autor: Bitter
Jorg okamžitě Kerli objímal, hned jak ji Tom pustil, a stále opakoval jak famózní byla.
Bill stál trochu stranou celého dění a v šoku pozoroval otce… Jeho otce, který když se otočil k němu, se na něj usmál, ale vlastně se nesmál na něj, nesmál se na syna, ale na Tomova kamaráda…
Bodlo ho z toho u srdce, on ho vážně nepoznal… jistěže to byl záměr, ale nikdy by netušil, jak moc to vlastně bolí, když jeho otec neví, kdo je a je na něj milý, a jen kdyby to věděl, asi by ho přizabil…
„A, Bille, rád tě poznávám, jsem Tomův táta, říkal, že zpíváš i v kapele, ale že prý chodíš na kreslení?“ Zajímal se hned a podal si s Billem ruku.
„No jo… Baví mě to… tyhle kostýmy jsem navrhoval já…“ Broukl Bill a Jorg pokýval hlavou.
„Je to pěkné, jen si dávej pozor, aby si lidé nezačali něco myslet…“ Mrkl na něj spiklenecky a Tom stojící za ním zatnul ruce v pěst.
Bill se jen křečovitě usmál, kývl a s omluvou se odporoučel se převléct. Kerli ho hned následovala a Jorg si vzal Toma stranou.
„Tome… dej si na toho kluka pozor, nějak moc pokukoval na Kerli, nemyslíš?“
„Tati, to bylo jen jako…“ Protočil Tom oči.
„Nemyslím na podiu… není mi vůbec sympatický… je neupřímný, něco tají, bejt tebou, do skupiny bych ho netahal…“
„Tati, on je v pohodě… fakt, jen je hrozně nervózní…“ Ujistil ho Tom a Jorg kývl.
„Mohli bysme všichni na pizzu, co říkáš?“ Navrhl mu, aby změnil téma a Tom jen pokrčil rameny.
„Chtěli jsme jít zkoušet… Víš, že chceme začít vystupovat v tom klubu… Teď, když už máme Billa, potřebujem to dopilovat, aby se co nejdřív začlo.“ Nahodil a Jorg trochu zklamaně kývl.
„No dobře… tak se uvidíme doma…“ Pousmál se a odešel dřív, než se stihl kdokoliv jiný vrátit.
Tom se vydal k šatnám, ale tam ho čekal šok…
Andreas seděl na zemi, bezradně se koukal po Kerli, která klečela vedle něj a v náručí se mu od pláče chvěl Bill.
Ani jeden nechápali, co se stalo.
Bill byl v pořádku, pak ho Andreas obejmul a pochválil ho za vystoupení a on se mu doslova zhroutil v náručí.
Neřekl jediné slovo, jen se tisknul k blonďákovi, drtil mezi prsty jeho triko a téměř hystericky brečel.
Andreas byl v koncích stejně jako Kerli, zato Tom věděl hned.
I jemu se do očí nahrnuly slzy, když si klekal vedle Kerli a položil ruku na Billova záda.
Ten k němu okamžitě otočil hlavu a Tom s Andreasem si ve vteřině vyměnili role.
Nyní to bylo Tomovo tričko, kam dopadaly Billovy horké slzy.
Andreas chtěl něco říct, ale Tom zavrtěl hlavou.
„Kde má věci?“ Zeptal se, když mu došlo, že se Bill ještě ani nepřevlékl a Kerli ukázala na oranžovou cestovku.
Tom kývl.
„Sejdem se ve zkušebně.“ Kývl na Andrease a ten si jen bezradně povzdychl. Cítil se tak zbytečný a k ničemu…
Opatrně Billa líbl do vlasů, šeptl mu tiché – miluju tě – a s Kerli po boku odešli na bus.
Bill jako by to celé nevnímal. Jediné, co teď potřeboval, byl Tom. Musel si v duchu pořád připomínat, že tohle všechno dělá pro něj. Pro svého brášku, ale i pro sebe, aby je už nic nerozdělilo jako tenkrát… ale…
„Tolik to bolí…“ Šeptl a Tom ho pohladil po vlasech.
„Já vím…“ Broukl a opatrně ho zvedl. Posadil ho na lavici a opatrně mu pomohl sundat ze sebe oblečení.
Bill byl jak malé dítě. Poslušně držel přesně tak, jak ho Tom potřeboval, a ani nedutal. Občas jen prudce zamrkal, aby zahnal slzy, a když ho Tom převlékl, znova se mu pověsil kolem ramen.
„On… on mě vůbec nepoznal… náš táta… já… já jsem jeho syn a on… on na mě byl milý jen proto, že si myslel, že jsem někdo cizí…“ Šeptl a Tom jen těžce vydechl.
„Tohle jsem nechtěl, Bille… nechtěl jsem, abyste se setkali… nikdy… mrzí mě to…“ Broukl mu Tom do vlasů a narovnal ho.
„Musím tě očistit, jsi hrozně rozmazaný…“ Vysvětlil, vyndal z Billovy tašky vlhčené ubrousky a opatrně mu setřel zničený make- up.
„Teď vypadáš jako já… až na ty vlasy.“ Usmál se a Bill kývl. Vycítil Tomovu snahu ho rozesmát, ale on se na to teď cítil až moc unavený…
Nechal Toma rozčesat mu vlasy, nasadit kšiltovku a odvést se na autobusovou zastávku. Myšlenkama byl stále mimo a Tom na něj nenaléhal. Nechal ho, ať si v hlavě srovná všechno, co potřeboval, nechtěl mu ubližovat zbytečnýma otázkama, když na ně sám věděl odpovědi nejlíp.
Ani jeden nepromluvil ani slovo, dokud nedojeli na místo. Když vystoupili, Bill konečně trochu ožil a vzal si od Toma svou tašku.
„Andy si o mně musí myslet, že jsem hysterka.“ Broukl a kopl do kamínku jako by to mělo vše vyřešit.
„Andreas to chápe… nemyslí si, že jsi hysterka, naopak, myslí si, jak je nemožnej, že ti nedokázal pomoct…“
„To nemůže nikdo, to si musím dát dokupy já sám…“ Namítl Bill a Tom kývl.
„To já vím, ale Andy ne… má o tebe strach, to bylo poznat. Málem brečel taky…“ Informoval ho a Bill kývl a pousmál se.
„Miluje mě…“ Broukl spíš jen pro sebe a Tom ho s úsměvem vzal kolem ramen.
„Přesně tak, a to je teď důležitý, na ostatní se vykašli… máš nás a Andrease a ten by tě klidě i nosil na rukou a zadlužil by se, jen aby ti mohl kupovat kabelky u Diora kdykoliv by sis vzpomněl. Já to teda nechápu, co na tobě vidí, ale tak kecat mu do toho nebudu.“ Usmál se Tom a Bill našpulil rty.
„Jak nechápeš, co na mně vidí? Viděl ses v zrcadle?“
„Jo a jsem krásnej.“ Zamrkal Tom a Bill se uchechtl.
„A já jsem tvoje kopie, takže jsem taky krásnej.“ Odfrknul si Bill a vystrčil bradu.
„Jo, jseš moje pidlovoká kopie s křivejma zubama.“
autor: Bitter
betaread: Janule
" pidlovoká kopie s křivejma zubama " 🙂 zasmála jsem se, ale když Bill brečel, bylo mi ho líto. To přiznávám.
krásnej dílek:) trochu smutnej ale pořád to bylo úžasný, miluju tuhle povídku:)
takt ohle kdyby mi řekl, tak jsem uražená ještě tejden xD prej pidlovokej xD
keď Bill plakal, bolo mi ho veľmi lúto, a snažila som sa pochopiť ako sa cítil. A mám jednu malú otázku nechsem byť za blbu ale čo znamená pidlovokej?
Krásny diel a ja sa tešim na dalčií.
[4]: Aj ja som sa to chcela opýtať lebo tiež netuším :D… tak baby povie nám niekto čo je pidlovokej? 😀
Bože ja viem že som to už vravela 100 krát ale ten ich foter je fakt strašný kretén! keď som to čítala tiež som si vravela že je na Billa teraz milý ale keby vedel že je to jeho syn tak mu tam asi jednu vrazí… och zas ma ten idiot tak krásne vytočil :D… chudák Bill bolo mi jasné že po tomto nezostane taký kľudný… bolo mi ho strašne ľúto, úplne si ho viem bredstaviť ako tam srdcervúco plače… och ale ten koniec bol fakt dobrý 😀 "Viděl ses v zrcadle?" "Jo a jsem krásnej." 😀 Tomova skromnosť nado všetko 😀 aj keď asi to myslel zo srandy ale nevadí 😀 a tá posledná veta bola fakt dobrá 😀 aj napriek tomu že neviem čo znamená pidlovokej :D… bože je to super milujem to 😀
[4]:[5]: Pidlvokej je totéž jako šilhavej, neboli, jde mu každý oko na jinou stranu. Doufám, že šilhá se neřekne slovensky jinak 😀 Jo.. tak jsem zjistila, že sa to povie "škúliť" 😀 V životě som to nepočula, čámy, ale čo už. Majte sa. J. :o)
[6]: Och tak naozaj ďakujem za vysvetlenie 😀 ako to že si to nikdy nepočula? 😀 no toto! je na čase začať pozerať slovenské filmy :D… a mám dosť z toho ako píšeš slovensky 😀 xD ja mám totiž rodinu z Čiech a milujem keď sa moja sesternica snaží hovoriť po slovensky 😀 vždycky sa pri tom zvýjam smiechom po zemi :D… no ale čo už 😀 ešte raz ďakujem za objasnenie situácie xD
Aj ja ďakujem za vysvetlenie. 🙂
juj, omlouwám se za zmatky, já pidlowokej použíwám pořád, sama jsem pidlooká a nenapadlo mě že tomu nebudete rozumět. Děkuju Januli za wyswětlení :-*
[9]: To je v poriadku, nemusíš sa ospravedlňovať. Je jasné že ťa to nenapadlo keď je toto český blog s prevažne českými príbehmi a väčšina čitateľov sú Češi 😀 ja s češtinou nemám absolútne problém len hento slovo mi bolo úplne neznáme 🙂 ale je to v pohode.
[10]: S tímto uplne súhlasím .
To bola strašne smutná ale aj strašne krásna kapitola a na konci to láskyplné doťahovanie Toma s Billom je presne to, čo na nich milujem.