autor: Nephilim
Tak posílám další díl a chtěla bych se ještě trochu vyjádřit ke komentářům…
Vy, milí čtenáři povídky, kteří si stěžujete, že posílám moc krátké díly, nebo že čekáte moc dlouho, tak vám to zkusím vysvětlit asi takhle: Chodím do školy, ráno vstávám v 5 a domů přijíždím taky v 5, ale večer, takže opravdu pak už nemám ani čas a ani náladu ještě několik hodin sedět u dalšího dílu, víkendy se snažím dohnat všechno, co nestíhám přes týden. Takže děkuji všem těm, co mě chápou a prostě si počkaj. Mei
„Děkuji a nashledanou.“
Počkal, až se dveře prodejny zavřou a pak vypustil z úst povzdech…
Podíval se na hodiny visící na zdi těsně nad poličkou s muškáty.
„Už běž domů, Bille. Pro dnešek máš už padla.“ Ozval se hlas baculaté dámy, která se akorát vynořila ze zadní části obchodu, na tváři měla milý usměv a v rukou držela květináč s hortenziemi.
„Děkuji, Mildo, a omlouvám se za tu první zákaznici. Já prostě nevěděl, co po mně chce.“
„Nic se nestalo… Je samozřejmé, že nevíš, jak udělat květinovou výzdobu, zlatíčko…“
Pohodila rameny a povzbudivě se usmála. „Uvidíme se zítra.“
Bill přikývl, sundal si zelenou zástěru, rozloučil se a zmizel.
Telefon mu drnčel v kapse, ale on si dál seděl v klidu u baru a popíjel si svoji Colu.
Nějak prostě neměl čas na to, aby sáhnul do kapsy a ten šíleně vyzvánějící telefon zvedl. Jak dlouho už tenhle telefon nevyzváněl… sáhl do kapsy a bez toho, aby se podíval, kdo volá, přijal hovor.
„Haló?“
„Kde jsi?“ Ten hlas byl bezpochyby Tomův.
Bill téměř nadskočil, až mu telefon málem vypadl z ruky.
„Tome? Proč mi voláš?“
„Šel jsem k tobě domů, ale tys tam nebyl. Jen chci vědět, kde jsi?“
Billovo srdce vynechalo úder. „Ty mě hledáš?“
„Potuloval jsem se v okolí… Tak kde jsi?“ Odpověděl vyhýbavě.
„V jednom baru poblíž květinářství, kde pracuji, nemůžeš netrefit,“ řekl a upil ze svojí Coly.
„Já vím.“ Odpověděl stroze Tom. „Počkej tam na mě.“ hovor ukončen
Počkej tam???
Bill si dal ruku na prsa a zmáčkl červené tlačítko na telefonu. Nemohl uvěřit tomu, že ho Tom shání. Byl u něj doma… A teď jde za ním…
Cítil, jak celé jeho tělo zahořelo a ten oheň se snažil uhasit ve sklenici s Colou.
Uběhlo 5 minut, Bill už dopil svoji Colu a rozhodl se, že bude čekat na Toma venku.
Sedl si na lavičku poblíž stánku se zmrzlinou, koupil si zmrzlinu, aby si nikdo nemohl stěžovat, že tam sedí.
Minuty ubíhaly a Bill si každých 10 vteřin kontroloval telefon, jestli náhodou nepřišla zpráva.
Tom pořád nepřicházel.
Možná si to rozmyslel a nepřijde, jo to bude nejspíš ono. Přikývl si sám sobě na souhlas. Opět zkontroloval telefon, ale nic nepřišlo. Povzdechl a dal mobil zpátky do kapsy.
Prosím , prosím, kde jsi?
Bill zakňučel.
Opravdu chtěl Toma vidět… Uvědomil si, jak daleko to vlastně je od jeho domu až sem. Sáhl do kapsy, zkontroloval telefon a rozhodl se napsat sms.
Kde jsi?
Odeslal zprávu a nasucho polknul, začínal ztrácet naději, že ještě Tom přijde…
Neuběhlo ani deset sekund a telefon mu zavibroval v kapse. Bill po něm rychle skočil a přečetl si zprávu:
Za tebou
Oči se mu rozšířily a pomalu se otáčel, měl téměř strach z toho, co uvidí.
Ale Tom tam opravdu byl. Zalapal po dechu, vypadal tak úžasně a nebylo to jen kvůli tomu, že v jeho zádech akorát zapadalo slunce, byl celý v bílém, až na pár černých drobností, ladících s kšiltovkou a páskem, a jako obvykle nebyly jeho džíny menší než obrovské… A samozřejmě jeho sněhově bílé adidasky. Prostě vypadal jako anděl.
„Ahoj,“ zašeptal ostýchavě, „omlouvám se za zpoždění. Jen že…“
„To nevadí,“ povzdechl Bill a položil mu hlavu na rameno „Myslel jsem, že už nepřijdeš.“
„Jsem tady…“
Bill přikývl, trochu se od něj odtáhl, byl v rozpacích. „Doprovodíš mě domů?“
Zeptal se s nadějí v hlase.
Tom přikývl.
Šli centrem rušného města, míjeli dům za domem. Byla to vlastně taková začarovaná vesnice… Bill nespouštěl oči z chodníku, i když jedním okem pořád koukal po jejich rukou, které se při každém kroku sebe navzájem dotkly. Chtěl si vychutnat jeho teplo.
Tom byl pokaždé tak horký, úplný opak Billa.
Neměl odvahu Toma chytit za ruku. Nevěděl, co se mu zrovna honí hlavou, kdo vlastně ví, co se mu honí hlavou…
Tom se díval za zapadajícím sluncem a užíval si těch momentů, kdy se jejich ruce na okamžik střetly, Billova ruka byla tak chladná, měl chuť mu ji sevřít ve své dlani a nepustit ho, to bylo všechno, co chtěl, jen ho držet, bylo to tak dětinské. Bill se tvářil tak vážně…
Nejdřív byl u něj doma, kde mu milá dáma řekla, že je v práci, a pak ho půl odpoledne hledá, a nakonec se ani nemá k tomu, aby ho chytil za ruku.
Opravdu velmi dětinské…
Cítil se jako šílenec, když se jejich ruce znovu dotkly. Šli tak blízko sebe…
Bez váhání chytil Billa za ruku a propletl jejich prsty… Cítil, že Bill téměř uskočil a podíval se na jejich propletené ruce… Jeho dotek ho tak uklidňoval a na jeho tváři se vyloudil malý usměv. Tom se usmál automaticky…
„Poslouchej, Tome,“ začal nesměle a houpal rukama jak malé dítě.
Tom otočil hlavu, aby věděl, že mu věnuje plnou pozornost. „No, co kdybychom jeden den někam spolu vyrazili?“ Cítil, že mu červenají i uši… sklonil hlavu a nechal si vlasy popadat, aby to zakryly. Doufal, že si toho Tom nevšiml…
Rasta se tvářil zmateně.
„A není to to, co děláme právě teď?“
Bill zavrtěl hlavou. „Ne, já myslím jako nějakou schůzku. Však víš…“ Bylo naprosto jité, že měl horečku, protože teplota jeho těla vůbec neodpovídala teplotě normálního člověka.
„Například?“ Tom byl zmatenější než zmatený. Vlastně nikdy žádné řádné rande neměl. Vždycky napsal jen SMS holce, se kterou chtěl mít zrovna sex, a ta přišla k němu domů. Ale tohle raději Billovi říkat nebude.
Bill zvedl pohled a povytáhl obočí. „No jít spolu někam, bavit se, být spolu…“
Tom stále nechápal rozdíl mezi tím, co chce Bill, a tím, co dělají teď.
Nikdy nebyl dobrý v těchto romantických věcech.
„Ok. Hm, tak třeba hned zítra?“ pohodil rameny a podrbal se na hlavě. Už byli téměř před Billovým domem.
Billova tvář se rozzářila a věnoval Tomovi pusu na tvář. „Ok, takže zítra… jo?“
Tom vypadal velmi nadšeně, i když sám nechápal proč…
„Jo, jasně.“
Bill pustil jeho ruku a běžel po příjezdové cestě k domovním dveřím, zamával ještě rukou.
Tom se otočil a domů šel už s menším nadšením… ruce měl hluboko v kapsách…
Co to sakra na zítřek má vymyslet…
autor: Nephilim
překlad: Mei
betaread: Janule
Nový díl! ^^ Jupí! Tohle bylo tak sladké, takové, hm, stydlivé 😀 By člověk nečekal, že největší tyran Tom bude takový stydlivý a jakýmsi způsobem nemožný v romantických věcech 😀
Děkuji, že sis na nás opět udělala čas a přeložila nám další část ^^ ♥♥
Och! ♥ Krásný díl! ♥
Nějakých komentářů ohledně délky a pravidelnosti dílů si vůbec nevšímej, všichni můžeme být vůbec rádi, že nám to překládáš a když se to někomu nelíbí, může si to překládat sám! 😉 Já jsem Ti za překlad neuvěřitelně vděčná, protože sama bych to vážně nezvládla -_-'' :)*
Aah, hned jsem si to musela přečíst. Tenhle díl byl kouzelný xD taková roztomilá stydlivost u obou. No, jsem zvědavá, co z Tomana vyleze 😀
A samozřejmě, že chápu 🙂 díky za překlad.
Och bože, já tuhle romantiku prostě žeru 😀 celou tuhle povídku, kdy Bill dokazuje, že Tom vlastně není tak drsný a bezcitný, jak se na první pohled zdá… Tohle je prostě úžasné 🙂
Děkuju za překlad… kdykoliv se tady tahle povídka objeví, na tváři se mi objeví takový mega šťastný úsměv… vlastně je pro mě o to kouzelnější, že sem přibývá tak nepravidelně, protože vždycky to je naprosto skvělé, nečekané překvapení 🙂
Jeee, tak toto bolo krásne. Mne Tom teraz prišiel veľmi zlatý. Som veľmi zvedavá čo vymyslí. A ďakujem za preklad teším sa na dalčí diel.
Uplně tě chápu a věřím, že tě to i malinko štve, když si ze svého malého volného času ještě ukrájíš na překládání povídky a ještě si někdo stěžuje, ale prosím, nepřestávej ji překládat.
Tahle povídka mě dostala hned prvním řádkem a čtu ji doted´ a myslím, že je až příliš krásná na to, aby se na ni zapomělo :).
Shrnula bych to asi takhle, ti, kteří tuhle povídku opravdu milují tak jako já, určitě počkají, až si ten čas najdeš :). Mě si náhodou dnes udělala velikou radost, protože jsem se na Loveless už moc moc těšila :).
Nádhera, nádhera, nádhera…dneska se na komentář v angličtině nezmůžu, jsem tak trošku mimo:) ale prostě nechápu tu náhlou změnu v Tomově chování, ne že bych si na ni ztěžovala, ale prostě se to zčista jasna obrátilo a vůbec se nevrací k tomu, jak se to stalo, nejsou tam popisovány žádné pocity ohledně toho, jen to prostě vzali, jak to přišlo úplně v pohodě a teď spolu randí. Jak už jsem psala, ne že bych si stěžovala, ale přijde mi to trošku zvláštní. Já si nedokážu představit, že kdybych byla například v Billově situaci,tak i kdyby mě Tom nějakým způsobem přitahoval asi bych se jen tak nevzpamatovala z toho, co celý ten čas dělal a velice bych se divila, proč tak najednou obrátil.
Awwww, konečně další díl. Jsem ráda, že si na nás uděláš taky čas a překládáš pro nás alespoň ty kousky :))))
Nádhera! ^^ naprosto chápu že máš prostě moc práce a překládání povídky nestíháš 🙂
Je pravda, že si někdy říkám, že by mohl být nový díl, jenže když to tak čtu, tak tě obdivuju. Pustila ses do překladu i s takovým nedostatkem času. Já vím, že když příjdeš ze školy, máš ještě jiný povinnosti nebo tak podobně, určitě nesedíš jen u PC a překladu 🙂 Děkuju moc.
Díl jako vždycky krásný. Jsem zvědavá, jak to bude pokračovat, co ti dva, Tom vymyslí 🙂
O.!M.!G.! tak úchvatné, že na tuhle povídku už prostě nemám slov!!! úžasný skvost tohle dílko. Takže autorce mhohkrát díky a překladatelce dvakrát tolik, protože chápu, že je prostě hrozně těžký věnovat něčemu takovému čas, který člověk prostě nemá… 🙂 Takže žádný stresy a zasypávej nás dílky této povídky jen tehdy, kdy na to prostě máš alespoň chvilinku, protože tohle je jak vztah, když od téhle povídky dostaneme jeden dílek za měsíc, tak se na ní prostě více těšíme, vážíme si jí, atd. a nikdy nevíme kdy přijde, takže je to zároveň ještě vždy milé překvápko…alespoň já to takhle pozitivně vnímám 🙂 :-*
To je tak krásný… *rozplývá se* Vůbec mi nevadí to čekání a naopak to chápu. Jsem jen ráda, že to překládáš a obdivuju tě za to 😉
jeeeeeeee ja jsem to začala číst když jsem zbadala tenhle díl protože miluji M-preg a všech 35 dílu jsem přečetla za necelí 2 dny.skvěla povídka!!!!!!Mooooooooooooocenky ti Mei děkuji že t všechno překládaš protože já bych si taliansky ani neškrtla!!!!!A to že tady nové díly nejsou moc často chápu musí bejt těžké překládat to!!!!tí kterí na to maji nějaké narážky tak nech sklapnou pusinky protože už jen to že to překládáš je moc velká obeta!!!!Já počkám klidně i 3 měsíce i když to bude hodně těžké bez tak skvělé povídky ale prosím tě nepřestávaj překladat protože to bych se nejspíš asi začala učit italsky tak skvělá povídka to je!!!!!!!!!! VELké DÍKYYYYYYYYYYYYYYYYYYYYYYYYYYYYY!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Och bože ono je to také krásne 🙂 ja to úplne žerem… och celý čas čo išli spolu po ulici tak blízko seba a obaja premýšľali nad tím že by chceli toho druhého držať za ruku som sa priblblo usmievala 🙂 a potom keď Tom chytil Billa som sa skoro rozpustila 🙂 bože ono to bolo také nádherné :)… strašne sa teším na to ich rande 🙂 som hrozne zvedavá čo Tomm vymyslí :D… bože je to úžasné milujem to a veľmi veľmi ďakujem za preklad 🙂 Mei si úžasná 🙂
Konečně jsem se dočkala. Ta povídka je vážně senzační 🙂 Jsem zvědavá, co Tom vymyslí. Honem další dílek
budou ještě někdy další díly?:(
Taky by mě zajímalo 🙁
Tak co bude ještě pokračování?…
ach né 😀 já chci pokračování!
tak co ? bude uz dalsi dil ??? je to krasna povidka a uz by bylo fajn, kdyby tu pribyl dalsi dil 🙁
Awwwwwwww <3 krásná povídka… kdy bude další díl?