Tell me something I don’t know! 15.

Už jenom tím, že jsem se rozhodl takhle, jsem měl pocit, že jsem zklamal Billa a naprosto rozjařil Mathiase. Jakmile jsem mu to totiž oznámil, zařval radostí. Málem jsem z toho ohluchl. Vsadím se, že kdybych byl s ním, tak mě snad obejme a zulíbá radostí. Čímž mi ovšem dodal na jistotě, že to u Jürgena tak dokonalé nebude, protože tam nerad byl sám. Když tam bude se mnou… Nevím, co si od toho slibuje, hlídat zadek mu rozhodně nehodlám.

„Hele, Mathiasi,“ zavrčel jsem do telefonu, co nejtišeji to šlo. „Moc se neraduj, já z toho dvakrát na větvi nejsem, ale peníze se mi teď vážně hodí. Ale varuju tě – jestli cekneš Billovi, tak ti osobně zmaluju obličej do fialova!“ Potřeboval jsem mu trochu vyhrožovat. Vlastně to nebylo jenom vyhrožování, myslel jsem to skutečně vážně. Protože, jestli se Bill něco dozví, stáhne mě zaživa z kůže, ať se mi to líbí nebo ne. On je hodně tolerantní, ale v tomhle případě se hranice nekladou. Mohl bych dostat doživotní utrum, zákaz vycházení a nesnášel by mě, dokud bych nebyl zavřený v rakvi.

„Klídek, Tome,“ uklidňoval mě a dovedl jsem si představit, jak se tváří. „Bill se nic nedozví, rozhodně ne ode mě. Katja se od tebe taky nesmí dozvědět ani slovo, takže jsme si vlastně kvit. A vůbec, dneska večer přijď ke mně. Půjdeme společně za Jürgenem.“

„Už mě čeká?“ zeptal jsem se a možná to znělo trochu překvapeně.

Mathias chvíli mlčel. „Asi jsem se o tobě tak trochu zmínil,“ přiznal.

„Mathiasi,“ zavrčel jsem naštvaně. Už teď mi to přišlo jako ten nejpitomější nápad.

„Vychladni, Tome,“ odsekl. „Kdybys to nepřijal, nikdo by tě za to nepronásledoval. Všechno by bylo v suchu, takže buď v pohodě, jo? Samozřejmě, že ti nechci přidělávat problémy.“

Mračil jsem se na sebe proti zrcadlu na stěně. „Ovšem, dokonale se ti to vede,“ neodpustil jsem si kousavou poznámku. „Už teď mám dojem, že z tohohle kouká parádní průšvih. Protože, jestli se to někdy někdo dozví, tak-„

„Zůstaň v klidu,“ skočil mi do řeči. „Neznám nikoho, kdo měl problém s policií nebo s něčím jiným. Jürgen si svoje lidi dobře hlídá.“

„Jasně,“ přikývl jsem, ačkoliv to nemohl vidět. „A taky neznáš nikoho, kdo od něj odešel živý, nemám pravdu?“ Říkal jsem to s ironií a černým humorem dohromady. Musel jsem být jízlivý, protože tohle nebyl ani trochu dobrý nápad. Ale zřejmě pro mě už bylo pozdě. Přikývl jsem mu na to a budu se v tom muset taky začít topit. Můžu jenom doufat v to, že se to nedozví Bill. Je mi tak nějak jedno, co se stane, když se to dozví kdokoliv jiný, ale jestli to bude Bill, můžu se jít rovnou zahrabat.

Mathias si povzdychl.

„Ty s tím prostě nedáš pokoj, co? Co kdybys to bral tak, jak to je, a přestal se v tom šťourat. Prostě buď jenom dneska večer u mě a všechno bude v suchu.“

„A když nepřijdu?“

„Tak se nic nestane, to jsem ti snad vysvětlil.“

„Fajn,“ odsekl jsem.

Mathias chvíli mlčel, jako kdyby přemýšlel, než promluví. „Ale stejně ti to nedá a přijdeš, že ano, Tome?“

Ušklíbl jsem se. „Moc si nevěř, Mathiasi,“ zavrčel jsem nepříjemně a zavěsil. Mobil jsem nechal bez povšimnutí ležet na poličce v chodbě a vrátil jsem se do obýváku, nechtěl jsem už dneska s nikým mluvit. Musím si ještě sakra hodně promyslet, jestli půjdu za Mathiasem a spolu s ním za Jürgenem ještě dneska večer.

Bill ještě pár vteřin spal jako zabitý. Sledoval jsem ho, byl tak roztomilý. Chvilinku na to, co jsem se kochal tím, jak spokojeně oddychuje, se začal probouzet. Otevřel oči, zamžoural kolem sebe, rukou zašmátral v místě, kde jsem předtím ležel. Když si uvědomil, že vedle něho neležím, pomalu se podepřel na loktech a rozhlédl se. Uviděl mě a na tváři se mu rozlil úsměv. Položil hlavu zpátky na polštářek a několikrát zamrkal.

„Vyspal ses dobře?“ zeptal jsem se potichu, abych nenarušil tu příjemnou atmosféru, která v místnosti zavládla.

Bill zívl. „Jak dlouho jsem spal?“

„Možná hodinku.“

„Mám žízeň,“ zakňoural a protáhl se jako kočka, prohnul záda a natáhl ruce nad hlavou.

Usmál jsem se. „Přinesu ti džus, chceš?“

„Prosím,“ přimhouřil Bill oči a sledoval mě, jak jsem se ramenem odrazil od stěny a šel do kuchyně. Cítil jsem jeho pohled na zádech, jak si mě prohlížel. Vlezl jsem do ledničky, vytáhl džus, nalil ho do velké sklenice a vrátil se k bráškovi, který mě už očekával. Seděl na gauči s nohama skrčenýma pod tělem. Podal jsem mu sklenici a on mi poděkoval rozpustilým úsměvem.

Posadil jsem se vedle něho. „Vyspal ses do růžova, jak vidím,“ podotkl jsem a dotkl se jeho tváře. Jeho kůže pod mým dotykem lehce zčervenala. Bill opřel hlavu o moje rameno, nosem mi přejel po kůži na krku a slabě zavrněl. Jakmile jsem ho měl takhle blízko, zapomněl jsem na všechny starosti.

„Uděláme si spolu hezký večer, chceš, Tome?“ zeptal se mě šeptem. Ucítil jsem na rameni jeho bradu, vydechl mi přímo na ucho a to mě donutilo se zachvět.

Pousmál jsem se. „Co si mám představit pod pojmem hezký večer?“ zvedl jsem lehce jedno obočí a otočil k němu obličej. V tu chvíli se moje rty setkaly s jeho. Zlehka mě políbil a pak na mě upřel obrovské mandlové oči.

„Dobře,“ odvětil jsem. „Mám dojem, že už ti rozumím.“

„Mám pro tebe překvapení,“ zakýval hlavou.

Zamrkal jsem. „Vážně? Tak to si nenechám ujít. Kdy a kde mám být? A v kolik hodin?“ vzal jsem Billa za ruku a začal jsem si pohrávat s jeho prsty.

Bill se zasmál. „Myslím, že když budeš dnes přesně v osm hodin v koupelně, bude to naprosto ideální.“ Když domluvil, přejel si jazykem po rtech a přitom se slavě blýskl jeho piercing v jazyku. Tak tohle gesto mě rozhodně nenechávalo chladným.

„Bille,“ zavrněl jsem potichu jeho jméno. „Nezačínej s tou provokací už teď, nebo za sebe neručím,“ usmál jsem se a pohladil jsem ho po lícní kosti.

Odtáhl se ode mě s rozpustilým úsměvem na rtech. „Radši tě nechám, abys mi do večera vůbec vydržel,“ zasmál se a políbil mě pod ucho. Spokojeně jsem zavrněl a sledoval ho, jak se s ladným vlněním boků odporoučel z obýváku. Už teď jsem měl hříšné myšlenky, které se týkaly naší společné koupele. Myslím, že tohle bude víc než jenom příjemné.

Seděl jsem v pokoji u laptopu, když mi na dveře zaťukal Bill. Otočil jsem hlavu od monitoru a sledoval, jak se ke mně blíží jen v županu. Vsadím se, že pod ním neměl absolutně nic. Obkročmo se mi usadil na klíně a políbil mě na špičku nosu. Přidržel jsem ho za boky a podíval se mu do obličeje. Vypadal opravdu nadšeně.

„Vana už je napuštěná, čeká se jenom na tebe,“ zamručel s přimhouřenýma očima.

„Tak to bych si měl pospíšit, nemyslíš?“ odvětil jsem.

Přetáhl mi tričko přes hlavu jediným dravým pohybem. „Moc rád ti s tím pomůžu,“ začal se potýkat s mým páskem a knoflíky u kalhot. Netrvalo to ani pár vteřin a stál jsem v místnosti jen v boxerkách. Bill mě popadl za ruku a táhnul mě za sebou do koupelny.

Koupelna byla plná páry, voněla tu vanilka a po celé místnosti svítily čajové svíčky. Vana byla opravdu plná po okraj, pěna se skoro valila ven.

„Dal sis vážně záležet,“ přitáhl jsem si bratra k sobě a rozvázal mu župan. Bill ke mně zvedl provokativní pohled a jazykem si přejel po rtech, mezi nimi se mu kmitla stříbrná kovová kulička. Poznal jsem začátek téhle Billovy hry, a dokonce jsem znal i její konec. Budu to jen já, Billovo drobné tělo, jeho hlasité výkřiky vzrušení a společný vzlet ke hvězdám slasti.

Přejel mi dlouhými nehty nad lemem boxerek a přitiskl se ke mně ještě víc. I přes to, jaké bylo v koupelně horko, jsem cítil, jak je jeho kůže rozpálená. Objal jsem ho rukama kolem pasu a hladově se vpil do jeho rtů. Myslím, že to už vážně potřebuju. Navíc, když se mi Bill takhle sám nabízí, proč bych ho odmítal, že? Využil jsem situaci a stáhl mu župan, který měkce dopadl na podlahu. Najednou byl přede mnou nahý, vypadal jako ztělesněná dokonalost.

Bill ovšem nechtěl zůstat pozadu a okamžitě mi začal stahovat boxerky, zatímco jsem se jazykem věnoval jeho krku a zuby jsem něžně tiskl jeho sametovou pokožku. On přitom vydával tiché sténavé zvuky. Už teď se mu znatelně třásly ruce. Vzdálil se ode mě a klesl na kolena, aby mě mohl zbavit poslední kousku oblečení. Když se znovu stavěl na nohy, provokativně zavadil rty o můj už takhle vzrušený klín. To byla poslední kapka, která mě držela při zemi. Popadl jsem ho a prudce ho natiskl na studenou zeď. Bill zakňučel a zaklonil hlavu. Kolenem jsem mu oddálil nohy od sebe a stehnem jsem se otřel o jeho vzrušení.

„Tome, přestaň,“ zasténal mi potichu do ucha, zatímco mi boky vycházel vstříc.

Musel jsem se usmát. „A proč? Líbí se ti to nebo snad ne?“ zkousl jsem mu ušní lalůček.

Bill zakroutil hlavou. „Neříkám, že se mi to nelíbí, ale takhle jsem tu vanu napouštěl úplně zbytečně,“ zaprotestoval se zavřenýma očima a výrazem plným uspokojení.

„Můžeme se přece vykoupat potom,“ namítl jsem a sledoval ho, jak se o mě sám otírá.

Až teď na mě upřel oči. „Ale to už ta voda bude úplně studená,“ zamračil se a přejel mi ukazováčkem po rtech. Přitom sledoval, jak jsem mu olízl bříško prstu a poté ho vsál do úst. Chvíli se tomu oddával a potom mě sám hladově políbil, jeho prst v mojí puse nahradil jeho nedočkavý jazyk. Propletl jsem mu ruku havraními vlasy a zatáhl. Bill zavzdychal a jeho polibky se staly dravějšími. V ten okamžik jsem to byl já, kdo ho začal provokovat. Odtáhl jsem ho z poslední vůle a mlaskl.

„Vystydne nám vana, Bille,“ upozornil jsem ho a pustil. Cítil jsem na zádech jeho uražený pohled, zatímco jsem se ukládal do příjemně horké vody. Netrvalo to dlouho a můj vykutálený bratříček se ke mně s tichým vrněním přidal.