Innocent BawdyHouse II 53.

Bill: (Malá je naprosto úžasná. Je pro mě vážně vším a jsem rád, že ji máme. Hrajeme si spolu a s mámou. Chytnu ji za ručičky a ona stojí. Sama se ještě neudrží. Ale když jí posadím, tak se hned začne vztekat.) Amy… nemůžeš pořád stát… musíš se to naučit sama, myško. (Usměju se a pohladím ji po vlasech. Máma ji zase učí nějaké stupidní říkanky. Od „paci, paci“, přes „taktak všelijak“, až k „vařila myšička kašičku“. Je to hezké, když to děcka dělají, ale rozhodně to leze na nervy, když to 10x opakuje naše mamka. Tom za námi po chvíli přijde a spolu tak strávíme hezké dopoledne a nakonec i odpoledne. Když jedeme navečer domů, malá je protivná. U mámy spala přes den jen chvíli, a teď je jak nádražní vrabec. Celou cestu prokřičí, ale jakmile dojdeme domů, převlíknu ji, dám mlíko a uložím do postýlky, tak spí jako andílek. Zavřu dveře a jdu do obýváku za Tomem, který se dívá na televizi.)

Už spí. (Vydechnu s úlevou a usměju se. V kuchyni opláchnu lahvičku a se dvěma katalogy se vracím zpátky k Tomovi.) Na, prolistuj to, co by se ti mohlo líbit. (Pousměju se a sednu si k němu. Před pár dny jsem byl v té cestovce, kde jsem Tomovi koupil poukaz na Vánoce, a když už je malá trochu větší, tak bychom mohli konečně někam vyrazit.)

Tom:

(Vezmu si ty katalogy a podívám se na tebe.)

Já už jsem si myslel, že jsi na to zapomněl. (Uculím se a začnu jimi listovat. Líbilo by se mi všude, nevím, co mám vybrat. Je to všechno tak nádherné.) Billy, kam bys chtěl ty? Myslíš, že by byl pro Amy lepší písek nebo kamínky? Já miluju písčité pláže… (Zachichotám se a prohlížím si fotky naprosto úžasných plážiček, malých romantických chatek.) Nechci, aby tam bylo moc rušno… Abychom se mohli mazlit a líbat na pláži a nikdo by nás nesledoval. Potom bych s Amy stavěl hrad a vodní příkop… (Celou dobu se spokojeně usmívám.) Bille, těšíš se? Nebyli jsme u moře šíleně dlouho… (Natáhnu se k tobě a políbím tě.) Na, taky se podívej a něco vybereme… (Podám ti ten druhý katalog, sám to nejspíš nedokážu vybrat. A taky záleží na tom, aby tam byly dobré podmínky pro malou.) Mhhm… (Spokojeně zamručím, když narazím na pár stránek z nuda pláží, kde jsou vyfocené krásné nahé holky. Když se ke mně s úsměvem nahneš, aby ses podíval, co jsem objevil, rychle před tebou ty obrázky schovám a culím se do toho katalogu. Po chvilce začnu zase listovat, až narazím na naprosto nádhernou fotku moře, kde jsou chatky postavené jakoby nad vodou a i tak jsou tam krásné písčité pláže, které by byly parádní pro Amy.) Podívej, nějaké Maledivy… znáš to, nevíš, kde to je? (Usměju se a ukážu ti tu dvojstránku.)

Bill:

Jojo, tam chci. (Vypísknu a přišoupnu se k tobě.) Už jsem o tom slyšel a dřív jsem si říkal, že bych se tam moc rád podíval. To máš třeba i celý ostrov pro sebe, protože ty ostrůvky jsou malinké. Jenomže když jsme byli malí, bylo to pro nás moc drahé. Pokud bys chtěl, bylo by to fajn, myslím. (Usměju se a pořád se tvářím jako měsíček na hnoji. Políbím tě letmo na tvář a pořád koukám do těch katalogů. Po chvíli se na tebe podívám a vidím, jak mě sleduješ. „Skočím“ po tobě a povalím tě na zem, ležím na tobě a usmívám se. Začnu tě líbat, ale v momentě se oddálím. Vytřeštím oči a sleduju tě.) Musím si koupit plavky. (Řeknu a hned si sednu na pohovku a dám si na klín notebook, co tam leží. Otevřu ho a hned začnu surfovat stránky s plavkami.) A malé taky… a ty máš taky jenom jedny. (Mluvím, ale hledím do obrazovky počítače. V momentě nevnímám a jsem zažraný do toho oblečení, slev a akcí. Během chvíle už mám pro Toma dvoje plavky, pro malou taky a já mám JEN pět favoritů. Usmívám se pro sebe.)

Tom:

Bille, Bille… (Zachichotám se, když tě sleduju, jak jsi nadšený z toho oblečení.) Co kdybychom byli bez plavek, hm? (Uculím se a pohladím tě po zádech. Rád bych po stehnu a rád bych se s tebou mazlil, ale to bych nejdřív musel vyhodit ten notebook z okna. Když neodpovídáš, tak se zamračím.) Jsou plavky důležitější než já? (Něco zamumláš, moc tomu nerozumím, tak se podívám, co děláš. No jasný, vybíráš, jestli budou pro malou lepší plavky růžové nebo fialové.) Bille, Amy je stejně pořád ještě v plínkách… A mně stačí ty, co mám… Zbytečně utracené peníze. (Ještě dodám šeptem po chvíli. Vstanu a přejdu k oknu. Začnu se z něho dívat, něco na mě mluvíš, ale moc to nevnímám. Pozoruju nějakou holku s klukem, kouří a flirtují spolu. Ach jo, dal bych si cigaretu… A možná taky nějakou holku. Ne, sakra! Trhnu sebou, když si uvědomím, na co myslím. Otočím se na tebe.) Co jsi říkal?

Bill:

Měli bychom jít spát. (Usměju se.) Malá nás ráno zase vzbudí kdoví kdy a ty musíš do práce. (Pousměju se, vstanu a dám ti pusu na tvář. Jdu do koupelny a dám si teplou sprchu. Miluju sprchování, jsem tam dlouho, ani nevím jak. Čekal jsem, jestli za mnou nepřijde Tom, ale nepřišel. Když jsem si vysušil vlasy a oblíkl se do spacího, vyšel jsem z koupelny. Toma jsem potkal na chodbě. Pousměju se.) Dobrou Tomi, běž brzo spát. (Usměju se a políbím tě. Seš nějaký zamlklý, ale snad tě to přejde. V ložnici ještě malou přikryju, protože se odkopává, a lehnu si. Zachumlám se do přikrývky a během chvilky usnu. Ráno se vzbudím a Tom vedle mě není. Asi je v práci, pomyslím si. Protáhnu se a až potom se začnu divit, jak to, že mě malá nevzbudila. Kouknu do postýlky. Malá sedí a hraje si se šprušlema a plyšákem, usměju se a vezmu si ji na ruce. Mazlíme se v posteli, dokud to malou baví, což není moc dlouho. Ona není moc mazlivá, radši dělá nějaké blbosti a kulišárny. Ale když má „tulící“ čas, tak je to takový medvídek na hraní.)

Tom:

(Nemohl jsem to vydržet a musel jsem si koupit cigarety. Nechal jsem ti lísteček na nočním stolku, že zůstávám doma z práce a šel jsem do obchodu, že se za chvíli vrátím. No, nejspíš mi to trvalo celkem dlouho a asi jsi ho našel, protože když kouřím před domem s tou krásnou holkou ze včera, tak mi začne zvonit mobil v kapse.)

Ano, Bille? Jo, už jsem skoro doma, jsem hned za tebou nahoře, ahoj. (Když ti dám ‚pusinku‘ po telefonu, ta holka se zvonivě zasměje a trochu se předkloní, čímž mi nenápadně ukazuje její poprsí jenom v sexy ramínkovém tílku. Uculím se a jen tak letmo ji pohladím po zadku, a potom se dál věnuju svojí cigaretě. Za dnešní ráno je to už osmá. Možná je to moc nárazově a možná mi z toho bude blbě, ale momentálně je mi to jedno. Když se s ní rozloučím pusou na líčko, neuvědomím si, že má zářivě červenou rtěnku a v klidu si to vyšlapu nahoru s plnou nákupní taškou.)

Dobré ráno, lásky! (Trochu křiknu, když si zuju boty a hned je nacpu do botníku, aby Amy neumřela smradem. Ty už seš na můj zápach z bot zvyklý a já ostatně taky. Hned, když vejdu do obýváku a uvidím tě v kuchyni, se zaseknu. Nějak divně se na mě mračíš. Sakra, zapomněl jsem, že ze mě budou cítit ty cigarety!) Co se stalo? (Hraju nevinného a trošku nechápavě se usměju. Amy se ke mně doplazí po kolenou a s pomocí mých plandavých kalhot se vratce postaví na nohy.) Miláčkuuu… (Pohladím ji po hlavičce a trochu jí pocuchám vlásky, a když se k ní chci sehnout, abych ji vzal do náruče, tak spadne na zadek. Zasměju se já i ona, ale malá si po chvilce kýchne. No jo, táhne to ze mě. Skousnu si ret a podívám se na tebe. Trochu se mi orosí čelo, když vidím tvůj pohled.)

Bill:

Volal si do práce? (řeknu naprosto neutrálně. Koukáš na mě a nereaguješ.) Tome… volal jsi do práce? (Zeptám se znova a ty se zeptáš proč.) No třeba proto, že nepřijdeš. (Řeknu a jen zakroutím hlavou. Potom se nedivme, že tohle je už třetí práce za poslední půl rok. Začnu taky cítit ty cigarety, tak jdu blíž k Tomovi. Když stojím u něj, tak se mu podívám do očí, ale hned musím uhnout pohledem. Vezmu si malou na ruce.) Myslel jsem, že jsme se domluvili. (Šeptnu. Myslím tím ty cigarety. Oba jsme se domluvili, že kvůli malé přestaneme, a kdybychom na ně měli chuť, tak to probereme spolu. Povzdechnu si a vezmu tě za bradu. Otočím ti hlavu na stranu a pozvednu obočí.) To byl asi bonus k těm cigaretám. (Pronesu, projdu kolem tebe a jdu s malou nahoru. Ona je oblečená a já na sebe hodím čisté triko a kalhoty. Věci už mám nachystané, máme jít dneska ven. Seznámil jsem se totiž v bazénu, kam chodíme, s jednou maminkou, má o dva měsíce staršího chlapečka a s Amy si rádi hrají. Nebo spíš se k sobě hodí tím, že oba sní, na co přijdou. Když jdu dolů, potkám Toma na chodbě. „Bille, kam… kam jdeš?“ zeptá se mě a já jen kývnu.) Ven, říkal jsem ti, že máme s Amy sraz. (Řeknu a projdu kolem tebe. Sice tam máme být až za hodinu, ale po cestě Janě zavolám. Během chvilky jsme s Amy v autě a už jedeme.)