autor: Adella Kaulitz
„Tome…“
„Tome…“Bill nevěřícně kroutil hlavou a stále ležel pod obrovským vlkem.
Tohle není možné, tohle nemůže být pravda!
Vždyť by musel za ty roky něco poznat! Musel by něco cítit, musel by si přece něčeho všimnout!
Jeho MANŽEL nemůže být VLKODLAK!
Ale byla to pravda. Vlkovi nad ním zmizela srst a změnil se ve vysokého silného muže s copánky.
„Bille.“ Tom nad ním klečel se stejně nevěřícným pohledem. „C-co… co tady děláš?!“
Bill od sebe Toma odstrčil a posadil se. „Měl jsi být v Mnichově!“ vykřikl a chytil se za hlavu. Tohle je na něj moc, tohle nemůže být pravda. Bille, probuď se!
„A ty doma a…“ Tom se zarazil a posadil se… díval se na Billa a nemohl… nechtěl pochopit, co se tu děje.
„Ty jsi… Vlkodlak!“ vykřikl najednou Bill, a nechtěl slyšet tu krutou pravdu ani z vlastních úst. Připadala mu tak absurdní!
Tom přikývl a zíral na Billa, jako by ho viděl poprvé. „Upíre…“ vydechl a zvedl se ze země. „Upír… jsi upír!“ křikl a zavrčel. Jeho pud se neodbytně probral.
„Tome…“ vydechl Bill a v očích měl slzy. Jeho Tom byl vlkodlak. Nemožné, nepředstavitelné, nečekané se stalo skutečností.
„To přece… něco bych… poznal… vycítil…“ fňukl a dal si obličej do dlaní.
Tom se na něj díval s viditelnou nevolností, ale i zármutkem. Jeho milovaný je někdo, koho po celý život nenáviděl.
Když ho viděl teď, v pravém světle, s veškerou pravdou na povrchu, nevěděl, co má dělat.
Má ho zabít? Zabít svou dlouholetou lásku a žít dál s pocitem, že trávil dvacet let s upírem? Má ho nechat jít a dělat, jako by už neexistoval? Nebo ho má zabít, jako každého jiného upíra?
„Tome… já….“ sklopil pohled k tomu drobnému, leč silnému muži, který se teď třásl šokem a nerozhodností.
„Omlouvám se…“ špitl Bill a Tom jen zakroutil hlavou. Tak těžké rozhodnutí před sebou ještě nikdy neměl.
Srdce bylo rozděleno na dvě poloviny. Zůstat s Upírem, se svou láskou, přítelem, manželem… nebo zůstat se smečkou. Instinkty mu přikazovaly ZABÍT.
Nemohl!
„Bravo!“
Obě dně monstra se otočila za hlasem. Zpoza starého stromu vyšla Artemis.
Bill se hbitě postavil, připraven kdykoli zaútočit.
Tom se otočil, neschopný čehokoli, zavrčel však a vytasil tak své tesáky. Jiné než Billovy ostré špičáky.
„Působivé,“ řekla opovrženě Artemis a přešla do světla měsíce prosvítajícího skrz husté větve stromů. „Velice… že jste na sebe přišli až teď.“
„Artemis?!“ Bill vycenil zuby a postavil se do bojovné pozice. „O čem to mluvíš?!“
Upírka se rozesmála děsivým, leč okouzlujícím smíchem. „O čem? Jako hlupáci jste spolu žili a ničeho jste si nevšimli. Jak byste mohli? Miguel maskoval stopy perfektně. Škoda jen, že ho tvůj manžel,“ znechuceně se na Toma podívala, „…tak bezcitně roztrhal,“ ušklíbla se a pohlédla na popel, který po Miguelovi zbyl.
„Miguel? Co… o čem to mluvíš?“ Bill šokovaně hleděl na Artemis.
Maskoval stopy? Co je to… jak mohl?
„O čem? O tom, jak jste kolem sebe dvacet let lítali jako mouchy a ničeho jste si nevšimli! To především Miguel kryl všechny stopy po vlkodlačím pachu! To Miguel se na můj příkaz postaral o to, aby ve vašem domě byl utlumovák, abyste necítili jeden druhého. Ze začátku mi to přišlo absurdní, abyste vy dva byli spolu. Nakonec mi to ale přišlo jako skvělá zábava. Zaskočilo mě ale to vaše stěhování…“ usmála se chladnokrevně a přibližovala se k nim blíž.
Bill zalapal po dechu. Proto takhle zareagoval na Toma. Tenkrát, když se spolu chtěli milovat. Cítil jeho skutečný pach, nedokázal ale pořádně rozeznat důvod toho, toho že to byl Vlkodlak. Chtěl jen cítit jeho krev. Už to chápal. To Artemis.
„Ty děvko…“ procedil mezi zuby a chtěl se na ni už už vrhnout, když se zpoza stromů vynořili dva další Upíři. Jednoho z nich Bill neznal jménem, ten druhý, tmavovlasý, byl Niles. Artemisin nejvěrnější.
„Být tebou, raději nic neriskuju,“ usmála se Artemis nebezpečně a vycenila tesáky.
Teprve teď se Tom vzpamatoval a nebezpečně zavrčel. Artemis na něj pohlédla znechuceným pohledem.
„Billa zabiju já. Vy se zbavte toho čokla,“ zavrčela ke svým poskokům a usmála se přeslazeně.
„No jasně… celej žhavej a na stříbrném podnosu s jablkem v puse…“ zavrčel Tom a vzápětí z něj byl opět Bílý vlk.
Oba Artemisini poskokové zasyčeli a zaujali bojovný postoj.
Bill se vražedně zamračil a nechal vylézt své špičáky, zavřeštěl odporně a stáhl se k Tomovi. Nemohli mu ublížit. Vlk však od něj nedůvěřivě odskočil.
Niles se na něj vrhnul jako první.
Tom se po něm ohnal drápy a srazil jej k zemi.
Bill odtrhl oči od bojujícího Toma a podíval se zase na Artemis. Ta se vražedně usmívala a pomalu se k němu přibližovala. Bill zavrčel a ihned se jí vrhl po krku. Žena však hbitě uskočila a uhodila Billa do žeber, až zalapal po dechu. Byla silnější, než předpokládal. Cítil, jak mu žebra popraskala. Bolestivě se za ně chytil, téměř okamžitě však o kruté bolesti hojících se ran nepřemýšlel a vrhl se opět do zápalu boje. Tom se sebou škubal, co se dalo. Druhý upír vyskočil na jeho hřbet, zatímco Tom Nilese držel pod sebou a tlapami mu drtil hrudník.
Bill odtrhl oči od bojujícího Toma a podíval se zase na Artemis. Ta se vražedně usmívala a pomalu se k němu přibližovala. Bill zavrčel a ihned se jí vrhl po krku. Žena však hbitě uskočila a uhodila Billa do žeber, až zalapal po dechu. Byla silnější, než předpokládal. Cítil, jak mu žebra popraskala. Bolestivě se za ně chytil, téměř okamžitě však o kruté bolesti hojících se ran nepřemýšlel a vrhl se opět do zápalu boje. Tom se sebou škubal, co se dalo. Druhý upír vyskočil na jeho hřbet, zatímco Tom Nilese držel pod sebou a tlapami mu drtil hrudník.
Zubama se zakousnul do nohy upíra na jeho hřbetě a stáhl ho dolů. Upír se však zaryl drápy do jeho kůže, vlk bolestně zařval na lesy, pustil upíra a místo něj se obrátil hlavou na upíra pod ním. Lepší jeden upír než dva. Chytil Nilesovu hlavu do svých zubů a silně s ní trhl. Hlava se oddělila od těla a proměnila se v prach.
„Tome, pozor!“ zakřičel Bill, když upír na Tomově hřbetě vytáhl z pláště stříbrný kůl.
Artemis jeho nepozornosti využila a srazila jej k zemi.
„Ty a ten prašivej čokl mi křížíte cestu.“ Zasyčela Billovi do ucha a držela jej pevně za vlasy.
Bill se jí chtěl vysmýknout, upírka však byla neobyčejně silná.
„Nikdy, děvko.“ Bill se po ní ohnal zuby, dostal však ránu do obličeje a Atremis jej znovu škubla za vlasy.
Tom divoce bojoval o svůj život. Mlátil s upírem na jeho zádech o strom. Cítil stříbro tak blízko sebe, až jej to děsilo.
Podíval se směrem k Billovi. Viděl jej oslabeného, z nosu mu tekla krev a žena vedle něj se přibližovala s vytasenými ostrými tesáky k jeho krku.
Ne. Nesměla to udělat. Ať už to byl upír, jakýkoli chtěl. Ať už cokoli udělal, kohokoli zabil. Ač tu rasu tak moc nenáviděl, pořád to byl Bill, jeho láska, manžel a přítel. Nemohl Artemis nechat, aby mu ho zabila!
Rozzuřeně se vzepjal a napíchnul upíra na větev na stromě za ním. Zaryčel, když se kus větve zabodlo i do něj, ulomila se, když zase dopadl na nohy a zůstala zabodnuta v jeho těle. Tom se zubama zakousl do kusu, co vyčuhoval z jeho boku, a s funěním si ji vytáhl z těla. Rána se pomalu zacelovala, rozběhl se k Billovi, který přivíral bolestně oči, když špička Artemisiných zubů přetrhla Billovu bílou kůži na krku. Ihned se objevily první kapky krve, Tom zařval a skočil po Artemis, čímž ji od Billa odhodil.
Divoce zaštěkal a tlamou ji uhodil do obličeje. Upírka pod ním děsivě a šíleně kvílela a ječela, oháněla se po jeho tlamě drápy a snažila se vyprostit.
Bill si vyděšeně otřel krev z krku. Kolem něj proběhl upír s větví uprostřed hrudníku. Byl to ten upír, kterého Tom nabodl na větev. Bill jej za větev chytil.
„Utíkáš pomoci paničce?“ zavrčel na něj a sebral ze země kůl, který upírovi odletěl, když byl přiražen ke stromu. Usmál se do jeho lesku a probodl upírovi srdce.
Zbyla po něm jen hromada popela, Bill kůl pevně držel v ruce a rozběhl se Tomovi na pomoc.
Tom odletěl kousek vedle z Artemisina těla, která jej odkopla a postavila se na nohy.
Otočila se k Vlkovi na zemi a zařvala, vytasila tesáky a sklonila se rychle k jeho krku. Bill byl už hned za ní, rozmáchl se stříbrným kůlem, v tom okamžiku dostal ale ránu do břicha a odletěl, dopadl na hromadu kamenů a kůl mu vypadl z ruky.
Artemis se divoce zasmála. Otočila se a pomalu přicházela k němu. Vlka si nevšímala. Chtěla zabít Billa.
Bill se zmoženě snažil zvednout na nohy. Bolest v zádech byla nesnesitelná, i když pomalu ustupovala. Cítil odporné křupnutí, když se jeho obratle zase dávaly dohromady a jeho záda se srovnala.
Artemis ho chytla pod krkem.
„Zabiju tě…“ usmála se sebevědomě a s vítězoslavným úšklebkem se přibližovala k jeho krku.
„Ty už nikdy nikoho nezabiješ.“ Ozval se za Artemisinými zády mužský hlas a silně ji odtrhl od Billa.
Byl to Viktor.
Pomohl Billovi na nohy a podíval se, kam Artemis dopadla.
„Tak tohle je ten tvůj fešák…“ ušklíbl se Viktor pobaveně, když se vlkodlak sklonil nebezpečně nad upírkou a tesáky jí zabořil do hrudníku. Divoce ji kousal, drásal svými tesáky a trhal z ní bezkrvé maso.
„Jo. Tohle je můj manžel,“ pousmál se Bill a došel ke stříbrnému kůlu na zemi, došel až k vlkodlakovi, drásajícímu upírku na kusy. Chytil Toma za srst, ten ucítil Billa vedle sebe a okamžitě přestal. Podíval se na něj, na kůl v jeho ruce a stáhl se. Tlamu i chlupy kolem ní měl celé od krve.
Bill se sklonil k vyděšené upírce na zemi. Hrudník měla celý rozdrásaný, kosti v něm polámané a Bill se samolibě pousmál. Ponořil ruku do obrovské díly v její hrudi a vytáhl na cévách silně tlukoucí srdce.
Tak takhle reagovalo na přítomnost blízké smrti.
„Je konec, Artemis,“ ušklíbl se a zabodl stříbrný kůl do toho svalu v jeho dlani.
Upírka zakvílela, zaječela v bolestné, smrtící agónii. Už nebyla tak krásná, když se její tělo rozpadalo, šedlo a její děsivé oči těkaly po lese, dokud neuschly a po Artemis nezbyl nic než popel.
autor: Adella Kaulitz
betaread: Janule
No páni…Sem tak ráda, že zabili tu mrchu…teď jen doufám, že mezi vlkodlaky a upíru konečně nastane mír…Už by to fakt chtělo..kapku teho klidu…Pac a pusu za navou kapču…;-)
oh wow… nemám slov x)).. konečně je po Artemis, jó!! :D… sem moc zvědavá, na další dílek, jak to dopadne mezi Billem a Tomem.. už aby tu byl x)).. píšeš krásně x))♥
Dokonalý. Konečně ji zabili, už mi pila krev mrcha jedna. Jsem zvedavá, jak to dopadne mezi Billem a Tomem, doufám, e spolu zůstanou.
wow nwmám slov těším se na další dílek 🙂
Bomba. ale zajímalo by mě, jak to bude dál s Tomem a Billem. jestli dokážou žít spolu po tom, co se o sobě dozvěděli.
Skvelé, len teraz príde vysvetľovanie 🙁 Prekvapilo ma, že Viktor sa zachoval tak pekne 🙂 A aj to, že upírka o nich vedela a dala si takú robotu s tým utajením 🙂 super nápad. Idem teda na poslednú kapitolu aj keď sa mi ešte nechce rozlúčiť s bielym vlkom a jeho upírskym manželom.
Krásna kapitolka láska je láska.