autor: Rachel
Temptation
Opláchnul svůj ospalý obličej a vzhlédnul k malému zrcadlu, mlčky si prohlížel odraz v něm. Jeho pohled sklouzl dolů, zastavil se na jedné z mnoha viditelných, zarudlých skvrn, skvějících se na jemné bílé kůži. Druhá, třetí, čtvrtá…
Natočil tvář na stranu, popaměti složil ruce pod proud příjemně teplé vody, bolestivě usykl, jakmile ucítil na podrážděné kůži štípání a řezavou bolest. Jeho zápěstí bolela, zůstala poznamenána včerejší nocí, okovy, jež na nich zanechaly načervenalé otisky, nepříjemně pálící na jindy klidné kůži.
Slzy vstoupily do jeho očí, rány byly stále ještě příliš čerstvé, směl jen přihlížet jejich pomalému hojení, jen se dívat, jak kousek po kousku mizí z jeho rukou.
Stálo mu to za to? Jeho tiché nářky, bolest a bezmoc, jež prožíval uvězněný, spoutaný v okovech jako trestanec? Všechno to, čím si musel projít, čeho nebyl ušetřen, jeho trest v podobě dráždivého mučení, jenž musel podstoupit, vydržet až do samého konce?
Možná ano, možná ty okamžiky neukojené touhy a chtíče, pykání za jeho prohřešek stály za okamžik, jenž mu byl na samém konci odměnou. Za cenu chvíle, jež byla pro něj vysvobozením z bolestivého vzrušení.
Byl jako v jiné dimenzi, jako v jiném světě. Úplně ztratil hlavu pro ten jediný okamžik, pro tu toužebnou slast, jíž nacházel uvnitř jeho rozpáleného těla. Ty vteřiny bouřlivého vrcholu, ty vlny orgasmu, jež cítil uvnitř něj či v horkém vlhku jeho úst, mu nedokázalo vzít ani zničit nic. Ani skutečnost, že měl již několikrát sex s úplně cizím člověkem, jenž jej včera tak krutě potrestal. Nic tak silného dosud nezažil. Byl to ten nejerotičtější zážitek, jenž s ním do této chvíle měl.
Jeho pozdní návrat domů zůstal nezpozorovaným, vůbec poprvé za dobu jeho mileneckého vztahu. V místnostech bylo prázdno, jeho matka tento den pracovala v odpoledních hodinách do pozdního večera, nebyl tu nikdo, kdo by směl vidět jeho příchod, nikdo, komu by odpověděl na otázku, kde dosud byl. Svlékl své svršky a úhledně je složil na malou hromádku, jíž položil vedle postele, jeho hlava se jen poprvé dotkla polštáře v okamžiku, kdy se do ticha ponořeným domem roznesl zvuk odemykajícího klíče v zámku.
Nevěděla o jeho večerním návratu, její nepřítomnost doma vyprostila jeho mysl od důvodů pozdního příchodu, jež měla v nejbližších chvílích vymyslet. Neznamenalo to však konec výmluv, vyhýbavých a nepravdivých odpovědí. Malá lež měla jeho matce zatajit jinou, až příliš nápadnou skutečnost.
Přehodil látku teplé mikiny přes svá ramena a pohlédl do otevřené, poloprázdné skříně, trvalo jen malou chvíli, než našel to, co potřeboval.
Jediný čtvercový šátek černé a šedé barvy, jenž vlastnil, rozprostřel na postel a úhledně složil, zahalil jeho jemnou látkou označkovanou kůži na svém krku, vědomě ji tak skryl před zraky ostatních, jež by ji mohli spatřit.
Rukávy teplé mikiny stáhl více na ruce, zakryl jimi poraněná zápěstí a přehodil přes rameno batoh, vyklouzl ze dveří svého pokoje ven.
„Dobré ráno, mami,“ s úsměvem pozdravil, pomalu kráčel po schodech dolů a zamířil do kuchyně, slyšel pohyb a cinkání nádobí, jež se odsud ozývalo.
„Tome, právě jsem ti připravila jídlo do práce. Co to máš na krku?“
Její úsměv na okamžik pohasl, dívala se na látku, jež zahalovala jeho krk, očima se jej ptala, co se stalo.
„Šátek, trošku mě v něm bolí, asi jsem se nadýchal chladného vzduchu,“ odvětil, poupravil si látku a odkašlal. Nemohla pojmout sebemenší podezření, jeho lež byla až příliš chytrá, až téměř reálná na to, aby v ní směla vidět zástěrku, utajující před jejíma očima něco jiného.
„Připravím ti oběd a léčivý čaj, než se vrátíš,“ pohladila jej po líci a políbila na tvář, podala mu připravené jídlo, jež od ní s vděčností a díky přijal dřív, než vyšel na liduprázdnou ulici, zamířil známou cestou do města.
*****
Klapot vysokých podpatků, sbíhající se do pomalých, pravidelných kroků naplnil téměř liduprázdnou místnost, rozléhal se v tichu velké dílny jako jediná ozvěna. Jeho ruce se zastavily, přerušily činnost své dosavadní práce a on zbystřil, zaposlouchal se do zvuku, jenž jej přinutil se otočit.
Jeho líce se zarděly, získaly nádech růže, jakmile se jeho pohled jen na okamžik střetl s tím chladným, povýšeným, jenž jej bez ustání propaloval.
Odvrátil se od něj a plaše sklopil tvář, pevně přivřel víčka. Všechno to, co se událo včera, mu prolétlo myslí jako zrychlený film. Jako by mu jedno z tisíce zrcadel v oné místnosti propůjčilo svoji paměť, všechno to, čemu bylo nuceno přihlížet, čeho bylo svědkem. Viděl před svýma očima jeho horké tělo, jež se zmítalo pod jeho tvrdými přírazy a lacině se mu nabízelo, tvář, poznamenanou vzrušením, na níž pohlížel v odrazu zrcadel, žádostivý pohled očí, potemnělých vášní a narůstajícím chtíčem.
Těch očí, jež na něj nyní pohlížely, jejich pohled jej pozoroval zpovzdálí, ani na okamžik neuhnul od svého objektu.
Nikdy nechodil na tato místa. Dnešní den ale nebyl nikdy. Byl výjimkou mezi všemi dny, stejně jako byl Tommy-boy výjimkou mezi ostatními milenci. Za žádným z nich sem dosud nepřišel, avšak tento kousek za to stál. Zvlášť, pokud měl výsledek této nečekané návštěvy vyjít v jeho prospěch.
„Zapomněl jsem se tě včera na něco zeptat.“
Klidný, ledový hlas přerušil ticho, doprovázené pouze klapotem podpatků, jeho kroky k němu přistoupily o poznání blíž. Založil si ruku na hrudi a dlouze potáhl z cigarety, již svíraly štíhlé prsty, pomalým krokem obešel jeho pracovní stůl.
Zastavil se na jeho druhém konci, přímo proti němu, posadil se na pevnou desku masivního stolu a koketně přehodil nohu přes nohu. Napřímil se a elegantně odklepl přebytek popele, jeho pohled se až uhrančivě upřel na bázlivou, plaše sklopenou tvář.
„Před pár dny jsem ti věnoval malou pozornost, jistě sis všiml. Gay porno, jedno z těch nejlepších v mé sbírce. Chci vědět, jestli ses díval,“ zeptal se bez obalu, čekajíc na odpověď, již dávno znal. Krátké, plaché přikývnutí jen splnilo všechna jeho očekávání.
„Honil jsi ho?“
Další dotěrná otázka, jež nezůstala bez odezvy. Setkala se s pomalým, sotva znatelným kývnutím, jež na jeho tváři vykouzlilo úsměv. Tahle nevinná hra se mu začínala líbit, moc líbit. Odpovědi na jeho otázky mu dělaly dobře, měnily jeho představy ve skutečnost. Ty představy, v nichž hrál jeho plachý, nesmělý milenec hlavní roli.
„Zeptám se jen poslední otázku, ale chci znát pravdu. Myslel jsi při tom na mě?“
Sklopil svůj pohled ještě níž, zavrtal se jím do desky stolu, jen mlčky si v hlavě přehrával všechna jeho slova. Věděl, na co se jej zeptat, položil mu tu nejcitlivější otázku. Ptal se jej, jako by s jistotou znal odpověď, zkoušel jeho upřímnost a pravdomluvnost.
Opravdu mu teď směl lhát?
„A-ano, j-já… j-já, myslel jsem na vás,“ odpověděl, jeho hlas se několikrát zlomil, nadobro utichl s posledním slovem. Jeho tváře zahořely ruměncem, mohl cítit horkost, jež se do nich vlila s významem jeho slov, se studem, jenž mu nedovolil pohlédnout mu do očí.
Nemotorně sklopil pohled, nemohl vidět samolibý úsměv, jenž se usídlil na tváři muže, sedícího jen kousek od něj. Jeho vnitřní potěšení rostlo, užíval si pohledu na tu studem poznamenanou, nevinnou tvář. Lichotil mu nádech růže, to plaché červenání, vepsané v ní. Neuniklo mu to. Stejně, jako všechno ostatní, co se týkalo jeho milence.
Myslel na něj, když si sám dělal dobře. Možná, že vzdychal jeho jméno, když jeho tělem proplouvala touha a chtíč. To bylo dobře, moc dobře.
„Smíš si jej ponechat. Je to moje pozornost, malý dárek za tvoji poslušnost. Nikdy mi jej nemusíš vracet, nechci jej. Takových šoustajících gay párečků mám tisíce,“ zašveholil, obdařil jej svým úsměvem.
Pomalu seskočil dolů ze stolu a típl nedopalek, volným krokem zamířil k němu. Zastavil se u něj, lehce vztáhl ruku.
„Možná bychom se někdy mohli podívat spolu, co říkáš?“ zavrněl nevinně, hřbetem ukazováčku jen zlehka přejel po pevné, mužné paži.
Trhaně vydechl, jeho dlaně se pevně zapřely o desku stolu. Jeho přítomnost v něm vyvolávala neklid, ten zvláštní, horký pocit, po němž jeho tělo prahlo. Chlad, podmanivá, ledová blízkost, jíž cítil stále silněji, přibližovala se s každým krokem jeho pána, způsobovala mráz, běhající po jeho zádech.
Byla to jen jedna z těch chvil, kdy ztrácel hlavu, přestával racionálně uvažovat a myslet. Jen slova, nedávno vyřčená, osamoceně proplouvala jeho prázdnou myslí, dávala mu poznat svůj význam. Kdyby se na takový film dívali spolu, jen sami dva, co všechno by se mohlo stát? Co všechno se stalo, když se na něj díval sám, poprvé viděl něco takového? Jaké by to bylo s ním? Představa toho mu v klíně rozlila příjemné teplo.
Přistoupil blíž, zastavil se za jeho zády, nahnul se až nebezpečně blízko k jeho uchu. Jeho dlaně si samy našly cestu, spočinuly na chlapcových bocích a drze se jich dotýkaly, masírovaly je přes látku jeho pracovních kalhot.
„Včera jsi byl žhavý. Tak sexy v poutech, uvězněný koloušek na mé posteli, čekající na milost. Bolest ti slušela,“ zašeptal do jeho ucha, dlaněmi jej stále hladil po bocích, tiskl se k němu blíž. Věděl, jak zapůsobit, uměl toho využít až moc dobře.
„Byl to ten nejlepší sex v mém životě,“ vydechl horce, v jeho hlasu byly znát stopy po vzrušení, jež do této chvíle ještě nestihlo vyprchat z jeho těla.
Lísavě se k němu přitulil, spokojený úsměv pohrával na jeho rtech do chvíle, než jeho pohled zavadil o šátek, zahalující mladíkův krk.
Na okamžik se odtáhl, jediným silným trhnutím jej strhl z jeho krku, pohodil látku na zaprášenou zem pod ním, jako by neznamenala nic. A pro něj opravdu nebyla ničím, jen neužitečným kusem hadru.
„Nikdy nechci vidět šátek na tvém krku. Všichni musí vidět, komu patříš. Nebo snad chceš mít takové ozdůbky po celém těle?“ zašeptal, úsměv se začínal vracet na jeho tvář, s každým dalším pohledem na zarudlé, nafialovělé skvrny rostl víc a víc.
Naklonil se blíž k jeho krku, jazykem horce pohladil jednu z nich. Jeho rozkrok se přisunul blíž, lehce se proti němu zhoupl v dráždivém gestu.
Pevněji se zapřel o desku stolu, cítil mrazivý chlad, jenž již podruhé přeběhl po jeho zádech, způsobil mu husí kůži. Přivřel víčka, jeho ústa se v němém výkřiku šokovaně otevřela dokořán, když ucítil i přes látku kalhot, jak se něco tvrdého zlehka otřelo o jeho zadek.
„Chtěl bys mě píchat? Teď, tady na tom stole?“ zašeptal, dlaněmi pohladil pevnou desku stolu a zapřel se jimi kolem chlapcova těla, vědomě mu tak zabránil v jakémkoli úniku. Třel se proti němu intenzivněji, svádivě se naklonil k jeho uchu, aby slova, pošeptaná do něj, mohl slyšet jen on.
„Nebo bys ho chtěl tvrdě vykouřit? Nastříkal bys mi do pusinky tak jako včera, hm?“ zamrouskal, perverzně si olízl rty, lačně se pousmál nad tou vábivou představou.
Zaklonil hlavu, ztěžkle vydechl, jeho dlaně se začaly potit, třást narůstajícím vzrušením. Vrátily se mu obrazy z včerejší noci, ta slastí zkřivená tvář, ta hladová ústa, jež lačně přijímala jeho vrchol, chytala do svého horka jeho semeno a chtivě jej polykala. Sperma vytékalo z koutků jeho úst, stékalo dolů, po jeho bradě, až na krk, na jeho obnaženou hruď.
Jeho tělo začínalo reagovat na tu živou myšlenku, jeho stud začínal ustupovat. Stačilo pouhé pokývnutí, jen jediné slovo a on se opět mohl ukájet v mučivém horku jeho úst, přirážet a odtékat jen do něj.
Teď už chápal, rozuměl důvodu jeho nečekané návštěvy. Točil se kolem něj, lísal se k němu jako miloučké koťátko, jeho rty mu do ucha šeptaly jeden nemravný návrh za druhým. Zcela nepokrytě jej tu sváděl, nabízel se mu jako laciná děvka, nezáleželo na tom, že zde nemuseli být sami. Kdokoli mohl přijít a vidět je oba v těsné blízkosti u sebe, slyšet to, co s ním měl jeho pán v úmyslu provést.
„Strašně moc tě chci, chci tě mít v sobě,“ vzdechl vzrušeně, rty se jen zoufale otíral o jeho ucho a označkovanou kůži na krku, jeho dlaň pomalu opustila desku stolu a vědomě sklouzla dolů, k tělu chlapce před ním.
Jedním potáhnutím rozepnul zip a naučeně vklouzl dovnitř, jeho tváří prolétl úsměv, jakmile pocítil, že jeho dráždění a hříšné nabídky nezůstaly bez odezvy.
„Stojí ti péro,“ zapředl spokojeně a jazykem polaskal jeho ušní lalůček, jeho dlaň se již plně usídlila v chlapcově klíně, blaženě hladila a dráždila narůstající tvrdost.
Pomalu, líně přejel po celé jeho délce, bříškem prstu setřel vlhkost z jeho žaludu. Jeho rty jej vsály dovnitř, jazykem ochutnal malou kapku, stále ulpívající na jeho ukazováčku. Pousmál se a zajel zpět dolů, vytáhl jej tvrdého a ztopořeného z jeho kalhot dřív, než jej jeho dlaň opustila. Naposled se nahnul k jeho uchu.
„Pokud budeš mít chuť, víš, kde mě najít. Budu na tebe čekat,“ zašeptal a horce jej políbil na krk, stačil z jeho blízkosti zmizet dřív, než si to omámený, vzrušený chlapec mohl uvědomit.
autor: Rachel
betaread: Janule
doufám, že to bude pokračovat tak, jak si myslím…protože to musí pokračovat tak, jak si myslím:)
jako hele, upřímně – já být Tom, tak by mě ani nenapadlo se tomu nějak bránit, takhle nemravný návrhy od Billa by snad nemohl odmítnout nikdo.. Takže doufám, že za Billem Tom půjde a nechá si udělat zatraceně dobře… No, takže jako co mám říct?? Prostě se těším na další díl… Tohle byla provokace jak sviňa, takže olé, aj karambáá! xDD
Neměl by Tom založit odbory a vyhlásit stávku :), tohle tempo je vražedné 🙂
Tak u tohohle dílu jsem vůbec nedýchala…:D Ten Bill je takovej..nemravnej…:D Zkouší to zatraceně dobře na "svého plachého, nesmělého milence" 😀 Taky si myslim,že tam Tom za nim přijde..:Da to zase bude ! 😀 Bill je hodně nemravnej v týhle povídce..to se mi líbí ! 😀 😀 xD
No sakra, Bill si tedy nebere servítky. O pornu se tam bavil, jako o počasí a chudák Tom styděl se, červený až na zadku×DD bylo to opět žhavé. A měl štěstí, že Tomova máma pracovala, až do večera. Nejvíc mě dostalo, jak mu odhodil ten šátek, že prej, každý musí vědět, komu patříš. No určitě na cestě zpátky domů ho Tom bude muset zvednout ze země a oprášit, protože by se jistě jinak nevyhnul matčiným otázkám. A hlavně, nejvíc by bylo, kdyby Tom byla vysral, jakože nemá chuť a nepřišel by za ním×DD ale taky si myslím, že Bill to řekl jenom tak, jakože to pokud budeš mít chuť…určitě už na 100% počítá s tím, že za ním Tom přijde. RAdši bych ani nechtěla vědět, jaký další trest by možná schytal, kdyby nepřišel. No těším se na další díl, to je co díl, to pěkně žhavý počtení×DD
tudududum *____* souhlasím s Emiliou že Bill se o tom pornu bavil jako o počasí xD chudák Tom 😛 Naprosto Billa v téhle povídce žeru, a strašně se mi líbí styl psaní autorky ^^
[4]:
[5]:
Souhlasím s váma úplně ve všem ..:D
Tahle povídka je prostě dokonalá a pořádně žhavá :DxDDDD
Nechutněj a perverzní Bill…za tohle by jej měl někdo potrestat…sakra…teď sem perverzní já..:D
Uz tu mame 19. kapitolu a stale po sobe prahnou jen fyzicky. Ja porad doufam, ze se ozvou i nejake ty city… no a jestli ne, tak si aspon budu pamatovat chlipnika Billa:-)
moje hlasité oddechnutí při dočtení posledního písmenka musel slyšet snad celej barák. 😀 co mi to děláš, Rachel? každé zachvění, mrazení a naskočení husí kůže, které zažíval Tom, jsem snad prožívala taky.
tahle povídka je nekonečně slastné mučení! neumím si představit, že by něco takového skončilo. neumím si ani představit JAK. 😀 takže jen tak dál!
Vrátím se z dovolený a první se vrhnu na Just my boy..a jsme nadšená =) Je to úžasné..Bill je tak hrozně sexy, nechápu jak můžeš tu jeho sviňárskou povahu tak dokonale vystihnout..a naproti němu malý koloušek Tomi..jej..měli by to natočit jako film =D
Doufám že Tom se nenechá překecávat a za Billem půjde protože upřímně..kdo by odolal =)
Rachel je to skvělí a já se jen děsím dne kdy tato povídka skončí 🙁