autor: Clarrkys
Bill: (Zoufale k tobě doběhnu.) Koho… Sakra, kde je?! Tome! (Chytnu tě za rameno.)
Tom: Já… Já nevím… Ale… Nedávno se mi ozval… Adam. (Pípnu.)
Bill: Cože?!? (Vyjeknu. Chytnu tě za obě ramena.) Nemá s tím nic společnýho, že ne? ŽE NE?!? (Trochu s tebou zatřepu.)
Tom: (Naskočí mi husí kůže a pevně se držím toho vozíku, nebo by to už se mnou seklo. Anebo bys mě shodil ty.) Bille, uklidni se, já nevím! Ale psal mi smsky… Že… Že se nám pomstí a udělá všechno, aby nás zničil a… A… (Začnu se zajíkat.) Dostal nás od sebe.
Bill: (Poslouchám tě a hned vedle toho si představuju, co by mohl udělat malé. Zatmí se mi před očima a omdlím.)
Tom: Bille!! (Kleknu si k tobě a poplácám tě po tvářičkách. Najednou se kolem nás udělá hlouček lidí a každý jenom blbě čumí, zastřelil bych je. Ucítím, jak mi v kapse vibruje mobil. Neznámé číslo. Zvednu to a bolestně zavřu oči, když uslyším Adamův smích.)
Adam: (Chvíli se směju.) Mhm… Tome, vypadá to, že jsem tě dostal.
Tom: (Chvilku mlčím.) Vrať ji. (Pípnu.)
Adam: (Zasměju se.) Jistě, pojď si pro ni. (Odmlčím se.) Ale ty nevíš kam, viď? (Zase se rozesměju.) Nebuď naivní.
Bill: (Proberu se a koukám okolo sebe, je tu pár lidí. Kouknu na Toma, má telefon u ucha a ten výraz… Ani nedutám.)
Tom: Tak… Co chceš? (Snažím se udržet, abych se nerozbrečel. Koukám zaraženě někam do země a ani jsem si nevšiml, že ses probral.)
Adam: Já ti ani nevím, jestli něco chci… Ještě se ozvu, Tomi. (Řeknu, zasměju se a položím to.)
Tom: (Oddělám ten mobil od ucha. Pořád ho držím v ruce, která sem mi třepe, jako bych měl nějaký záchvat. Pořád se dívám před sebe a pomalu mi steče jedna osamělá slza.)
Bill: Tome, kdo to byl? Byl to Adam? Tak, Tome… Řekni něco! (Začínají mi taky téct slzy, jsem zoufalý.)
Tom: Jo… Byl to… Adam. (Pípnu a kouknu na tebe.)
Bill: A? Co říkal?
Tom: Já… Já nevím… On… Malá… On. (Rozbrečím se a dám hlavu do dlaní. Ne, on by jí určitě neublížil. Nebo jo?)
Bill: Má malou? (Jen lehce přikývneš. Začnu vzlykat.) Musíme zavolat policii!
Tom: Ne! (Vyjeknu.) To je to nejhorší, co bychom mohli udělat. Třeba by jí… Ublížil, já nevím. (Vstanu a pomůžu ti na nohy.) On… Ještě zavolá, zatím skoro nic neřekl. Možná… Možná mu zkusím zavolat… Ale až doma.
Bill: Tome, musíme je zavolat… Sakra, já nebudu jen tak sedět doma!
Tom: To chceš sedět na zemi v obchodu?! Bille, on něco udělá, když zavoláme policii! Já vůbec nevím, o co mu jde… Jestli o peníze… Nebo třeba jenom o mě. Jestli je naštvaný, n – nebo si dělá hodně blbou srandu. Já prostě nevím, co po nás chce!
Bill: Ani já sakra ne! (Chytnu se toho vozíku. Koukám do něj na ty krabice.) Bude mít hlad. (Špitnu.)
Tom: Já vím… (Vzlyknu.) Bude plakat.
Bill: (Zoufale koukám kolem.) Sakra, tak ať zavolá.
Tom: Zkusím zavolat zpátky na to číslo. (Pípnu a roztřesenou rukou tam volám.)
Adam: (Mhm… Váhám, jestli mu to zvednout nebo ne, když ale začne to děcko brečet, schválně to vezmu.) Anoo?
Tom: (Když uslyším Amy plakat, tak se mi zatají dech.) A-Adame… My… Přece se nějak domluvíme, ne?
Adam: No, chtěl jsem zrovna nakrmit to vaše děcko, ale když se chceš domlouvat, prosím, beze všeho.
Tom: Na-nakrmit? A máš mlíčka Hami? To jsou jediné, co jí dáváme doma. (Řeknu úplně vystrašeně. Sakra, kdo ví, co jí chce dát. Ona asi těžko bude jíst řízek a brambory.)
Adam: Jo, tak Hami… Mhmm, to je smůla, to bude mít asi dneska hlad. (Zasměju se.)
Tom: Ne, to ne! Musíš jí něco dát! (Skoro vykřiknu.) Proč se tak chováš, Adame? Nebyl jsi takový.
Adam: Chci tě, Tome.
Tom: C-cože?
Adam: Chci tě. (Zopakuju.) Chci tebe.
Tom: Ale jak chceš mě? To nechápu… Jestli mě chceš vidět, tak se máš stavit na návštěvu a ne mi krást dítě!
Adam: Nechci tě vidět, chci tě mít pro sebe…
Tom: Pro sebe? Jak pro sebe? Vždyť… Můžeme si třeba popovídat, nebo tak.
Adam: Sakra, Tome, nechci si povídat! (Začínám být naštvaný.)
autor: Clarrkys
betaread: Janule
Aha, tak Adam. Už v těch minulejch dílek mi byl nesympatickej a teď jim ještě bude krást děti. No to tak.
Jenom doufám, že se té malé něco nestane a nebo nedej bože aby se náš Tom opatrovník nechystal udělat blbost. Jako, že on odejde, aby se ti dva měli dobře. K jeho povaze v tomto příběhu mi to docela sedí. Nadruhou stranu se zas modlim, aby se to s tou policii nějak vyřešilo. Policajti sice nejsou všemocní, ale no ………..ja uz nevim, raději si počkám na další dílek a nebudu dělat ukvapený závěry. Ale mám strach, to se musí nechat
Dúfam že malá Amy bude v poriadku, je mi ich obo lúto. Dúfam že sa im to podarí vyriešiť.
Tommy, proboha, udělej to pro Amy!
Adam, to tu ještě chybělo… Dokážu si představit, že v tak vypjaté situaci dokáže Tommy jen pípnout. Taková podpásovka musí zlomit i tvrďáka…
Tommy pláče, stejně jako Amy! To je tedy něco na mě, obzvlášť v posledních dnech, kdy jen zjišťuji, jak je svět falešný…
Bill si Adama nevšiml?
Obě má zlatíčka pláčou a já jim nemůžu pomoct, jen mě bolí srdíčko.
Přece nenechá malou o hladu, je snad takový… já nechci použít nehezké slovo, ale snad jí alespoň dá najíst!
Tohle je hrozně na city, jak mám takový horor číst?
Jééé, nečetla jsem první řadu, takže nevim, kdo je Adam, ale :((( Ať jim vrátí Am zpátky!! Okamžitě :(((