Zkrocení zvířete 30.

autor: Mykerina
Tom
„Nikomu mě nedávej,“ políbí mě na krk. Dneska je až moc přítulný, ale nevadí mi to. Jsem za to rád, alespoň se nemusím stresovat a nervovat. Musím podotknout, že je to od něj… divné?? Ano, divné, ale … dneska si to chci užít, takže no stress. Pohladím jeho dlaně, kterými se mě drží.
„Pojď, dáme si něco k pití.“ Pomalu se rozejdu k baru. Bill se mě pustí a poslušně cupitá za mnou. Sednu si na barovou židličku a on si klekne k nohám.
„Dáš si něco?“ zeptám se ho. Zvedne ke mně oči a zamrká.
„Nepiju, alkohol, pane.“ Sakra, odkdy mi říká ‚pane‘? Já ho dneska totálně, ale totálně nechápu.
„Dobře, tak nealko?“
„Smím?“
„Ano… tak co si dáš?“ Bill trochu natáhne krk, ale nevidí. Bar je až moc vysoko. Jemně škubnu s řetízkem a on se poslušně postaví. Chytnu ho za boky, zachvěl se, a posadím si ho na koleno.

„Dneska jsi moc hodný,“ zapředu mu spokojeně do ucha. Jen se na mně zavrtí. „Vybral sis?“ přitisknu ho víc na sebe.
„Ano, mohu Martini?“ zamrká na mě.
„Říkal jsi, že alkohol nepiješ,“ nakloním hlavu.
„Já vím, ale tohle jsem chtěl vždycky zkusit,“ našpulí rty. Sakra, kdyby nebyl bolavý, zatáhnu ho někam a… pomiluju.
„Dobře,“ svolím. Líbne mě na tvář.
„Tak jedno Martini a skotskou,“ objednám nám pití. Bill se ke mně přitulí a dýchá mi na krk. Zamrazí mě z toho. Barman donese naši objednávku a Bill po ní natáhne své štíhlé prsty. Natáhnu ruku a pohladím ho po té jeho. Má je jemné, takové dívčí. Přivře oči a podá mi můj nápoj.
„Díky,“ chtěl bych ho políbit, ale… děvky se ve společnosti nelíbají. To je prostě dané. Nemůžu si to dovolit. Společensky bych se shodil a to nechci. Radši se pořádně napiju, abych zahnal myšlenky na jeho rty. Bill se přitulí zpátky se svým drinkem. On tak… hřeje. Je to okrasa. Vzácný šperk. Nikdy jsem nikoho takového neměl. Přitisknu mu tvář do krku a laškovně štípnu zuby. Cukne. Zasměju se do jeho kůže a klidně vydechnu.

„Tome… pojď, chci tě představit pár lidem,“ ozve se za mnou hlas Maxe. Prudce zvednu hlavu, až mi křupne v krku. Otočím se na něj.
„Cože? Komu?“ přidržím si Billa na sobě. Cítím, jak se chvěje a je vystrašený.
„Pár lidem, rádi by tě poznali a mají zájem o obchod. Hračku nech tady,“ zazubí se.
„Ne, Bill jde se mnou,“ pevně ho chytnu a pak se postavím.
„Ježiš marja, neboj se o něj, nic se mu nestane, moji chlapci se o něj dobře postarají.“ Šklebí se.
Bill se mi okamžitě natiskne na záda.
„Ne, prosím… nenechávej mě tu,“ šeptá mi do ucha.
„Bill jde prostě se mnou,“ hrdě zvednu hlavu.
„Omg, tak dobře,“ protočí oči a naznačí mi, abych šel za ním.
„Billy, pusť…“ chytnu ho za řetízek. Neposlechne. Pořád se mě drží, jako klíště.
„Bille, neboj se. Nic se ti nestane, budeš se mnou,“ otočím se na něj. Ustrašenýma očima mě sleduje.
„Jsi moje hračka, ano?… Jen moje…“ přitáhnu si ho za pas. Dám mu vlasy za ucho. Pak ho hned pustím a cuknu za řetízek, aby šel za mnou. Cítím, že se trochu zapřel, ale pak poslechne. Jdu za Maxem někam do vnitřku domu. Otevře masité dveře a pustí nás. Bill se na mě zase bojácně nalepí.

Bill

Takhle situace se mi vůbec nelíbí. Cítím Maxův hladový pohled. Nevím, co dělat. Nevím, jestli Tomovi věřit úplně. Ale on nemá rád, když mu na hračky někdo sahá bez dovolení a vím, že Maxovi by mě nepůjčil. Tom si sedne do prostorného křesla a já si mu vylezu na klín.
„K noze,“ ne, to ne…
„Prosím,“ šeptám do ouška. Cítím škubnutí za řetízek a uslyším zavrčení.
„Prosím, pane, prosím,“ laskám mu krk. Tak moc se bojím jít na zem.
„Nějak tě neposlouchá, Tome,“ ozve se výsměch. Polknu. Teď mě shodí a doma zmlátí.
„Holt se mu až moc líbí u mně,“ mé napjaté tělo okamžitě povolí. Vydechnu.
„Děkuju,“ zašeptám tichounce. Hladím ho vzadu na krku. Spadl mi obrovský kámen ze srdce.

„Tome, potřebuju ti přestavit několik důležitých lidí, můžeš ho ze sebe sundat?!“ ozve se vrčivý hlas Maxe. Otočím hlavu a zašklebím se na něj. V ten moment se ke mně ale přiřítí a za vlasy mě z Toma strhne. Slyším jen zalapání po dechu a roztrhnutí řetízku. Ležím dezorientovaně na zemi. Praštil jsem se do hlavy. Pokožka mě bolí, jak mě tahal.
„Maxi,“ napomene ho hlas Toma. To nic neudělá? Nepomůže mi vstát? Smutně se na něj podívám. Sedí v křesle a jen mě sleduje.
„Tak koho si mi chtěl představit? A příště bych prosil, trochu jemnějšího zacházení, ničíš mi oblečky,“ pozvedne řetízek. Nechápu, co se to s ním stalo. Nezastal se mě. Nic.
„Ale no no, snad se tolik nestalo,“ zasměje se štěkavě Max. Doplazím se k Tomovým nohám. Schoulím se za ně a trochu popotahuju. Hlava mě hrozně moc bolí, brní mi a spánky tepou.

„Umpfff. Zničil jsi mi obleček, takže to tvoje představování musí počkat, jdu do auta a dám to do kupy. Bille…“ zvedne mě za vlasy a táhne s sebou. Chce se mi brečet. Táhne mě jako čokla až ke dveřím. Když jsme z dosahu lidí, pustí vlasy a pohladí tváře.
„Jsi v pořádku?“ zeptá se starostlivě. Zalapám po dechu. „Billy? Bolí tě něco?“
„Trochu hlava, jak jsem se praštil, ale dobrý,“ tak, a teď ho nechápu vůbec. Proč se najednou tak stará?
„Nemohl jsem před nima… nemohl,“ nahne se ke mně a políbí. Chytne mou ruku a otevře dveře. Zarazí se. Venku leje jako z konve.
„Počkej tady, do tohohle tě tahat nebudu,“ ještě jednou mě líbne a vyběhne ven. Pousměju se a vydechnu. V ten moment mi někdo položí ruku na pusu a táhne někam pryč.

autor: Mykerina
betaread: Janule

18 thoughts on “Zkrocení zvířete 30.

  1. oh.. dokonalé ;)… už se těším na další díl ;))…vážně mě zajímá, jak to všechno dopadne…. honem další díl ;))

  2. Ach ne! Ted, když to vypadalo Všechno tak nadějně tak se tam zas objeví nějaký kretén, od Maxe určitě.
    Jinak, nádherný díl 🙂

  3. Hooooooooooneeeeeeeeeeemmmmmm další dílek!!!Perfektná povídka ty vole!!!Jsem zvědava co s ním udělají……

  4. ne. Tom se chová jak člověk? snad poprvý za celou povídku mi byl na  záblesk vteřiny i sympatický. ale to na mým postoji k němu nic nemění, k čůrákovi jednomu!!! aby se nááááhodou neztrapnil, chudáče, že se zastal děvky!! kripl pitomej.

  5. už som sa skoro bála že sa nič nestane xD omg je to strašne napínavé, ale prečo mám taký blbý pocit že Bill sa s Tomom domov nevráti??

  6. Jsem jak napnutá struna! Zajímalo by mě, co se bude dít dál… ale typuju, že ta ruka co Billa stáhla patří Maxovi nebo někomu od něj! Doufám, že se Billovi nic hrozného nestane.
    Jinak krásná, napánavá povídka 😉

  7. čim dál tim lepší…čim dál tim lepší, ne fakt!! prostě úžasný!!:):)miluju to a těšim se na další:)

  8. Božský jako vždycky!!!! Já z toho vážně jednou dostanu infarkt!!!! Prosííím honem další dílek!

  9. Tak sladký jak má Tom starost…a pak nějakej hajzl..ježiš honem další díl prosím,prosím!!!!!

  10. kdyz to ted teda tak zpetne ctu…a nove vlatne taky jelikoz posledni dily neznam…tak nevim kdo je vetsi vul…jestli Tom nebo Bill 😀

  11. Pane Bože to je tak napínavé…snád sa Billovi nič nestane…chcem další diel, prosíím 😀

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics