autor: Rachel
Ardent
Zavřel jednu ze sta malých skříněk, jež náležela jemu, a zamknul ji, opustil prostor šaten jako poslední. Zamířil dlouhou chodbou vedoucí k východu, jenž se před ním sám otevřel a vyvedl jej ven. Odešel, avšak ne domů. Jeho kroky dnes měly směřovat jinam.
Cesta mu ubíhala nezvykle rychle, jeho mysl byla zaměstnána tím, co se stalo před několika hodinami a on se jen marně bránil myšlenkám na skutečnost dalších chvil.
Neočekával takovou odezvu, předtím na něco takového vůbec nepomyslel. V jistém smyslu to byla reakce na včerejší noc, vypovídala mu o tom mladíkovi něco, v čem si dosud nebyl jistý. Byl odměněn, ne potrestán, a to svědčilo o mnohém.
Teď nevěděl, co po dnešním ránu očekávat. Zval jej do svého domu již podruhé a on přemýšlel o tom, co se bude dít uprostřed zrcadel. Přál si, tam někde uvnitř sebe toužil po slasti, jíž mu byla již dvakrát přivozena. Čím víc ji prožíval, tím víc rostla jeho touha po další. Možná už za pár chvil mohla prostupovat jeho tělem. Možná mu mohlo být dovoleno prožít těch několik vteřin v ráji potřetí, i kdyby to mělo být naposled.
Zavrtěl hlavou, jako by z ní vytřásl představy, v nichž se promítala jeho nejtajnější přání. To nebylo to, oč mu mělo jít. Byl tady z jiného důvodu, on neměl právo si užívat. Nikdy k tomu nebyl předurčen. Jeho role byla zcela jiná. Měl jej uspokojit, sám jej přivést k ráji, k těm několika toužebným chvilkám, splnit jeho přání a dostat za to peníze. Nic víc.
Jeho kroky se samy zastavily na místě, věděly, že jsou u cíle. Vzhlédnul k velkému, honosnému domu a vstoupil pootevřenými dveřmi dovnitř, myšlenky jej – coby věrné společnice – opustily hned, jakmile jej obklopila tamní atmosféra.
Rozhlédl se po tmavých, nic neříkajících obrysech a již sám vykročil k prvnímu schodu, jenž před ním ve tmě zářil bílým světlem, lákal jej. Pod jeho kroky se rozsvěcovaly další, stejně jako včera jej vedly tam nahoru, kde měl strávit další čas v jeho společnosti.
Opustil schody a ohlédl se, viděl, jak se s ním rozloučily posledním malým světlem, než zhasly docela.
Pohled jeho očí se nyní upřel vpřed. Chodba již nebyla ponořená do tmy jako včera, teď byla rovnoměrně osvětlená, skýtala mu tak otevřenou cestu ke dveřím na jejím konci. K tisícům a stovkám zrcadel. Vydal se po ní a uviděl, jak se jedny z dveří po jeho levici otevřely, instinktivně couvl o krok zpět.
Vystoupil ze skryté místnosti, dlaněmi se opřel o rám dveří. Úsměv zahrál na jeho rtech, jakmile spatřil chlapce, plaše pohlížejícího na jeho postavu. Byl nahý.
„Pojď blíž, pojď ke mně, kocourku. Čekám tu na tebe,“ vábivě jej lákal, sledoval, jak poslušně klopýtl, než k němu přistoupil, stále nejistě a rozechvěle. Pohlédl na jeho oblečení, nespokojeněji než včera.
„Odlož si všechno a přijď za mnou,“ pousmál se, zmizel za dveřmi, z nichž ještě před chvíli vystoupil. Potřeboval si ještě naposled prohlédnout to, co si pro něj dnes připravil.
Složil poslední svršek, zanechal jej spolu s ostatními na chladné podlaze vedle batohu, přede dveřmi, do nichž se jen zlehka opřela jeho dlaň.
Nebyla to zrcadla. Jeho oči zde nenalezly ani jedno, tohle byla zcela jiná místnost než ta na konci chodby, v níž byl včera. Tady se nacházely jen silné stěny, obložené drahými, sněhobílými obklady, jež se leskly a blýskaly svým zvláštním jasem. Jeden velký sprchový kout a jeho pán, stojící před ním. Nic víc, co by jej mělo zajímat.
„Pojď se mnou. Tam dovnitř.“
Vzal jej za ruku, vedl jej do toho zvláštního sprchového koutu, jenž zabíral téměř půl místnosti.
Rozhlédl se kolem. Vnitřek byl prostorný, byla tu spousta místa i pro dvě osoby, natož pro jednoho. Otočil se, cítil, jak jej mladík zatlačil ke stěně, až do samého koutu, než za nimi zavřel matné dveře. Zadíval se na ně, přemýšlel, že tam venku je skrze ně nikdo neuvidí. Trvalo jen chvíli, než si uvědomil, jak byla jeho myšlenka zbytečná. V domě bylo až hrobové ticho a prázdno, nebyl tu nikdo. Nikdo, kdo by je mohl vidět.
Pečlivě dveře uzavřel a otočil se zpět. Vztáhnul dlaň, prsty se lehce dotknul několika průhledných bodů, z nichž vytryskly proudy teplé vody, dopadaly na tělo jeho i chlapce, stále poslušně stojícího v koutě.
Do rukou vzal již několik připravených věcí a klekl si před něj. Mezi prsty stisknul malý holicí strojek, pomalu jej přiložil k mladíkovu klínu.
Shlédnul dolů na jeho práci, mlčky jej pozoroval několik dlouhých minut, neodvažoval se ani hlesnout. Ochlupení mu mizelo z očí stejně rychle jako z jeho kůže, teplá voda jej odnášela pryč.
Odložil přípravky stranou, nehtem lehce přejel po hladce oholené pokožce. Pousmál se, jeho pohled si zálibně prohlížel již zcela odhalený, trošku nateklý penis. V jeho očích povyrostl, opticky se zvětšil. Pokud si vybíral milence, bylo to pro něj nezbytné a záleželo na tom, dělalo mu dobře, když mu směli nabídnout pro něj dostatečně velké mužství. Tom byl v tomto směru jeden z nejlepších.
Jeho prsty se zvolna omotaly kolem kořene a on se nahnul, jazykem polaskal žalud, věnoval mu malý polibek. Hravě jej škádlil, špičkou jazyka jen ochutnával tekutinu na jeho vrcholku, než mu dovolil vstoupit mezi jeho žádostivé rty, hluboko do horka jeho úst.
Těžce vydechl, shlédnul dolů. Jeho pohled se v okamžiku střetl s tím chtivým, potemnělým, jenž k němu vzhlížel, aniž by jedinkrát uhnul, zamrkal. Klečel před ním a kouřil jej, jedna dlaň pevně svírala jeho bok, ta druhá spočívala na jeho napnutém mužství, rytmicky se pohybovala.
Nemohl před tím utéci, nebylo kam. A chtěl vůbec? Bylo to dokonalé, mnohem lepší než dnes ráno. V duchu se směl bránit, jak chtěl, avšak horkost, rozlévající se jeho klínem i tělem dokázala utlumit a umlčet vše, zabít všechno to, co mu našeptával rozum. Nevnímal prázdno ve své hlavě, plně se oddával blaženému pocitu uvnitř jeho úst. Bylo to tak výborné, horké, žhavé.
„Víc.“
Tiše zasténal a zvrátil hlavu dozadu, dlaní pohladil půvabnou, načesanou vlnu. Cítil ten hadí, kmitající jazyk, jenž jej pohladil předtím, než znova zajel do jeho úst.
Lízal jeho koule a sál je, několikrát do nich hravě kousl, než se vrátil zpět. Penis v jeho ústech rostl, stával se živou reakcí na všechno jeho počínání, na jeho horké doteky. Přirážel až k jeho kořeni a sál jej, jazykem hříšně kmital po jeho délce, zatímco jeho ruka si sama našla cestu do vlastního klína, jenž se již začínal probouzet.
Odtrhl svůj pohled od toho chlapcova a zpomalil pohyby, prsty stisknul jeho kořen. Vytáhl jej z úst tvrdého. Silného a naběhlého, připraveného jen pro úzkost jeho těla.
Zůstal v kleku, otočil se pro malý čtvercový balíček, jenž zuby roztrhl, vytáhl z něj to, co potřeboval. Nasadil čepičku na jeho ztopořený penis, než vstal, čelem se postavil ke stěně, natočil obličej k tomu mladíkovu.
„Dnes chci, abys mě ojel zezadu. Až budeš skoro hotový, řekni. Pomalu, nejsem roztažený,“ odvětil a čekal, spokojený úsměv se rozlil na jeho rtech, když za sebou ucítil jeho blízkost.
Pomalu do něj pronikal, nechal jej několik dlouhých minut zvykat si na přítomnost v jeho těle, dokud se neodvážil k prvním přírazům. Dlaněmi uchopil jeho boky, rukou instinktivně sjel do jeho klína dřív, než si to uvědomil, plaše ji stáhnul zpět. Ruměnec zalil jeho tváře, téměř okamžitě však ucítil, jak se jeho dlaň vrátila do vzrušeného, tepajícího klína.
„Vymrskej ho, pořádně,“ zašeptal a přivřel víčka, začínal si užívat první doteky svého milence. Dnes jej měl uspokojit právě on, jak nejlépe uměl.
Jeho dech se zrychloval s každým dalším přírazem, jak se pohyboval proti němu. Zajížděl do té horké úzkosti stále hlouběji, jeho penis tvrdě narážel na bod slasti uvnitř něj. Tiše sténal a užíval si to, narůstající touha a vzrušení jej nutilo chtít víc. Jeho ruka pracovala v jeho klíně, nejdřív nemotorně a stydlivě, postupem se její pohyby začaly zdokonalovat, dováděly mladíka před ním k šílenství, způsobovaly mu mučivou slast. Netrvalo dlouho a jeho dlaň naplnila teplá, bílá tekutina.
„Oh!“
Hlasitě zasténal a prohnul se v zádech jako had, zvrátil hlavu a opřel ji o rameno svého milence, nechal orgasmus prostupovat jeho tělem. Přivřel víčka, dlaněmi se zapřel o stěnu před sebou a vyšpulil zadeček, byl to pro něj signál k dalšímu píchání. Pohodil hlavou a předklonil se, nechal se ojíždět tak dlouho, dokud uvnitř sebe neucítil přicházející tepání.
„Už… už budu.“
Z posledních sil vydechl, viděl, jak se od něj mladík odtáhl. Klekl k jeho nohám a sundal kondom, rychle jej vzal do úst, zachytil tak první kapky jeho sperma.
Odtékal do jeho úst, cítil a užíval si to uvolnění, po němž jeho tělo tolik toužilo. Nic si nepřál víc, než prožít tyto okamžiky znova. Teď jej naplňovaly celého, pomalu odeznívaly v jeho těle jeden po druhém.
Vstal a lehce si olízl rty, dotykem spustil proud teplé vody, nechal z jejich těl smýt vše, co na nich ulpělo.
„Osuš se, obleč a můžeš jít,“ odvětil, než otevřel zavřená dvířka, podal chlapci za sebou huňatou, sněhobílou osušku. Vystoupil z koutu, sám jednu omotal kolem svého těla a vyšel z místnosti ven.
Vědomě zamířil ke dveřím naproti, nevěnoval pozornost mokrým stopám, jež za sebou zanechával. Tady, v té malé místnosti byl z jiného důvodu. Byla plná věcí, skýtala jen to, co on sám miloval.
Jen chvíli se rozhlížel a přemýšlel, než sáhnul do jedné z mnoha polic, vytáhl z ní to, co hledal a potřeboval.
Tiše vyklouzl ven a zavřel za sebou, úsměv se usídlil na jeho rtech a on si spokojeně promnul ruce, jakmile se věcička ocitla na dně mladíkova batohu.
autor: Rachel
betaread: Janule
Beztak mu tam strčil nějaký vibrátor se vzkazem, aby na příště přišel už roztažený…. 😀 😀 parádní díl stejně jako ty předešlé…:)))
To teda bylo sakra žhavý! Holka ty mě zabiješ. Bill se samozřejmě jako vždy vůbec neostýchal. A jsem zvědavá, co skončilo na dně Tomova batohu, nevím proč, ale nemyslím si, že to jsou peníze. Možná jsou, ale to by mu dal přece osobně. No nevím, jsem strašně zvědavá a taky na Tomovu výmluvu, když přijde pozdě domů. No a ta místnost, hned jsem si to živě představila. Bill jich musí mít po baráku hodně moc, když takhle plýtvá prostorem a v jedné místnosti jen obrovská samostatná sprcha v jiné zrcadla a postel. Jsem zvědavá do jaké další ho vezme, jestli vůbec a nepůjdou znovu do zrcadlové místnosti. Těším se na další dílek:)
stále nedokážu říct, co mi takhle povídkas dává, ale vím, že se mi to set sakramentsky líbí…;-)
Rachelko, mě tedy trošku polekal už tvůj název dnešního dílu – žhavý, vášnivý-? Záleží, jak to čtenář cítí, jak to pochopí, jak je mu to bližší…
Já stále čekám na nějaké emocionální sblížení, ale jde prostě o sex. To asi nezvládnu. Dost jsem přemýšlela, zda koment písnout, ale tolik toužím po něze a vášni. Jenže Bill chce jen… sex. Doufám, že přijde i na MILOVÁNÍ. Moc prosím! Je smutné, když chybí city. Tommy si nezaslouží nechat se jen tak využít… Bille! Moc tě prosím… určitě máš srdce! Ta ledová kra (Billyho srdce) musí roztát.
Tohle bylo krásný… Je sice fakt, že Bill je jako ledová královna, ale tahle image mu sluší a dokážu si ho v ní životě představit… Mimochodem, další dokonalý díl, tohle mě zas dostalo.. Já tu povídku prostě miluju…
Tom v roli malého jehňátka, co se bojí promluvit a Bill jako jeho otrokář (nebo něco v tom smyslu, nenašla jsem jiné slovo), to je kombinace, která mě ubíjí… Už se těším na další díl !!!
Bože..Rachel na tohle jsem se těšila celý víkend, to bylo přímo utrpení, být někde bez internetu když jsem věděla že je povídka už na blogu =D Ale dočkala jsem se a bylo to naprosto úžasné! Bill je sexy ale zároveň arogantní..Vždycky hledám mezi řádky záblesk nějakého citu a pak..řekne jen můžeš jít..to je smutné 🙁 A opravdu by mě zajímalo co dal Tomovi do batohu..opravdu mě nic nenapadá..i když první mě napadl vibrouš =D
Tak nam zacina prituhovat a taky se nam markantne zveda teplota… mam takove tuseni, ze pujde o zhavou povidku plnou "kinkovnich" nevsednostni a zajimavosti a ja si osobne myslim, ze na nejake city je jeste desne brzy. Podle toho, jak nam byl Bill nastinen, se toho musi jeste hodne stat a odehrat, aby doslo k nejakemu marknatnimu dusevnimu posunu havni postavy, ktera se az doted jevila jako chladnokrevna, vypocitava, sobecka, manipulativni mrcha. Ja se klidne priznam, ze se mi Bill v teto poloze libi a moc se tesim na to, jak se bude dale vyvijet a s pribyvajicimi se dily transformovat.
Porad doufam, ze jak si puvodne Bill myslel, jak krasne si Tomika chyti do pasticky sexu, tak se nakonec chyti on sam a to do pasticky citu…. doufat muzu vzdycky, zejo?:-DDD
Toto sa mi páčilo viac 😀 Asi začínam Billovi odpúšťať aj keď sa naňho stále hnevám. Som zvedavá čo za darček to bude mať Tomi v batôžku 😀