autor: Clarrkys
Bill: Tome… (Chytnu tě za tvář.) Myslíš tím, že spolu trávíme málo času?
Tom: Ne, tak jsem to nemyslel. (Zašeptám.)
Bill: Tak jak? (Zamrkám.)
Tom: Vzdalujeme se. (Pípnu.) Ty sis toho nevšiml? Nemáme porozumění jeden pro druhého, nechápeme se. Připadá mi, že jsme spolu jen kvůli Amy a… A že už mě bereš jako samozřejmost a nemáš mě už rád, tak jako předtím.
Bill: (Přivřu oči… Je to půl roku? Co jsem přesně tohle tvrdil ještě já, to když jsem čekal Amy. Vydechnu.) Tome, tak to přece není. Já tě miluju. Jen možná ti to tak přijde, pamatuješ, jak jsme se hádali? Asi máme takové období. Přejde to, uvidíš.
Tom: (Zakroutím hlavou.) Nebude to jako dřív… Když jsme byli šíleně zamilovaní a všechno nám bylo jedno.
Bill: A kdy ti teda přišlo, že to skončilo?
Tom: Já… Já ani nevím. (Zašeptám.) Ale teď to totálně pokazil Adam. Dřív bych ti všechno řekl, nebo ty by ses aspoň zeptal… Ale bylo ti to jedno. (Smutně sklopím očka.)
Bill: Počkej, já se tě ptal. Trápil ses, nechtěl jsem, aby ses trápil ještě víc, tak jsem si řekl, že mi to řekneš sám, až to tak budeš cítit.
Tom: Hm… (Kouknu po tobě jedním očkem a pak zase jinam.)
Bill: (Povzdechnu si.) Nemůžu tě nutit, abys mi něco řekl, jestli ve mně nemáš důvěru. To je přirozené.
Tom: Vždycky je lepší se vypovídat. Pořád jsi to tvrdil, když jsme byli menší.
Bill: Je to tak. (Přikývnu.) To nic nemění na tom, že se musíš sám chtít vypovídat, já ani nikdo jiný, jen ty musíš chtít.
Tom: (Zase chvilku nic neříkám.) Jak jsi to poznal? (Pípnu.)
Bill: Co tím myslíš?
Tom: No… jak jsi poznal to, co… co mi Adam provedl.
Bill: Copak to není jasné? Jde na tobě poznat, že se něco děje, a o to víc, že tě znám už tak dlouho, Tomi…
Tom: (Trošku se pousměju.) Jsem rád, že jsem ti to řekl. Já jen… nevím, jak to dostat z hlavy. Pořád na to musím myslet, on tam pořád někde je. (Chytnu se za hlavu a zavřu oči.)
Bill: Tome… (Pohladím tě po rameni.) Tak mi řekni, jak ti mám pomoct. Co chceš, abych udělal?
Tom: Já… já nevím. Možná… ne, to ne… (Podívám se na tebe a zase sklopím hlavu.)
Bill: Tomi… (Přisednu si ještě blíž k tobě.) Co jsi chtěl říct?
Tom: (Podívám se na tebe a nadechnu se, když chci něco říct, ale nedostanu ze sebe nic. Namáčknu se na tebe co nejblíže to jde, a zlehka tě políbím. Když začneš svými rty pohybovat proti mně, svoje polibky zesílím a začnu tě nenasytně líbat.)
Bill: (Chvíli se líbáme, ale potom mi to nedá.) Tomi, Tomi… tohle je to, co ti pomůže?
Tom: Já nevím… (Zakroutím hlavou.) Ale chci to zkusit, ano? Prosím, Bille…
Bill: Dobře… (Jsem unavený, ale chci zkusit udělat něco, co by Tomovi pomohlo. Zase spojím naše rty a trochu na tebe tlačím, aby sis lehnul.)
Tom: (Lehnu si a stáhnu tě na sebe. Roztáhnu nohy a namáčknu si tě tam, trochu zavzdychám.) Bille, vem si mě… prosím. (Zašeptám a pousměju se.)
Bill: Tome, opravdu to chceš? (Taky tiše šeptnu, a když přikývneš, začnu tě líbat na krku. Tiše vydechuju a pomalu ti začnu vyhrnovat tričko nahoru. Potom tě líbám na hrudi a na bříšku. Když se nazvedneš, vysvleču ti trenky a otřu se ti o rozkrok. Oba zasténáme.)
Tom: (Začnu z tebe soukat tvoje kalhoty, když se mi podaří je odhodit na zem, tak se zachichotám. Sám si potom sundáš spodky a rukama mi roztáhneš nohy víc od sebe. Lačně se po tobě dívám a čekám, co uděláš.)
Bill: (Vezmu se do ruky a nasměruju se k tvému zadečku.) Tome, já… já nevím… (Zaváhám, ale Tom mě hned popohání, abych to udělal. Začnu mu přejíždět špičkou kolem vstupu a Tom jenom zavrní, když přejíždím palcem okolo jeho dírky. Po chvilce v něm mám prsty a připravuju ho, abych mu neublížil.)
Tom: (Za začátku to snáším, dobré pocity přebíjí ty špatné, ale když do mě Bill vnikne prsty, podvědomě se stáhnu a usyknu. Vidím, že chce přestat a omluvně se na mě dívá.) Bille, pokračuj… musím ho dostat z hlavy, prosím. (Zašeptám zoufale a horlivě přikyvuju, abys pochopil, že budu neústupný.)
Bill: (Jenom přikývnu a zajedu prsty hlouběji, zkroutím je a pohybuju s nimi. Tom chvíli vraští obočí a křečovitě zavírá oči, ale potom vidím, že si to užívá, vzdychá a pohybuje se proti mně.)
Tom: Bille… tak už to udělej. (Vydechnu a zvednu nohy nahoru, ať máš ke mně lepší přístup. Něco mi uvnitř říká, abych to nedělal, ale já musím…)
Bill: Dobře… (Zavzdychám a s vydechnutím pomalu do tebe vnikám jen špičkou. Sleduju každý tvůj pohyb a výraz.)
Tom: (Mám zavřené oči a jako by právě teď nade mnou ležel Adam a násilím si mě bral… zalapám po dechu a rychle je otevřu. Trochu se mi uleví, když vidím tebe se starostnlivým výrazem, ale pořád mám v sobě ten divný pocit. Když se posuneš dál, zmocní se mě ten strach ještě víc a s usyknutím se odtáhnu.)
autor: Clarrkys
betaread: Janule
Tohle by Tomi neměl dělat :(( Akorát si tím víc ublíží… I když si myslí, že je to to, co chce… Je to poprvé, co to říkám, ale doufám, že s tím co dělají okamžitě přestanou… Rychle dalšídíl, prosím… :// 🙁
nenavidym Adama!!!!!!!