autor: Clarrkys
Adam: (Položím ji do té sedačky. Jen se zavrtí, ale neprobudí se.) Dej mi mobil.
Tom: Dobře. (Vstanu a vytáhnu ho z kapsy. Podám ti ho.)
Adam: (Dám ho na stůl vedle té sedačky.) Já myslím, že ho potřebovat stejně nebudeš a teď si lehni.
Tom: (Kouknu na tebe.) To jako hned teď?
Adam: Ano, hned teď. (Prsknu.)
Tom: (Lehnu si a vydechnu. Koukám do stropu.) Nechceš to dělat před malou, že ne?
Adam: Jistě, že chci… neříkej mi, že ty s Billem před ní nešukáte. (Zasměju se.)
Tom: (Zamračím se a otočím hlavu na něj.) Ne!
Adam: No, tak všechno je jedno poprvé. Svlíkni se…
Tom: (Nazvednu se a sundám si kalhoty. Položím je na zem vedle postele a kouknu na tebe. Nechci si sundávat tričko, zase by mě bolely ty sedřené záda. Stejně, když si představím, že s
ním musím spát. Překonám to, ale nechci, ne po tom všem, co nám provedl.)
Adam: A? Mám ti udělat díru do boxerek? A triko!!
Tom: (Sundám si spodky a posadím se. Schovám se pod to tričko.) Nechci si ho sundávat. (Smutně kouknu.)
Adam: Tomi… Ty se snad stydíš? Já už jsem tě přece viděl.
Tom: Já vím, a- ale mám něco se zády. Musí ti to stačit…
Adam: Musí? (Rozkřiknu se.) Musí?!?!? (Rozpřáhnu se a jednu ti vrazím.) Okamžitě si sundej to zatracený triko, nebo ho z tebe servu!!
Tom: (Překulím se na bok a chytnu si tvář. Posmrknu a přivřu oči.) Proč… Proč se tak chováš? (Zase se posadím a opatrně si ho vysvleču.) Měl jsem tě rád, Adame. (Smutně se na něho podívám.)
Adam: Dost keců, Tome, seš tak hloupej. (Zasměju se.) Úplnej pitomec, jen na ten sex dobrej… Lehni si na břicho!!
Tom: Adame… T-to… To nemyslíš vážně, že ne? (Pípnu a hned si kryju obličej, nechci, abys mě bil. Ne, že bych si to jindy nechal líbit, to v žádném případě, ale můžeš mít zbraň, nebo bys pak zase mohl něco udělat.)
Adam: Tomii, musím ti neustále všechno říkat dvakrát? OTOČ SE!! (Syknu.)
Tom: Dobře… Dobře. (Zašeptám a opatrně se přetočím. Štípou mě ty záda. Zavřu oči a čekám, co se bude dít. Ať je to cokoliv, pro Amy to udělám.)
Adam: (Rozepnu si kalhoty a nechám si je spadnout, stáhnu si spodky, rychle se chytnu do ruky a bez dalšího otálení a okolků do tebe vniknu.)
Tom: Ááááh! (Zakřičím a sevřu pevně v rukách nějaký polštář, co se tu povaluje. Uslyším pláč. Otevřu uslzené oči a matně uvidím malou, jak sebou škube a pláče. Je mi ještě hůř. Prosím, ať už to skončí!)
Adam: Mhm… (Ignoruju jak Toma, tak to mimino, přirážím do tebe a rukama ti přitom jezdím po zádech a nehty rozdírám ty tvoje rány.)
Tom: Uhm, prosím, ne… (Pípnu a zabořím obličej do postele, abych nekřičel a jenom občas fňuknu. Bolí to… Všechno.)
Adam: (Přirážím a přitom vzdychám. Prsty mám od krve, ale to je mi jedno, pořád se pohybuju. Když cítím, že se blížím k vrcholu, začnu do tebe přirážet ještě víc a s výkřikem se udělám.)
Tom: (Jenom tichoučce brečím a občas dost hlasitě zavzlykám. Trochu se zamrvím, když pohyby ustanou.)
Adam: (Odstrčím tě a padnu vedle tebe. Hlasitě se vydýchávám. Och…)
Tom: (Snažím se trochu uklidnit. Otočím na tebe hlavu a posmrknu.) Tohle si chtěl? (Pípnu.)
Adam: Och, ano… (Řeknu s úsměvem.) Seš vážně dobrej.
Tom: (Vzlyknu a zadusím si hlavu polštářem.) Už můžu jít? (Pípnu po chvilce.)
Adam: (Zasměju se.) Samozřejmě, že ne.
Tom: Baví tě ubližovat mi? Proč? (Zašeptám zoufale.)
Adam: Je mi fuk, jestli ti ubližuju. Užívám si. (Začnu se oblíkat.) Mimochodem… Papáš ještě moje zázračné pilulky?
Tom: (Na to neodpovím.) Proč ses tak změnil? Já to pořád nechápu, myslel jsem, že jsme kamarádi. Jak můžeš říct, že je ti fuk, že mi ubližuješ?
Adam: (Ignoruju tě. Už oblečený jdu ke stolu, popadnu zapalovač, co tam je, a z kapsy vytáhnu krabičku cigaret. Zapálím si, přitom koukám na to děcko. Neřve, ale je vzhůru.)
Tom: (Rozlámaně se posadím. To není možné, všechno mě bolí. Obleču si spodky a opatrně k tobě přijdu blíž.) Říkal jsi, že mě miluješ… (Zašeptám.)
Adam: (Kouknu na tebe posměšně.) I tohle jsi mi sežral?
Tom: To jsi mi od začátku lhal?
Adam: No, možná od začátku ne, ale zřejmě od doby, kdy jsem zjistil, jak moc jsi naivní.
(Vypustím na tebe z pusy kouř.)
Tom: Ale to, že mě máš rád, jsi mi říkal od začátku. (Pípnu a zamračím se při tom kouři. Kouknu na malou, chudinka.)
Adam: Připouštím, že občas seš sladkej. Jinak bych tě nechtěl… Nemysli si, že spím s kde kým.
autor: Clarrkys
betaread: Janule
Dnes je díl hodně krutý. Já jej skoro nemohla ani číst. Nejen, že Tommyho Adam zneužil, ještě ho i zbije a kouří tam, kde je Amy? No to se mi snad jenom zdá. Věřila jsem, že Tom pro Amy udělá úplně vše, je silný… jen, prostě je mi obou (Amy s Tommym) líto, je mi z toho smutno.
IDIOT! Ten Adam samozřejmě… Kvůli Tomimu se mi chce brečet :((
boze jak ja neznašam toho adama
Adam je kretén, a mňe je Toma aj malej Amy štrasne lúto.
[1]: Mám naprosto stejnej názor, ale musím přidat že mi není jen smutno, ale rovnou na nanic. Tu povídku miluju a číst ji nepřestanu, ale za oba Amy i Toma mě bolí srdíčko. Chudáčci moji. Jen doufám, že Bill něco vymyslí a nebude sedět doma a cpát se zmrzlinou…. Bille sakra dělej něco..prosím
táto poviedka je fakt úžasná a mám ju rada,iba táto situácia to DOSŤ zvrtla…
chudáčik Toman aj s malou…po prečítaní tohto dielu zo mňa vypadla spŕška nadávok… proste len dúfam v lepšie časi,nech v ďalšom dieli sa to zlepší a Dama zabásnu aneb aj zabijú…myslím,že by to nikomu nevadilo,mŕtvy Adam=žiadne problémy!
(sorry autorkám,že som pre zabitie vašej postavy,ale je to *****)
Ani já povídku samozřejmě nepřestanu číst, také ji miluju a souhlasím, z té nesmírné krutosti a Adamovy zloby se mi svírá hruď… A nejošklivější je, že využil miminko… to může udělat jen opravdový ubožák, zbabělec a bezcitný člověk. Ale Stelinko, Billovi nevěřím ani ten nos mezi očima, ten jim nepomůže, takže budu doufat, že bude Tommy natolik silný, že Amy a sebe z maléru nějak dostane. Ale tady se těžko radí, když se vůbec taková situace těžko čte. Jak může být někdo tak krutý, Adam snad nemá srdce (nebo má, ale je z kamene!).
[5]: Ten můj koment č.7 – to byla samozřejmě reakce k tobě, Steli, jen jsem do komentu nehodila č.5! No, co nemám v hlavě, mám fakt v nohách… :-DDD
[8]: Tak to ti závidím 😀 já mám nožky krátký 😀 ale to jde teď stranou. Billa vidím tak nějak stejně, ale pořád budu ve skrytu duše doufat, že něco udělá. A jestli ne tak ať s tou zmrzlinou kterou se jisto jistě cpe udusí. Jen pamatuješ jak jsme rozebírali to druhý miminko?…..A ty jsi říkala že na obrázku je jen jedno?……. 😀 tak koukni do rohu na tu malou pacičku, ta určitě nebude té krásné holčičky na obrázku, na tu je moc malinkatá. Vipadá opravdu jako novorozeněte. nevím jakto že mě to netrklo dřív 😀
[9]: Já tu pacinku viděla hned, jak začala druhá řada, jen jsem si to vysvětlila jinak. Myslela jsem, když se Amy narodila, že je to jako její ručička… Protože Amy je malá, myslím teď a ta "velká holčička" na obrázku… tak jsem to nějak u sebe vymyškovala, že se v ději poté posuneme dál, až bude Amy odrostlejší. Netuším, jak má autorka děj naplánovaný. Víš, jak to myslím – prostě narození + růst Amy. O té ručičce opravdu vím už od začátku. A věř mi, Steli, že už jsem nad tím přemýšlela právě hned poté, když jsi psala o druhém miminku. Já už se snad v ničem nevyznám… (no budoucí tělocvikář, co bys po mně chtěla… :-D)
Sleduji sama na sobě, že díl po dílu čekám… a nevím… víš, takové napětí. Jsou povídky, kde čtenář odhadne, jak se asi můžou vyvíjet, ale tady… Autorka to má velmi dobře promyšlené, do poslední chvíle nevíš. A ten samý pohled mám na obrázek. Může to být další mrně, ale také pacinka narozené Amy. Opravdu tady se nechytám, nevím… Vysvětlit si to nedokážu. Ale máš asi pravdu!♥
Musíme doufat, že Bill nedá přednost té zmrzlině. Jsem tak napjatá a hlavně hrozně smutná. Já tolik trpím, když se Tommymu dějí tak kruté věci. Čím vším už si v této povídce neprošel? A kolik bolesti si už vytrpěl…
[10]:
Přesně tak. Jestli to nebylo lepší, když chtěl pořád sexovat. Sice se hádali, ale nikdo mu neubližoval. Jinak ještě si nemůžu odpustit rozebrat ten druhej obrázek. Já jsem četla jak jsou kluci emaři hodní plus vlastní zkušenost (nevím teda co ty na tento styl,já mám pro tyto kluky slabost, teda krom Billa ) 😀 aLE toto je takovej zm*d, že to není možný. no doufám..doufám a doufám že se to nějak vyvine…a určitě se zase budu těšit na další díl
[11]: Co já na tento styl? Mně, dá se říct, nevadí žádný ze stylů, jde o každou tu osobnost. Melodrama a jak se u emo stále zdůrazňuje – ublíženost… prostě mi to nevadí. Naopak, myslím, že tito lidé jsou uvnitř právě zranitelní a citliví. Miluju gothiku… Tak si udělej o mně obrázek.
Navíc, čtu u tvé reakce, že máš vlastní zkušenost, která je dobrá. Osobně neodsuzuji nikoho. Člověka musím poznat, může vypadat jak vamp a je uvnitř úplným andílkem… Vizáž opravdu hodně může zmást.
A Bill? Co se týče jeho skutečné osoby, ne povídkové, nevadí mi. Vlastně ho velmi obdivuji, i když jsem známá tím, že mám slabost pro Toma. To ale neznamená, že Billa nemám ráda. Vlastně ho mám velice ráda jako člověka. Už mnohokrát ukázal právě velice krásné stránky jeho osobnosti. Ať už charitativní účely, nebo, co už udělal pro zvířátka. V tomto ho velmi obdivuji a vážím si ho. A stejně tak Toma. Oba je respektuji.
V povídce ale Billovi prostě vyčinit musím. Občas vážně dělá hlouposti.
Tak se opět setkáme u dalšího dílu, budu se těšíííít!