From the inside out 25. (2/2)

Hnědá fasáda domu Trümperů se nad nimi hrůzostrašně tyčila. Tom věděl, že je až přehnaně dramatizující, ale také věděl, že je sobota, a tudíž je více než pravděpodobné, že se znovu setká s Claire Trümperovou.

„Tak pojď,“ řekl mu Bill a zmateně se ohlédl přes rameno.

„Nemůžu zůstat v autě?“

„Nebuď hloupý.“

„Na sladkého, plachého a nenáročného mladíka umíš být příšerně neomalený,“ řekl mu Tom vyčítavě.

„Moje matka není žádná saň,“ řekl Bill, zasunul klíč do zámku, hodil si vlasy přes rameno a věnoval mu další pohled.

„Myslím, že by bylo pro všechny strany bezpečnější, kdybych se choval, jako by byla,“ odpověděl Tom, ale stejně Billa následoval do prostorné, modře tónované kuchyně.

A ihned se ocitl před překvapenýma modrýma očima Claire Trümperové. „Bille, ty… ach.“

„Ahoj, mami, přišel jsem si jen pro pár věcí, máš něco, co si můžeme dát k jídlu? Hned jsem zpátky.“ A Bill byl pryč prvními dveřmi napravo, aniž by se jedinkrát otočil.

Claire stále propichovala Toma svýma modrýma očima. „Vy jste nejedli?“ V jejím hlase se objevila výčitka.

„Ehm, spíž byla prázdná.“ Tom si zastrčil ruce do kapes a rozhlédl se. V koutku u stolu seděla dívka, mladší teenagerka, s nosem zabodnutým v knize. Odložila ji a zvědavě si ho prohlížela. Měla stejné rysy, jako Bill sdílel i s dalším sourozencem a matkou, a nebyla tak o nic méně nápadná.

„Ach… podívám se, co tady máme… nějaké muffiny nebo tak něco,“ zamumlala Claire a obrátila se ke spíži.

Dívka si Toma nepokrytě měřila. „Já jsem Cassie,“ informovala ho.

„Tom Kaulitz,“ odpověděl Tom a pousmál se na ni, což mu oplatila.

„Ty jsi Billův kluk?“

„Ehm…“ Z nějakého důvodu to přímé prohlášení Tomovi dodalo pocit, že by měl zčervenat. „Jo, přesně tak.“

Claire se vrátila k centrálnímu ostrůvku a vyskládala na ubrousky několik muffinů a ovoce. „Tohle by mělo stačit,“ řekla, očividně nervózní. „Podívej, nejspíš si myslíš, že přeháním. Možná ano, ale jsem jeho matka a nemůžu si pomoct. Nechci ho vidět zraněného.“

„Nemám v úmyslu Billovi někdy ublížit,“ řekl Tom tiše.

Claire zvedla bradu. „Myslíš, že nečtu noviny? Mému synovi může být ublíženo jen za to, že je gay. Stává se to každý den.“

„Stejně tak autonehody,“ řekl Tom a zavrtěl hlavou. „Omlouvám se. Prosím, nemyslete si, že jsem drzý, já… Hádám, že to nevidím jako takový problém jako vy. Věci se mění.“

Claire se odvrátila. „Některé věci se nemění.“

Pak se její oči vrátily zpátky k těm jeho a Tomovi to připomnělo Billovu analogii se saní. Rozhodně měl dojem, jako by byl oběť. „Používáte ochranu?“

„Mami!“ Zvolala Cassie.

Claire dál držela svůj pohled.

„Až se to dostane do tohoto bodu,“ řekl Tom tiše, „tak ji mám.“ Jeho hlas byl pevný a nervy pod kontrolou. Takovýhle druh věcí, jednání s rodiči… se svými předchozími zkušenostmi to zvládal. Co Claire nepotřebovala vědět, bylo, že mu momentálně chyběla další věc, kterou by sex s Billem vyžadoval, nebo že na dnešek plánoval doplnění zásob… ne, to rozhodně nepotřebovala vědět.

V Claiřině výrazu se cosi změnilo, bylo tam uvolnění jakéhosi druhu napětí, což změnilo její výraz na méně nepřátelský. „Dobrá,“ řekla a nadechla se. „Tome, minule jsi říkal něco o tom, že jsi byl vychováván jako katolík-„

„Hej, Tome, kolik jsi měl sexuálních partnerů?“ Skočila do toho Cassie.

Tom vykulil oči.

„Cassie!“ Claire zvedla hlas.

„Co?“ Cassie zavřela knihu. „Není to o nic horší než ty otázky, na které ses ho ptala ty, mami, no tak… Jsem Billova sestra a myslím, že mám právo to vědět!“

Claire věnovala své dceři rozzlobený pohled, polovinu jeho síly přenesla na Toma, a pak ukázala na dveře. „Pojď, máme tam prádlo.“

„Fajn,“ řekla Cassie klidně. Zastrčila si vlasy za uši a slavnostně se podívala na Toma. Oči jí tančily.

Bylo by to až příliš okaté, pomyslel si Tom, kdyby jí ukázal zvednutý palec.

„Sbohem, Tome, a hezký víkend,“ řekla Claire a odvedla svou dceru z kuchyně.

Tom zvedl ruku a potlačil povzdech. „Nashle.“ Zvedl muffiny a ovoce, které jim Claire nachystala.

O chvíli později se znovu otevřely dveře a vpustily dovnitř Billa s batohem přes rameno. „Jsem zpátky… ach, ty jsi všechny vyhnal?“

Tom zavrtěl hlavou. „Mám takový pocit, že mě tvoje máma neschvaluje, miláčku.“

„Ne.“ Bill se k němu přiblížil, ohlédl se přes rameno, a pak mu pokynul k venkovním dveřím. „Není to tebou. Má problém s tím, že jsem gay.“

Na to neměl Tom žádnou konejšivou odpověď. „Tak pojď,“ řekl místo toho. „Pojďme si najít nějakou zábavu.“

Bill se na něj usmál. „Užijeme si den, dokud je hezké počasí.“

***

ZOO se v tom náhlém teple chladného října hemžila lidmi, mnozí z nich měli pravděpodobně stejný nápad jako Tom na využití posledních zbytků léta, než všechny listy náhle zmrznou a spadnou. Bylo to už dlouho, co byl Bill naposledy v ZOO a vzpomněl si na poslední návštěvu v San Diegu před několika lety při návštěvě své tety. Tom koupil oba lístky, navzdory Billovu protestu, pak se rozesmál, a jakmile byli uvnitř, chytil jej za ruku.

„Nemůžu uvěřit tomu, jak je hezky,“ řekl Tom a podíval se na oblohu, která byla nekonečně jasně modrá. „Vypadá to, jako by si počasí ani neuvědomovalo, že má pršet.“

„Nezakřikni to,“ řekl Bill a díval se na jejich spojené ruce s nejasným pocitem obav.

Tom si však očividně nedělal žádné starosti. Podal lístky usměvavé obsluze a oba se tak stali součástí proudu lidí na cestě vedoucí do zoologické zahrady.

Nikdo si na ně neukazoval, ani se nesmál. Dokonce i tak si Bill připadal až bolestně nápadný. Pak se najednou celý uvolnil, když si uvědomil, že na tom nezáleží. Nikdo se o to nestaral, i když sem tam tu byli lidé, kteří rychle přeskočili pohledem, jako by se snažili vyhnout nějakému očumování. Tomovy prsty se kolem těch jeho sevřely.

„Není třeba být tak napjatý,“ řekl tiše.

„Zrovna jsem na to myslel,“ odpověděl Bill a protáhl své prsty v Tomově sevření. „Přál bych si, abychom tohle mohli dělat i v kampusu.“

„Mohli bychom,“ řekl Tom vesele a odhrnul si z krku zbloudilý pramen vlasů. „Ale museli bychom bojovat o mnoho víc. V pekle bude dřív mrznout, než se gayové ocitnou v objetí všeobecného katolického těla.“

„Hmm.“ To Billa znovu vrhlo do tiché bouře introspekce. Jeho otec to přijal líp, než si kdy myslel, že to přijme, ale možná to bylo spíš jen období šoku. Claiřina reakce daleko více svědčila o tom, co mohl od své rodiny očekávat, a celá jeho rodina se více méně držela stejných katolických hodnot.

„Hej.“ Tom do něj strčil a vytáhl tak Billa z té potencionální bažiny. „Jsme tady, abychom si celý den užili, pamatuješ?“

Bill se na něj krátce usmál. „Samozřejmě.“

Procházeli kopcovitým terénem zoologické zahrady, zastavovali se u exponátů, četli si popisné tabule a užívali si blízkosti. Bill se usídlil v podivném smyslu pro mír, který si předtím neužíval. Tom si v kiosku s lístky koupil i mapu a občas do ní nakoukl, ale z větší části se jen potulovali tam, kam je nohy nesly. Slunce svítilo jako víkendové požehnání.

Během odpoledne se Billovo vědomí pohybovalo na několika úrovních. Neustále si byl vědom Tomovy teplé ruky v té jeho. Větší podíl jeho pozornosti se věnoval tomu prožitku, zatímco procházeli mezi exponáty a tiskli se k sobě při pohledu do terárek, nebo při opírání se o zábradlí. Malá jeho část se věnovala až příliš velkému množství myšlenek a zkoumala jeho impulzivní prohlášení z toho rána.

Sex. Billův mozek se toho konceptu zmocňoval v nepravidelných intervalech a vrhal jej do smyčky uvažování nad těmi nejpodivnějšími věcmi. Otření Tomovy kyčle o jeho, závan větru skrz oranžovo-zlaté stromy, bezděčný úsměv od náhodného kolemjdoucího. Byl vážně připravený?

Vždycky mohl říct stop, že není připravený, Tom by zastavil, a to vědomí mu stačilo. Znal Tomův vkus, ten pocit být v jeho náruči, způsob, jakým se mu zkroutily prsty, když Bill udělal určitý pohyb rukou, všechny tyto věci se v něm pohybovaly a vytvářely určitý druh napětí. Bill začal být nečekaně nenasytný. V tomto ohledu bylo zvětšování jeho touhy přirozené. Než k tomu však dojde, Bill věděl, že je tady pár věcí, o kterých si musí upřímně promluvit.

„Víš,“ řekl Tom a uvěznil jej na místě, když se přiblížili k obydlí tučňáků, „že existují články o homosexuálních tučňácích?“

„Žádný vtip?“ Bill na něj zíral. „No, to není něco, co slyšíš každý den.“

„Nedělám si srandu,“ ujistil ho Tom s úsměvem. „Není to tak úplně věc, která bývá na titulce, ale ve zvířecí říši je celkem hodně homosexuality.“

„To jsem věděl,“ zamumlal Bill a dostalo se mu pohledu na tučňáky, jakmile odešel shluk návštěvníků. Málem zašilhal z toho silného zápachu, dost ostrého na to, aby mu zaslzely oči.

„Je tady jeden pár tučňáků v ZOO v Nové Anglii, který už léta studují-„

„Páni! Mami, proč se ti dva velcí kluci drží za ruce?“ Zašeptala hlasitě holčička s culíky k ženě vedle ní.

Žena položila holčičce ruku na rameno a táhla ji pryč. „Jsou to… opravdu dobří kamarádi, Ari.“

„Ale mami,“ protestovala holčička, když se celá skupinka přesunula.

„Tiše!“

Bill se po počátečním leknutí na holčičku zazubil. Zamrkala na něj, a pak ho překvapila širokým bezzubým úsměvem.

Trochu se otřásl. Tom se stále díval za skupinkou lidí mizící za zatáčkou. „Tak co je s těmi tučňáky?“ Pobídl jej Bill a zatahal mu za ruku.

„No, jsou speciální, protože jsou jedním z těch druhů zvířat, kteří mají jednoho partnera na celý život.“ Tom se na něj znovu podíval a na rtech měl úsměv. „To dává naději nám lidoopům, že? Pokud to spolu dokáže vydržet tak dlouho pár ptačích samců…“

„To je krásné,“ odpověděl Bill, a vážně to tak myslel. „Můžeme ty tučňáky minout? Možná se párují na celý život, ale smrdí.“

„Pragmatik,“ řekl Tom a zašklebil se. „Ne, máš pravdu, smrdí. Pojď, půjdeme se podívat, jestli se nám podaří přistihnout některé z primátů obskakující se jako opice.“

„Opice…“ zopakoval Bill slabě, ale nechal se odtáhnout. Alespoň byl Tom upřímný ve svém více méně nepřetržitém nadšení pro sex. Což opět vrhlo jeho myšlení na tu obscénní cestu. „Víš, myslím si, že jsi míň džentlmen a víc perverzák.“

„Na to jsi přišel až teď? Tak pojď, ještě nám zbývá půlka ZOO!“

autor: fyredancer