No one is innocent I – Chocolate love 25.

autor: Catherine & Sch-Rei

„Aha. Jsou… Strašně milí. Nad čím přemýšlíš, Tomi?“ Usměju se na něj.
„Já jen… Jen tak, vlastně…“ pokrčím rameny. „Nad ničím.“ Myslím, že to téma nemusím načínat.

„Tak dobře,“ přikývne a ještě víc se na moje tělo přitiskne. Začne se o něj pravidelně třít. Potichu vydechnu a dlouze, něžně ho políbím. Rukou vyjedu z jeho kapsy a vjedu jí pod jeho kalhoty na boxerky, chytím ho jemně za zadeček.
„Neboj,“ šeptnu mu proti rtům, aby si nemyslel, že něco zkouším.

„Věřím ti,“ zašeptá a přivře oči. Opře se zase do mojí ruky. Objímá mě a spokojeně se usmívá. Pousměju se.
„Nemáš hlad, žízeň? Nebo… tak něco?“ řeknu a druhou rukou mu oddělám z tváře pár pramínků vlasů, líbnu ho na čelo. Rukou v kalhotách ho začnu hladit přes boxerky.

„Nemám. Děkuju,“ přitulí se mi do náruče. Je… Opravdu hodně přítulný.

„Co budeme celý den dělat?“ zašeptám a nakloním se mu ke krku, kde se otřu nosem. Slyším, že by… Zasténal?
„Něco určitě vymyslíme, hm?“ pohladí mě palcem po tváři. Vytáhnu špičku jazyka a přejedu jím jemně asi po centimetru Billovy kůže na krku.
„Mmm… Dobře.“ Ještě víc se na mě natiskne tělem. Cítím, jak je horký.
„Pokračuj, prosím,“ zašeptá. Jenom přikývnu a začnu špičkou jazyka jezdit po jeho krku, sem tam mu trošku skousnu kůži. Rukou v jeho kalhotách trošku na jeho zadek přitlačím a natisknu si ho k sobě, palcem po něm jezdím. Nakloní se mi ke krku a zasténá mi do něj. Cítím… Těsno. Yeah. Velký těsno. Olíznu si rty a přejedu mu jimi po celé délce krku. Vydechnu mu na kůži horký vzduch, je na mně natisknutý rozkrokem, dělá to se mnou… šílený věci a nejen to. Uvolňuje se. Je jako malý ďáblík. Ani netuší, co se mnou všechno dělá. Kdybych mu neslíbil, že počkám, tak… Ho tady snad přehnu a ošukám. Yeah.

„To je… Úžasný,“ řekne uvolněně třesoucím se hlasem. Vyjedu mu až pod ucho a odtamtud začnu používat jazyk a bloudit po celém jeho krku. Oh, přijde mi, jako bych se měl vzrušením snad rozbrečet, sakra! Je tak blízko, tam dole je tak kurevsky blízko, ale já s tou touhou nemůžu vůbec nic udělat. Skousnu mu kůži a trošku zatáhnu, ale jen jemně. Můj klín mě vyzývá k akci, bože. Kdybych mohl, tak tam aspoň strčím ruku. Nasucho polyká a oddává se mým dotekům. Pak ale… se odtáhne? Proč? Že by cítil… Ne. To snad ne.
„Tomi, ty jsi vzrušený, viď?“ zeptá se a kouká se mi do očí. Nejdřív kouknu někam pryč. Přijde mi, jako bych se za to musel šíleně stydět. Kousnu se do rtu a podívám se mu do očí. Vydechnu a přikývnu.
„Já… Jo,“ šeptnu. Pohladí mě boku.
„Omlouvám se.“

„To je… V pohodě,“ přikývnu. Jo, v pohodě, ale jestli mi okamžitě někdo nepomůže, tak se asi zblázním. Usmívá se na mě. Tak… Nevinně. Asi mu nedochází, že bych od něj potřeboval, uvolnit.
„Půjdeme ven?“ přeskočí na jiné téma. Nasucho polknu.
„D-dobře, jen… Můžu si jít na chvilku… odskočit?“ zakoktám šeptem, cítím, jak se trošku začervenám, ale… kurva, potřebuju!

„Dobře. Počkám na tebe venku, ano?“ olízne si provokativně rty. Bože… To snad dělá schválně. Pokusím se pousmát a přikývnu.

Okamžitě jdu do koupelny a začnu pracovat na tom, co Bill tak trošku rozdělal. Bože, tohle se mi jenom zdá. Nemůžu s ním spát, ale tahle provokace mě zabije, kurva. Opřený o umyvadlo se dopracuju rukou až k vrcholu. Otočím se a podívám se do zrcadla. Nakrčím obočí a zakroutím hlavou. Vypadám… Jinak? Jo, něco je na mně jiného. Pousměju se a vyběhnu z koupelny, vběhnu do pokoje, rychle si vysvleču kalhoty i boxerky, navlíknu si nové a k tomu tmavé vytahané rifle s bílým tričkem. Ještě černou čelenku, bílou čepici a zase vyběhnu pryč.

(Bill)

Čekám v chodbě, sedím na nějaké židličce. Usmívám se a koukám kolem sebe. Opravdu se mi to tady líbí strašně moc. Je to tady hrozně přátelsky vyzdobené. Na zdech jsou staré fotografie, upomínkové předměty… Moc se mi to tady líbí. Jsem spokojený i s reakcí Tomových rodičů na moji osobu. Yeah. Vypadá to tak, že mě jako synova přítele přijali kladně. Teď ale… Nechápu, kam musel Tom jít? Cítil jsem, že je tvrdý, tak třeba… Kdyby byl ale opravdu vzrušený, svěřil by se mi. Nebo snad ne? Já bych mu s tím mohl pomoct. Určitě by to pro něj bylo lepší, když už vím, co a jak. Zakroutím hlavou. Možná… Měl bych mu už dovolit sex. Nevím, opravdu ne. Usměju se, když dojde. Je na něm něco… jiného? Jo. Je jinak oblečený. A zatraceně sexy v tom vypadá. Zvednu se.
„Strašně moc ti to, lásko, sluší,“ pochválím ho a líbnu na krk, když ke mně přijde blíž. Vidím za rohem Tomovu mamku. Nevím proč, ale musím se zasmát, když vyleze a dojde k nám.

„Tome?“ usměje se na Toma a já ho pohladím palcem.

„Ano?“ zvedne Tom obočí a podívá se na ni. Pousměje se. Pořád se k němu tulím. Ne, nepřijde mi to trapný. Daniela, myslím, mě sjede pohledem a zase se usměje.
„Tome, chtěli byste s námi jet na chatu? Sousedi nám volali, že se tam vykrádají. Musíme to tam s tátou zkontrolovat. A vzhledem k tomu, že je sobota… Mohli bychom tam zůstat do zítra,“ pokrčí rameny a usměje se. Kouknu se Tomovi do tváře a pohladím ho po ní. Tom se na mě podívá a zamrká. Usměje se.
„Chceš jet?“ zeptá se a pohladí mě po boku. Zase se do doteku opřu. Ani nevím proč. Prostě… Se mi to strašně líbí. Zamrkám, když se mě zeptá. Myslel jsem, ne… Je jedno, co jsem myslel. Samozřejmě, že bych jel. Moc rád.
„Jo, mohli bychom jet,“ usměju se na něj. Yeah. Teď není z mé strany problém s názvem rodiče.

„Dobře, tak můžeme jet s vámi,“ usměje se na mámu Tom a přikývne. Víc ho obejmu. Myslím, že to bude opravdu super.

„Děkuju. Ale… Nemám žádné věci,“ zasměju se. Domů pro ně opravdu nechci. To by mě máma zavřela do klece, jak ji znám.

„Já myslím, že bych ti mohl něco půjčit, možná mám ještě… něco staršího, když jsem ještě nosil normální oblečení…“
„Jo, Tomi se totiž dříve oblíkal i normálně,“ mrkne na mě jeho máma a zatahá Toma za dlouhé bílé tričko.
„Jo, ale asi tak dva roky zpátky.“ Tom nakrčí nos a ušklíbne se.
„Byl tak rozkošný. Ale jemu sluší všechno.“
„Nebyl jsem rozkošný,“ zabručí Tom a zasměje se. „Co je na upnutém oblečení v kombinaci se mnou tak rozkošného?“ zvedne obočí.
„Ty, zlatíčko, víš?“ zasměje se a dá Tomovi letmou pusu na tvář. Takovou… Maminkovskou. Pak se podívá na mě.
„Neboj, já už ti ho nechám,“ zasměje se a pohladí mě po rameni. Zasměju se a přikývnu. Takhle se ke mně máma nikdy nechovala. Je to opravdu úžasné. Musí mít mezi sebou opravdu krásný vztah. Všichni tři. Olíznu si rty. Ne. Nechci teď myslet na rodiče. Nechci teď myslet na nikoho jiného než Toma a víkend s ním. Nechci si kazit náladu.
„Tomovi sluší všechno,“ usměju se a pohladím ho po paži. Dám mu taky pusu, akorát na rty.

„Ach, mě lidi tak milujou,“ vydechne zasněně Tom a začne se smát.
„Trdlo,“ zasměje se Tomova máma a zakroutí hlavou.

„Milovat tě smím jen já,“ vypláznu jazyk a polechtám ho na boku. Zasměju se.