Dreamer’s dream 8.

autor: Spook Bree

Tom:

Jdu do sálu, kde už jsou i ostatní. Kouknu za sebe, Bill tam stojí ztuhlý a vyděšeně mě pozoruje. Ať mi neříká, že mu to vadí. Před tím mu to viditelně nevadilo. Pak sebou cukne a proběhne okolo mě na jedno volné místo, které na něj čekalo. Jdu na to druhé volné místo. Dnes nám řeknou, na čem budeme čtvrt roku pracovat. Velkou taneční scénu, kterou předvedeme ve velkém divadle v centru města. Pozvu svoji babičku.

Naše učitelka vezme jakýsi seznam. Začne vykřikovat jména dvojic, které spolu budou tančit. Vesele se zazubím, když uslyším to, v co jsem doufal.

„Kaulitz Bill a náš milovaný Tom…“ usměje se na mě učitelka. Taky se na ni usměju. Mám takovej pocit, že po mně jede. Pak kouknu na Billa. Ten lehce poklepává hlavou a kouká do prázdna. Všimne si mého pohledu a koukne na mě. Mrknu na něj.

„Jděte do svých dvojic!“ uslyším a vykročím k Billovi. Dost se na něj namáčknu. On couvne.

„Jak malej…“ špitnu mu do ucha. On se ošije a zavrtí hlavou. Radši kouká na učitelku. Taky na ni kouknu.

„Chci dnes po vás, abyste zkusili ve svých dvojicích improvizaci…“ Kouknu na Billa, ten na ni poslušně kouká. „Abbey a Lea…“ kouknu na blondýnku a hnědovláska, jak se na sebe usmějí a jdou na parket. My ostatní si sedneme a pozorujeme je. Mně se to jejich nelíbí. Nejsou v tom emoce a tak. Pak spíš pozoruju Billa, kterej je s nakrčeným obočím sleduje. Taky je začnu sledovat, lehce a nenápadně rukou přejedu po stehnu Billa, který sedí vedle mě. On tu ruku oddělá. Co si to dovoluje? Pohladím ho tam znovu a zajedu málem až do rozkroku. Bill viditelně zrudne, já se spokojeně zazubím.

Jejich tanec skončí. Bill se probudí, ze svého zasnění a já oddělám ruku, aby si toho nikdo nevšimnul.

„Bill a Tom!“ uslyšíme. Bill na mě koukne, a pak se zvedne. Já také. Jdeme doprostřed parketu a čekáme, dokud něco učitelka nedopovídá dvojici, která právě skončila. Bill kouká do země a protahuje si nohu. S úsměvem ho pozoruju, oh, on je tak snaživý. Pak kouknu na blonďáka, který tam vletí.

„Sorry, zlato, ujel mi vlak…“ usměje se na učitelku.

„Andy, to je v pořádku. Vážení, tohle je váš druhý učitel…“ Protočím oči. Ten mi tu chyběl.

Pak uslyším hudbu a Bill také. Koukne na mě. Já se usměju. Tu písničku neznám. Bill vypadá, jako že jo. Jelikož se usměje a začne si ji broukat. Pak koukne na mě. Má v obličeji divnej výraz. Já ho chytnu lehce za ruku a vezmu si ho do náruče. Pak ho pomalu za tempa hudby postavím.

On se mi tak zvláštně vytrhne a udělá krásnou piruetu. Pomalu k němu na špičkách dojdu a chytnu ho za ruku. On ke mně zvedne hlavu. Do prdele, je do toho vžitý, ten výraz, ta jeho zasněnost a to, jak tančí. Cupitáním na špičkách se lehce oddálím. Já se mu lehce ukloním a podám mu ruku. Pak s ním začnu dělat nejrůznější jemné otočky, které se promění do vášně skryté v tanci. Bill na konci s ustrašeným výrazem odcupitá, prohne se a zakryje si tvář. Pak píseň skončí. On sebou cukne a kouknu na lidi pod náma a na učitelku.

„Takhle to mělo být!“ vyjekne radostně a zatleská. Bill se začervená a jde si sednout. Všimnu si, jak na něj Andy kouká. Ten chtíč v jeho očích. Ten poloúsměv. Ať na to zapomene! Bill bude můj! Moje hračka. Stojím tam a nasraně ho pozoruju.

„Tome?“ Udiveně kouknu na Billa, kterej řekl moje jméno. Pak se uvidím ve velkém zrcadle. Jsem v obličeji rudej a mám ruce zaťaté v pěst. Zatřepu hlavou a jdu si taky sednout. Co na mě Bill mluví, když se ho o to nikdo neprosil? Sednu si vedle něj a nasraně na Billa kouknu. Ten radši koukne jinam. Skoro vypadá, že se mě bojí. No jen se boj.

Tenhle den to bylo pak celkem nijaké. Ostatní páry dotančily a pak nám učitelka říkala něco o poselství toho, co budeme v divadle tancovat. Pak nám předvedla s Andreasem kousek choreografie, málem jsem ho zabil. Měl jsem takovou chuť, zašpinit mu krví ty jeho blonďatý vlásky. Bill to poslušně a s úsměvem sledoval. Hlavně Andrease! Měl jsem sto chutí dát mu facku. Ale nechtěl jsem poškodit tu sametovou kůži, které jsem se mohl dotknout, když jsme spolu včera byli venku. Pak nám řekli, že pro dnešek můžeme jít. Hala se vyprázdnila, Bill se už zvedal ze země.

„Hey, Bille!“ křiknu na něj. On jen ztuhne a kouknu na mě.

„No?“ řekne nejistým hlasem.

„Ten tanec… chci to dopilovat. Jak jsme to tančili, něco mi v tom chybělo…“ Bill na mě nejistě koukne.

„Mně i všem tady se to líbilo…“ špitne. Zrudnu.

„Mně ne!“ vyjedu na něj. On se na mě vyděšeně koukne a couvne.

„No tak… pojď tančit…“ usměju se na něj mile. Záminka je to dobrá. Bill ji rozhodně neodmítne.