Jsem jako ty, jsi jako já 12.

autor: Bitter
„Já si tě nezasloužím… nezasloužím si, abys mě měl po tom všem rád…“
„Ale to víš, že jo… Každý si zaslouží odpuštění a druhou šanci a zvlášť ty, když jsi moje dvojče… neumíš si představit, jak moc jsi mě chyběl celý ty roky…“
„Ty mně taky… hrozně moc… nechtěl jsem si to přiznat, a tak moc jsem si vsugerovával, že tě nepotřebuju, a tak že jsem tomu uvěřil… Tak mě to mrzí… nenávidím se za to… nenávidím…“ Vzlykal Tom do Billova ramene a ten ho jen konejšivě hladil po zádech.
„No tak… to je už minulost… už bude dobře…“
„Ne, nic nebude dobře… ty to nechápeš, já… nemůžu dělat, že se nic nestalo a nikdy to už ani nepůjde.“ Šeptl Tom tence.
„Ale jo, víš co, o víkendu se seberem a všichni půjdem někam pařit… ožerem se, ty si sbalíš nějakou čičinu a bude fajn…“
„Čičinu? Já?“ Ušklíbl se Tom.
„No jasně… Georg mi o tobě totiž všechno řek, a co ne Georg, tak to Gustav, a ten když spustí, je ukecanější jak já. Věřil bys tomu?“
„Jenže to není pravda… nic z toho, co ti řekli. Já… jsem jako ty…“

„No jasně, dyť jsme dvojčata. Jsem jako ty a ty jsi jako já…“ Potvrdil mu Bill, aniž by pochopil pointu.
„Zase si sedíš na vedení, Billy… Nevím proč se barvíš, každej hned pozná, že seš blondýna.“ Rýpl si Tom a narovnal se. Bill nafoukl tváře, založil ruce na prsou a díval se na bratra jako bůh pomsty. Vážnost jim vydržela chvilku, než se oba začali smát.
Báječně to odlehčilo situaci a oba za to byli vděční.
„Nepochopil jsi mě… já… já jsem totiž taky… na… na kluky.“ Broukl Tom a Bill zalapal po dechu.
„To jako fakt?“ Vykulil oči a Tom kývl.
„A… táta to ví?“
„Ne… do včerejška to nevěděl nikdo. Dařilo se mi to tutlat a hrát dokonalý divadlo… pak ses objevil ty a bylo to v háji… včera jsem bouchnul a vysypal to Georgovi… ten mě taky přesvědčil, abych si s tebou promluvil…“
„Ale… to přece nejde… Nemůžeš se přece dál přetvařovat…“ Rozhodil Bill rukama.
„Taky nebudu… tady ne… jen doma budu muset bejt vzornej chlapeček.“ Ušklíbl se.
„Ale ne, kdyby ti na to přišel… takhle to nejde… musíme to nějak vyřešit, já… já zavolám mámě a…“
„Ne… Billy, nic neřeš… víš stejně jako já, že od táty se nedostanu, dokud mi nepadne osmnáct, takže nic neřeš… mám, co jsem chtěl… ten rok mě nezabije. Budu si muset dávat majzla.“
„Ale co… co když tě zbije?“ Špitl Bill a prudce zamrkal. Toma bodlo u srdce.
„Nic se nestane, Bille… věř mi, budu dávat pozor… je to takhle nejbezpečnější, a taky vás nikoho nebudu otravovat.“
„Nikoho bys neotravoval, Tome…“
„Ne, Bille, zasloužím si to… tak to tak nech… nepřidělávej si další starosti…“
„To jako teda budeš dál naoko balit holky po klubech a přetvařovat se? Tome, to přece nejde…“
„NE… nebudu balit holky… do klubu můžem chodit jinam, kde si budu jistej, že se to tátovi nedonese, a bude to fajn.“ Usmál se Tom, ale Billa očividně nepřesvědčil.
„Tomu jako věříš jo? Bože ty jsi stejně pako…“ Povzdychl si Bill.

„No konečně…“ Usmál se Andreas, když Bill po dvou hodinách dorazil na pokoj.
„Už jsem se o tebe začínal bát… upírku.“ Pousmál se, když se Bill konečně zul, odstrojil z jeho kabátku se snad milionem knoflíků a zalezl k němu na postel.
„Nemáš proč…“ Usmál se Bill a líbl ho na rty.
„Ahoj…“ Usmál se a Andreas ho znova políbil.
„Ahoj… Tak co Tom?“ Vyzvídal hned a nechal Billa uvelebit se mu v náručí.
„Tomu nebudeš věřit, ale teď potřebuju ještě chvilku na přemýšlení, něco mě napadlo už v buse a potřebuju domyslet detaily a tak… hlavně jak ho pak přesvědčit, je tvrdohlavaj, ne sice jako já, ale je…“ Rozhodil Bill rukama a Andreas se pousmál. Hrozně se mu líbilo,jak Bill hrozně rychle drmolil, neuměl si představit, že by tenhle čertík mluvil normálně.
„Mám to!“ Vyjekl Bill asi po pěti minutách, co ho Andreas hladil po bříšku a málem usnul.
„No, tak povídej…“ Mrkl na něj blonďáček a zívl si.
„Tom je gay… je jako já, logicky, jsme dvojčata, ale musí to před tátou tajit, vlastně to tajil přede všema a teprve včera to prasklo… je z toho děsně mimo a evidentně mu to vůbec nemyslí, ale plán, co si vymyslel, je nanic, přišel jsem na lepší.“ Zatleskal si Bill a zubil se jak veverka na ořech.
Andreas jen ohromeně seděl a snažil se vstřebat informace.
„Po – počkej… rozumím tomu správně, že to tají proto, aby ho táta taky nezbil?“
„Jo.“ Mrkl Bill.
„Tak proč nejde k mámě?“ Nechápal Andreas a Bill si jen povzdychl.
„Táta má známý, nejde to… ale já vím, jak to udělat… Tom navrhoval, že by se doma tvářil jakoby nic a pak mezi náma, když bychom někam šli, by se choval normálně, ale nikdy není nikde bezpečno, no tak mu seženem holku, jen na oko… um, musím zavolat Kerli, připomeň mi to, no a s tou se bude ukazovat doma, a kdyby se nedej bože táta něco doslechl, svede to na mě! Jsme dvojčata, jsme si podobný a táta neví, jak vypadám… je to dokonalý!“ Tleskl Bill znovu a radostí musel dát Andreasovi pusu. „Miláčku, já mam ze sebe takovou radost!“ Pištěl a Andreas opět jen vstřebával informace.
„No… je to dobrý, ale co když Kerli nebude chtít?“ Zapochyboval.
„Bude, musí, něco mi dluží.“ Pousmál se záhadně Bill a zase začal tleskat a skákat v Andreasově klíně.
„Já jsem génius!“ Výskl a Andreas jen zalapal po dechu.
„Bi – Bille! Nerajtuj tolik…“ Vydechl a pevně stiskl jeho boky, aby ho trochu zabrzdil.
„Co, proč?“ Nechápal v první chvíli Bill, ale pak se jen pousmál a znova tvrdě nadskočil…
„Chtěl jsi zavolat Kerli…“ Vydechl Andreas, unaveně jen popadl dech a Bill jen nesouhlasně zamručel.
„Promluvím s ní zítra.“ Zamručel a překulil se na bok.
Němě koukal na Andrease a něžně jej hladil na hrudi. Chtě nechtě musel zase přemýšlet. O sobě, o tomhle blonďáčkovi, co mu dokonale poplet hlavu v naprosto rekordním čase, a i o Tomovi.
Přišlo mu tolik nefér, že Tom nic z tohohle nemá…
Žádný cit, žádné něžné objetí, hlazení, sex… nic z toho… měl sedm let jen divadlo… možná, že s těma holkama si v posteli užíval, ale rozhodně ho to muselo spíš znechutit, než potěšit…
Šílel z představy, že by on tohle neměl mít… kdyby mu Andreas zmizel a on se musel začít chovat jako Tom, umřel by…
„Copak upírku?“ Broukl Andreas, když Bill mlčel už pět minut a přivinul ho k sobě.
„Je něco špatně?“ Zeptal se opatrně a snažil se přijít na to, jestli třeba nebyl moc rychlý nebo tvrdý…
„Ne… je to úžasný… tady s tebou… jen… mrzí mě, že Tom musí být sám… Neumím si představit, co to musí bejt…“
„Teď si s tím nedělej hlavu… vymyslel jsi skvělý plán a bude to o.k, Tom si taky někoho najde a bude stejně happy jak my dva teď.“ Pousmál se Andreas a líbl Billa do vlasů.
„Snad máš pravdu… a snad bude Kerli pro… nerad bych vytahoval tamto…“ Broukl Bill a skousl si ret.
Zítra nebude vůči své kamarádce fér… ale je to pro Toma…
autor: Bitter
betaread: Janule

6 thoughts on “Jsem jako ty, jsi jako já 12.

  1. milacku Billisku, mam pro tebe uzasnej nawrh! Tom je urcite jeste nezkusenej, tak se mu nabidni, a kdyz uz budete tak jako priopili, tak mu ukaz, jak se to dela s klukem, hm? dekuju 🙂
    krasny je to ^^ ale uz chcu ten twinceest! 😀

  2. chudinka Andy :DDD uplně vidim jak polonahej sedí zamotanej v peřině,pusu otevřenou a nechápavě kouká 😀 a Bill tam jančí a piští 😀 dokonalost!!tuTHie

  3. Och bože ono je to také úžasné :D… ja som taká nadšená z toho že ten vzťah medzi Billom a Tomom je konečne v poriadku :)… som rada že to Tom Billovi povedal ale ani mne sa nepáči ten Tomov nápad s tým že to rok u fotra ešte vydrží… aj keď ten Billov plán má tiež svoje muchy… som zvedavá ako na to zareaguje Tom a čo na to povie Kerli… hrozne sa teším… a keby s tím aj všetci súhlasili nemyslím si že by to takto mohlo ísť dlho… no čo nechám sa prekvapiť 🙂 je to super milujem to! 🙂

  4. Dneska opět krásný díl ♥
    Rozhovor Toma s Billem byl sice smutný, ale stejně mě potěšil a to proto, že kluci konečně našli společnou řeč a drží při sobě, je nádherné, jak se usmířili  =)♥
    Billův plán není špatný, ale určitě se vyskytne nějaký zádrhel, jak už to bývá…
    A Andy je úžasný kluk, pokaždé je mi ho líto, protože Billa upřímně miluje a chce pro něj i pro Toma to nejlepší a nakonec to bude on, kdo ostrouhá kolečka…
    A jsem zvědavá, co na Billův plán řekne Kerli =)

  5. A vieš čo je problém? 😀 Že na túto časť jednoducho nemám slov 🙂 Vlastne na všetko…je to také krásne ♥
    Stále ma to udivuje 🙂
    Nepáči sa mi ale ten "vzťah" s Kerli, čo chce Bill Tomovi vybaviť. Načo mu je baba? Hmmmm, to sa mi nepáči. Snáď nebude chcieť Kerli neskôr viac.
    A som veľmi rada, že sa Tom konečne priznal 🙂 ♥
    Oh, a aby som nezabudla…Bill a Andy ♥ proste zlatíčka 🙂 Milujem tú ich lásku ♥
    Teším sa na pokračovanie 🙂 Už sa nemôžem dočkať 🙂 ♥♥♥
    Milujem tento príbeh! 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics