvojče zvedlo pohled a usmálo se. „Myslel jsem, že bychom mohli dělat něco zábavnějšího, než je film, když Zoe spí.“

„Na co ty nemyslíš,“ zeptal se Tom s úšklebkem, když mu Bill podal sklenici vína. Všiml si, že je televize vypnutá.

„No, jelikož na sebe poslední dobou nemáme tolik času, myslel jsem, že bychom se mohli koupat v bazénu.“ Podíval se na něj lstivě Bill.

Tom nakrčil obočí a napil se vína. „Ale moje plavky jsou nahoře, nejspíš stále ještě v kufru.“

Bill si odfrkl. „Tomi,“ řekl laskavě. „Máme svůj bazén, vzpomínáš?“

Tom se začervenal a necítil nic víc než jen lásku ke svému dvojčeti. „No jo,“ řekl.

***

Bill zapnul dětskou vysílačku a položil ji na kraj bazénu, než tam vlezl za svým bratrem. „Voda je perfektní,“ řekl překvapeně.

Tom k němu připlaval a dal mu ruce kolem pasu. „Teď je všechno perfektní,“ řekl vážně. „Máme skvělou rodinu, obchody jdou dobře, a máme jeden druhého.“

„Kdyby tak všichni věděli, jak sentimentální jsi,“ řekl Bill mile a odhalil svému bratrovi víc krku k mazlení.

„Nejsem sentimentální,“ zašeptal Tom. Už se mu nechtělo mluvit, chtěl použít Billovu pusu k dobrému účelu a přitáhl si ho do loudavého polibku. Už to byla nějaká doba, co měli čas a soukromí, aby tohle spolu mohli dělat, a on cítil, jak pod vodou tvrdne.

„Možná jsem spíš měl říct ‚nadržený‘,“ zasmál se mu Bill do úst. „Chyběl jsi mi,“ zamumlal.

„Jsem přímo tady,“ protestoval Tom a dal ruce Billovi kolem pasu. „Ty myslíš, že tu nejsem?“

„Myslím, že trávíme až moc času s jinými lidmi a nemůžeme tak být doopravdy spolu,“ řekl Bill. „Jen můj názor.“

„No, turné skončilo a máme čas, než budeme muset dělat nějaké promo věci, takže to bude jen ty a já a Zoe,“ slíbil mu Tom s polibkem.

„Sliby, sliby,“ řekl Bill, ale nechal se políbit. „Víš, co jsme od té doby, co se Zoe narodila, nedělali?“

„Nežili jsme v tichu?“ zeptal se Tom nevinně.

„Ne,“ zasmál se Bill a jemně ho plácnul do ramene. „Neměli jsme sex v bazénu.“

„Oh, já jsme naprosto pro sex v bazénu. Obzvláště, když jsem v bazénu a ty jsi v bazénu.“ Tom přejel Billovi dlaněmi po bocích až na zadek a stiskl. Bill se mu nedobrovolně přitiskl do doteku a bez dechu se zasmál.

„Jen ty mě dokážeš tak vzrušit,“ zašeptal. Tom si odfrkl a Bill se mu zasmál do ramene. „Odkdy jsem i já tak sentimentální? Musí to být nakažlivé.“

„Jen v tobě probouzím to nejlepší,“ řekl Tom a hluboce Billa políbil. Potřeba pro vyvracení důkazu zemřela hned, když se mezi nimi jiskry začaly šířit dál a dál. Tom sundal kraťásky Billovi z boků a sám sebe také svléknul. Kůže na kůže byla vrchol. „Kurva, tolik mě vzrušuješ,“ zaúpěl Billovi do krku, zatímco přirážel boky, svým penisem se třel o své dvojče. Dokonce i v lehce chladné vodě mu jeho kůže připadala vařící, a Bill mu hořel v náručí, zatímco mu mnul záda. Pod vodou nebylo žádné tření, a ten pocit mu dráždil rozkrok tak silně, až lapal po dechu.

„Budeš to se mnou dělat, Tomi?“ zeptal se Bill bez dechu, zatímco mu Tom laskal krk. „Prosím?“ jeho hlas se na konci trochu zachvěl a Tom se musel zhluboka nadechnout, než se přinutil vniknout do bratrova těla bez jakékoliv přípravy.

Tom zaúpěl, když se do něj prstem dostal až po kloub a Bill vykřikl překvapením. Voda byla slabý lubrikant, to Tom věděl, a pokusil se pomalu pohnout, než do svého bratra dal prsty dva. Když se jeho odvaha dostala tam, že do něj dal prsty tři, Tom se na něj už sám posouval a bez dechu sténal.

Tom vzal svůj penis a žaludem se otřel o Billovu dírku, skousl si ret z toho horka, které cítil i ve vodě. „Přestaň si se mnou hrát,“ řekl Bill a jemně mu skousl ucho.

Tom vypískl a přirazil boky, aniž by to měl v úmyslu, oba dva zaúpěli, když se jeho tvrdé přirození dotklo Billova klína. „Už dost hraní,“ řekl a začal se do Billa pomalu dostávat. Ani jeden z nich neřekl ani slovo, když Tom zajel do Billova těla, a když se přitiskl na Billův zadek, Tom se chvěl a snažil se hned neudělat. „Nehýbej se,“ poručil mu skrz zaťaté zuby.

„Tomi-„

„Myslím to vážně, Bille, prosím,“ prosil se zavřenýma očima. Tom risknul pohled na svého bratra, který vypadal, jako by se snažil nesmát. Pohoršení mu ubralo něco z jeho blížícího se vrcholu, a tak pohnul boky a byl odměněn tím, že se k němu Bill přitiskl, chvěl se. „Líbí?“ zeptal se.

„Oh bože, jsi příšerný. Hýbej se, nepřestávej,“ naléhal, zatímco mu stiskával svaly kolem jeho délky uvnitř něj.

Tom zanadával a přitiskl Billa ke zdi bazénu, a začal do něj nadšeně přirážet. Bylo to trochu divné, ale tření bylo skoro až hříšné v tom úhlu, který spolu udržovali, a Tom znovu až moc rychle začal cítit svůj orgasmus přicházet. Zpomalil a snažil se myslet na něco jiného, než na Billa, který mu vzdychal do uší a škrábal ho po zádech, a ztratil to. Tom zanadával; přirazil boky, zatímco prošel orgasmem a málem zajel pod vodu, když mu ztěžkly nohy.

Když konečně nabral dech, Tom se přihlouple podíval na své dvojče. „Omlouvám se; Nevím, co se stalo-„

Bill se zasmál a mlaskavě ho políbil. „Nemůžu říct, že jsem rád, ale chápu to.“

„A proto tě miluju,“ řekl a znovu ho políbil. „Proč tě nevezmu nahoru a nevynahradím ti to?“

„Oh, jsem jen tvůj,“ řekl Bill nadšeně a zašklebil se. „Stále jsem tvrdý.“ Oba dva se otočili, když uslyšeli slabý brek z vysílačky; a zastavili se, aby viděli, jestli to přestane, ale z breku se stal nářek a Bill si povzdychl. „Ale rychle to mizí. Pojď.“

„Dojdu k ní. Ty jdi do postele a já tam za moment budu.“ Tom vyskočil z bazénu a pomohl Billovi nahoru, pak si oblékl plavky a mokře odmašíroval do domu. Vzal ze židle ručník, otřel se a rychle vyběhl schody. Když otevřel dveře k Zoe, podívala se na něj z postýlky a smutně něco zamumlala svému otci. „Tatínek je tady,“ zašeptal a pustil ručník. „Voní jako chlór, ale jsem suchý, celkem.“

Tom si to rozmyslel, vzal ještě jednou ručník a znovu se otřel, než se naklonil dolů pro prosící Zoe a trochu ji natřásl. „Copak se děje, Koláčku Zoe?“ zamumlal jí do tváře.

Zoe mu odpověděla, zatímco se jí Tom podíval do plínky. „Oh bože, ty jsi matka všech hoven, co?“ zeptal se své dcery.

Zoe souhlasila, a zanaříkala, zatímco byla utírána a přebalována. Potom, co ji Tom ještě několik minut natřásal, uvědomil si, že znovu usnula, jednou pěstí se držíc jeho dredů. „Miluju tě, Koláčku Zoe,“ zašeptal jí do čelíčka a položil ji do postýlky. Ještě chvilku se vrtěla, ale neprobudila se.

Tom se na ni ještě jednou usmál, než vzal svůj ručník a zavřel dveře, jak jen tiše to šlo. Dveře do jejich ložnice byly otevřené, a Tom vklouzl dovnitř a zavřel za sebou. „Zoe měla plnou plínku, ale už je suchá a spí.“

Bill se otočil a usmál se, vypadal trochu provinile.

„Bille, ty ses dodělal, zatímco jsem se vypořádával s naší dcerou?“ zeptal se Tom, když lezl do postele.

„Možná,“ zamumlal. „Promiň, ale trvalo ti to dlouho, a jediné, co jsem měl v hlavě, jsi byl ty a tvé úžasné ruce,“ řekl Bill, zatímco pohladil Toma po rameni. „Teď pojď do postele.“

„Už jsem v posteli,“ zasmál se Tom. Skočil vedle něj a vydechl. „Bille?“

„Hmm?“

„Nemyslíš si, že by Zoe měla mluvit víc, než mluví?“

„Mmjmm.“

Tom zvedla hlavu. „Vážně?“

Bill spal.

autor: Majestrix