autor: Mykerina
Totálně dezorientovaný dopadnu tvrdě na zem a slyším jen zamykání dveří. Zatřepu hlavou, protože se mi zatemnilo.
„Tak… teď si s tebou konečně užiju, ty kurvničko jedna!“ozve se nabroušený hlas. Zvednu oči a vyjeknu. Max! Okamžitě se mi zrychlí dech a plazím se pryč. Jeho dlaň mě ovšem v momentě zadrží a silně škubne s vlasy. Vyjeknu. „Drž hubu!“ dá mi facku. Znovu se mi zatemní před očima. Cítím statné dlaně, které mě hrubě vezmou za boky a následně přirazí na stůl. Zmůžu se jen na chabé ohnání loktem.
„Teď mi pěkně podržíš a já si tě ošukám. Natrhnu ti tu tvoji slaďoučkou prdýlku!“ otře se mi hned klínem o zadeček. Vyděšeně ho stáhnu. Ani ne tak ze strachu z bolesti, na to jsem si už zvyknul, když mě Tom několikrát znásilnil a pak ty jeho gorily, ale ze strachu právě z Toma. On mě zabije, až se tohle dozví. Max mu určitě bude tvrdit, že jsem to sám chtěl a on mu… uvěří. Proč by mu taky nevěřil. Není jediný důvod, proč by měl věřit mně. Kurvě, hračce. Jsem sice přece jenom hračka, ale TOMOVA! Prudce sebou škubnu. Maxova zloba se na mě snesla okamžitě. Jen jsem cítil, jak má hlava prudce narazila do mramorového stolu, a něco křuplo. Tupá bolest mě ochromí. Hlava se mi zamotá tak, že jen poddajně, bez síly zůstanu poslušně stát přehnutý přes stůl. Cítím jen stahování oblečení a hnusný dech u ucha.
„Vidíš, že umíš zkrotnout. Tom tě po tomhle už chtít nebude a zaručuju ti, že mi tě nechá a my dva si budeme užívat několikrát denně! Několikrát denně tě budu mrdat až do mdlob, ty kurvo jedna!“ Nechci tohle poslouchat. Nechci, aby mi ublížil! Slyším zvuk jeho pásku a zipu. Nechci to, nechci! „Ani nevíš, jak moc se těším…“ Vydechne mi chtivě do ucha. Roztřesu se, když mi roztáhne zadeček.
„Nechci, prosím…“ zaškemrám. Zbytečně. Ani se nestačím nadechnout, když do mě prudce vnikne. Bolestně zasténám.
„Och bože… seš tak úzkej… že bych řekl, že tě Tom vůbec nešuká.“ Vzdychá mi do ucha. Je mi špatně. Tak hrozně moc se mi obrací žaludek. Vím, že nemám šanci se z toho dostat. Ne teď, když je ve mně. Očima kloužu po místnosti, nechávám se ojíždět. Nemám sílu se bránit. Strach z Tomovy reakce mi nedovoluje klidně dýchat. Do zorného pole mě uhodí inkoustové pero. Nenápadně se po něm natáhnu.
„Ty jsi… och… kurvička… ach…“ sténá. Obtočím prsty kolem mé záchrany. Zhluboka se nadechnu a prudce mu jej vrazím do boku. Ozve se bolestný výkřik. Vyklouzne ze mě a pod náporem bolesti si klekne. Neváhám. Rychle si natáhnu kalhoty přes zadek a běžím ke dveřím. Odemknu a peláším pryč. Ohlížím se, když do někoho narazím.
Tom
Když jsem se vrátil a nenašel Billa na místě, kde jsem ho nechal… první moje myšlenka byla, že utekl. Nasraně jsem chodil po domě a pak šel do místnosti, kde jsme předtím byli s Maxem. Zatnul jsem zuby, když jsem ho tam neviděl a pomalu mi začalo docházet, že je Bill zřejmě s ním a zřejmě nedobrovolně. Aspoň jsem v to doufal. On je moje hračka a nikdo mi na něj nebude sahat! Pokoj po pokoji. Patro po patře. Nic. Prohledal jsem snad všechno. Už jsem to chtěl vzdát, když do mě najednou někdo prudce narazí.
„Tome, Tome… „ozve se vzlykání. Odtáhnu to od sebe a utržím šok. Bill a je totálně domlácený, roztrhnutý ret, podlitiny pod očima a trochu křivě nos, kalhoty na půl žerdi. Nestačím ani nic říct a už mi zase visí kolem krku.
„Nechtěl jsem, nechtěl… jsem váš. Jenom váš… Tomi…“ skoro mě dusí. Pohladím ho po zádech a trochu povytáhnu kalhoty. Cloumá mnou vztek. Hrozný vztek. Touha po pomstě. Opatrně ho vezmu do náruče a nesu pryč.
„Jsem jenom váš… omlouvám se… nemohl jsem… já… já,“ špitá stále dokola a brečí mi do krku. Teď udělal Max zatraceně velkou chybu. Poskok mi otevře auto a já se snažím Billa opatrně uložit na zadní sedadla, ovšem to malé vyděšené kuře se křečovitě drží mého krku, a ne a ne se pustit.
„Billy, pusť,“ mluvím klidně, i když uvnitř hořím vztekem.
„Od… odtáhnul mě… prosím, věřte mi. Prosím…“ vzlyká. Položím ho na kožené polstrování a opatrně odmotám jeho ruce.
„Neboj se… šššš… nic ti neudělám, nepotrestám tě… tak si teď pěkně lehni a počkej, až se vrátím.“ Hladím jeho mokré tváře. Celý se chvěje. Čokoládové oči bojácně vykulené, linky a tužka po celém obličeji.
„Já… já…“
„Šššššš… klid. Počkej na mě, pět minut. Hned budu zpět. Lehni si a uklidni se,“ zavřu dveře a auto radši zamknu.
Rázným krokem jdu zpátky do domu a ihned mířím do patra, kde do mě Bill narazil. Za masivními dubovými dveřmi se ozývají nadávky. Bez zaváhání a zaklepání vstoupím dovnitř. Max leží na zemi a drží se za krvácející bok. Pozvednu obočí a opřu o se o futra.
„Snad ses nezranil, Maxi.“ Pronesu chladně. Mám chuť ho zabít. Vykastrovat! On mu ublížil!
„Ale… přišla za mnou ta tvoje čubička, že chce ošukat, tak jsem si řekl proč ne, že… a když jsem ho projížděl, tak mu jeblo v bedně a normálně mě bodnul perem. Měl by sis ho pořádně vychovat, Tome. A teď mi pomoz!“ snad si nemyslí, že mu tyhle kecy sežeru?! Přimhouřím oči a pomalý krokem jdu k němu.
„Tak mě, sakra, zvedni!“ vyjede na mě. Zatnu ruce v pěst. Ač jsem to chtěl spíše vyřešit slovně, moje tělo jednalo samo a tvrdá rána dopadla na Maxův už tak bolestí zkřivený obličej. Ozvalo se křupnutí. Očividně to odnesl ten jeho skobí nos. A nebo moje ruka? Děsně to bolí!
„Co děláš?!“ vyjede na mě, když se posbírá z lehu zase do sedu.
„Nejsem debil! Svoje hračky mám vychovaný, takže se mi nesnaž tvrdit, že za tebou Bill přišel sám a dobrovolně!“ ohradím se.
„Snad si nemyslíš, že jsem ti ho jsem odtáhnul! Nepotřebuju se takhle ponižovat!“ vrátí mi to nasraným hlasem a utírá si krev z nosu.
„Ano, přesně tohle si myslím…“ dám mu znovu pěstí, „…chtěl jsi ho od první chvíle! Takže si využil příležitosti a odtáhnul ho.“ Třetí rána do obličeje. Max už jen zůstává ležet na zemi a mlčí. „Jsi svině, víš to? Kočím s tebou!“ štěkám na něj labilně.
„Nějak moc ti na té děvce záleží, nezdá se ti?“ ušklíbne se na mě přes nateklá oční víčka.
autor: Mykerina
betaread: Janule
já nemá prostě slov.. je to nádherný, dokonalý, úžasný.. tuhle povídky prostě miluju…. ♥ už s enemůžu dočkat dalšího dílu ;)))*
Oh! To bylo dokonalé! Strašně se těším na další díl, jak se bude´Tom k Billovi chovat 🙂
ooo 😀 krásný, fakt 🙂 každej dílek je moc povedenej :))
chudáček malej…:(
Ono se není čemu divit, že Tomovi na Billovi záleží…když je jeho hračka tak okouzlující 😉
HA!!Tam mas Maxi hloupej!!Co sis myslel ,že ten Tom je až tak hloupej??…..Honem dál nevím se dočkat!!!
skvělý, úžasný, mimořádný!!!:D
čekala jsem, že tam Tom teda přijde dřív ale tohle je mnohem lepší..teď by na něj mohl bejt zase hoodně milej:D
honem další díly:):)
wau…nemám slov..prosííííím nech je rýchlo dajší diel, je to super!!! 😀
Božský, úžasný a absolutně nepřekonatelný… Já tuhle povídku tak miluju!!!!
Miluju tuhle povídku a to nejsem TH fans:-) Už se těším na další díl!!
dál dál dál dál dál dál dál xDD… kurňa děláš si ze mě srandu? oh já potřebuju nutně další díl xD.. prosím prosím xD
no to mi neříkejte ani ze srandy, že se tomu copatýmu kreténovi rozsvítilo??? fajn, ted ošetřit Billa, vrátit ho rodiům, udat se na chcajty, Bill ho pak odkoupí na aukci a bude klid. tak, hotovo dvacet a o jiným výsledku nehodlám diskutovat.
tahle povídka mě snad nikdy nepřestane bavit, pořád se tam něco děje, málokdy mě baví nějaký třicátý díl tohle je fakt super vyjímka ;))…jinak Tom se mi začíná líbit
Jistě, že mu na něm záleží, když je do něj zamilovaný xD
Takhle povídka je dokonalá 🙂
Nádhera tak za tohle Toma miluju:D měl Maxe zabít a chudák Bill..nejspíš zlomenej nos:( krása,těším se na další:)