autor: Saline A.
„Hej!“ naštvaně jsem se otočil na nějakého čtrnáctiletého spratka, co do mě bez okolků vrazil. „Nemáš v pořádku oči, nebo co?!“
„Co je?“ nevzrušeně přežvýknul a znuděně na mě zíral.
„Laskavě koukej na cestu!“ vřísknul jsem.
„Proč bych měl?“
„Abys nevrážel do lidí, idiote!“
„Idiote?!“ zavrčel za mnou silný mužský hlas. „Kdo řekl mému malému bráškovi, že je idiot?!“
„Já,“ odsekl jsem a pomalu se otočil k odchodu. „Příště ať se kouká na cestu!“
„Počkej, ještě jsme neskončili!“ prudce mě chytil za vlasy a zatáhnul zpátky.
„Au! Co to kruci děláš?!“ bolestně jsem vykřiknul.
„NIKDO nebude nadávat mýmu bráchovi!“ rychle se rozmáchl a vrazil mi pěstí. Pod silou toho úderu jsem se zakymácel, přičemž jsem pocítil, jak se mi z nosu line krev na mé nové tričko. „Ještě máš tady jednu, abys věděl, že příště máš být opatrnější na to, komu co říkáš!“ pěstí zaútočil proti mému břichu, a když jsem se zlomeně skácel ke zdi přilehlého obchodu, s úsměvem odkráčel, spokojený, že ubránil svého brášku, ale jsem si jistý, že kdyby tu byl Tom, s úsměvem by určitě neodkráčel, pokud by tedy vůbec odkráčel.
S táhlým zakňučením jsem se odlepil od zdi a pomalým krokem se rozešel domů, před nosem přidržujíc zakrvácený kapesník.
* ♥ *
„Panebože, co se ti stalo?!“ vystrašeně zaječel Tom, sotva jsem vešel do dveří.
„Moc jsem mluvil,“ zamumlal jsem a okamžitě zamířil do koupelny, kde jsem si sedl do sprchového koutu a nechal na sebe stékat vodu ze sprchy.
„Jsi v pořádku?“ starostlivě si ke mně přiklekl a pohladil mě po tváři.
„Nic mi není,“ unaveně jsem se do jeho dlaně opřel. „Jen jsem teď vyčerpaný, všechno mě bolí,“ zašeptal jsem.
„Svlékni se a vlez si do postele, přinesu ti led na ten nos,“ krátce mě políbil na čelo a lítostně se usmál. S vděkem v očích jsem se za ním díval a přesně, jak řekl, jsem se začal svlékat.
Loudavým krokem jsem se vypravil do ložnice, přičemž po cestě jsem zkoumal rudnoucí ránu na mém břiše. Zítra už tam stoprocentně budu mít pořádnou modřinu.
„Idiot,“ zamumlal jsem si pod nos.
„Co se stalo, Billy?“ jemně mi zašeptal Tom do ucha, když jsem si lehl do postele a po boky se přikryl teplou peřinou.
„Vrazil do mě nějaký malý smrad,“ zasyčel jsem a ucukl před sáčkem ledu, který mi Tom přiložil na nos. „Řekl jsem mu, že je idiot a zjevil se jeho velký starší brácha.“
„Musíš být opatrný, je to tu nebezpečné,“ lehce mě políbil na rty.
„Musíš být opatrný, je to tu nebezpečné,“ lehce mě políbil na rty.
„Já vím, jen… uteklo mi to.“
„Už tě nenechám jít někam samotného.“
„No, to tedy nenecháš,“ zabručel jsem a stulil se mu do nabízeného náručí.
* ♥ *
Seděl jsem před knihovnou a snažil se najít cokoliv, co bych mohl alespoň částečně využít na zkrácení času.
Tom s někým už hodně dlouho mluvil přes telefon a já se po půlhodině jejich hádky sebral a odešel sem. Však Tom přijde, až bude něco chtít.
S úsměvem jsem chmátnul po starém fotoalbu a svazku dopisů a zachumlal se do deky v křesle u postele.
Hned na první stránce se na mě usmívala šťastná maminka a tatínek, okolo ramen objímajíc své děti. Vyzařovala z nich harmonie a štěstí, pocit absolutní spokojenosti. Na okamžik mě zaplavila náhlá vzpomínka na doby absolutní anonymity, kdy jsme se s Tomem, mamkou a Gordonem také takhle smáli, na doby, kdy nás ovládalo pouze rodinné soužití.
„Co se děje, Bille?“ mělce zašeptal Tom, když vešel do pokoje a spatřil mě, jak zírám na tu fotku.
„Chci domů.“
„Jsme doma, Billy,“ sedl si na opěradlo křesla a jemně mě pohladil po tváři.
„Chci domů, do Německa, Tomi. Chci za mámou a tátou,“ horlivě jsem šeptal.
„Už brzy se vrátíme, slibuju.“
„Kdy?“
„Nejpozději do konce ledna budeme doma,“ pousmál se. „Co kdyby ses upravil, hezky se oblékl a my si zašli do nějakého klubu? Zatančit si.„
„Vážně bys šel?“ překvapeně jsem k němu vzhlédl.
„Pokud to mému Billymu spraví náladu,“ krátce se zasmál. „A navíc… musíš všem ukázat to nové tetování, které všem ukáže, že jsi můj,“ zamumlal zastřeným hlasem. Prstem mi jemně obkresloval zbrusu nový rudý flek na krku, až jsem se pod tím dotykem zatřásl.
„Myslím, že to není špatný nápad,“ stiskl jsem mu koleno a zářivě se usmál. „Dej mi deset minut, okey?“ vyšvihl jsem se z křesla a štrádoval si to ke skříni.
„Jsi si jistý, že jen deset minut?“ ušklíbl se.
„Samozřejmě! Učesaný a nalíčený jsem, jen se obléknu. Nebudu se předvádět, když svůj úlovek už mám,“ pousmál jsem se a prstem ho podrbal pod bradou.
„Tak se mi to líbí,“ vášnivě mě políbil.
* ♥ *
„Páni,“ obdivně jsem vydechl, když nás Tom dostal do luxusního klubu.
Byl jsem si stoprocentně jistý, že je to klub pro Houstonskou elitu, přičemž jsme z ní naštěstí nepoznávali ani živáčka, tudíž Tom si mě bez jakýchkoliv starostí vedl za pas ke stolu.
„Nechceš celou dobu sedět, že ne?“ osočil jsem se na něj, sotva se svalil na gauč.
„Eh, jasně, že ne!“ nervózně se zasmál a znovu se postavil. „Tak pojď, zlato,“ zabroukal mi do ucha a vedl mě na parket, kde se na mě okamžitě přitiskl a objal mě kolem boků.
„Tohle jsi chtěl?“ zavrněl mi Tomi do ucha.
„Ne, chtěl jsem tohle,“ zhoupnul jsem se v bocích a zadečkem narazil na jeho lehce vzbouřený klín.
„Vzrušuješ mě!“ zasténal a pevně se na mě natiskl.
„Oh, to já ale vím!“ krátce jsem se zasmál a za ruku ho pomalu vedl k záchodům.
„Kam mě vedeš?“
„Na záchody,“ mrknul jsem na něj.
„Oh, vážně? A copak tam chceš dělat?“ pevně zmáčknul můj zadek, až jsem vypískl.
„Upravit si líčení,“ s úsměvem jsem zabroukal a vrhnul se k obrovskému zrcadlu. Opřel jsem se o umyvadlo a z okolí očí si stíral rozteklé linky.
„Děláš si srandu?!“ naštvaně vykřikl Tom.
„Měl bych?“ zcela vážně jsem k němu vzhlédl prostřednictvím zrcadla, ale dál si na rty nanášel lesk.
„Bille!“ frustrovaně zakřičel a namáčknul se na mě tak, až mi z ruky vypadla tubička s leskem na rty, který z ní vesele vytékal.
„Copak?“ pousmál jsem se, když mě začal divoce líbat na krk. Vytvářel si novou značku.
„Chci tě,“ zasténal a odhodil mě do jedné kabinky.
„Hej!“ krátce jsem zaprotestoval, ale když za námi Tom zamknul, natěsnal se mezi má stehna a tvrdě zaútočil na mé rty, všechny mé protesty ustaly a já se nechal unášet veřejným sexem.
autor: Saline A.
betaread: Janule
No tohle, sex na veřejnosti…xD
Já už vidím, že je někdo vyfotí a bude po legraci…
Ale strašně mi bylo líto Billa, když si stýskal po Německu, po domově, myslím, že se stýská i skutečnému Billovi…=)
Och bože takže akcia na záchode hej? 😀 no tí sú dobrí xD… celkom ma naštval ten hajzel čo Billovi vrazil len za to že povedal jeho bratovi že je idiot!… chápala by som keby mu vynadal ale keď mu vrazil… tak to bolo moc :D… a som zvedavá či sa naozaj za chvíľu vrátia do Nemecka 🙂 Billovi už je pekne smutno
jo az takhle to kluci rozjizdi xD