autor: Bitter
Tak zase novej obrázek, já jsem z něj nadšená, udělala mi ho Lenna, tak doufám, že se vám taky líbí =) Jinak chci taky poděkovat za krásný komentáře, jste zlatíčka =*
„Ahoj, máš tady ještě furt volno?“ Zeptal se váhavě Andreas, když přišel do třídy a pomalu se doloudal k Tomově lavici, kde seděl i první den, včera ale ne.
„Jo… proč by ne… jestli ti nevadí sedět vedle hajzla, jako jsem já.“ Pokrčil rameny Tom a Andreas si sednul na kraj lavice.
„Bill tě pozdravuje a o velký přestávce s tebou chce mluvit… včera vymyslel něco, co by ti mohlo dost pomoct s tím tvým divadýlkem.“ Nahodil hned, na Tomovu narážku o hajzlovi nereagoval, sice stále trochu pochyboval, ale chápal to.
Sám měl co dělat, aby to doma rozdýchal, když oznámil, že má přítele a ne přítelkyni, takže chápal, čeho se bojí. Nikdy nezapomene na matku, která se hned pokřižovala a dovolávala se Boha, za co ji trestá. Díkybohu, že byla nevlastní a Andreasův táta teprve pak pochopil, že ona opravdu nebyla ta správná volba a dal jí na výběr – buď se smíří s jeho synem, anebo ať odejde… odešla.
Tom jen nakrčil čelo a povzdychnul si.
„Řekl jsem mu, aby mně nepomáhal, musím si to vyžrat sám.“ Broukl a Andreas se zasmál.
„Nevím, jestli tohle vezme jako argument. Byl z toho celej nadšenej a ráno tancoval po pokoji.“
Zasmál se a Tom jen zakroutil hlavou.
„Člověk mu může něco zakazovat tisíckrát a on to stejně udělá, co?“
„Jo.“ Pousmál se Andreas a na jeho tvářích se objevila červeň, když si vzpomněl, jak Billovi zakázal na něm rajtovat a co Bill udělal pak…
…
„Kerli, potřebuju s tebou na chvilku mluvit.“ Mávl Bill na kamarádku a ta okamžitě vyběhla na chodbu za ním.
„No, ale dělej, máme první matiku a víš, že ta semetrika chodí dřív.“
Potřebuju s něčím pomoct… teda ne já, Tom.“ Broukl Bill a opřel se o studený radiátor.
„Tom? Myslela jsem, že se nesnášíte… sám jsi to říkal.“
„Nojo, já vím, ale vyšly najevo určitý věci… je to složitý a vysvětlím ti to pak, jen bych potřeboval, abys s ním naoko chodila.“
„Co? Tobě přeskočilo?“ Vyjekla Kerli a založila ruce na prsou. „Bille, tohle zní šíleně, nemyslíš?“
„Já vím, ale potřebujeme to… víš, on je taky na kluky, ale nikdo to neví a potřebujeme, abys ho kryla.“
„Já? Bille, po – počkej, to je šílený! Jak tě to vůbec napadlo?“
„Kerli, prosím… je to moc důležitý, táta se to nesmí domáknout… Před ním bude s tebou a všude jinde se bude chovat tak, jak chce, no a kdyby se to k tátovi doneslo, tak to svede na mě, jsme dvojčata a táta neví, jak vypadám. Chápeš, je to důležitý, když už ne pro Toma, tak pro mě, prosím… Kerli… říkalas, že pro mě uděláš cokoliv… před měsícem…“
„Billy, tohle není fér…“ Zavrtěla hlavou, ale nakonec kývla.
Bylo vidět, že na tom Billovi záleží a ona se kdysi zapřísáhla, že mu nikdy neublíží, byl pro ni jako bratr a věděla navíc, jak Bill vždycky chtěl být s Tomem zase zadobře, a tohle vypadalo, jako by se spolu zase bavili. Sice jí to zatím nedávalo smysl, ale Bill jí to určitě vysvětlí, i kdyby nechtěla.
„Dobře, udělám to… jen mi to pak prosím tě pořádně vysvětli, ano?“ Určila si podmínku a Bill jí skočil kolem krku.
„Děkuju, děkuju, děkuju!!“ Výskal a jen co jí doobjímal, začal skákat a tleskat.
„Kaulitz, Wilson! Co se to tady děje! Do tříd, okamžitě!“ Zaburácel chodbou hlas matikářky a Bill jen vytřeštil oči.
„Mizim.“ Šeptl a doslova utekl, málem se na svých kozačkách zabil, když mu v zatáčce ujely podpatky, ale ani to nemohlo zabránit tomu, aby se usmíval jak měsíček na hnoji…
Jeho plán byl dokonalý, a dokonce nemusel moc připomínat Sebastiana, za což byl rád…
Sebastiana poznal na diskotéce a chvilku spolu chodili, ale on s ním byl jen proto, aby se dostal pod sukni Kerli, a Kerli, která nevěděla, že spolu něco mají, se s ním vyspala… Málem Seba zabila, když se dověděla pravdu.
Bill ani nevěděl, koho má nenávidět jako prvního, ale nakonec uznal, že Kerli v tom nebyla na vině a ten zmetek ho chtěl jen sprostě využít. Přesto si to Kerli nemohla odpustit a Billovi odpřísáhla, že udělá cokoli, jen aby to odčinila…
„Jsem dokonalý…“ Zazubil se, a konečně zaplul do třídy a začal se věnovat němčině.
…
„No konečně.“ Máchl Bill rukama kolem sebe a zakroutil hlavou. Už s Kerli čekali věčnost, než se konečně Tom s Andreasem vyloudali na dvorek.
Andreas hned Billa líbl na přivítanou a Bill se hned tvářil mírumilovněji.
„A- Ahoj…“ Broukl Tom nejistě a koukl na Kerli, začínal tušit, co na něj Bill vymyslel.
„Ahoj, my se ještě neznáme, já jsem Kerli, tvoje holka.“ Zazubila se a Tom jen nechápavě zamrkal.
„No co koukáš, brácho, široko daleko hezčí holku nenajdeš, můžeš bejt rád, že jsem ti ji dohodil.“ Zazubil se i Bill a vzal ho kolem ramen.
„Hele, ten tvůj plán byl pěkně pitomej, ne úplně, ale jo… Tady s Kerli budeš naoko chodit, před tátou a tak, no a když pak někam půjdem, bacha si dávat nebudeš muset, protože to svedeš na mě. Řekneš, že jsem sem nastoupil, a že ti dělám naschvály. Táta mě nesnáší, takže tomu uvěří, a navíc když se před ním párkrát předvedeš s Kerli, tak nebude pochybovat o tom, jakýho správnýho kluka má doma.“ Vysvětlil mu a Tom jen zavrtěl hlavou.
„Bille, tohle přece nejde… nemůžete mi takhle pomáhat… já ti nic kalýho neudělal za poslední roky, Kerli mě vůbec nezná a není to vůči ní fér… to přece nejde.“ Vrtěl hlavou, ale Kerli jen mávla rukou, přitulila se k Tomovi a našpulila na něj rty.
„Neříkej, že by nám to spolu neslušelo… to se ti nelíbím?“ Fňukla a zamrkala.
Tom se jen pousmál a musel uznat, že Bill má stejně praštěný kamarády, jako je on sám.
„Já nevím…“ Broukl, ale když si Kerli položila hlavu na jeho rameno a začala na něj smutně mrkat, musel se začít smát.
„Jděte do háje, fakt, vy byste překecali i mrtvolu, aby tancovala… tohle je normální spiknutí.“ Rozčílil se Tom, ale koutky úst mu cukaly.
„Takže jo?!“ Vypískl Bill, a když Tom kývl, pustil Andrease a pověsil se Tomovi kolem krku. Málem povalil Kerli, která jen tak tak od Toma couvla, ale to mu bylo fuk.
Měl takovou radost a byl na sebe tolik pyšný, že se mu to povedlo.
„To je úžasný…“ Broukl a Tom ho pevně objal kolem pasu.
„Děkuju, bráško… ani si to nezasloužím.“ Šeptl mu Tom do vlasů a zavřel oči, aby zadržel slzy.
Bill, kterému tolik ublížil, mu pomáhá… on ho opustil a Bill je teď tady, objímá ho, směje se a samou radostí mu poskakuje v náručí.
Nechápal, jak mohl ty roky bez něj být… Bez svého sluníčka nad hlavou, které zářilo a dávalo mu tolik odvahy v temných dnech…
Zapřísáhl se, že ho už neopustí, nikdy, ať se stane cokoli, ať Bill udělá cokoli, bude pořád u něj a bude mu ve všem pomáhat stejně jako on teď jemu.
Je přece jeho starší bratr, musí mu pomáhat a chránit ho, i když má Bill Andrease, on je jeho dvojče. Jeho druhá polovina srdce a je to jeho krev, která proudí v jeho žilách.
autor: Bitter
betaread: Janule
Já nechápu, jak to děláš, že je každý díl povídky tak úžasně napsaný =)
A ani ten dnešní není žádnou výjimkou =)
No…dobře to Bill vymyslel, ale ten plán má svoje slabiny a ty se určitě časem projeví.
Ale je krásné, že chce Tomovi pomoct, je vidět, že z jeho strany vztah k bratrovi narušený nebyl a to je dobře, jinak by si už k sobě cestu nenašli.
A u Toma se mi strašně líbí, jak se změnil, jak si přiznal sám před sebou pravdu o Billovi i o sobě a že se na Billa zase dívá jako na svého brášku, kterého má rád ♥
Poslední odstavec byl dokonalý, Tomovy myšlenky byly opravdu nádherné =)♥♥♥
Tak toto bolo naozaj nídherné.
Taký nápad aký mal Bill by ma nenapadol, a dúfam že im to vydrži čo najdlchšie. Som veľmi rada, že Tom sa priznal ostaným, ale hlavne sebe. Posledný odstavec bol krásny, a úprimní.
ten Tom je vážne sladkej xD s Kerli jim to bude slušeet xDDD doufám, že se to táta nedomákne x(
Též Bill je na hlavu xD a Tom bude určitě taky xD oni tam jsou asi všichni praštěný xD nejlepší bylo, jak ho Tom držel kolem pasu, to se mi líbilo nejvíc xD
Och bože ja tento príbeh tak milujem! 😀 oni sú tam všetci takí šibnutí 😀 žerem to :D… som naozaj zvedavá ako sa Billovmu plánu bude dariť v teréne… podľa mňa nebude taký dokonalý ako si Bill myslí ale tak je to celkom dobré… podľa mňa to ale môže prasknúť aj keď dúfam že sa to nestane :)… inač ja v tomto príbehu zbožňujem Kerli 😀 ona je fakt praštená tím správnym spôsobom 😀 vlastne to tam sú všetci ale ju mám fakt rada 😀 príde mi ako taká naozaj dobrá kamarátka :)… och a páčili sa mi tie Tomove myšlienky na konci 🙂 som rada že už nechce Billa nikdy opustiť :)… milujem tento príbeh! je naozaj geniálny 😀