autor: Catherine & Kerli
(Tom)
Ta…svině! Vyběhnu z klubu a opřu se o oprýskanou zeď. Zběsile dýchám. Zbláznil se? On mě chtěl… podříznout tyvole? Přejdu si prsty po krku a slabě usyknu. Odtáhnu ruku a očima zamžourám na prsty. Jsou trochu od krve. Zanadávám. Co si tím chce jako dokázat, že mě podnapilého zapíchne v klubu? A ještě jak mě sváděl. hajzl… Po tomhle si to všechno odsere už tuplem. Nenávidím ho! Tak strašně tu malou děvku nenávidím!
Snažím se rozdejchat právě utrpěný šok. Ranky štípou, jak se do nich dostává čerstvý vzduch. Slyším zavrzat dveře. Kouknu se. Bill. Kdyby jen věděl, že tady čekám právě na něj. Tohle si odskáče a nepomůžou mu ani ti jeho kamarádíčkové. Neuslyší ho. Nebo možná uslyší, ale budou se bát zasáhnout.
Přimhouřím oči a rázným krokem jdu k němu. Trhnu mu rukama a zkroutím mu je za záda. Táhnu ho k jedný uličce vedle a na jejím konci s ním smýknu o zídku.
„Parchante malej, tohle si odskáčeš, rozumíš?!“ tvrdě syknu.
„Jojojo. Už se tě bojím,“ odvětí ironicky. Jo, to by mu šlo. Nic víc ale nedokáže, čubka jedna. Vyvlíkne se a natlačí na zídku mě. Vytáhnu obočí. Nikdy bych neřekl, že může mít… Někdo jako on tolik síly.
„Myslel jsem, že si to pochopil,“ sáhne zase do kapsy a vyndá kovovou věc.
„A co teď uděláš? Zabiješ mě? Všichni viděli, jak jsi za mnou šel. Každýmu dojde, že jsi to udělal ty,“ syknu a ušklíbnu se. „Nehledě na to, že kluci mě pomstí. A sám dost dobře víš, že oni ty tvoje chudinky přeperou jako nic.“
„Drž hubu!“ zakřičí z plna plic a dá mi facku. Tuším, že otisk jeho dlaně tam ještě pár hodin… možná dní bude. Kočička vystrkuje drápky? Čas na to, abych mu je zkrátil.
Nenávistně po něm střelím očima a přetlačím ho zpátky pod sebe na zídku. Ten zasranej nůž mu vyrazím z ruky kamsi pryč na zem mezi smetí a ruce mu opět zkroutím za záda. Jednou rukou si ho přidržuju a druhou rukou mu strhávám kalhoty.
Rozechvěje se mu brada. Oh… Snad nebude brečet, když jsem ještě nic neudělal. Ušklíbnu se. Ale proč kurva kouká kolem sebe… Místo toho, aby si natáhnul kalhoty?! Myslel jsem, že se bojí o prdel a ne o kus ostrého… železa.
„Nůž… Kurva já ho potřebuju! Fabianův nůž,“ rozklepe se mu brada ještě víc, po tváři mu steče slza. Mhhh… Pořád je ten kluk jeho slabý místo?
„Ale ale copak… ještě pořád jsi na toho malýho zkurvysyna nezapomněl? Cucák… ani se neuměl bránit. Ani jsem ho nemusel odbouchnout osobně, jak to bylo jednoduchý,“ syknu mu do ucha a trhnu mu s páskem.
„Drž kurva hubu!“ zakřičí zničeně, a hned na to se mu spustí další příval slz. Jak slastný pocit, vidět ho bulet. Opravdu mě mrzí, že jsem ho neviděl pofňukávat, když se dozvěděl, že je po jednom z jeho kluků. Říká se, že nikam nechodil, dokonce nechtěl pokračovat v tanci. Škoda, že to tak nezůstalo doteď. Mohli mít všichni klid.
Zlomyslně se ušklíbnu a strhnu mu kalhoty i se spodním prádlem. Sám si pár pohyby stáhnu kalhoty i boxerky. Jak jednoduché.
Otočím ho zády k sobě a tvrdě ho natisknu na zídku. Roztáhnu mu půlky. S nijakým roztahováním si práci dělat nebudu. Čím větší bolest, tím lepší.
Vezmu svůj penis do ruky a na jeden tvrdý příraz do něj proniknu. Ticho tmavé uličky protne bolestivý výkřik.
Otočím ho zády k sobě a tvrdě ho natisknu na zídku. Roztáhnu mu půlky. S nijakým roztahováním si práci dělat nebudu. Čím větší bolest, tím lepší.
Vezmu svůj penis do ruky a na jeden tvrdý příraz do něj proniknu. Ticho tmavé uličky protne bolestivý výkřik.
„Au, kurva, zbláznil si se?!“ sykne bolestivě. V hlase je slyšet, že kryje pláč. Nutím ho k slzám? Tím líp. Může si za to sám. Divím se, že to ještě neudělal nikdo za mě. Opravdu je zvláštní, že by dal každýmu a nemusel si ho někdo vzít takhle jako já. Ale… Může si za to sám. Potřebuje potrestat, zastřihnout křidýlka. Alespoň si bude pamatovat, jak se má chovat.
Ignoruju jeho nářky a sprosté urážky. Tvrdě se v něm rozpohybuju. Nešetrně. Nebudu ho šetřit, ani kdyby z nebe měla spadnout nahá Jessica Alba. Mmm… to by bylo něco. Ne, kurva! Tome, nad čím zas přemejšlíš? Šukáš tady svýho nepřítele a myslíš nad nahou Jessicou? Jsi vůl. A hlavně protože si teď jak debil kecáš sám pro sebe. Zatřepu hlavou a pevně semknu zuby k sobě. Tvrdě si Billa beru. Tak aby ho to nejvíce bolelo a ublížilo mu to.
Cítím kolem penisu tekutinu, že by uh… Krvácel? Zasere mě tou odpornou rudou tekutinou. Tfuuj. Myslel jsem, že čubky vydrží všechno.
„Tome, prosím, dost,“ vzlykne bolestivě a rázem usykne, když mu stáhnu hlavu za dredy do záklonu. Dělá mi dobře, když vidím, jeho ubrečenej, s rozmazanými šminkami ksicht.
Zakousnu se mu tvrdě do krku a pak se mu přesunu k uchu.
„Jen breč, ty kurvo,“ syknu nemilosrdně a ještě v přírazech přitvrdím. Ať si užije, chlapeček. Dostane co proto.
„Neudělám ti takovou radost!“ vzlykne a zalape po dechu. Chytnu mu dlaní pusu. Nebude mi do toho kecat! Nemá na to právo. Začne mě do dlaně kousat.
Zavrčím a vlepím mu facku. Snažím se co nejvíc přitvrzovat. Ne, že by jeho tělo nebylo dobré, ale momentálně jsem jen plný vzteku, takže se ani neudělám. Po chvíli z něj jen vyjdu a shodím ho na zídku. Svižně si natáhnu zpátky boxerky a kalhoty a ušklíbnu se při pohledu na něj. Vypadá tak nádherně poníženě.
Sesune se na zem a přitáhne nohy k tělu. Uličkou jsou slyšet jen jeho vzlyky. Vidím ho brečet podruhé, přesto to je dokonalej pohled. Zajímá mě, jestli se zítra objeví na place. Kdyby ne… znamená to vyloučení. Vyloučení znamená moji výhru.
„Nenávidím tě víc než doteď, ty hajzle!“ zakřičí a zlomí se mu hlas. Pche a koho to zajímá?
Jen se výsměšně ušklíbnu a pomalu odcházím pryč. Ještě se za ním jednou otočím a zasměju se.
„Máš, co sis zasloužil, nulo,“ vyjdu z uličky a jdu do hotelu kousek odtud, kde jsme s klukama ubytovaní.
(Bill)
Krčím se na studené a špinavé zemi u zídky. Po tvářích nechávám téct kapky bolesti a ponížení, které mají díky líčidlům černou barvu. Nejen tam dole, ale v celém těle cítím ostrou, bodavou bolest, která mě nutí brečet snad ještě víc. Možná se snažím tvářit… Drsně, tak, že mě nic nezlomí, ale tohle… Bolelo to. Šíleně moc. Pořád na těle cítím to, jak se mě dotýkal, dech, který mi vydechoval na kůži. Slyším to, jak mě oslovoval, jak sténal a výsměšně se smál. Jak do mě bezohledně přirážel a navzdory protestům si mě bral. Něco tak ponižujícího jsem nezažil snad ještě nikdy. Fajn, toužil jsem po tomhle, ale ani ve snu by mě nenapadlo, že to bude tak moc… Strašné.
autor: Catherine & Kerli
betaread: Janule
cože??to snad neudělel!!! a já myslela jaká to bude romantika a teď takovejhle hnus…
Ouu…Tk tohle jsem opravdu nečekala…Chudák Bill…:(
Woow! :O nečekaný!
Já to celkem čekala a upřímně mi to ani nevadí… jen doufám, že toho Tom bude litovat… Nemůžu se dočkat dalšího dílu holky, úžasný =)
Ne, ne ne ne ne ne NE! Já myslela že to nebude až takový teda, ale.. tohle bylo prostě moc, brr… z takovejhle témat mi od jistý doby přejíždí mráz po zádech, a naskočí mi husí kůže. Je mi Billa líto, sice provokoval, ale tohle si prostě nezasloužil. Bill je prostě takový křehký stvoření i když je v týhle povídce ten naoko drsňák, kterýmu by ublížilo všechno ale tohle bylo fakt moc. Fakt mi ho je líto, i tak se ale neubráním ještě pár slovíčkům. Nemůžu se dočkat dalšího dílu, vy dvě píšete dokonale, tuhle povídku mě baví číst (i když jsem teď měla menší zásek; Catherine ví ;]).