No one is innocent I – Chocolate love 18.

„Ano, dobře. Tak… Já budu pokračovat, ano?“ položí mi dlaně na boky a tlačí mi je do postele.

„J-jen… Jen pokud chceš,“ řeknu tiše a přikývnu mu. Trošku se zachvěju. Mám pocit, jestli jsem ho trošku nevyděsil, nebo tak nějak.

„Jo, chci. Moc chci. Rozdělaná práce se má dodělat,“ usměje se a políbí mě na podbřišek. Polibkama jede cestičku pomalu až ke vztyčenému penisu, který začne olíbávat jako nejcennější věc.

Zalapu po dechu a zavřu oči. Potichu sténám. Olíznu si rty a skousnu pierc. Sakra, miluju jeho rty, všechno, co dělají. Jsou dokonalé, jo… jako on. Trošku se pousměju a zavzdychám. Ožužlává mi žalud a jazykem tlačí na prohlubeň. Občas mě olízne po celé délce penisu a dává si záležet na tom, aby se ho dotkla… jeho ozdoba v jazyku? Nevím, jestli tam něco má, ale cítím, jako by tam měl malinkou kuličku. Má pusinku tak dobrou, jako by to dělal denně. Ale… Ne. Já mu věřím, že je tohle pro něj poprvé. Prudce zalapu po dechu, trošku se prohnu v zádech. Olíznu si rty a ucítím v podbřišku trošku tlak, mravenčení… Nadechnu se, abych Billovi oznámil, že… už, ale při nádechu jenom zalapu po dechu a se stenem se udělám.

(Bill)

Dávám si na tom co nejvíc záležet. Nechci ho zklamat, když jsem už s tím začal. Pečlivě saju a olizuju. Můžu říct, že se mi to líbí. Yeah. Líbí se mi dráždit ho. Jen… Zajímá mě, kdy se udělá. Nedokážu tohle vůbec odhadnout… Z myšlenek mě vytrhne něco teplého a uh… Slaného v puse? Oh bože… To je jako by… se udělal. Začnu se dusit. Absolutně nevím, co mám dělat. Mám v puse pořád jeho penis a navíc ji mám plnou jeho… spermatu. Nevím, co s tím mám dělat. Nechápavě se na Toma podívám. Penis pustím. Ztěžka vydechne, otevře oči a podívá se na mě. Zamrká, tak trošku… zmateně? Kousne se do rtu a skloní se ke mně.

„B-Bille? Zlato, Billi, si v pořádku…?“ začne se obávat a pohladí mě po tváři. Kouká se mi do očí. Pořád se tím dusím. Zkusím… Trošku polknout? Kurva. To byl špatnej nápad. Začnu se dusit ještě víc. Pusu neotvírám. Nebo alespoň ne příliš.

„Oh… Sakra, Bille, tak… vyplivni to,“ řekne rychle. Běhá pohledem po mojí tváři.

Přikývnu. Neřeším, že tu je jen peřina. Otevřu pusu a celej obsah z ní vyplivnu na ní. Provinile se na něj podívám a trošku se k němu šoupnu. Doufám… Že mu to nevadí.
„Já, Tomi… Omlouvám se ti,“ vydechnu zhrzeně. Vydechne a vezme mě opatrně za tvář. Prohlídne si mě, pak se mi koukne do očí.
„Jsi v pořádku?“ zamrká a druhou rukou mi otře pusu, na kterou mě pak políbí. Uklidním se. Olíznu si rty.
„Jo… Asi jo. Promiň. Já nevěděl, co mám dělat.“

„Ale to je v pořádku,“ pousměje se a pohladí mě po tváři. „Já jen… není ti třeba špatně nebo tak…? Dusil ses.“

„Ne… Není mi špatně. Ono to bylo tím, že jsem byl překvapený. Já nevěděl, že… Um… že vyvrcholíš tak hned,“ vydechnu a zabořím hlavu do jeho krku. Potřebuju se uklidnit. Nasaju jeho pižmo. Vydechne a obejme mě.
„Promiň, nestihl jsem… tě upozornit,“ zašeptá a začne mi prohrabávat konečky prstů vlasy, sem tam mě do nich líbne.

„Já jen…… Co mám dělat příště?“ podívám se mu do očí a usměju se. Chci to vědět. Nechci zase něco pokazit. Pousmál se.
„Příště si budu dávat pozor já, a řeknu ti, aby ses mohl dřív hlavou odtáhnout.“ Políbí mě na čelo. Pohladím ho po tváři. Já… Možná bych to chtěl ochutnat. Nevím. Určitě to je dobré, když polykám… něco z člověka, kterého miluju.

„Co kdybych to ochutnat chtěl?“

„Aby ses mi neudusil,“ zasměje se. „Je to na tobě, ale jenom, pokud chceš… Já… do ničeho tě nenutím,“ pokrčí rameny a pousměje se na mě.

„Ne… Já to ochutnám moc rád. Ale… Jak se to dělá?“ vytáhnu obočí.

„Prostě… To… Jenom to spolkneš,“ pokrčí rameny. „Já to teda ještě nezkoušel,“ usměje se. Dá mi pusu na tvář a přikývnu. Zní to… Zajímavě. A jednoduše, když budu vědět, co mám dělat. Yeah.
„Příště… To zkusím ochutnat, ano?“

„Jestli chceš, tak… dobře,“ přikývne. Pohladí mě po bocích. Sednu si mu do klína. Hladím ho po zádech a usmívám se. Líbnu ho do koutku úst a pak na celé.

„Víš… že mě to celkem unavilo?“ vydechnu a otřu se mu svým nosem o ten jeho.

„Chceš spát?“ usměje se na mě, políbí mě něžně na rty a pak letmo na bradu.

„Abych řekl pravdu, tak asi ano,“ oplatím mu polibek a zívnu si. Jo, chtěl jsem se s ním mazlit, celou noc, ale tohle… Vyčerpalo mě to a já chci jen spát. Zasměje se, a obejme mě.

„Můžeš spát klidně nahý. Nevadí mi to,“ zašeptám mu na rty a políbím ho. Zavřu oči a nechám se obejmout. Je mi hodně dobře v jeho náručí.

„Mmmm… Dobře,“ šeptne a pohladí mě po tváři. Pomalu mě položí na postel. Usměje se a lehne si ke mně.

Cítím, jak mi chvilku jezdí rty po rameni a krku. Jak mě hladí na zádech a bocích, nebo prohrábne sem tam vlasy. Je to… Uklidňující.
„Sladké sny,“ šeptne mi do ucha, na které mě lehce políbí…

„Tobě taky,“ odpovím šeptem a na chvilku se odtáhnu. Sfouknu všechny svíčky a tyčinky. Pokoj rázem zahalí tma. Zase se přitulím.
„Dobrou noc, lásko,“ řeknu uvolněně,“ a pomalu ho políbím. Zavřu oči a tisknu se k němu.

(Tom)

Spokojeně se usměju. Líbí se mi to oslovení. Od něj to zní tak neuvěřitelně nádherně. Celé to, co se za tenhle večer odehrálo, jen tak z hlavy nevypustím. Mám pocit, že jsem našel někoho, kdo mi ještě do života ukáže opravdový význam slova „láska“. Jo, věřím tomu a doufám. Stulím si Billa k sobě, pěkně se na mě tiskne a… mně se to strašně moc líbí, když je tak blízko a těsně u mě. Mám pocit, že mám někoho jakoby pod svou ochranou, a to já chci. Řekl jsem mu dneska, že bych se za něj i pral. Myslel jsem to vážně. Spokojeně vydechnu, začnu Billa pomalu hladit po týle. Chvilku na mé doteky reaguje tichým vrněním. Potom ale… Utichne. Slyším jemné zachrápaní. Je to jako by… chrápal anděl. Usměju se nad tím a políbím ho letmo na rty. Zavřu oči a pomalu se taky chystám do říše snů, pořád s lehkým úsměvem na rtech. Nejde se neusmívat, když ho mám u sebe, když myslím na to, co bylo… Po pár minutách spokojeně usnu.

***

Pomalu pootevřu oči. Usměju se, když můj pohled zaujme Billova krásná spící tvář. Opatrně ho pohledím po tváři a zvednu hlavu, zapřu si ji o loket a chvíli se na něj s úsměvem dívám, pohladím ho po paži. Je tak strašně krásný, vypadá… nevinně.
„Lásko?“ šeptnu a nakloním se k němu. Políbím ho něžně na rty. Kouknu mu zase do tváře a usměju se, když vidím, že pomalu oči rozlepuje.
„Dobré ráno,“ odpoví mi a pohladí mě po tváři. Ale k tomu… Slyším ještě jeden zvuk. Jakoby šramocení v zámku. Ne. To je blbost. Bill říkal, že jsme tu sami. Skloním se mu ke rtům a začnu ho opatrně líbat. Přestanu vnímat okolní svět, než… Ucítím silné zatahání za vlasy.
„Ty buzerante jeden hnusnej teplej! Okamžitě vypadni! Nebudeš mi tady kazit syna!“ och… Ne. Táhlej jekot hned takhle po ránu. Zamrkám. Je to… Billova máma.
„Mami dost!“ brání mě Bill a promne si oči. Poznám, že mu je to též hodně nepříjemné.