Who am I? 24.

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne
BILL

Když vejdu do obývacího pokoje, Tom pořád nehnutě spí. Je mi to sice líto, ale vzbudit ho teď musím. Až se nají, může jít klidně zase spát. Sehnu se nad něj a zlehka ho pohladím po paži, která mu vykukuje zpod deky. Nic. Okay, tak znovu. Znovu ho pohladím.
„Tomi, miláčku…“
„Hmmm,“ zamručí a zavrtí se. Trochu našpulí rty. Musím se usmát.
„No tak, probuď se a otevři na mě ty svoje čokolády.“ Dám mu pusu na tvář. Začne rukou poslepu hmatat, až najde moji ruku a stáhne si mě k sobě.
„Ohh, spadnu na tebe,“ brouknu a zapřu se druhou rukou o opěradlo pohovky. „Ty lumpíku.“
Rozeznám na jeho rtech pobavený úsměv a během chvilky otevře oči. Hned si vyhledám jeho pohled.
„Zalehnu tě,“ upozorním ho s úsměvem. „Mm, nebudil bych tě, ale musíš se najíst.“
„Jo,“ povzdechne a pomalu se posadí. Začne se hrabat z deky. „Přikryl jsi mě?“
„Ano, byl jsi celý promrzlý,“ stojím vedle něj a jen ho pozoruji. Zdá se mi to nebo i zhubnul?
„To jsem pořád,“ zakroutí trochu krkem, jako by ho bolel, a zvedne se.
„Bolí tě to?“ zatlačím mu zlehka na krční obratle, když se zvedne.

„Ne, to je dobré,“ usměje se a jde pomalu do kuchyně. „Copak jsi mi udělal dobrého?“
„No, nic zvláštního to není, protože tvůj žaludek bude asi protestovat.“ Naznačím mu, aby šel ke stolu. Pak mu přinesu jídlo a postavím to před něj.
„To je dobrý, díky. Saláty mám rád,“ usměje se, „ty jíst nebudeš?“ zamračí se.
„Tak to jsem rád. Čekal jsem spíš, že mi řekneš, že nejsi králík,“ zasměju se trošku, „mm,“ zašklebím se. Nemám teď zrovna na jídlo myšlenky, ale taky jsem dnes ještě pořádně nic nejedl. Navíc bych ho rozčílil a to nechci. „Dám si trošku s tebou.“ Nandám si trošku taky a přisednu si k němu. „A děkuju.“
„Za co děkuješ?“ pozvedne obočí a začne pomalu jíst. Co ho tolik překvapilo?
„Za to jídlo.“
„Vždyť jsi to udělal ty,“ nechápavě na mě kouká.
„O to nejde. Ale jím u tebe.“
„A za to jsem rád,“ usměje se. Zakroutím hlavou.
„Počkej, ještě budeš litovat, jakou sis domů přitáhnul vyžírku.“
„Nejsi žádná vyžírka a litovat toho nebudu nikdy,“ věnuje mi sladký úsměv. Usměju se.
„Děkuju,“ nahnu se k němu a dám mu malou pusu na rty. To se usměje ještě víc a zase do sebe začne soukat to jídlo. Jak se zdá, chutná mu. A je hladový, což je dobrá známka. Jen na něj s radostí koukám a jím také. Sní sotva půl talíře a odloží příbor.
„Už nemůžu,“ oddechne zhluboka a poplácá se po břiše. Tak mi moje radost dlouho nezůstala, ale přeci jen něco snědl, což je velké plus.
„Ani později?“ upřu k němu oči.
„Asi ne,“ zavrtí hlavou. „Nejedl jsem… 3 nebo 4 dny. Nemám hlad ani chuť.“
„Já vím. Tak až dostaneš hlad nebo chuť, koukej se ale najíst. Nebo tě budu chodit krmit,“ uculím se a uklidím zbytek jídla.

Špinavé nádobí dám do myčky. Najednou ke mně zezadu přistoupí a omotá mi ruce kolem pasu. Ruce jsem si položil na ty jeho.
„Co ty, můj mazlivej?“ Tohle mě vždy tak potěší. Jak si sám vyhledá mou přítomnost.
„Billy,“ pohladí mě po rameně.
„Ano?“
„Co kdyby ses ke mně opravdu nastěhoval?“ zeptá se a přitiskne rty k mému krku.
„Opravdu bys to chtěl?“ pootočím hlavu maličko do strany.

Zní to nádherně, ale nevím, zda je to dobrý nápad. Zvlášť teď. I když to vypadá tak, že mě potřebuje, že mu tu snad neškodím. Ale říkám si, neměla by se napřed tahle situace trošku srovnat? Je toho na mě moc, i když se to snažím skrýt. To, co se stalo v klubu, mě sebralo. Už nikdy ani jeden z nás neuvidí Harryho. Ani jsem mu nestihl poděkovat za to všechno, co pro mě udělal. Byl to zlatý člověk.

„Jo. Chtěl bych tě u sebe mít pořád. Je mi s tebou dobře. Tvoje přítomnost mě uklidňuje a… máš na mě zvláštní vliv, ale… to jsem nejspíš jenom zaujatý,“ uchechtne se. „Chtěl bych tě tady.“
Sklopím oči a usměju se. „Rozmyslím si to. Ale pokud mám naznačit směr své odpovědi, je to ano.“
„Víš, co by se mi líbilo?“ Uslyším v jeho hlase úsměv.
„Co?“ přimhouřím oči.
„Kdybychom se ráno probouzeli vedle sebe, strkali se v koupelně, společně snídali. Pak bych tě vozil do práce a jel bych taky do… normální práce. V poledne bych se pro tebe stavil na oběd a večer bych tě z práce vozil domů. Společně bychom se doma navečeřeli, dali si společnou vanu, chvíli koukali na telku, a pak si šli lehnout. Já vím, že to zní děsně nudně, ale už mám těch extrémů po krku,“ řekne tak zasněně. Naprosto se do toho, co říká, vžiju, až na chvilku zavřu oči.

„Tome…“ otevřu oči a pootevřu rty, „…to zní tak nádherně. Toužím po tom. Přesně takhle si představuju naprostý sen.“
„No… to by ses ke mně musel nejdřív nastěhovat, víš.“ Naprosto v tom rozeznám vyděračský tón.
„Vyděrači,“ pootočím na něj hlavu a vypláznu jazyk. „Vážně si to rozmyslím, ale musíme se na všem ještě dohodnout.“ Začnu se otáčet pomalu čelem k němu. „Mělo by to další výhodu.“
„Mělo by to milion výhod, ale pověz mi, jakou přesně máš na mysli.“ Už mu zase v očích hrajou ty veselé plamínky. Trošku se uculím a sklopím pohled do jeho hrudi.
„Nemusel bys mi půjčovat věci na spaní. A musím se ti k něčemu přiznat. Ten večer… vzpomínáš si, co jsem měl na sobě?“
„No… to triko,“ zamračí se.
„Přesně tak,“ ušklíbnu se. „Ale to bylo všechno.“ Dodám a zasměju se.
„Cože?!“ vykulí oči. „Nééé,“ začne se smát. A to je přesně to, co jsem si přál – slyšet zase jeho smích.
„Já čekal, že to poznáš, ale ty nic,“ směju se s ním.
„No jsem rád, že jsem to nestihl poznat. Protože nevím, jak bych v tu chvíli reagoval,“ začne se tiše smát a vlípne mi polibek.
„Tak to mi zkus rychle říct, jak bys asi reagoval.“
„No umíš si představit, že bych tam dolů prostě šáhnul a zjistil, že nic nemáš? Dostal bych infarkt,“ začne se smát nanovo.
„Jo, hrůzou,“ začnu se smát s ním. „No, prostě bys to chytnul do ruky a bylo by to. Nic by na tom nebylo. A to jsem nad tebou klečel,“ škádlím ho.
„Dej si pozor, abych to nechytnul teď,“ ušklíbne se pobaveně.
„Nejsi náhodou unavený, hm?“ nasaji mu horní ret.
„Ne,“ usměje se a na oplátku mi nasaje spodní.
„Nic nechytej,“ zasměju se a pak ho políbím.
„Dobře no,“ pokrčí rameny a začne mě jemně líbat.

„Anebo můžeš,“ usměju se sladce a oplácím mu to. Chybělo mi to.
„Hm, už jsem si to rozmyslel,“ sjede mi dlaněmi na zadek a přitiskne si mě k sobě.
„Jsi tak aktivní,“ pousměju se a natisknu se k němu.
„Nechtěl jsi říct atraktivní?“ ušklíbne se pobaveně. Nasaje mi ret a natáhne ho. Pak ho pustí, nad čímž se uculí. Těší mě, že se na tohle už cítí. Provokatér jeden. Bál jsem se mu dát sotva malou pusu a on už mi saje rty a líbá mě.
„Mmh, to taky,“ obmotám mu ruce kolem krku. „Já ti říkal, že na mě musíš být ve formě. Budeš si mě muset zkrotit.“
„Není potřeba,“ zavrtí hlavou a stiskne mi v pravé dlani zadek.
„Měl bys jít odpočívat,“ brouknu mu do ouška a přitulím se k němu. Nechce se mi od něj, ale chci, aby byl zase v pořádku.
„Ale já nechci,“ vydechne. Přesune ruce z mého zadku na záda a pevně je stáhne.
„Já se ti nerozplynu. Jsem tvůj,“ vzdychnu trošku. Je to příjemné a vzrušující, jak si mě k sobě tiskne. Miluju to.
„Ale ztratím čas navíc, který můžu trávit s tebou,“ šeptne s úsměvem a přitiskne rty k mé čelisti. Lehkými polibky se mi sune k oušku.
„Ohm,“ neudržím tenhle táhlý vzdech a nabalím se na něj. „Dělej to ještě chvilku a zblázním se blahem.“
Zatraceně, on mě tolik vzrušuje. Připadám si pak jako nadržený pes. Ale on mě umí tak vydráždit, že bych se byl schopný udělat jen z toho, jak se mě dotkne nebo mě líbá.

„A chceš se zbláznit?“ broukne mi do ouška.
„Tome,“ skousnu si spodní ret. „Chci.“
„To rád slyším,“ pošeptá a jemně mě kousne do ušního lalůčku. Podlamují se mi z něj kolena.
„Vážně?“
„Ano,“ políbí mě na ouško a přesune se na moji čelist. Pomalinku ji rámuje jemnými polibky a pak najednou po tepně sklouzne na můj krk. Začne být trochu vášnivější a jeho polibky vlhčí. Tak pěkně to mlaská. Zajedu mu rukou do vlasů, lépe řečeno do copánků, a trošku stisknu.
„Jak tohle děláš, bože?“ vydechnu nahlas.
„To dělají tvoje splašené hormony a city,“ vydechne mi tiše do pokožky. Zakloní mi hlavu a jemně mě kousne do ohryzku. Moje hruď se proti té jeho prudce zvedne.
„Ne, to děláš ty,“ oddechnu. Olíznu si vyprahlé rty.
„Mám na tom také asi zásluhu,“ odsouhlasí pobaveně. Sjede mi jazykem od ohryzku do krční jamky.
„Ne asi, ale určitě,“ sjedu mu rukama po těle a zastavím se na jeho bocích.

Pomalinku mě zase začne líbat a mokrými polibky se přesune ke druhé straně mého krku. Tiše zafuní a sune se výš, dokud nedojde k ohybu pod čelistí. Tam opět zapojí jazyk a orámuje mi čelist až k oušku. Chvíli to ještě vydržím, ale pak nahlas vzdychnu jeho jméno.
„Dost, nebo se neznám,“ zakňučím. Nechci, abychom teď skončili v posteli, i když mě to láká. Toužím po něm, to je jasné. Ale chci, aby teď odpočíval a ne mě rozmazloval.
„A co se děje, když se neznáš?“ zeptá se zaujatě, zatímco se pošoupne níž. Skousne mi slabou kůžičku na krku a začne ji sát.
„Dělám samé špatnosti,“ povzdechnu a nehty slabě přejedu po jeho krku.
„Hmmm?“ vzdychne tiše a natiskne se na mě rozkrokem. Kůžičku mi vypustí z úst a sune se polibky níž, až se uhnízdí na klíční kosti. Začne ji olíbávat a jemně skousávat kůži, přičemž se mi snaží trochu shrnout triko.
„Ohh, sakra,“ vyjeknu a zakloním trochu hlavu. Pěkně tvrdnu. Taková ostuda. Nechci, aby mě cítil. Nee, Bille, ty idiote!
„Můžu ‚to‘ teda chytit?“ zeptá se pobaveně a zajede mi celkem studenou rukou pod triko.
„Tohle je tragický,“ zašeptám se smíchem. „Můžeš, ale včas pusť.“
„Hmmm… Nevím, jestli bych měl,“ provokuje a stiskne mi bok. Konečně se dostane k mým rtům a začne je olíbávat.
„Mmh,“ ponořím se do jeho rtů a vroucně jej líbám. Vyhledám si jeho jazyk a hraji si s ním. Pořád se k němu tlačím. Zatímco líně pohybuje rty, jazykem mě dost vášnivě a drze provokuje. A já mu to jen směle oplácím. Nemám ho dost, potřebuju víc a víc. Začne se na mě tlačit a vzrušeně funět nosem. Nosem se otírá o můj a hluboce mě líbá. Připadá mi, jako by se mi snažil dostat až do krku, ale zároveň je tak jemný. Jednou rukou mu z boku sjedu na zadeček a stisknu. Trošku víc si ho tak k sobě ještě přimáčknu. Úplně cítím, jak se o sebe naše rozkroky třou. Raději ho dál líbám nebo bych musel začít být pěkně hlasitý. Rukou mi bloudí pod trikem. Prsty mi přejede po levé bradavce a znovu klesá níž, až dojede k lemu boxerek. Začne ho jen objíždět. Tiše vydechne a začne mě dlaní hladit po podbřišku. Musím se od něj odtrhnout, i když nerad.

Vzrušeně si skousnu spodní ret a začnu rychleji oddechovat.
„Asi se udělám ještě předtím, než se ho dotkneš,“ vzlyknu skoro až.
„Můžu ti ho vykouřit?“ zeptá se bez naprostého studu a přimáčkne mi podbřišek. Přesně ví, kde to pne. Vyrazil mi teď skoro dech. Už jenom ta představa mě dohání k šílenství.
„Já… já nevím, teď? Ty… ty bys chtěl?“ vzdychnu, když mi na to místo přitlačí.
„Hrozně,“ zašeptá mi do úst a skousne mi spodní ret. Dlaní sjede do mého rozkroku a přes kalhoty mě přimáčkne.
„Tomeee,“ oddechnu mu do ouška a natisknu se na něj. „Chci to… Chci tebe,“ šeptám roztouženě. Začne mi jednou rukou rozepínat pásek, knoflík a nakonec i zip. Vklouzne dlaní do kalhot.
„A já chci, aby ses mi vystříkal do pusy,“ vyřkne své hanebné přání.
„Bože, řekni to ještě jednou. Řekni mi něco,“ rozkrokem se tisknu proti jeho ruce. Je to vlastně poprvé.
„Chci tě kouřit tak dlouho, dokud se mi neuděláš do pusy. Chci ochutnat tvoje mrdky,“ kousne mě do brady a začne intenzivně mačkat můj tvrdý rozkrok. Nezmůžu se na jediné slovo. Oh bože! Chci ho teď hned! Jenom nahlas zasténám.
„Udělej mi to, prosím!“
„Budeš křičet,“ zašeptá s úsměvem. Klekne si přede mě a stáhne mi kalhoty. Prohrábnu si vlasy a hned se zapřu rukama o linku.
„Jo, to budu. To už bolí,“ vzlyknu. Penis se mi horlivě cpe ven z boxerek. A on mě ještě začne provokovat tím, že ho obdivně tře a hladí dlaní přes boxerky. On se mě rozhodl vážně zničit. Cítím, jak jsem tvrdý a nateklý. Už to nevydržím dlouho.

„Prosím, já už… to bolí. Tak moc tě chci.“
„Dobře,“ kývne a zhluboka se nadechne. Vezme lem boxerek a stáhne je. „Wow.“
„Eh?“ podzvednu obočí. Nechci se snad radši dolů ani podívat. Bylo by mi trapně, a navíc ten jeho pohled by mě asi dostal na kolena.
„Jsi už tak… nateklý,“ vydechne užasle. Semkne prsty kolem mého penisu a pevně stiskne. Jestli nespadnu na zem, bude to zázrak. Skousnu si silně spodní ret.
„Kvůli tobě,“ vzdychnu tiše. Zajedu mu rukou do copánků a začnu ho hladit. Cítím, jak mi rudnou tváře, stydím se. Nechápu to. Stydím se. Přitom jsem už partnera měl. Možná je to tím, že je to poprvé. Ale jsem jím tak okouzlen, že si před ním připadám jako špína. On je tak nádherný a dokonalý. Mám důvod se za sebe stydět. Tom si zaujatě prohlíží moji chloubu. Stáhne mi lehkým pohybem předkožku a vloží si mě po žalud do úst. Ale ani se mě nedotkne. Jen mi začne na obnaženou špičku dýchat horký vzduch. Sleduji ho. Ani se nepohne. To teplo a vlhkost jeho úst je perfektní. Ta horkost mi prostupuje celým tělem, mám pocit, že mám horečku. Zároveň mi po celém těle běhá spalující mráz. Dá mi malinkou pusinku na špičku penisu a koukne se na mě. Uchopí mě o něco pevněji a líně jazykem obkrouží můj žalud. Zatnu prsty do kuchyňské linky a pootevřu rty.

„Miláčku,“ oddechnu a přivřu oči. Jemně ho nasaje do úst a uvnitř po něm přejíždí jazykem. Skoro sebou až škubnu. Připadá mi to, jako bych měl každou minutu prasknout. Pomalu mě vypustí a jen si moji chloubu s malým úsměvem prohlíží. Obemkne dva prsty kolem a začne trhavými, zato krátkými pohyby jezdit zhruba v polovině mého penisu. Zajímalo by mě, jestli už měl kluka. Nebo jen sex s klukem. Pokud ne, tak nechápu, kde se v něm tohle bere. Je úžasný.
„Tomi, prosím,“ opřu se víc o linku a povystrčím pánev proti němu. Nemůžu se na to dívat nebo bych se snad udělal okamžitě. Ale on pokračoval podle sebe. Bříškem prstu mi přejel po vlhké špičce a pak ji olízl.
„Máš dobrou chuť,“ zašeptá potěšeně a pojme mě do úst hlouběji. Ne, to ať neříká. Nechci, aby si myslel, že nic nevydržím, ale teď mám opravdu na mále.
„Ohh,“ semknu rty k sobě. Donutím se sklopit hlavu a sledovat to stvoření, které mi zřejmě brzo přivodí mrtvici. Hladce a stále nejistě si se mnou pohrává. Vypustí mě z úst a vezme mě do ruky. Začne můj penis zaplavovat mokrými polibky a sune se ke kořenu.
„Hoň si ho,“ vzdychne najednou. Tohle mě zatraceně vzrušuje. Pohladí mě dlaní po boku a trochu si mě přidrží, abych mu neucukával. Vlípne mi polibek na stehno, jazykem přejede po třísle a vmáčkne obličej do mých varlat. Jak řekne, tak udělám. Uchopím penis do pravé ruky a pevně jej semknu. Ze začátku po něm vyjíždím nahoru a dolů dost pomalu, ale postupně přidávám na rychlosti.
„Aahm…“ zafuním nosem a chytnu ho za týl. Jenomže on se mi vyvlékne a dostane se ještě níž mezi nohy. Začne mi olíbávat varlata. Dlaní mě začne hladit po zadku, zatímco poprvé nasaje má varlata do úst. Jemně do nich kouše a opravdu silně je saje. Moje hruď se začne zvedat jako splašená. Snažím se v sobě ty hlasité steny a vzdechy udržet. Asi každou chviličku zešílím tou slastí, kterou mi způsobuje.
„Uuh, já už to nevydržím, oh sakra,“ přitlačím a pevně si penis stisknu, až trošku vykřiknu. Pořád si po něm po celém přejíždím. Palcem si začnu ještě tvrdě přejíždět po špičce. Nevzmůžu se teď ani na to, abych normálně přemýšlel. Soustředím se jen na ten pocit.

Najednou Tom přestane.
„Bille,“ zašeptá měkce a sundá mi ruku z penisu. „Je neuvěřitelný, jak jsi celý nateklý.“ Opět se dotkne jazykem mých varlat, ale už je opustí. Přejede jazykem od kořene až po špičku. Vzápětí mě vezme do úst. Lehce skousne.
„Ahh, to tak strašně svírá a bolí. Udělej to už, prosím, mmh!“ zakňučím a pohladím jej po tváři. Zakloním hlavu a hlasitě oddechnu. „Kam… kam to pak budeš chtít?“ řeknu trhaně. Vypudí mě z pusy, aby mohl mluvit.
„Chci to do pusy. Chci tě ochutnat,“ vzhlédne ke mně naprosto vážně a zbožně. Přichytí můj penis u kořene a znovu si ho zasune do úst. Stáhne rty kolem mého vzrušení a začne hlavou pohybovat. Vidím, jak se snaží si mě zasunout co nejdál, aby mi to zpříjemnil, ale jeho pusinka na to není zvyklá. Volnou rukou mi sjede na varlata a začne je silně promačkávat. Hlasitě funí a chvilkami se až dáví, ale nepřestává. Chce mě dovést k vrcholu. Nevzmůžu se už ani na slovo. Jen spokojeně oddechuji a sténám. Příšerně se mi chvějí nohy, stejně tak jako celé moje tělo. Mám spíš jen pocit, že za chvíli po té lince sjedu na zem. Víc se zapřu a prohnu se v zádech.
„Já… já už nemůžu!“ stisknu si vlasy těsně u hlavy. Jako by ho to vyburcovalo ještě víc, uchopí mě silně u kořene a začne rychle hýbat rukou. Tak strašně se snaží, aby se mi to líbilo. Kouří mi ho tak rychle, jak to jen zvládá a kmitá po mně uvnitř jazykem. Oči mám zavřené. Ale musím se na něj podívat. Je na něj tak dokonalý pohled. Opravdu se tak moc snaží. Kouří mě tak rychle a tvrdě.
„Je to… tak dokonalý. Oh bože, už jen chvilku. Ještě nechci… ještě ne.“
„Hm,“ dostane ze sebe hlasitě a prudce po mé tvrdé chloubě přejede zuby. Začne mi intenzivně a silně mačkat varlata. Tak strašně rychle mi buší srdce. Cítím ho až v krku, jako by mi mělo každou chvilku vyskočit ven. Chtě nechtě už začnu cítit, jak mi v penisu cuká. Je to tak intenzivní.
„Už, Tomi,“ skoro vykřiknu. Tom už stačí udělat jen několik prudkých pohybů jazykem a začnu mu plnit ústa. Ihned začne polykat. Skoro celého mě vypudí z úst a se zavřenýma očima mě přichytí pod žaludem. Pomalými pohyby se ze mě snaží všechno dostat až do poslední kapky. Sakra, ještě nechci, aby byl konec. Bylo to dokonalé. Ještě pořád nahlas oddechuji. Jsem ještě příliš citlivý. Nestačím uhlídat svůj dech. Zakláním divoce hlavu a vzpínám se. Stále ze mě dostává poslední kapičky.

Když ze mě dostane opravdu vše, jen tak mě hladí po penisu a stehně. Obličej si opře o moje bříško, aby mohl podbřišek zaplavovat jemnými polibky. Čeká, až se uklidním, přičemž mě stále hladí po bocích. Po chvilce ke mně vzhlédne a usměje se.
„Miluju ho,“ zašeptá a políbí mě na penis. Pomalu se postaví na nohy. Polibky se rozjede k mému břichu. „Tohle taky,“ hlesne u podbřišku. „Tohle ještě víc.“ Věnuje mi polibek na pupík. Jede výš, až jazykem proklouzne mezi prsními svaly. „Tohle miluju ještě víc,“ šeptne, když líbá můj krk. „A tohle…“ uchopí do dlaní můj obličej. „Tohle miluju nejvíc.“ Spojí naše rty v dlouhý polibek. „Promiň, že to nebylo nic mistrného, ale dělal jsem to poprvé. Příště to bude lepší.“

Zůstanu na něj koukat. On tohle vážně dělal poprvé? Umí to dokonale. Nechápu, jak může říct, že to nebylo nic mistrného. Já sotva popadám dech, klepu se jako drahý pes a on řekne tohle?

„Miluju tě,“ zašeptám a prosebně si ho k sobě přitáhnu. „Poprvé?“ podivím se trošku. „Nerad bych tě nějak urazil, ale bylo to dokonalý. Naprosto dokonalý. To jsem… nikdy nezažil,“ pohladím ho po tváři a políbím ho. „Já se ještě teď chvěju. Bylo to nádherný, nádherný,“ zopakuji tiše.
„Jsi můj první kluk,“ pokrčí rameny se skromným úsměvem. Trošku se usměju. Nebudu tajit, že jsem za to rád. Je to hezké. Pokud bude chtít, budu jedině rád, když to všechno nové prožije se mnou.
„Nevěděl jsem to. Ale jsem za to rád,“ přiznám nakonec.
„Už v klubu jsem ti říkal, že… nejsem na kluky. Dobře, zjistil jsem, že jsem i na kluky, ale musel jsi z toho vyrozumět, že jsem nic s žádným klukem neměl.“ Stále mi hledí do očí a hladí mě po vlasech. To je pravda. Myslel jsem si, že neměl žádný vztah s klukem. Možná mě jen trošku napadlo, že s klukem mohl mít nějaký úlet, ale teď vím, že ne.
Jsem strašně rád, že jsem jeho první kluk. A jsem rád, že se tohle teď stalo. I když jsem se bál a připadal si tak trapně. Navíc, před člověkem, kterého miluju, se vážně nemám proč stydět. Já znám jeho a on mě.

„Vzpomínám si na to. Ale… tohle bylo perfektní. Děkuju,“ políbím ho. Jen se usměje a sehne se. Natáhne mi boxerky i s kalhotami, které začne zapínat. Zasměju se.
„Zvládnul bych to,“ prohlížím si ho.
„V tuhle chvíli se o tom dá pochybovat,“ ušklíbne se pobaveně a zapne sponu pásku. „Podle mě by ses tu vzpamatovával polonahý ještě tak půl hodiny, během které bys nastydl. A nechci, aby ses mi nachladil,“ usměje se. „Tobě vážně nepřipadá, že tu je zima? Teda… jasně, že teď ne, ale mně je docela zima.“
„Musím souhlasit, i když nerad,“ ušklíbnu se a obmotám mu ruce kolem krku. „No, mně ani nepřijde. Možná jen trošku chladno. Není to spíš tím, že ti není dobře?“ posmutním.
„Zřejmě,“ přikývne nakonec po chvilce uvažování.
„A vidíš, vidíš, co tu provádíš místo toho, abys ležel?“ uculím se. „Pojď si lehnout. Vážně si potřebuješ odpočinout a pořádně se zahřát. Byl jsi tak promrzlý, když jsem přišel.“
„Jsem v pořádku, Bille,“ odporuje mi. A jelikož ví, že jsem schopný ho odvléct do postele, pevně mě obejme, abych se nemohl ani hnout. Nakonec mu obmotám ruce kolem těla taky a přitisknu si ho na sebe.
„Jestli mě budeš zlobit, tak se sbalím a odejdu,“ pohrozím mu s úsměvem. „Lehneš si a já budu u tebe, okay?“
„To už by možná šlo,“ odsouhlasí tiše.
„Tak vidíš,“ usměju se. Rukama mu sjedu pod paže a pomalu si ho odvedu do ložnice. Samozřejmě, že bych se s ním rád dál mazlil, ale on teď potřebuje klid. Tohle bohatě stačilo. Je unavený a je to na něm vidět. Chci zase ten jeho veselý obličejík bez kruhů pod očima.

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne
betaread: Janule

7 thoughts on “Who am I? 24.

  1. Woah!!! Nic jiného na to snad ani nemůžu říct, bylo to dechberoucí, sice bych to neměla říkat, ale měla jsem ty dva před očima jako živé. Opravdu skvěle napsané, jejich vztah zase o něco pokročil, jsem zvědavá, co se bude dít dál. Ne, že bych teď nebyla navýsost spokojená, podle mě ale jejich idylka začíná trvat déle, než je v této povídce zvykem. Uvidíme, nechám se překvapit příštím dílem 😉

  2. Jsem natěšená na další díl jak malý děcko 🙂 Tuhle povídku mám obzvlášť ráda, takže se těším na každý díl 🙂 <3 moc nádherný povídka! 🙂 povedla se vám!!

  3. "Vezme lem boxerek a stáhne je. "Wow." " tak tahle věta mě naprosto rozsekala. holky, vy jste opravdu dokonalé 😀 😀 😀 no doufám, že štěstí klukům vydrží dlouho, mám pořád předtuchu, že se tam stane něco ošklivýho. hodně ošklivýho.

  4. Tak to teda nemám slov. Protože mam vyražený dech. Je to tak dokonale popsané do detailů, že z toho zapomínám dýchat. Vážně úžasný. Těším se na další díl! 🙂

  5. dokonalé..na to nejde říct nic jiného..vůbec jsem u tohohle dílu nedýchala….nádherné!
    ♥♥♥

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics