autor: Clarrkys
Tom: Podívej… Tady se posaď. (Posadíš se.) Tohle vezmeš takhle do rukou a budeš se zapírat nohama. (Uděláš to.) Vidíš, je to na bříško. (Usměju se.)
Bill: Dobře a mám to dělat furt a… A jak dlouho?
Tom: Uděláš to asi 12x, pokud nevydržíš, tak aspoň 10x… A pak tak půl minutky pauza a pak znovu. Aspoň 5x, nebo dokud nevydržíš. (Usměju se.)
Bill: (Přikývnu a už to dělám a makám. Je to v pohodě, alespoň se mi to tak zdá.)
Tom: Já jdu zatím sem, jo? (Odejdu vedle. Začnu makat, lehnu si a zvedám obří činku.)
Bill: (Přikývnu a pozoruju tě. Seš hrozně sexy.)
Tom: (Po pár minutách už jsem děsně zpocený.)
Bill: (Já za těch pár minut dělám pořád ten samý pohyb. Vydržím to, ale už celkem začínám cítit svaly na břiše. Pozoruju Toma.)
Tom: (Musím toho na chvíli nechat. Zavřu oči a vydechuju.)
Bill: (Taky přestanu.) Co dál mám dělat?
Tom: (Ležím a jenom poslepu ti ukážu na nějaký stroj.)
Bill: (Koukám na něj.) A… A jak se s tím zachází?
Tom: (Zvednu se a jdu k tobě. Trochu se mi motá hlava, chtěl jsem na tebe zapůsobit a asi jsem toho po sobě chtěl moc.) Takhle. (Vyskočím na to.) Budeš sice jakoby hlavou dolů, proto musíš občas dolů, nebo tě pak bude bolet hlava. A takhle… (Ukážu. Je to divný, nikdy jsem na tom nebyl, jen jsem viděl, jak na tom dělají holky. Docela mě z toho bolí břicho.)
Bill: Mhm, mhm… (Zkusím to a není to tak hrozný.)
Tom: (Zase odejdu dělat něco jiného.)
Bill: (Chvíli cvičím, pak začnu funět a už nemůžu. Koukám na tebe, jak makáš na nějakém stroji, a stojí u tebe nějaká holka. Zamračím se a sednu si na lavičku, co je dál.)
Tom: (Jo, přišla ke mně, známe se. Nebo teda spíš znám jejího kluka a ona sem začala chodit taky, jenže je teď nemocný, jak jsem se právě dozvěděl.)
Bill: (Usrkávám svoji vodu a pozoruju je.)
Tom: (Něco mi řekne a začneme se smát. Musím přestat cvičit, abych před ní nebyl tak hrozně zpocený.)
Bill: (Koukám na ně… ne, já je vyloženě pozoruju. A přitom mě to vlastně vůůůbec nezajímá!)
Tom: (Řekne mi, že by chtěli mít miminko. Začnu se s ní o tom bavit a ona se mi posadí na klín… Ale jenom tak přátelsky.)
Bill: (Vrrr, nevadí mi to. Zabiju ho! Ví, že žárlím a dělá mi to naschvál… Debil jeden.)
Tom: (Pak mi řekne, že už musí jít, tak se zvedne. Rozloučíme se pusou na líčko a jdu s úsměvem k tobě.)
Bill: (Naštvaně koukám z okna. Samozřejmě dělám, jako bych nic před tím neviděl.)
Tom: Bille, proč necvičíš? (Usměju se na tebe.)
Bill: Už nemůžu… (Probodnu tě pohledem a usrknu si pití.)
Tom: Vždyť jsme tady teprve deset minut, možná čtvrt hodinky a máme zaplaceno na hodinu. (Usmívám se.) Tak pojď ještě na chvíli.
Bill: Možná si ještě zacvičím, ale dávám si pauzu. Běž sám. (Mumlám a koukám do země.)
Tom: Tak dobře. (Při odchodu tě pohladím po rameni. Zase si lehnu a začnu zvedat tu velkou těžkou činku a cítím, jak mi po čele už teče pot. Vstanu a sundám si tričko, zmuchlám ho a hodím někam na lavičku. Potom se jdu přitahovat, pozoruju svoje svaly na rukou a na břiše, usmívám se při tom.)
Bill: (Dívám se na něj, ale vždycky, když se na mě podívá taky, tak uhnu pohledem.)
Tom: (Potom seskočím dolů a chci jít zase za tebou, optat se, co se stalo, ale narazím do nějaké holky a jí upadne na zem ručník a nějaká knížka. Sehnu se pro to a podám jí to. Hezky se na mě usmívá, taky se usměju. Když jí to předám zpátky, tak mě pohladí po ruce a mrkne na mě. Nechám ji odejít a pozvednu obočí. Co to najednou všem je?)
Bill: (Vytočí mě to ještě víc. Rozepnu si mikinku a začnu srkat i to tvoje pití. Samozřejmě zase dělám, že jsem nic neviděl a dívám se do země.)
Tom: (S úsměvem si k tobě přisednu. Vezmu si to moje pití z tvých rukou a žíznivě se napiju.) Tak co? Budeš cvičit?
Bill: Ne, nebudu. (Odseknu a vstanu. Odcházím směrem k šatnám.)
Tom: (Kouknu za tebou, nechápu tě. Taky vstanu a jdu za tebou.) Bille, co je? (Ještě, že v té šatně nikdo není.)
Bill: Nic… Nic se nestalo. (Začnu se převlékat zpátky do svého oblečení.)
Tom: No, dobře… nechceš se jít osprchovat? (Dívám se na tebe a utřu si hruď do toho zmuchlaného trička.)
Bill: Ne, nejsem zpocený. (Sundám si mikinu a triko a oblíknu si svoje tričko. Potom i tepláčky vyměním za svoje kalhoty.)
Tom: Tak jo, já se ale jdu umýt. Počkej pak na mě, ano? (Usměju se a odejdu do sprchy. Rychle se opláchnu a pak se jenom v ručníku vrátím zpátky do šatny, kde ty zrovna nasupeně odcházíš.)
Ahoj, holky moje, mám teď takovou nějakou povinnost vám něco důležitého sdělit 🙂 Určitě jste si občas uvědomovaly, že Innocent BawdyHouse už tady obtěžuje už hodně dlouho, a ano, je tomu už více jak rok, co se tu objevil první díl. Tehdy jsem první díly posílala s tím, že jsme toho měly s Disturbed Angel napsáno opravdu hodně (tehdy mě ale nenapadlo, že to budou zrovna stovky dílů). Ještě jsme pak občas něco napsaly, ale nebylo toho moc, takže se vlastně pomalu dostáváme do fáze, kde jsme tehdy před necelým rokem skončily.
K tomuhle proslovu přispěla ještě další důležitá věc – jelikož jsem v té době, když jsme občas s DA něco sepsaly, měla notebook, který se rozbil a už ho nemám, všechno se mi ztratilo a zbyly mi jenom útržky textů, které byly psané na počítači. Kvůli tomu sem vlastně píšu, už v tomhle dílu se nacházely mezery, které jsme sice před rokem sepsaly, ale já je neměla k dispozici.
Nejspíše to ode mě nebude hezké, když to tady teď tak řeknu, ale Disturbed Angel nikdy nic pro tuhle povídku neudělala než to, že ji teda se mnou ve volné chvíli napsala a párkrát mi kraťoučké texty poslala. Já jsem ji od začátku opravovala do trochu čitelnější podoby, která se potom razantně musela změnit a myslím, že Janule ví, že pro mě opravovat ty sáhodlouhé texty zkopírované z icq nebyly žádná legrace (ani pro ni to nebyla žádná sranda). Nehledě na to, že si musím pořád dávat pozor, kdy jsem poslala další díly, když mi Janule napíše, že už další nemá, rychle k tomu letím a hned jdu opravovat další, abyste měly, holky moje, co číst (je pravda, že někdy jsem to nestihla v termínu, omlouvám se). Občas mě to prostě mrzí, že DA pro to neobětovala žádnou další chvilku svého volného času a já bych pro tuhle povídku dokázala položit život (obrazně) 🙂 Kdyby si to ukládala i ona, ne jenom já, vůbec by k tomuhle tématu nemuselo dojít, bohužel.
Takže se dostávám k tomu nejdůležitějšímu: Nechci, aby si DA myslela, že jsem na ní naštvaná, ale ani vlastně nevím, jestli ještě vůbec na twincest.blog chodí, takže nevím, jestli si tohle přečte. Chápu, teoreticky za to můžeme obě, že jsme to dopsání povídky tolik oddalovaly. Když jsem se ale nakonec rozhodla a stanovila pevný termín, kdy už to bude potřeba, tak co? DA bude tento rok maturovat a nemá na to čas. Nemám jí to za zlé, naopak já ji chápu a o to více mě mrzí, že jsme se kvůli tomu rozešly ve zlém (prostě jsme se pohádaly).
Skončilo to tak, že všechny texty, které mi chyběly, dopisuju sama podle toho, nebo se je aspoň snažím napsat podle toho, co si pamatuju, že jsme tam možná tehdy dávno předávno napsaly.
Nevím, jestli se mi podařilo důvěryhodně ztvárnit Billa, protože já jsem rozený Tom a samozřejmě jsme každá jako autorka jiná. Doufám, že se vám povídka bude líbit i dále a oceníte, že jí vážně obětuju téměř všechen svůj volný čas v poslední době. Musím totiž ty prázdné pasáže dopisovat (tím se myslí třeba pět dialogů ale občas i tři, pět, deset stránek povídky), které se vyskytují už v tomhle 30. dílu, a taky chybí úplný konec povídky, na kterém jsme byly domluvené. Nebudu tam nic měnit, všechno je tak, jak jsme s DA plánovaly, jenom jsem na to prostě zůstala sama. Taky nechávám stejnou formu, jakou je povídka doteď napsaná, už mi připadá hloupé to měnit. To je hlavní podstata tohohle sáhodlouhého proslovu 🙂
Užijte si další díly, vaše Clarrkys.
autor: Clarrkys
betaread: Janule
obdivuju tě že to píšeš sama já bych to nezvládla:)a podle mého názoru si Billa stvárnila dobře tak jaký byla ajký i je. no jinak se těším na další dílek:)
Clarrkys.. jsi opravdu šikovná a obětavá, že to všechno děláš "sama"… opravdu… vzdávám ti čest 🙂
Billy, nežárli.. Tom i za tuhle příhodu s holkama nemůže.. nech si to od něj vysvětlit, ju? pak pochopíš, že se vlastně nic nestalo, že Tomi je v tom nevinně a že jen zbytečně trápíš vás oba 🙂
Tomi… pokus se mu to nějak šetrně vysvětlit.. já vím že ty za tuhle příhodu s holkama nemůžeš… Billy teď žárlí a proto s tebou nemluví… věřím že zvládneš mu to vysvětlit a že se vše dá do pořádku 😉
A já si říkám, čím to, že je Bill v poslední době pořád tak protivný…xDDD
Néééé, dělám si srandu, nic jsem nepoznala =)
Jsem ráda, že povídku vůbec dopíšeš, když jsi na všechno zůstala sama a s nějakým tím zpožděním si taky nelam hlavu, prostě až něco napíšeš, tak to tady bude =)
Protože já sama jsem žárlivá, tak Billa chápu, já vím, že je v tom Tom nevinně, že za to nemůže, že na něho jdou holky jak vosy na bonbon, ale tak má nahodit ledový kukuč ala Fantomas, nebo se Bill užárlí k smrti a Amy bude poloviční sirotek…On je Tomi jak Desdemona, taky byla nevinná a jak dopadla všichni víme.
A ještě chci říct, že nechápu, jak může Tom makat v posilovně, když skoro nic nejí, vždyť musí být strašně vyčerpaný, já jsem si v jednu chvíli myslela, že po tom cvičení omdlí…
A teď se s Billem pohádá a jíst zase nebude…=(
wooow Bill se naštval. Tak to jsem zvědavá jak to bude dál
vůbec jsem nepoznala, že by to mohla psát jiná autorka…:)
Clarrkys, jednou jsem pod THD viděla, že tě Janulka nazvala Klári, tak doufám, že nebude vadit když napíšu oslovení: Milá Klárinko! Smím? Já ti chci vlastně strašně moc poděkovat. Víš, tahle povídka patří k mým srdečním záležitostem, takže jsem šťastná, že ji tu budu nacházet i nadále. Píšeš, že bys pro ni položila život a já také (i když jen jako pouhý čtenář). Chci ti poděkovat, že v ní pokračuješ, ačkoliv si uvědomuji, jak náročné to musí být! Smekám před tebou. Přes to všechno, přeji Disturbed Angel, aby úspěšně složila zkoušku dospělosti.
Tvá povídka se stala mou láskou.
A dnes? Opět mám strach o Tommyho. Zamotala se mu hlava… teď se mi zdá nezodpovědný. Ale jako budoucí tělocvikář vím, jak takové cvičení je náročné. Trošku nerozumím, co znamená, posadit se "přátelsky" na klín…? Ale Billova reakce, že to Tommy dělá schválně, je taky trošku mimo… Tommy to vůbec neregistruje.
Aaaaaach, Tommy si sundal tričkoooooo! Chci tam být, protože tohle je pohled pro bohy!♥♥♥
Koukám, že posilovna je dobrá seznamka. Ale jo, tam to tak skutečně chodí…
Budu se opět těšit na další díl a Clarrkys, je jedno, kdy ho najdu. Budu šťastná, až se objeví!♥♥♥