autor: Terý
Ahojky…;) I když jste s komentováním trochu zlenivěli, chtěla bych vám moc poděkovat. A obzvlášť poděkovat těm, kteří tuhle povídku pořád komentují. Jsem strašně ráda, že se vám povídka líbí. Vždycky když si přečtu ty krásný komentáře od vás, tak mám hned chuť psát další díl. Doufám, že vás ta povídka neomrzela, nebo neomrzí :). Ještě jednou vám moc děkuju. Terý
Bill:
Probudím se na své posteli. Rozhlédnu se. Asi jsem trochu usnul, když jsme tu byli s Tomem. Byl to krásný den. On hrál na kytaru, já zpíval, a potom jsme si společně lehli do mé postele, měl tu přestat, ale počkat. Kde je? Vyletím a běžím se podívat do koupelny, ale tam není. Co když? Né, to ne. To nemůže… Běžím ke skříni a otevřu ji. Kytara, kterou měl mít včera Tom, je na svém místě. Nevypadá, že by ji někdo používal. Bože, to ne. On… On to byl jen sen? Ale, vždyť to bylo tak živé. Nechci, aby to byl jen sen.
Se sklopenou hlavou jdu po schodech dolů a přemýšlím nad tím vším. Nemohl to být přeci jen sen. Bylo to tak živé. Tak krásné. Měl jsem radost, že mi tu někdo rozumí a ono tohle? Je mi do breku. Tohle jsem nečekal.
Vejdu do kuchyně a vyndám si z ledničky vodku. Vím, že bych neměl, ale potřebuju to nějak strávit. Ani teta tu není, to je divné, vždycky tu ráno je, a teď ne? Asi někam musela nebo ještě spí. Musí si přeci někdy přispat. Pořád musím přemýšlet nad tím snem. Povzdechnu si.
„Ty už jsi vzhůru ty ospalo jo? A co ta vodka? Ale, polož to,“ slyším za sebou a za tím následuje smích. S nadějí se otočím a oči se mi rozsvítí radostí.
„Tome? Tome, takže to nebyl jen sen,“ usměju se a Toma obejmu. Chvíli se na mě dívá a pozvednutým obočím, a pak se mu ústa rozšíří do širokého úsměvu.
„A co by měl být jen sen? Jako já?“ zasměje se a podívá se na mě s pobaveným výrazem
„No, myslel jsem si, že to byl jen krásný sen, ale jsem rád, že to nebyl sen, ale skutečnost.“
„To já taky,“ mrkne na mě. „Jo a mám vzkázat od tvý tety, že jela něco koupit,“ usměje se. Přikývnu a usměju se. Jsem tak šťastný, že to nebyl sen.
„O týden později.“
Nikdy jsem nevěřil tomu, že bych mohl mít tak dobrýho kamaráda, jako je Tom. Tak moc si rozumíme a je na mě tak hodnej. Není jako ty debilové ze třídy, kteří toho posmívání už asi nenechají. A obzvlášť Andy. K tomu nemám slov. Myslím, že kdyby se nechtěl před všema vytahovat, jaký je king, tak by byl i docela v pohodě. I když, asi bych se s ním nebavil, ani kdyby se přestal chovat jak debil. Což myslím, že je i tak v nedohlednu. Takovej idiot, jako je on, se vidí málokdy.
Nikdy bych neřekl, že tu budu mít dva tak super kamarády, a ještě k tomu sourozence. Terý je super holka a mám ji rád, ale Toma mám radši. Nevím proč. Dříve jsem ho nenáviděl, ani nevím proč, ale teď? Je to jiný. Všechno je úplně jinak. Táta se za celý týden vůbec neozval. Né, že by mi to vadilo, ale je to tak vždycky.
Možná už vím, co byl ten pocit. Ten divný pocit v podbřišku. Myslím, že jsem se do Toma zamiloval, ale to. To je blbost. Nemůžu ho milovat, je to přeci kamarád. Ale je mi s ním vždycky tak krásně.
„Ahoj Bille,“ vytrhne mě z přemýšlení Tomův hlas.
„Ahoj.“
„Nad čím přemýšlíš? Tedy jestli to není tajný. Stojím tu už nějakou chvíli a ty sis mě nevšiml,“ zasměje se. Má pravdu. Opravdu jsem si ho nevšiml. Ale možná to bylo také tím, že ve škole se snažím nevšímat všech. Dokonce i učitelek. Všude strkají ten svůj dlouhej nos. Jsou teď poslední dobou opravdu divný. Všechno hrozně kontrolujou. Myslím, že i kdybych si nachcal do flašky, tak by to chtěly ochutnat, jestli to náhodou není chlast. Jsou teď opravdu nesnesitelný.
„Haló? Bille? Posloucháš mě?“ znovu mě vytrhne hlas Toma.
„Jo, promiň, byl jsem zamyšlený. Přemýšlel jsem tak nějak o všem. O všem, co se teď poslední dobou dělo, o tom, jak jsem poznal tebe a tak,“ zaculím se.
Tom:
Jelikož jsme začali od znova, tak bereme, že se známe opravdu jen ten týden, a to, co bylo před tím jsme úplně vypustili. A je to dobře. Jsem rád, že už na sebe neřveme a neděláme si naschvály. Myslím, že i on je rád, že jsme kamarádi. Nikdy jsem neměl lepšího kamaráda. Mám ho rád a nikdy bych o něj nechtěl přijít. Myslím, že nebude mít radost z toho, co se mu chystám říct.
„Aha. Bille? Potřebuji ti něco říct. Táta jede na měsíc do Ameriky do L. A. Nevím, co tam chce dělat, ale je to služebně. ‚Prej‘. No a chce, abych tam jel s ním, takže se měsíc neuvidíme.“
Vím, že se mu to nebude líbit. Od té doby, co jsme se spolu začali bavit, tak jsme spolu byli každý den, a teď od sebe budeme měsíc. Bude mi chybět, ale abych řekl pravdu, tak se do L. A. i těším. Vždycky jsem se chtěl podávat do Ameriky, a konečně se mi to vyplní. Ale budou mi chybět lidi tady. Především Bill a Terý. Ale také Danny. Ale bude to jen měsíc a za měsíc se zase vrátím a budu jim to moct vynahradit.
„Cože? Na tak dlouho?“ skloní hlavu a já přikývnu. Během chvilky mě obejme.
„Budeš mi chybět a budu se strašně těšit, až mi zase přijedeš.“
„Já taky,“ také ho obejmu a usměju se. Nějak mi přirostl k srdci.
„A kdy odjíždíš?“
„No… Už zítra.“
„Už? A co škola?“
„Ve škole už je všechno domluvené. Nemusím chodit ten poslední měsíc do školy. A až přijedu, tak si užijeme prázdniny,“ mrknu na něj. Přikývne. Najednou slyším ten hnusný zvuk, oznamující, že začíná hodina. Jak já tohle nenávidím.
Bill:
Protočím oči, když přijde do třídy učitelka a podívá se na mě. Asi jsem zase něco provedl.
„Kaulitz! Do ředitelny a okamžitě!“ zakřičí, až mi skoro prasknou bubínky.
„Kolikrát vám mám říkat, že mám jméno? Vám normálně koupim naslouchadla, abyste mi konečně přestala říkat příjmením. No, i když, oni by vám nepomohly ani ty naslouchadla, protože to už je vaším vymytým mozkem a né ušima.“
„Okamžitě vypadni do ředitelny. A nebuď drzej. Nebo si sem přizvu tvou tetu!“
„Mně je upřímně u prdele, jestli si sem pozvete tetu nebo ne,“ zašklebím se.
„Jo, tak tobě je to jedno. Takže si sem pozvu rovnou tatínka.“
„Prej tatínka,“ zasměju se. „Fotr sem určitě nepojede až z Ameriky, abyste se mu mohla vyplakat na rameni.“
„Vypadni už!“ zaječí jak siréna. Vezmu si své věci, a když odcházím, tak si u dveří neodpustím poznámku. „Siréno!“ a opustím třídu.
Když jdu po chodbě, tak přemýšlím, co jsem mohl udělat, ale nic mě nenapadá. Teď opravdu nevím, co jsem udělal.
Sednu si před ředitelnu a čekám, než si mě zavolá. Vedle mě sedí ještě jeden kluk. Nikdy jsem ho tu neviděl. Možná bude z vyšších ročníků. No, jsem si tím jistý, protože je na něm vidět, že je starší.
„A za co jsi tu ty?“ zeptám se ho. Chvíli mi neodpovídá a potom se na mě podívá. Z jeho pohledu mám docela strach. Myslím, že to nebude slušný kluk. Bůh ví, v čem jede. Kdyby v ničem nejel, tak bych se docela divil, protože tak opravdu vypadá. Jde z něj docela strach. Možná jsem se neměl ptát.
„Podpálil jsem učitelce sukni. Ale nemůžou mi to nijak dokázat, že jsem to byl já, takže je to v cajku,“ zasměje se. Jak jsem říkal. Odhadl jsem ho docela dobře. „A ty jsi tu za co?“ pokračuje.
„Já nevím. Nikdo mi nic neřekl, a že bych něco udělal, o tom nevím,“ pokrčím rameny.
„Jo to se taky stává. Hlavně musíš zapírat, jinak tě vykopnou, a to je potom na hovno,“ zasměje se. „Nejsi ty náhodou Bill? Slyšel jsem o tobě. Učitelky jsou z tebe na větvi. Občas slyším, jak se o tobě baví a jsou to docela zajímavý rozhovory,“ zasměje se.
„Jo, jsem Bill,“ zasměju se. „Kdyby neměly hlavu na baterky, tak by si neztěžovaly, jenže ony jsou někdy fakt jak bez mozku.“
„Jo to jsou. Hele, nechceš někdy zajít ven se mnou a s kámošema? Myslím, že by sis s námi rozuměl,“ mrkne na mě.
„Jo rád,“ usměju se. Možná dělám chybu, ale zatím vypadá, že je v pohodě, i když je to asi pořádný číslo. Alespoň tu budu mít víc kamarádů.
„Tak přijď za dva dny do starý pekárny. Je to rozpadlej barák. Dáváme tam spicha vždycky, tak tam přijď. Víš, kde to je, ne?“
„Jo, jasně, vím. S dvouletou pauzou tu bydlím od narození,“ mrknu na něj.
„Tak ok. Budu se těšit. Já jdu, nebudu tu čekat, až se říďa vyprdelí, tak zatím zdár.“
„Čau.“
No možná jsem udělal chybu, ale docela se těším. Konečně poznám nový lidi.
autor: Terý
betaread: Janule
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 5
úžasný…♥♥ já si myslim že tam bude ten krypl a hovado 2 in 1 Denis…asi jo… jsem moc zvědavá… tak rychle další… 🙂 a mrzí mě ten Tom… ať tam jede Bill s ním… jinak ho tu zmlátěj do kuličky… :/
Myslím, že by tam neměl chodit ://. Jinak, perfektní díl :))!! A těším se na Tomovo loučení :D, doufám že to bude už v příštím dílu. Přeci jen, loučení na měsíc musí být pořádný, ne?
No, Bille něco mi říká, že děláš velkou ale vážně velkou chybu….A je úplně supr, že už jsou s Tomem v podstatě nejlepší kámoši….A zajímalo by mně proč byl Bill o5 pozván do ředitelny…a to jeho ,,Já mám jméno!!"..to mně ví pobavit prostě vždycky….Jen je mi strašně líto, že Tom odchází a ještě na tak dlouho :((….ale zase mu závidím…má o měsíc kratší školu to chci i já!!Každopádně se straaaaašně moc těším na další dílek…tahle povídka je vážně dokonalá!!A jsem zvědavá jestli tedy bude chyba, že tam Bill šel ale na 80% myslím, že jo
Ach Bille…už podle toho jak Bill toho sígra popisoval a sámotnému mu došlo že to asi nebude dobré se mi zdá, nebo si spíš myslím, že to tak bude. Ten kluk bude grázl s pěknou bandou opiček a nebo bude do nějakého takového "gangu" patřit. Už jen proto že slušní lidé by se sešli v kavárně, čajovně, parku či na lavavičce na náměstí, ale chlapeček ne….borec ho potáhne do starý pekárny a dám fousy za to že se mu tam budou snažit něco udělat..zmlátit, ošukat, nnebo mu budou něco nabízet..drogy, cigarety, trávu..to je jedno..lidi to tak dělaj, někam čověka zatáhnou, přitlačí na něj a něco mu nutí nebo mu vyhrožují že pokud nebude dělat co oni chtějí..ublíží mu. No doufejmě že Bill není blbej…..začíná mi tak pomalu docházet..že Bill asi bude mít s něma problémy celý měsíc, Tom potom přijede s Amíkova, vytáhne ho s toho a budou spolu..nevím. Je to čistě má dedukce, ale pokud se chystá smutný konec…upřímně..mě to nevadí. Povídka se smutným koncem může být stejně nádherná a procítěná jako happyend…nechám se překvapit.
Taky mě dost zarazilo že Tom odjíždí, ale konec konců taky dobře..alespon to neskončí jako každá přeslazená povídka kdy spolu celou dobu chodí, horoucně se milují ..samej něžnoučkej sex, pusinky atd..pak se ke konci něco malinkýho stane..samozřejmě se to vrátí do normálu a happyend je na stole..tenhle typ povídek nemám ráda, nenávidím je..nečtu je..povídka má být odvaz podle mě..no nic. Doufám že tahle povídka taky neskončí jako nějaký klišé…líbí se mi právě proto jak je jiná a neobyčejná..taky charakter kluků je jiný na líbí se mi 🙂 Jako celá tahle povídka..je to jedna s nejlepších na blogu a pokud si to ostatní nemyslí..je mi to jedno..tohle je můj favorit 🙂
[1]: Děkuju ti strašně moc..:)) ♥
[2]: No jo, neměl by tam chodit, ale vysvětluj to Puberťákovi jako je Bill..:D 🙂 Děkuju ti za komentík..♥
[3]: Jo, taky bych to brala mít o měsíc kratší školu, ale myslím, že to je někde ve hvězdách..:D :)) Děkuju ti za komentík, opravdu jsi mě moc potěšila..;))* ♥
[4]: Stel… Doufám, že tě nezklamu..:) Určitě nemám v plánu to teď ukončit, že jsou spolu šťastní a konec, ale stejně doufám, že tě nezklamu… Doufám, že nezklamu nikoho a děkuju ti za ten krásně dlouhej komentář, který tam strašně potěší..;)** ♥ Vždycky jsem tak ráda, za takhle dlouhej koemntík.;) Opravdu děkuju..;)
Děkuju vám všem holky..:)* ♥ Opravdu mě ty vašše komentíky strašně těší..;)**
Ani náhodou niesom zato aby tam išiel. nieje to dobré, som uzvedavá čo vyviedol, aj keď mám tušenie. Je super, že je s Tomom kamarát. A na zašiatku som fakt premýšlala či sa mu to nesnívalo.
[6]: Děkuju za komentík..;))** ♥
nenapadá ma čo mohol Bill spraviť že ho poslali do riaditeľne, ale viac ma trápi ten chalan ktorého tam stretol, bojím sa že sa mu niečo stane.. a z tej Tomovej cesty do L.A. tiež nemám dobrý pocit 🙁 ale strašne sa teším na ďalší diel, som zvedavá ako to dopadne
aaaw, tady se chystaj problémy.. 🙁 A ještě k tomu Tom daleko.. až v L.A. pff.. rychle další díl :))) miluju tuhle povídku
ježiš maria.. bill je… CHUJ!
Holky moje, děkuju vám, strašně moc..:-* ♥
Bill je upřímně pěknej blb :DD
Tom bude v L.A. a Bill sám s partou blbců…no skvěle :DD
jinak je to hezká povídka 🙂