autor: Bitter
„Takhle se nefintím ani já, když někam jdu.“ Pousmál se Bill a podíval se na mobil. Pět minut zpoždění…
Pět minut na ně mamka čeká a Tom se snaží upravit se k dokonalosti pomocí rozbitého zrcadla na záchodech.
„Stejně to už líp vypadat nebude.“ Protočil oči Bill a začínal chápat Andrease, když žbrblal, že se kulturní takovou dobu.
„No to ti teda děkuju.“ Ušklíbl se Tom ironicky a narovnal si mikinu.
„Hey, to byla lichotka, nezapomeň, jsme jednovaječná dvojčata, nemůžu říct, že vypadáš hrozně, to bych byl sám proti sobě a já… já jsem vrchol dokonalosti.“ Uchechtnul se a Tom ho praštil do boku.
„Hele, ty vrchole dokonalosti, myslíš, že mamce nebude vadit, že mám dredy?“ Pozdvihl Tom obočí a Bill málem zachrochtal, jak se rozesmál.
„Vidíš mě? Vidíš, jak vypadám?“ Zamával si rukou před obličejem, když se dosmál.
„Myslíš, že po tomhle, co má doma, ji zarazej dredy? Oh, Tome, vedle mě vypadáš jak uťápnutej šprt.“ Zasmál se a otevřel dveře záchoda.
„Tak šup, vím že jsi nervózní, cítím to, ale…“
„Těšíš se za Andym… vím… nezapomeň…“
„Neboj, poděkuju mu i ho budu pozdravovat.“ Usmál se Bill a na tváři se mu usadil rozněžnělý výraz.
„Tole mi chybělo… to naše… víš co… nevím, jak to říct… prostě…“
„Tohle.“ Dopověděl Tom a vzal Billa kolem ramen.
„Vím, co myslíš… jednou se dopracujem ke čtení myšlenek.“ Ušklíbl se, zatímco vyšli ze záchodů a Bill si odfrkl.
„Nechci, abys viděl, co mam v hlavě, a už vůbec nechci tvoje představy o Georgovi.“ Ušklíbl se.
„C- co? O kom?“ Zakoktal se Tom.
„No, občas se na něj koukáš…“
„To jo, ale je to kámoš a není teplej… má Fren… ale má pěkný ruce…“ Ukončilo Tom a oba se rozesmáli.
Jejich smích se nesl celým prostorem před školou, a hlavně se donesl k vysoké zrzaté ženě stojící na zastávce autobusu.
Billův uhejkaný smích poznala hned a Tomův, o něco kulturnější smích, jí vehnal drobné slzičky do očí.
Váhavě na chlapce u brány zamávala, a zatímco Bill se smál dál, Tom naprosto zamrzl na místě.
„Mami…? Mami!“ Vyjekl a najednou se rozběhl, jako by běžel o život.
Bill se jen pomalu loudal a s úsměvem pozoroval ty dva, jak se objímají a jak se Tom snaží vybrebtnout, ale místo toho jen koktá jako on sám, když má hroznou radost a neumí to říct. Snad i díky tomu mu Simone bez problému rozuměla každé slovo naprosto bez problému.
…
„Na, vem si ještě…“ Pousmál se Bill a otočil trochu hlavu, aby na Andrease líp viděl.
„Ne, díky… nechápu, jak to můžeš jíst.“ Nakrčil blonďáček nos nad nemocničním rizotem a trochu se posunul nahoru.
Leželi vedle sebe na jeho posteli a Bill likvidoval Andreasův oběd. Andy nesnášel hrášek a tohle ho bylo plné. Táta mu slíbil přinýst něco z bufetu a tohle zatím naprosto bez protestu jedl Bill. Nebyl totiž línej se v tom přehrabovat a vytahat všechen hrášek stranou.
„Dyť je to bez hrášku…“ Pousmál se Bill, rychle do sebe hodil i pár posledních soust a překulil se na bok. Talíř položil na stolek a i s vidličkou v puse se otočil na zpět na Andrease.
„Hlavně mi nevypíchni oko.“ Zašklebil se blonďák a Bill se k němu přišoupl blíž.
„Ani náhodou… to bys tady byl ještě dýl a já už tě chci u nás v pokoji.“ Zamumlal Bill a líbl Andrease na konečky prstů vykukující ze sádry.
„Na to si budeš muset počkat do neděle. Zítra mě pustí, ale do školy půjdu až příští tejden… Takže se uvidíme zítra a pak až za v neděli, až přijedu na intr.“ Informoval ho a zdravou rukou pohladil po tváři.
„Ani to neříkej nahlas… v neděli tě umačkám, až tě konečně zase uvidím.“ Broukl Bill a Andreas se pousmál.
„No moc bouřlivý přivítání nečekej… ber ohledy na mý ubohý naražený žebro.“ Upozornil ho a Bill jen našpulil pusu.
„Ty máš vždycky nějakou výmluvu… Chtěl bych bejt světlonoš… to bych tě moh uzdravit.“
„Co bys chtěl bejt?“ Nerozuměl Andreas a Bill se hned vymrštil do sedu.
„Ty neznáš Čarodějky?“ Vypískl.
„Ne.“ Zakroutil hlavou Andreas a Bill zase našpulil pusu.
„Chyba… To musíme napravit.“
„Jo… na Čarodějky se koukat budem, ale na Učně jsi kašlal.“ Ušklíbl se Andreas a Bill se mu okamžitě vrhl na rty.
„Měl jsem lepší věci na práci.“ Šeptl Bill a opatrně se na Andrease položil.
„Žebro…“ Zaúpěl Blonďáček a Bill nesouhlasně zavrčel.
„Máš jich dost, tak tě jedno nevytrhne.“ Zamručel a líbal ho dál.
„Um… ale… bolí…“ Snažil se protestovat Andreas.
„Tak se nemáš prát.“ Broukl Bill a Andreas mu vnořil prsty do vlasů.
„Pro tebe vždycky.“ Řekl naprosto vážně a Bill prudce zamrkal. Chtěl se mu za to všechno snad potisící omluvit, ale tentokrát to byl Andreas, kdo toho druhého umlčel polibkem.
Nepřišlo mu, že udělal něco zvlášť extra… jen ho bránil, postavil se Billovu otci do rány, aby nebylo ublíženo někomu, koho miluje… nic nepochopitelného.
Ani pro jeho otce to nebylo nic zvláštního, Andreas se pral skoro pořád, když ho někdo naštval, a téměř vždy to mělo co dočinění s jeho orientací.
Naopak, dnes byl na syna pyšný za to, jak se Billa zastal.
Bill se mu líbil, bylo to takový malý rozčepýřený kuře, ale byl milý a bylo vidět, jak moc mu na Andreasovi záleží a pro něj bylo hlavní, aby byl jeho syn šťastný, a to byl…
„Je to tu opravdu hezké…“ Usmála se Simone a Tom se jen rozpačitě podrbal na krku.
„Hezkej bordel jsi chtěla říct… měl jsem tady uklidit… ale to je po Billovi a Andreasovi, jak tady byli o víkendu… čínský nudle byly i na stropě.“ Snažil se Tom obhájit jejich zkušebnu, a když najednou viděl, jaký bordel tu vlastně maj… ty krabice od jídla, plechovky, vajgly… zvláštní, nikdy předtím tomu nevěnoval pozornost…
„Divím se, že to tady Bill už dávno nepřešachoval… kolikrát jsem přišla domů a všechno bylo jinak, než když jsem odešla…“ Pousmála se a sedla si na gaučík.
„No, už tu chtěl něco předělávat, ale kluci ho posadili na gauč s tím, že na nic sahat nebude. Trochu se báli, co by z toho udělal.“ Pousmál se Tom a dál jen rozpačitě stál na místě, zatímco Simone jako ostříž sledovala každý jeho pohyb, gesto a všechno… bylo to stejné, jako když pozorovala Billa. I výraz ve tváři, když mluvil, jen s tím rozdílem, že Bill si hrál s piercingem v jazyku, když byl nervózní, a Tom ve rtu. A díkybohu neměl ani jedno tetování a ani o něm nepřemýšlel, na rozdíl od bratra.
Málem umřela, když Bill přišel domů a na břiše měl vytetovanou hvězdu. Ta však byla nic v porovnání dvou dalších Billových návrhů u něj doma v šuplíku.
Díkybohu, že ty dva nápisy neviděla, to by asi nerozdýchala…
Díkybohu, že netušila, že za necelý rok se s ní kvůli tetování budou dohadovat obě dvojčata, a to teprve nebude mít šanci…
autor: Bitter
betaread: Janule
konečně další dílek 😉 tahle povídka je fakt skvělá a sem zvědavá na to tetování co busdou chtít:D
No tak to ze budu niečo chciet je iba dobré znamenie, somrada, že Tom po dlhej dobe videl maminku a bol štastný. A som zvedavá nato Billove privátanie Andyho. And má fajn otca, ak ked veta ze je to takový malý rozčepýřený kuře, ma dostala.
parádní fakt
zjuuu jsem nadsena. Doufam ze jim to vyjde. Andyho mi je lito proste uz ted. Protoze ted je stastny a pak nebude…ach jo. A strasne me dostala ta Billova narazka na Toma a Georga. Ja takova milovnice Torgu…boze vubec bych se nezlobila kdyby byli spolu. To by bylo krasne ne?? Bill s Andym a Tom s Georgem. Waaah roztekla bych se.
Ach mne sa tak strašne páčilo to ako sa Tom zase po dlhom čase stretol s mamou 🙂 hlavne to ako sa za ňou rozbehol 🙂 je to fakt super… a aj ja som nemohla z tej Billovej narážky na Georga 😀 to bolo fakt super 😀 a som naozaj zvedavá kedy sa Tom s Billom začnú dávať dokopy 😀 niekedy mám pocit že sa toho nedožijem ale tak stále dúfam 😀 inač dnes si ma nevšímajte mám divný deň :)… milujem to! 😀