No one is innocent I – Chocolate love 17.

„Dobře. Věřím ti,“ usměju se na něj a chci nadzvednout levou ruku tak, abych ho pohladil po břiše. Jenže ji mám na boční straně stehna a omylem… Omylem jí vklouznu do jeho klína, kam ji nechtěně přitlačím. Cítím, jak se červenám. Rychle ruku vyndám a začnu nasucho polykat.
„Promiň, promiň,“ vydechnu na omluvu a rychle se z něj odvalím.

(Tom)

Spolknu sten. Bože… Jeho ruka… tam? V normální situaci bych lapal po dechu, ale snažím se být v klidu. Jenže… Během těch pár sekund mnou projelo něco… neskutečného. Z jednoho doteku. Oh sakra… Tyhle chvilky jsou zvláštní, Bill je vždycky odtažitý. Vydechnu a posadím se. Přitáhnu si ho k sobě.
„Víš, Bille… Dotýkat se není špatné, ani takhle ne. Vím, že nechceš na nic spěchat, ale za tohle se nemusíš omlouvat, ani se stydět. Je v pořádku, když se to někdy stane, nic se neděje… Navíc… je to plus, znát tělo toho druhého… tím nic nenaznačuju a nic po tobě nechci, neboj,“ řeknu potichu, přitáhnu si ho zády na svůj hrudník a omotám mu ruce okolo bříška. Položím si hlavu na jeho rameno.
„Chápeš mě?“ Políbím ho na krk.

„Takže… Tím chceš říct, že bychom se měli dotýkat i na hodně intimních místech?“ zeptá se stydlivě a koukne se mi do očí.

„Tím chci říct, že to není vůbec špatné… Naopak,“ přikývnu a pousměju se. Přivřu oči. Není na tom nic přece špatného, třeba by se tak Bill mohl aspoň trošku zbavit stydlivosti. Pak… už by se při takových chvilkách tolik nestyděl. Zamrkám. Cítím na lemu boxerek… Prsty?
„Jenom se podívám,“ zamumlá a pomaloučku mi je stahuje dolů. Olíznu si rty a lehce si ten spodní skousnu. Cítím, že se teď červenám já, jako před chvilkou Bill. Nechápu. Kecám tady o tom, jak to není špatné, že se nemusí stydět, ale sám se červenám a mám zvláštní pocit… Jo, zvláštní pocit v žaludku. Jen mě napadá… Co když… se mu tam dole líbit nebudu? Sakra, mám myšlenky jak dítě.

„D-dobře,“ šeptnu. Cítím, jak se mu třesou ruce. Ale… Nezastavuju ho. Dělá to dobrovolně, nenutím ho nijak, ne? Až bude chtít… Tak přestane. Určitě. Kouknu se dolů a pousměju se, když vidím, že mám kus látky u kolen.
„Je tak… Strašně moc velký,“ vydechne ohromně a opatrně chytne můj penis do ruky. Prohlíží si ho. Tiše zalapu po dechu, ale snažím se to v sobě nějak dusit. Dívám se na Billovy jemné ruce, přejíždí mi příjemný mráz po zádech. Mám zase ten pocit jako v kuchyni, jen o hodně silnější.

„A… mohutný. Nádherný,“ dívá se na něj s úžasem v očích. Hladí mě po slabinách a po podbřišku.

„Ach,“ vydechnu. Má tak příjemné ruce, tak… sakra moc. Olíznu si rty. Bůh ví proč se mi začal tak rychle zvedat hrudník, proč mám potřebu lapat po dechu už jen z toho, že se na mě takhle dívá?

„On… On ti, Tomi, tvrdne?“

„Umhhmm,“ vydám přidušený zvuk na souhlas a přikývnu. Jak by taky ne? Vydechnu. Rukou mi nesměle po penisu přejíždí a u toho se mi dívá do očí. Pak ale pohled sklopí zase zpátky k němu a… Olízne mě tam? Zalapu po dechu a zavzdychám. Rukou stisknu prostěradlo pode mnou. Ach bože, tohle se mi… jen zdá? Ne. Ta dokonalá osoba má opravdu špičku mého penisu v puse a… Olizuje jí? Hladí mě u toho po podbřišku a oči mu září vzrušením.

„Och, Bille,“ zasténám a stisknu víčka k sobě s pusou otevřenou do němého stenu. Má tak… dokonalé rty, ruce. Natáhnu ruku a prohrábnu mu vlasy. Mám co dělat, abych nepřirazil proti jemu, nebo ho tady na místě… ne, na tohle nesmím ani myslet. Slíbil jsem, že na Billa počkám, navíc mu nechci ublížit. Pustí mě a jen se posadí? Ne… Nesmí se posadit. Chci, aby pokračoval, ale… Dobře. Je to na něm. Dělá to dobrovolně.
„Tomi, je to dobré?“ ptá se s obavami v hlase.

„Och, sakra, Billi…… Perfektní,“ vydechnu a usměju se na něj. Jo, perfektní… Až na… nedokončenou práci. Můj klín si přímo žádá Billovi rty zase zpátky. Ale… ne, je to jen na něm.

„Tomi…? Mám v tom pokračovat?“ pohladí mě po stojícím penisu celou dlaní. Zalapu po dechu.
„J-jo… Jestli chceš, tak… Pokračuj,“ řeknu potichu a přikývnu. Ten kluk snad ani neví, co to se mnou dělá. A že to se mnou dělá hodně věcí…

„Dobře. Ještě… To zkusím, ano?“ políbí mě na krk a zase se mi sehne ke klínu. Chytne do ruky můj penis a začne ho olizovat. Jazykem se mi dotýká až u kořene.

„Oh můj bože, oh můj bože,“ zavzdychám a začnu zrychleně dýchat. Nasucho polknu. Je to tak… zatraceně perfektní. Myslím, že tohle nebude pro Billa práce na dlouho, takhle moc mě ještě nedokázalo vzrušit nic, nikdo… Oh.

„Stačí, Billi,“ zasměje se a můj penis si vloží pomalu do pusy. Začne sát. Se zavřenýma očima a pootevřenou pusou se pousměju. Rychle se mi zvedá hrudník.
„Ach, Billi… Lásko, si tak… perfektní,“ sténám. Začíná se mi z toho točit hlava, cítit to teplo okolo sebe… Dlouho jsem s nikým nic neměl, od té doby, co jsem poznal Billa, opravdu nic nebylo. Před ním jsem měl… přítelkyni, ale tam šlo tak nějak… ani nevím o co, nebylo to nic zvláštního, nebylo to to, co je to s Billem. Nebylo to dokonalé, jako je to teď.

„Já jsem rád, že se ti to líbí,“ zamumlá a vezme si mě do pusy ještě víc. Pomalu pohybuje hlavou.

„Auum!“ skoro vykřiknu. Je to tak zatraceně dobré. Tak mě napadá… Třeba bych mu to potom… Mohl udělat taky, jestli bude chtít. Chci, aby se cítil dobře, chci, aby to takhle poznal… Aby to poznal ode mě.
„Mmmmh,“ vydechnu těžce a pohladím Billa ve vlasech. Skloním k němu pohled a sleduju, jak můj penis mizí v jeho ústech.

(Bill)

Oh… Je to zvláštní, tohle, co dělám. Ale můžu říct, že se mi to líbí. Hodně líbí. Když mám v puse jeho penis… Cítím se k němu ještě blíž? Jen doufám, že to dělám dobře. Nikdy jsem tohle nikomu nedělal. Nevím, co je dobré, ani co je špatné. Nemám žádnou zkušenost. Je to pro mě… Něco jako poprvé. Beru si ho do pusy a saju. Hladím ho u toho po stehně a snažím se mu dívat do očí. Přijde mi to víc důvěrnější. Bližší. Jakmile jsem mu boxerky stáhnul, celkem hodně mě udivilo to, jak je jeho penis velký. Ano, znám svůj a na té… Party těch kluků… Ale ty jsem moc nezkoumal. Nedávali mi k tomu příležitost. Tudíž když se to vezme, znám jenom svůj. A ten je opravdu… Menší.
„Jsem moc rád, že ti to dělá dobře,“ zašeptám do ticha, které ničí jen jeho sténání.

„Ach… Když ty… Jsi úžasný,“ zasténá a trošku mu naproti mně cuknou boky.
„P-…Promiň,“ zašeptá se zalapáním po dechu. Zamrkám. Tohle… Ne. Tohle nechci. Zarazil se mi do pusy víc. Pustím ho.
„Tomi… Co to?“

(Tom)

„Achm… Billi, sakra, promiň, to… Já se opravdu… omlouvám, nebylo to záměrně, je to… jako reflex, neubráníš se,“ zamumlám a přikryju si obličej dlaněmi. Sakra… Ne-e.