autor: Bitter
Bill se stále usmíval, a když se od Toma vrátil do svého pokoje, usmíval se ještě víc.
„Andreas měl pravdu, byl to pro Toma nejlepší dárek a odteď mu bude psát písničku každé narozeniny až do konce života. Přemýšlel, kolik by to mohlo být a modlil se za to, aby nejméně šedesát.
Trochu děsivé, představit si sám sebe v osmdesáti osmi, ale chtěl, aby Tom žil pořád, a pokud mu bude muset psát písničky…
Radši o tom přestal přemýšlet a sedl si na kraj postele, na které spal Andreas. Trochu mu stáhl peřinu a líbl ho mezi lopatky.
„Zlato… nespi… mám narozeniny.“ Zašeptal mu do ucha a Andreas se po něj ze spaní ohnal jako po komárovi, jeho vlasy ho lechtaly na rameni.
„Zlatoooo.“ Protáhl Bill a Andreas zamžoural.
„Nech mě hádat, je po půlnoci…“ Zívl a natáhl se po lampičce, aby rozsvítil.
„Lásko… šel jsi vůbec spát?“ Zamrkal, když si všiml, že je Bill oblečený stejně, jako když přijeli, a to bylo u Billa co říct.
Jinak byl oblečený, když vstal, jinak když šel na snídani, pak se dvakrát převlékl, když se šminkoval, a pak ještě když se šlo ven a když se vrátili, a pak když šel spát, což Andreas nechápal, protože pak si ráno většinou stěžoval, že má buď natržený lem, a nebo že ty fleky už nikdy nevypere.
Andreas chodil spát jen v boxerkách, pokud si je stihl vzít.
„Ne nešel, promiň, zůstal jsem u Toma.“ Pousmál se Bill a vlezl si k Andreasovi pod peřinu.
„A dal jsi mu dárek?“
„Jo, dal.“
„A?“
„Brečel.“
„Oh, tos zpíval tak hrozně?“ Ušklíbl se Andreas a Bill ho dloubl do boku.
„Ty potvoro!“ Sykl Bill a nechal Andrease, aby ho smířlivě políbil.
„Takže se mu líbil.
„Jo… jak jsi to věděl?“ Zavrtěl Bill hlavou a Andreas se zapřel na loktech vedle jeho hlavy.
„Hilf mir fliegen…“ Odpověděl jednoduše a Bill se usmál.
„Je to tak dávno…“ Šeptl a Andreas ho líbl na čelo.
„Bude to rok… A pořád bych se pro tebe serval až do bezvědomí, kdyby bylo třeba.“
„A já si myslel, že jsi idiot.“ Zahihňal se Bill. „Jak jsi vtrhnul do pokoje a myslel sis, že jsem holka.“
„Nic ve zlým, pořád si to občas myslím.“
„Jsi zlej…“
„Zase…“ Konstatoval Andreas a ruce přesunul tak, aby Billa mezi nimi uvěznil.
„Omlouvám se… máš narozeniny.“ Broukl a Bill se malinko začervenal.
„A ty jsi můj dárek?“ Šeptl, když se na něj Andreas přesunul celým tělem.
„Jestli takový dárek chceš…“
„A nechcípneš jak ten křeček, co jsem dostal jednou na Vánoce?“ Nazdvihl Bill obočí a Andreas ho chtě nechtě poprskal smíchy.
„Křeček právě chcípnul.“
„Patriku… jsem tady.“ Nakoukl Bill do kanceláře jejich zástupce managera, a ten se jen usmál.
„Ahoj, pojď dál, čekám na tebe.“ Bill kývl a nakráčel do kanceláře svou obvyklou modelkovskou chůzí a sedl si do křesla.
„Tak o co jde?“
„No, tobě a Tomovi už bylo osmnáct, takže potřebujeme napsat nové smlouvy, aby vůbec mohlo vyjít cd a klip… ten je v plánu už příští týden.“
„A je s tím snad nějakej problém?“ Pousmál se nervózně Bill a stáhl si tričko dolů, když si všiml, jak Patrik zírá na odhalenou hvězdu na podbřišku.
Začal být silně nervózní, když dlouho mlčel a neodpovídal, a Bill si vyčítal, že měl Andrease poslechnout a nechat ho jít s ním, místo s ostatníma klukama na oběd.
„Patriku? Tak co tomu brání? Myslím, aby se napsaly ty nový smlouvy, něco asi jo, jinak bych tady nebyl, ne?“ Zeptal se váhavě a Patrik kývl.
„Víš kdyby se nenapsaly, nebyl by klip a ani cd…“ Nahodil, jako by nic, a opřel se do opěradla.
„No to je jasný…“ Pousmál se Bill nervózně a Patrik vstal. Pomalu došel ke dveřím, doprovázen Billovým vyděšeným pohledem, když si uvědomil, o co tu vlastně jde.
„Ne…“ Vydechl, když Patrik zamkl kancelář a prudce vstal.
„Ale notak… kluci na tom tak dřeli… nechceš jim to přece zničit, protože jestli teď odmítneš… můžu ti zaručit, že už si ani neškrtnete.“ Pousmál se Patrik a přešel k minibaru.
Jako by nic, nalil dvě vodky.
„Řeknu to Davidovi a ten tě na hodinu vyrazí, to ty si pak ani neškrtneš!“
„Jo? A co mu řekneš? Že jsi sem nakráčel, oblečenej jak coura? No tak, my spolu pracujem dýl, než ty jsi na světě, myslíš, že dá přednost tobě? Prober se… vodku? No tak… klid… jen jednu…“ Natáhl k němu Patrik ruku se skleničkou a Bill jen nasucho polkl.
Nejradši by mu tu skleničku vyrazil a utekl odsud, ale copak mohl?
Jestli ji nepřijme, zničí všechno… zničí jejich začínající kariéru, všechno, o čem snili. Nebudou mít nic.
Georg kvůli tomu pustil práci a oni přerušili školu…
„Já vím, že mě teď nenávidíš, ale takhle to prostě chodí, zlato… chceš slávu, tak pro to něco udělej.“
Pobídl ho Patrik a Bill s bušícím srdcem vzal sklenku do ruky.
Málem mu vyklouzla, jak se chvěl odporem, vzteky a strachem dohromady.
V hlavě se mu vybavoval ten den, kdy naběhli poprvé do studia a jakou měli všichni radost. Jak na něj a na Toma byla máma s Gordonem pyšná…
Vybavoval si i každý okamžik kdy mu Tom děkoval za tu sázku…
„Neboj se… nemusí to nikdo vědět… to myslím nechce ani jeden z nás… co by tomu řekl Andreas…“
„Andy…“ Šeptl Bill a jako by do něj uhodilo.
Andreas dělal všechno proto, aby byl šťastný a bezstarostný. Popral se s jeho otcem, aby jemu nebylo ublíženo.
Dýchal by pro něj a na Billovi teď bylo, jestli bude šťastný i Andreas. Nemůže ho zklamat… jak by se mu pak mohl podívat do očí, kdyby věděl, že jeho sen zničil právě on jen proto, že nebyl ochotný se jednou obětovat…
Nemůže ho zklamat… nemůže zklamat Tokio Hotel…
Jako na povel do sebe nalil vodku a vrátil ji Patrikovi.
„Nalej mi ještě.“ Sykl a Patrik mu ochotně skleničku naplnil.
„Vidíš, jak umíš být rozumný.“ Usmál se a jen co Bill dopil, nechal se nasměrovat ke stolu a sám si na něj sedl.
Patrik mu s úsměvem rozepl pásek a on se ani trošku nebránil.
Stejně jako se nebránil slzám, které pomalu opouštěly jeho zavřené oči…
autor: Bitter
betaread: Janule
Co? Ježiš, já čekám nějaký vývoj a ono to jde úplně jiným směrem…prostě najednou takové nečekané události…ty jo, ať žijou zvraty. Já to začínám vážně totálně žrát. 😀
hou..!!co to je tohleto?to sem nečekala…myslela jsem jaká to bude celou dobu slaďárna a ono to začíná bejt dost drsný:D jen tak dál:D:D
Ja sa bojím že toto nebude iba raz, dúfam že nato nekto čoskoro dojde a Billa zachráni. Je mi Billa naozaj ľúto.
já budu brečet :((( fakt…prosím…Billy, nedělej to
Jdi do prdeleeee!!!! Co tohle ma bejt?Tohle nemuzes myslet vazne. Pane boze to ne. Bille vraz mu, utec a vyklop to Davidovi a vsem. pane boze…moje nervy. Bitter okamzite mi ted slibm ze se to nestane, jinak si te najdu a budu tvoje nightmare!!! Me jebne…me fakt jebne. Prece se nenecha vydirat nejakym kryplem, kterej zasluhuje kastraci!!! Z tohohle vubec nemam dobry pocit. spis si myslim, ze nez aby byl Andy "potesen" ze se Bill pro ne obetoval, bude zklamany. Ze prave timhle vsechny zkame. Ach boze….me fakt trefi slak….jdu kourit.
Nie! Bože! Kurva čo to je? Chudák Bill, on sa fakt nechá? Je vidno že naozaj nechce ostatných sklamať ale toto je des. Čo tam majú v tom šoubiznise za kokotov? No ja nemám slov, som naozaj vyvedená z miery. Chudák Billy, mne je ho tak ľúto. Vždy vo všetkých príbehoch zneužívajú len jeho! To je jaká nespravodlivosť? :D… ale né mne je ho fakt ľúto. Som zvedavá či to povie aspoň Tomovi. Možno sa pri tej príležitosti dajú dokopy :D… och ja viem ja by som ich dala dokopy pri každej príležitosti ale to je jedno. Idem rýchlo na ďalšiu časť, som naozaj zvedavá. Žerem to! 😀
Patrik je ,ale hovado chudák Bill jak s tím bude žit a co Andreas?
Myslela som si, že táto poviedka bude taká ku ktorým sa vraciam, ale toto nezvládnem čítať znovu 🙁 toto je hnusné. Prečo tam Andy nešiel s ním? Alebo Tom?