autor: Emilia
U tohohle dílku máte pár boxerských pojmů, jsou označené hvězdičkou a na konci dílu jsou vysvětlivky. Možná si až tak úplně nedovedete představit, jak přesně by který úder mohl vypadat, ale myslím, že ty vysvětlivky to alespoň trochu přiblíží a získáte tak přinejmenším mlhavou představu. Stejně to v tomhle díle pro vývoj povídky není důležité, až bude, dostanete přesnější popis všeho, a taky přiložím i nějaké odkazy na video apod. pa Em:)
„Kaulitz uštědřuje Köhlovi pravý direkt*, sráží úder a oooh, je to tady Köhl padá k zemi po Kaulitzově pravém háku*!“ Křičí komentátor do mikrofonu a vše se rozléhá reprobednami po celé místnosti. Uběhly tři týdny a nadešel Tomův čas pro zápas. Bill a Jörg tam byli samozřejmě taky. Vlastně skoro všichni z okolí jejich bydliště. Box se tu celkově dost prožíval, byla to taky kromě fotbalu jediná věc, kterou tady měli.
„Ale co to, Köhl se vysíleně, avšak odhodlaně zvedá ze země.“ Říká komentátor s napětím. Dav zahučí a očekává další zvraty. Většina fandila Tomovi, vyhrál už hodně zápasů. Byl pro ně místní hvězdička, stoupající jistě k vrcholu. Byli pyšní, že v takovém zapadákově mají někoho, kdo se snaží něco dokázat.
„Húúúú, Köhl uštědřuje Kaulitzovi capák* a ten se zakymácí.“ Nadhodí komentátor dramatický tón. Bill přivře bolestně oči.
„No tak, Tome.“ Šeptá si potichu a silně zatíná pěsti.
„Kaulitz se staví do levogardáku* a vpálí Köhlovi opět pravý direkt. Jeho nejsilnější zbraň. Köhl padá k zemi. A všichni počítejme 10, 9, 8.“ Hecuje dav komentátor. Všichni se přidají k odpočítávání.
„7, 6, 5, 4. On se snad vážně nezvedne.“ Köhl se snaží sebrat veškerou svoji sílu a postavit se. Marně, dostal úder ze strany do hlavy a točila se mu hlava.
„3, 2, 1 a konec. Tom Kaulitz vyhrává další z mnoha zápasů!!!“ Začne komentátor tleskat do mikrofonu. Většina lidí se postaví a jásá. Rozhodčí uchopí Tomovu paži a pozvedne ji nahoru. Tom vyleze z ringu, vyplivne chránič zubů a přijímá od Henryho vodu na výplach. Má ústa plná krve. Skousnul si jazyk a navíc mu Köhl roztrhl ret. Louis se k němu přiřítí a radostně Toma objímá.
„Zvládl si to.“ Tom zakňučí a trochu od sebe Louise odtáhne.
„Pozor, chlape, mám zdevastovaný žebra.“
„Oh, promiň.“ Připlácne si Louis dlaň na pusu a omluvně se na Toma zadívá. Mezitím se k Tomovi stihl prodrat Bill.
„Tomi!!“ Zapištěl a skočil Tomovi kolem krku. Tom se zakymácel, málem přepadl dozadu.
„Au. Další takový.“ Nadhodí Tom bolestivý výraz.
„Jéj promiň, neuvědomil jsem si to.“ Vykulil Bill svoje laní čokoládky a Tom by mu snad odpustil, i kdyby mu to žebro zlomil.
„Nevadí.“ Zakroutil Tom hlavou a zahlédl blížícího se Köhla.
„Dobrej zápas, kámo.“ Pokývá Köhl uznale hlavou a podá Tomovi ruku.
„Díky.“ Potřese si s Köhlem rukou v pevném stisku.
„Musím říct, trošku jsem tě podcenil, což byla chyba.“ Zkroutil Köhl rty do něčeho, co se s velkou nadsázkou dalo nazývat úsměv.
„Yeah, no… nikdy nepodceňuju protivníka.“ Odvětil Tom. Köhl zamumlal něco na souhlas a potom se s rozloučením vytratil. Jörg pomalu došel k Tomovi taky, pogratuloval a oznámil, že počká venku. Bill se samozřejmě nahrnul do šaten s Tomem, tím tuplem, když zahlédl Boru. Jakmile se konečně dostali přes všechny gratulanty ven, vydali se cestou domů.
„Co byste řekli, kdybychom si dnes na večeři někam vyrazili?“ Navrhl Jörg klukům.
„Tati, neměli bysme utrácet.“ Namítl Tom.
„Prosím tě, na oslavu tvé výhry. Zasloužíš si to a jednou za čas nás to nezruinuje.“ Nedal se zviklat Jörg a kluci tedy souhlasili. Již dlouho si nevyrazili někam společně jako rodina. Jen co dorazili domů, Tom odešel do sprchy a Jörg si šel nachystat své úspory na večer. Bill srazil v pokoji obě postele a načechral peřiny. Tom asi po 15 minutách přišel do pokoje s ručníkem kolem boků. Bill, čechraje zrovna polštáře, se na Toma točil.
„Tomi, koukni, vytvořil jsem nám tu menší letiště, musíš si odpočinout.“ Došel k Tomovi, chytil jej za ruku a stáhnul ho do postele. Tom dopadl na záda a vyčerpaně zavřel oči. Bill se zadíval na Tomovo tělo, kde se začínaly rýsovat modřiny.
„Bolí to hodně?“ Přejel Bill dotykem motýlích křídel po Tomových žebrech.
„Hmm.“ Zamumlal Tom.
„Jsi tak unavený.“ Šeptal Bill a prstem putoval po Tomově čele, přes spánky až na nos. Pohlédnul na jeho rty. Zaváhal a pak je přece prstem obkroužil. Tom se usmál a líbnul Billa na prst. Bill se zachvěl.
„Možná bysme měli tu večeři odložit.“ Uvažoval nahlas.
„Ne, zvládnu to, neboj.“ Usmál se Tom. „Pojď sem.“ Stáhnul si Billa na hruď a potichu zasyčel. Bill přejížděl Tomovi po břiše a tomu naskočila husí kůže.
„Oh, si jen v ručníku, mohl by ses nachladit.“ Uvědomil si Bill a přehodil přes Toma peřinu. Vykukovaly mu jen oči.
„Tomi, tolik tě miluju.“ Zamumlal Bill Tomovi u ucha.
„Já vím. Taky tě miluju, víš to, hm?“ Pohladil Tom Billa po vlasech a klesla mu víčka. ‚Kdybys jen věděl.‘ Povzdechl si Bill.
„Jen spi, srdce moje.“ Zašeptal Bill a líbnul Toma na čelo. Ten už však dávno upadl do hlubin tvrdého spánku.
…
„Bráško, vstávej.“ Špital něžně Bill a otíral se nosem o ten Tomův. Byl čas vyrazit na plánovanou večeři. Tom prospal celé odpoledne. Nechtělo se mu ho budit, byl tak vyčerpaný a bolavý, ale Jörg nedostal v práci volno často, a tak byli rádi za tyhle příležitosti, kdy mohli strávit nějaký čas jako rodina.
„Mmmm?“ Zabručel Tom a převalil se k Billovi zády. Bill se zachichotal.
„Tomiii, ty jeden ochrapko, vylez, nebo nastolím tvrdší postupy.“ Šťouchnul do Toma Bill. Tom schoval hlavu pod peřinu a vesele si vychrapkával dál.
„Dobře, jak chceš.“ Bill zajel rukou pod peřinu a polechtal Toma na chodidle. Tom sebou škubnul a vyletěl do sedu.
„Co, kde, kdy jak s kým?“ Vyletělo z něj šokem.
„Vstávání, doma, bude skoro půl pátý, se mnou.“ Odpověděl se zářivým úsměvem Bill. Tom zaskučel a spadl zpátky do peřin.
„Uhm, Bille. To už bude vážně půl pátý?“ Podíval se Tom na Billa nadějně. ‚Možná si dělal srandu?‘ Zadoufal tajně.
„Jo, měl bys vstát a oblíct se. Já a táta jsme připravený, čeká se jenom na tebe.“ Vypláznul Bill škádlivě jazyk.
„Vždyť už lezu.“ Zabručel.
„Protivo.“ Řekl hravě Bill. Tom se vyhrabal z peřin a zjistil, že je bez ručníku, během spaní se z něho nějak vymotal. Neřešil to a přešel rovnou ke skříni, kde si na sebe natáhl boxerky. Billovy tváře zrudly jako zralá jablíčka. Právě viděl Toma v celé jeho kráse. ‚Oh bože.‘ Sklopil stydlivě zrak.
„Který?“ Obrátil se k Billovi Tom se dvěma tričkama v ruce. Bill zamrkal.
„Ehm co?“
„Ptal jsem se, který si mám vzít.“ Zopakoval trpělivě Tom. Nemohl přehlédnout červeň v Billových lících.
„Jo jasně, to žlutý.“ Máchnul Bill rukou směrem ke žlutému tričku. Tom hodil do skříně zpátky červené a to žluté si oblékl. Naházel na sebe zbývající části oblečení a mohlo se vyrazit. Šli do jednoho menšího levného podniku. Bylo to tam útulné a dobře vařili.
„Mm, ty nudle jsou výborné, co říkáte?“ Pochvaloval si Jörg. Nakonec si všichni tři objednali to samé.
„Jfou finikajchí.‘ Zamumlal Bill s plnou pusou a přitom vyprskl pár kousků.
„Synu, copak se nikdy neodnaučíš mluvit s plnou pusou?“ Pokáral Billa s povzdechem Jörg. Tom se zasmál a Bill sklopil stydlivě zrak do svého talíře. Zbytek večeře si povídali o různých věcech. Domů se vrátili skoro v 6 hodin. Bill byl docela unavený, oproti tomu Tom vůbec, protože se již prospal předtím.
Čágo, šampióne, večer je v Tornádu pařba na tvoji počest. Musíš dorazit, všichni se na tebe těší. Takže v devět a ne neberu jako odpověď:P
Napsal Louis Tomovi. Billa velmi zajímalo, kdo Tomovi píše, ale bylo mu blbé vyzvídat. Zvědavě se na Toma zahleděl. Tom si okamžitě přeložil, co tenhle pohled znamená.
„Píše mi Louis. Chce, abych se ukázal v Tornádu. Oslavit ten vyhraný zápas a tak…“ Bill otevřel pusu, že něco řekne. Avšak vyšlo z něj jen: „Uhm.“
„Pojď taky.“ Navrhl automaticky Tom, když viděl bratrův podivný výraz.
„Ne… mám na mysli… jsem unavený.“ Vyhrkl Bill. Nechtěl tam jít a koukat, jak Toma zase budou obletovat všechny ty holky. Stejně by si ho Tom ani nevšímal, měl by na práci jiné věci.
„Jsi si jistý?“ Skousnul si Tom ret.
„Jo.“ Pokýval Bill hlavou a donutil se k letmému úsměvu, ať Tom nemá zbytečné obavy a nevyzvídá.
„Dobře. No stejně mám čas do devíti, tak co budeme dělat? Půjdeš si lehnout nebo…“
„Můžem se jít koukat na telku.“ Pokrčil Bill rameny.
„Okay.“ Souhlasil Tom. Alespoň stráví další čas s tátou. Doma se vidí jenom večer a po dobu jeho volna se to musí využít.
…
Bylo za patnáct minut devět a Tom vyrážel z domu. Měl pořád zvláštní pocit ohledně Billa. Cítil se trochu… provinile, možná? Sám nechápal proč, jen Bill se tvářil tak zklamaně. Nebo byl prostě unavený a Tom hledá problémy tam, kde nejsou. ‚Yeah, potřebuju se trochu uvolnit.‘ Prolétlo mu hlavou. Poslední dobou pořád intenzivně trénoval na zápas a neužil si žádnou zábavu. Ta párty přijde vhod.
Na místo dorazil s párminutovým zpožděním.
„No brácho, kde se couráš.“ Pověsí se mu Louis okolo ramen, sotva vejde, a vrazí mu do ruky jakýsi drink. Tom si skleničku prohlédne a poté se napije. Nebylo to špatné.
„Koukal jsem doma s tátou a Billem na telku, trochu jsem se zapomněl.“ Odvětil Tom ledabyle.
„Hm vážně zábava.“ Ušklíbnul se Louis. Tom ho šťouchl do boku. Louis vypískl.
„Hej… a kde máš vůbec bráchu?“ Podivil se. Ti dva chodili téměř všude spolu.
„Doma, byl unavený.“ Louis si v duchu zatleskal. Ne, že by měl něco proti Billovi, ale Tom mu věnoval téměř celou svou pozornost a takhle si Toma ukořistil pro sebe.
„Tak vzhůru do víru, jdem se bavit.“ Zatáhnul Louis Toma doprostřed největšího dění.
…
Bill se v posteli převaloval. Nemohl usnout. Neustále mu v hlavě naskakovala představa Toma na parketu, se svíjející se holkou kolem něj.
„God.“ Praštil pěstí do peřiny a přetočil se na záda. Koukal do stropu, občas ozářeného světlem z projíždějících aut. Zavřel oči a pokoušel se soustředit na vyprázdnění své mysli. Pořád se mu ale zjevoval obraz Toma. Vzpomínal na ten okamžik ve sprše, kdy mu celý rudý donesl ručník. Anebo v pokoji při převlíkání. Znal každé Tomovo znamínko. Kdyby ho Tom nechal znát také jeho křivky. Hladil by je a poznával. Ucítil známé pnutí v rozkroku a zaklel. Byl kompletně tvrdý. Rukou zajel pod peřinu a prsty omotal okolo svého vzrušení. Často si to nedělal v posteli, kvůli Tomově přítomnosti. Teď byl však pryč a nemusel chodit do koupelny ani nikam jinam. Dlaní pumpoval čím dál rychleji a z úst mu sem tam unikl přidušený sten. Snažil se být potichu, nechtěl vzbudit otce. Stěny byly tenké a slyšet šlo skoro všechno. Cítil známé mravenčení a střídající se vlny chladu a horka. Zrychleně dýchal, srdce silou naráželo do jeho hrudi. Vyvrcholil a dlaň zaplnila známá tekutina. Ještě chvíli zůstal ve stejné poloze a nechával odeznít poslední vlny orgasmu. Následně se vrávoravě postavil a jak nejtišeji to šlo, cupital do koupelny. Umyl se a opláchl si zarudlý obličej.
„Jsi zoufalec, Bille.“ Zašeptal, dívajíc se na svůj odraz v zrcadle. Přejel si po tváři ručníkem a zamířil zpět do postele.
* pravý direkt – pravý přímý úder
pravý hák – pravý boční úder
capák – levý krátký hák vší silou
levogardák – levý střeh – postoj, ve kterém boxer soustředěně očekává měnící se
podmínky boje, tedy veškeré akce soupeře
autor: Emilia
betaread: Janule
Já potřebuju nutně vědět, co cítí Tom k Billovi, prosím. 😀 😀 Jinak Bill je v téhle povídce naprosto sladkej. Chudinka, jak se trápí a možná zbytečně…kurňa, já chci další díl. 😀 😀
Chudák Bill, pořád trpí kvůli Billovi. Ten Louis mně začíná pomalu srát 🙂 Jinak nádherná povídka a honem další dílek, už se moc těším na další
Tohle byl zase dokonalej díl ♥. Sice jsem teďkon pomotaná trochu z těch výrazů i když jich je celkem málo ale to pude asi o zvyk.. 😀 Hádam že si tenhle díl přečtu pozdějc znova. Celkem mě mrzí že Bill nakonec nešel ale zase ho chápu že nechtěl vidět jak tam jeho brášku budou oblejzat ňáký slečny.
oh, další díl povídky, do které jsem se prostě zamilovala. Ten plachý Bill je tak rozkošný, prostě si nemůžu pomoct a musím se usmívat… :)) A úplně nejlepší bylo, když se Tommy vzbudil se slovy Co, kde, kdy jak s kým?… :DD dnešní díl byl prostě senzační a jsem strašně ráda, že se Tomovi při tom zápase nestalo nic vážného… prozatím.. 🙂
Billa mi je lúto, on sa tak trípi a možno uplne zbytočne, ten Lous mi začína byž podozrivý. Som veľmi nedočkavá aby som sa dozvedela čo cíti Tom k Billovy.
Awww!! zamilovala sem si tuhle povídkuuuuu!! 🙂 😀 prosíím dalšíí 😀 😀
jůů to bylo tak úžasné..Ani jsem ty vysvětlivky nepotřebovala..Je mi tak líto billa chudáčka malýho
awwwww ♥
skákala jsem tu jako malý děcko, když jsem viděla název povídky
miluju jí ♥♥
Povídka je super a dneska jsem si užila i boxu =)
Taky by mě zajímalo, co Tom cítí k Billovi, já osobně si myslím, že on o Billových citech ví, nebo aspoň něco tuší. Tom má Billa určitě taky moc rád, ale podle mě zatím jde jenom o lásku bratrskou =)
Ovšem, co není, může být a já se nehorázně těším, až bude =)
Nádherný díl ♥
chudák Billi… je tak roztomiloučký až je to vtipný 🙂 Jinak přidávám se už tak nějak ke kompletním názorům z již zveřejněných komentářů – myslím, že Tom o Billových citech skutečně ví, jen… 🙂 Ach bože, už aby byla další neděle… (jinak neděle upřímně nesnáším, ale nedělní povídka prostě vždy tu nedělní náladu zlepší :))
Snad ani nechci znád Tomův druh ´Yeah, potřebuju se trochu uvolnit´…a ten Bill, zase rudej… ono se to třeba stane pravdilem xD protože podle toho, co čtu, se před ním Tom teda rozhodně nestydí xDDD Oh, ten Bill je tak průhledný, nemůžu si pomoct…xDD Bill je teda…když je Tom doma xPP …já tohle naprosto žeru, ten Louis je takový trdlo, ale nějak si musím myslet, že ta trubka má zaječí úmysli…xDD Že by byl do Toma zamilovaný…??? xD
Všem moc moc děkuju za komentáře, opravdu mě těšíte:) To jsem hned pilnější i já:) Jinak s Tomem je to těžké, pořád ty svoje pocity ne a ne prozradit a nedá si to ode mě rozmluvit, takže si budete muset počkat.
A z Toma mi prosím nedělat casanovu, je to slušnej kluk×DD Ono pod pojmem uvolnit se dají popředstavovat různé věci, jenže na tomhle úchylném místečku asi ne×DDD
Jo přesně, zamilovanej zoufalej a roztomilej Billí. Úžasná povídka. Doufám že se jednoho dne nedozvíme že se tahle povídka přesouvá do MUZEA (bych asi vraždila a střílela, protože věčinou když něco začnu číst tak se to nedopíše .. nebo to skončí v uzeu, ale to sem nepatří).
Sakra já už chci vědět jak to je s Tomem. myslím že k Billovi nechová jen čistě bratrskej vztah … mm těším se na další dílek. Krásně se to čte před spaním. [takže já jdu snít o happy endu a budu doufat že to skončí podle mých představ :D:D;D]