Innocent BawdyHouse II 55.

Bill: (Byli jsme s malou ve městě tak dlouho, dokud nezačala být otravná. Sám jsem si pak vyčítal, že jsme mohli vyjet o půl hodinky dřív, protože mi celou cestu domů a ještě doma, než jsem ji převlíkl a přebalil, řvala. Myslel jsem, že mi z toho rupne hlava, ale když jsem ji uložil a ona hned usnula, to ticho kolem bylo jako balzám. Někdy jsem rád za chvilku, kdy spí. On Tom to nechápe, když jsem byl kdysi protivný, ale když Amy řve a nic jí není, tak mě berou všichni čerti. Prostě je víc rozmazlená. Když je totiž přebalená, najezená, napitá a má kolem sebe kupu hraček, tak co jiného… Jenomže naše zlatíčko je zvyklé se furt nosit. A jak ji nenosíme, tak začne řvát. Ale už jí to trochu odnaučuju, prostě ji posadím na koberec s hračkami a třeba sedím u stolu nebo jsem v kuchyni. Ted jak umí lézt, tak je to mnohem lepší. Může si dolézt za mnou nebo pro nějakou hračku.

Když malá spala, probíral jsem se věcmi, co jsme koupili. Malé jsem koupil dvoje plavky a Tomovi taky. On sice říkal, že žádné nepotřebuje, ale moc se mi pro něj líbily. U mě je menší problém, nemohl jsem se rozhodnout mezi třemi různými, tak mám všechny. Ještě jsem koupil Amy osušku, sluneční brýlky, i když už jedny má, tak tyhle byly rozkošné, a klobouček, který je vzadu delší, aby si děti nespálily krk zezadu. Sám jsem si koupil nové tričko a žabky a Tomovi šátek, na který jsem narazil úplnou náhodou. Doufám, že se mu bude líbit. Když se malá vzbudí, tak ji dám před sebe na koberec a já si na gauči dělám nějaké návrhy. Netrvá to dlouho a prásknou dveře. Malá jen poskočí a hned začne natahovat a brečet na celé kolo.) Co děláš, Tome? (Zeptám se, když ho vidím ve dveřích. Ty jen řekneš: „Nějaký kretén mi poškrábal auto!“) Moc?? (Zeptám se. To se přece dá opravit, pomyslím si.)

Tom: Jo, kurva, moc!!! (Křiknu na tebe naštvaně, až poskočíš… až potom si uvědomím, že na tebe křičím, když za nic nemůžeš, a dokonce malá kvůli mně brečí.) Do háje… (Syknu pořád naštvaně, ale snažím se uklidnit. Vezmu si z lednice džus, naliju si to do pohárku a napiju se, potom ho s prásknutím položím na linku. Vydechuju nosem, spíš funím jako býk. Otočím se na vás a ty na mě zíráš s vykulenýma očima a Amy pláče jako o život… Přejdu blíž k tobě.) Promiň, Bille, já… nechtěl jsem tak křičet. (Udělám ještě pár kroků a vezmu si malou na ruce.) Omlouvám se, zlatíčko. (Šeptnu a hladím ji po malých zádíčkách a Amy si položí hlavičku na moje rameno. Hned si do pusy strčí několik mých copánků a začne něco nesrozumitelného žvatlat, pořád ale ubrečená.) Promiň… (Zase zašeptám a přejdu takhle s ní i k tobě.) Bille, omlouvám se za všechno, ano? Nechci to zase pokazit, bylo to teď všechno tak v pořádku a tak krásné. Odpustíš mi to? (Zoufale se dívám a pohladím tě lehce palcem po tváři, když tě jemně držím za bradičku a přitahuju blíž k sobě. Pořád nic neříkáš, tak se malinko pousměju, ale hned na to se zašklebím, když ucítím, jak mě Amy tahá za ucho a hned ho začne žužlat v puse. Sliny jí ukápnou i mně na triko a na krk. S divným výrazem ve tváři si to utřu do rukávu a podívám se na tebe znovu prosebně.)

Bill: (zakroutím hlavou.) Nemám ti co odpouštět Tome, jestli se mnou nechceš být, tak tě nemůžu nijak nutit. Je to jen na tobě, jak se rozhodneš, ale netahej mě za nos, ano? Víš, že nesnáším lháře. Radši mi řekni, že si ji potkal někde na diskotéce, než abys mě opíjel rohlíkem, že ti dala prodavačka pusu za tvůj velký nákup. Je to mnohem horší. (Mluvím úplně vážně, nemyslím to zle, i když to tak Tom možná zase pochopí. Chvíli tě pozoruju a pak si od tebe vezmu malou.) Auto necháme přestříkat, nic se přece neděje. (Povzdechnu si. Vezmu tašku a podám ti ji.) Zaplatil jsem zálohu, tak si to zkus, kdyby se ti nelíbily, musíme koupit jiné. (Pousměju se a s malou na klíně na tebe koukám. V tašce máš ty plavky, co jsem ti koupil, tak jsem zvědavý, jak ti budou slušet, snad už po takové době alespoň trošku znám tvůj styl.)

Tom: (Zírám na tebe chvíli s vykulenýma očima. Jak jsi to mohl jen tak jednoduše říct, jako by to nic neznamenalo? Po pár vteřinách nechápavých myšlenek v mojí hlavě se podívám do té tašky. Vytáhnu z ní nějaké kraťasy, poznám, že jsou to plavky. Podívám se na ně, potom je zmuchlám do jedné ruky a přijdu blíž k tobě. Pořád to nějak nechápu, nejdřív mi řekneš, že mě nemůžeš nutit, abych s tebou byl, jako bych snad s tebou být nechtěl, a hned na to mi vpálíš plavky a že jsi zaplatil. Ještě nad tím zakroutím hlavou.)

Bille, ale já… vždyť… chci s tebou být a vždycky jsem chtěl a chtít budu. Nelhal jsem ti, nedal jsi mi příležitost, abych ti to vysvětlil. Víš… vedle se přistěhovala nějaká holka, zapálil jsem si s ní… No dobře, trochu jsem s ní flirtoval, ale jen ze srandy, nikdy bych tě neopustil. Ani kvůli tobě a ani kvůli Amy. Miluju vás oba, Bille… (Přisednu si k tobě a podívám se ti do očí… trochu se pousměju.) A ty plavky jsou moc hezké.

Bill: (Pousměju se.) My tě taky milujeme. Prostě víš, že občas řeknu, co mám na srdci a ani o tom nepřemýšlím. (Zakroutím hlavou a usměju se na malou. Ta se sápe na můj počítač, tak ji položím na zem a pustím jí tam pohádku. Už teď je to úplný závislák. Když kolikrát svůj notebook vypnu a vezmu jí ho, tak se začne hrozně vztekat. Kouknu se na Toma.) Zkus si je. (Kývnu směrem na ty plavky. Ty se usměješ, přikývneš, a ještě než se zvedneš, mě dlouze políbíš. Sám ti pak dám rychlou pusu na rty, a ty před námi za chvíli stojíš jen v těch plavkách. Přikývnu.) Sedí ti a sluší. Ale máš hrozně bílé nohy. Měl bys občas vyrazit ven bez těch dlouhých kalhot. (Něco zamumláš, po pravdě si dovedu představit co. Když se vrátíš oblečený, podám ti malou papírovou tašku. Je tam ten šátek, co jsem ti koupil, tak jsem zvědav, co na něj budeš říkat. Ty ji ale odložíš a přesuneš se ke mně. Začneš mě líbat a jemně mě chytneš za krk. Polibky ti oplácím, ale po chvíli se odtáhnu.) Tomi, prosím… (Šeptnu a ty vypadáš, že se rozhoduješ, co máš dělat, jako bych ti snad měl utéct nebo co.)

Tom: Mhhm… (Spokojeně ti zamručím u ouška a potom ti dám pusu na líčko.) Jsem tak rád, že tě mám, Bille… (Zašeptám a hladím tě po zádech.) Jsi dneska unavený? (Šeptnu a znovu tě začnu lehce líbat po obličeji a pořád tě po zádech hladím.) Mimochodem, ty plavky jsou vážně hezké, ani jsem netušil, že sám v nich budu vypadat tak děsně sexy… (Zachichotám se a natáhnu se pro tu taštičku. Podívám se dovnitř.) Bille… (Usměju se a prohlídnu si ten šátek.) Bille, ten je taky moc krásný! Děkuju! (Nadšeně se na tebe podívám. Už dlouho jsem si nedopřál nějaký krásný doplněk na sebe. Jsem moc rád. Znovu tě nadšením políbím. Posadíme se na sedačku a já se tobě vecpu na klín, musím vypadat dost srandovně, když ti sedím na klíně.) Bille, miluju tě… (Zašeptám a začnu tě líbat na krku. Malé Amy si nějak moc nevšímám, ani když začala v puse cupovat tu papírovou taštičku, ve které byl ten šátek, a upustil jsem ji na zem.)

Bill: (Usměju se na tebe. Jsem moc rád, že se ti líbí. Neprotestuju, dokud mě nezačneš líbat na krku. Přivřu oči, ale po chvíli tě lehce odtlačím.) Tome, před Amy ne. („Ale Bille, ona se nekouká,“ šeptneš, ale já se kouknu na malou, jak se na nás směje jako sluníčko. Taky se na ni usměju.) Dívá se. (Řeknu jednoduše a vstanu. Tom zase říká, že jsme se o tom snad už bavili.) Jo mluvili jsme o tom, ale to bylo trošku něco jiného. Nevadí mi to, když malá spí. Tím myslím v ložnici, ale ne odpoledne v obýváku, když malá sedí pod námi. (Tom se tváří dost divně. Povzdychnu si.) Že my se vždycky dokážeme pohádat o takové blbovině. („Vždyť se nehádáme,“ řekneš. Jen kývnu hlavou.) No normální denní diskuze to taky není. Promiň, nechci ti jen něco říkat nebo připomínat. Vím, že tomu malá ještě vůbec nerozumí, ale prostě kdybychom si tady užívali a já se na ni podíval, a kdyby ona na mě, to mi není příjemné. Prostě to nechci před ní, až bude starší, taky to nebudeme dělat před jejíma očima nebo snad jo?