autor: Emilia
„Tomi, nevrť se pořád a tvař se trochu zamyšleně… to je ono.“ Instruuje Toma Bill a mačká spoušť foťáku. Právě ho totiž přemluvil k vytváření svého domácího úkolu, o kterém posledně diskutovali v šatně tělocvičny.
„No jo pořád. Copak já jsem nějakej model?“ Zabručel Tom. ‚Že já se do toho vůbec pouštěl.‘ Pomyslel si. Kdo by však odolal Billovu štěněčímu pohledu? Bill jej dokázal ukecat ke všemu. Měl na to schopnosti, uměl jednat s lidmi a moc dobře věděl, jak si každého omotat kolem prstu.
„Hotovo a ani to nebolelo, ne?“ Usmál se zářivě Bill. Tom si nemohl pomoct a úsměv mu vrátil.
„To teprve bolet bude, až se vrátím z tréninku, takže za tu ochotu, vypracovat ti úkol, očekávám náležitou péči.“ Ušklíbnul se Tom.
„Vypracoval úkol? Tome, jenom si mi pózoval.“ Nadzvedl Bill hravě obočí.
„To dá taky práci, víš? Navíc, na mě se celý úkol stavěl, takže nebýt mojí vstřícnosti a ochoty, mohly by ti tady pózovat akorát vařečky v kuchyni.“ Vypláznul Tom na Billa jazyk. Bill Toma plácnul po koleni. Tom pohotově Billa chytil za zápěstí a stáhnul jej na sebe. Bill vyjeknul a zachytil se Tomových ramen. Cítil pod rukou napínající se svaly a zadrhl se mu v krku dech. Lehce stisknul. Tom se na něj zvědavě zadíval. Bill si uvědomil, co dělá a rychle z Toma slezl.
„Ehm… neměl bys už vyrazit na trénink?“ Nervózně se poškrábal ve vlasech a očima těkal po místnosti, tváře mírně zrůžovělé.
„Snažíš se mě zbavit?“ Řekl Tom pobaveně.
„Ne, já… já… jen jsem… uh.“ Koktal Bill zmateně a zčervenal ještě víc, pokud to ovšem bylo možné. Tom se zvednul ze židle a pohladil Billa po tváři.
„Já vím. Měl bych vážně jít.“ Vydal se Tom do pokoje pro věci. Bill si přejel po místě, kde ho Tom před chvíli pohladil.
„Takže půjdu, uvidíme se večer doma.“ Usmál se Tom na Billa.
„Yeah.“ Pokýval Bill hlavou, přešel k Tomovi a omotal kolem něj paže v pevném stisku.
„Budeš mi chybět.“ Zašeptal Bill.
„Ty mně taky, pořád mi chybíš, víš to, hm?“ Namotal si Tom na prst pramínek Billových vlasů. Dneska je neměl vyfoukané a natupírované do dikobrazího rozcuchu. Billovi se chtělo brečet. Dělal, jako by Tom odcházel navždy a ne jen na trénink. Uvědomil si, jak hloupě se choval. Odstoupil od Toma a se skelnýma očima se nepatrně usmál.
„Jsi v pořádku?“ Uchopil Tom Billův obličej do dlaní a palcem jemně přejížděl po jeho čelisti. Bill přivřel oči a jedna osamělá slza sklouzla dolů přes tváře až na bradu. Tom ji setřel.
„Co se děje?“ Zatvářil se starostlivě. Nerad viděl Billa plakat nebo se s něčím trápit. Bolelo jej to tisíckrát víc, než Billa samotného.
„Nic se neděje, jenom jsem dneska nějaký přecitlivělý.“ Zasmál se smutně Bill.
„Mám ten trénink zrušit a zůstat doma s tebou?“ Sklouzl Tom dlaní na Billovu bělostnou šíji. Bill se zachvěl.
„Ne, musíš trénovat na ten zápas. Kvůli mně si nedělej starosti, budu v pořádku, vážně. Napiš mi potom sms jo?“ Překryl Bill Tomovu dlaň svojí a pohladil ji.
„Dobře, napíšu. Takže večer doma, ahoj Billy.“ Políbil Tom Billovo čelo a odešel. Bill pár minut postával na chodbě a pak se šel taky nachystat. Měl se setkat s Heidi v parku a potom měli jít k ní domů, vybrat ty nejlepší fotky pro domácí úkol. Heidi měla bohaté rodiče a žila v obrovském domě s krásnou zahradou a bazénem. Rodiče jí zřídili malý ateliér. Billův sen. Taky by chtěl jednoho dne mít svůj vlastní ateliér.
…
„Takže, co je to dneska s tebou, kleinen Stift?“ Šťouchla do Billa Heidi při procházce po parku.
„Já jen… přemýšlel jsem o Tomovi.“ Povzdechl si Bill. „Ráno, když odcházel na trénink, jsem se tam málem sesypal.“ Protřel si oči. Dneska byl nenalíčený, nechtělo se mu piplat s jakýmikoli úpravami.
„Oh, Bille. Možná, že jsi na něj až příliš upnutý. Vždyť se večer vrátí. Děláš, jako by umíral nebo tak něco.“ Bill Heidi dělal starosti. Nerada ho viděla trápit se. Co však mohla dělat?
„Ne, ne.“ Řekl rychle Bill, vyvádějíc Heidi z omylu. „Nebylo to kvůli tomu tréninku. Jen jsem si uvědomil… víš, třeba Bora, to je jen hloupá nána. Ale jednou přijde den, kdy se objeví krásná inteligentní milá dívka a Tom s ní odejde. A už nebudu moct ospravedlňovat svoji nenávist k ní, protože mi vzala Toma. A já vím, já vím… neodejde ode mě navždy, jenže pro mě to tak bude. Já ho kurva miluju a nikdy jej nebudu mít moct tak, jak může kdokoli jiný. A tohle mě nejvíc užírá!“ Rozvzlyká se naplno Bill.
„Ach zlato, pojď sem.“ Obejme jej Heidi. Bill zabořil obličej do jejího ramene a jeho slzy se jí vpíjely do kabátu.
„Ještě si nikoho nenašel.“ Zašeptala konejšivě.
„No nezůstane sám navždycky.“ Zaštkal Bill. Heidi si v duchu zanadávala. Moc uklidňující slova tedy neposkytla. Bill měl pravdu, to jí bylo jasné. Tom ani nevěděl o Billových citech k němu, a přestože se k Billovi choval mnohem láskyplněji, než se k sobě sourozenci normálně chovají, milenecká láska to asi nebyla.
„Kdybych tak mohla něco udělat.“ Vzdychla zoufale Heidi. Byla si dobře vědoma svojí bezmoci. Nemohla Toma přinutit, aby se do Billa zamiloval. Bill se pomalu uklidňoval a odtáhl se od Heidi.
„Jsi nejlepší, víš to?“ Zamumlal Bill. Heidi jej cvrnkla do nosu a Bill se mdle usmál.
„No vidíš, to je lepší a teď půjdeme k nám a vrhneme se na ty fotky ne?“ Popadla Billa za paži a vyrazili směr Heidiin dům.
…
„Zaber, Tome, ještě čtyři!“ Říkal Henry rázně. Louis seděl na Tomových zádech a Tom dělal kliky. ‚Aspoň k něčemu je ten kluk dobrej.‘ Pomyslel si Henry, když jej napadlo, že Louis by mohl posloužit, jako závaží. Tom dodělal zbývající čtyři kliky a zmoženě padl na zem.
„Právě jsem krom pekla našel nejhorší místo na světě. Jo, u toho ďábla by mi bylo ještě dobře.“ Kňučel Tom a zrychleně dýchal. Henry se zasmál.
„Dej si pět minut pauzu, pak budeme pokračovat.“ Slevil milostivě a Tom se na něj nevěřícně podíval. Po hodině intenzivního cvičení pět minut pauza?!
„Tady se někdo zbláznil.“ Zakroutil Tom hlavou a zvedl se do sedu. Louis k němu mezitím přicupital s ručníkem a láhví vody.
„Díky.“ Houknul Tom a hltavě se napil. Zbytek vody na sebe vylil.
„Jo, budeš to mít teď tvrdý, kámo.“ Poplácal Louis Toma po rameni.
„To mám před každým zápasem.“
„Yeah, ale určitě vyhraješ. Věřím ti.“ Usmál se na Toma Louis a Tom se usmál nazpět.
„Jo, doufám. Musím to zvládnout.“
„Nezklameš. Nikdy si nezklamal.“ Řekl pevně Louis. Henry přišel zpět a pokračovalo se v tréninku.
Na konci tréninku
„Tome?“ Vejde Henry do šaten. Tom se chystal natěšeně domů.
„Jo?“ Otočí se na Henryho.
„Uhm, chtěl jsem s tebou něco probrat, ohledně zápasu. Tak, mohl bys tu zůstat na večeři?“ Optal se Henry.
„No, já… dneska jsem měl být brzy doma a…“ Tom přeci říkal Billovi, že přijde hned po tréninku. Bill dneska nevypadal vůbec dobře, dělal si starosti. Jenže pokud se to týká zápasu, měl by zůstat.
„Aha.“ Pokýval Henry hlavou. „Nevadí.“
„Ne, to je dobrý. Zavolám domů, pochopí to.“ Vyhrkl Tom a vytahoval mobil z kapsy.
„Dobře, tak já zatím můžu… objednat pizzu?“ Nadzvedl Henry obočí v otázce.
„Jo, okey, hned přijdu.“ Pokýval Tom a vytáčel Billovo číslo.
„Tomi?“ Ozvalo se po pár zazvoněních.
„Ahoj, Billy, uhm dneska se asi zdržím. Henry se mnou potřebuje probrat něco ohledně zápasu, takže na večeři domů nepřijdu.“ Řekl Tom opatrně. Chvíli bylo ticho a potom se ozval povzdech.
„No dobře, chápu. Je to důležité.“
„Ne důležitější než ty, dobře? Přijdu co nejdřív, okay?“ Ujišťuje Billa Tom.
„Okay. Počkám na tebe, měj se, Tomi.“
„Ahoj.“ Rozloučí se Tom a schová mobil do kapsy. Vyběhne nahoru za Henrym.
„Takže?“ Nadhodí Tom a posadí se na pohovku vedle Henryho.
„No, tenhle zápas může být dost klíčový. Víš, bude tam jeden boxer. Ty s ním boxovat nebudeš, ale pokud vyhraješ ve své kategorii, potom by si tě mohl všimnout. On má rád výzvy, a kdyby tě vyzval k zápasu s ním a ty bys vyhrál, dostali bychom se někam dál. Na tom zápase by samozřejmě byli důležití lidé, které potřebujeme. Jenže on je z těžší váhové kategorie. Většinou se na zápas párují k sobě blízké váhové kategorie, existují však výjimky, jako všude. Bylo by to tvrdé, musel bys hodně trénovat.“
„Potom budu. Jestli je tohle šance, jak se dostat dál.“ Řekne odhodlaně Tom.
„To rozhodně je. Bude to ale nejtvrdší trénink, co jsi kdy absolvoval.“ Upozorňuje Toma Henry. Ještě chvíli takhle diskutovali. Později přišla pizza a oni probírali, jakou taktiku zvolí a různé techniky úderů. Tom se dostal domů až o celou hodinu a půl později. Vešel potichu do bytu. Z obýváku se ozýval zvuk televize.
„Ahoj, tati.“ Pozdravil Jörga, sedícího na gauči s miskou popcornu. Sledoval nějaký celovečerák.
„Ahoj, Tome, co že dneska tak pozdě?“ Podíval se na Toma zvědavě. Bill mu sice říkal o Tomově pozdním příchodu, avšak nějak víc se o tom nerozpovídával.
„Probíral jsem s trenérem něco ohledně zápasu. A ještě nic není jistý, ale možná se dostanu k něčemu většímu, oproti amatérským zápasům.“ Oznámil Jörgovi Tom.
„Ach to je skvělé synu. Konečně se ti ta tvrdá práce vyplatí.“ Podíval se na Toma pyšně. Tom pokýval na souhlas, popřál dobrou noc a šel do pokoje. Byla tam tma. Bill spal… v Tomově posteli. Tom se usmál, pohladil Billa po vlasech a vtiskl mu lehký polibek na čelo.
„Spi sladce, můj malý bráško.“ Zašeptal a po rychlé sprše ulehnul do Billovy postele.
autor: Emilia
betaread: Janule
Ten Bill se tak trápí, chudáček malý…
Docela by mě zajímalo, jestli Tom někdy na brášku pomyslel jinak, než bratrsky =)
A o Toma mám čím dál větší strach, boxovat s někým z vyšší váhové kategorie není nic lehkého…
chudinka Bill…Tom si neuvědomuje a ani nemůže uvědomit jak moc ho mučí…a nwm proč mam strach z toho,pokud si ho ten boxer vybere. ublíží mu a…
Chudáček Billy, tak dlouho už se trápí a přitom ví, že tak to bude i nadále! Ještě že má Heidi, za to jsem hrozně ráda, neumím si představit, že by na tyhle své pocity byl sám!:(
Mám strach o Toma, určitě se mu něco stane, cítím to! Sakra, ai se nedočkám dalšího dílu, jsem tak nervózní, jak to bude pokračovat!!:(
Skvělý díl!;)
chudak Bill, je mi ho lito…snad najde dost odvahy, aby to Tomovi rekl :/
Mě přijde hrozně napínací, že tam vlastně není jasné, co cítí Tom…protože jako nevim, ale Bill se nechová bratrsky ani zdálky natož, když jsou pořád spolu.To Tom musí něco poznat ne? Jsem zvědavá, jestli sebere tu odvahu a řekne mu to. Krásný díl. 😀 😀
Jé, chádk Bill 🙁 Já se toho zápasu, musim se přiznat, docela bojim…radši ať mu to Bill řekne před tim zápasem, než se něco stane…nebo by tím spíš asi Toma rozhodil…tak radši ne xD Ale jako úžasný, jako předešlí dílky 🙂 Už se těším na dalšíííí!!! xD
Awww, chudinka Billi 🙂 Je tak rozkošný a přecitlivělý, a strachující se o svého brášku 🙂 Chovají se k sobě vážně lépe, než jen sourozenci, ale to je snad jen dobře 🙂
Nádherný něžný dílek, jen tak dál 🙂
Těším se už na další :*
To bylo úžasné … Chudák Bill musí poříd trpět, ale myslím, že to zvládá 🙂 Honem další dílek
chudinka Billí je mi ho tak líto.
Všem moc moc děkuju za komentáře, jsem ráda, že se povídka líbí:)
[6]: Tys mě pobavila, prý by ho rozhodil×D jsem si představila chudáka Toma úplně mimo. By ještě dostal báňu a už by se z toho vůbec nevzpamatoval×D
A celkově s tím přiznáváním Billových citů si ještě dlouho nemusíte dělat starosti×DD
dokonaléé 🙂 začíná nějaká strašná závislost na téhle povídce 😀 🙂
MNe je Billa hrozne lúto, chudáčuk sa takto trápi. celkove sa netešim na ten zápas, lebo sa bojím, že sa Tomovy niečo stane, a to nechsem, a myslkím si, že to by Bill už neuniesol.
To je tak strašně roztomilý, ten Billí je takovej pindík malej ;o).
Já se pořád bojím že Tom při nějakým zápase dostane ránu a půjde do nemocnice .. Tahle povídka k tomu nějak vybízí, každopádně se těším na další díly. takhle povídka je fakt super ;o)
oh je to krásné jak se k sobě chovají tak láskyplně..je to sladký 🙂 .. jinak krásnej dílek už se moc těším na další 🙂
To je nádherná povídka…;)
U toho jak Billovi ukápne slza a Tom jí setře sem začala břečet..xD…Ale je to fakt krásný,tohle by mě nikdy nenapadlo.Doufám že to Tom co nejdřív zjistí a nenajde si žádnou holku,ale měl by to zjistit až po tom zápase..:)..Bojím se aby se mu nic nestalo,pokud si ho ten boxer nevybere..:(
UŽ SE MOC TĚŠÍÍÍM NA DALŠÍÍ DÍÍL..;))
krásný konec !