autor: GossipGirl & CHrisTHi
„Ahoj, Tome,“ ušklíbne se na mě zlomyslně. Zatnu pěsti, nesmím mu dát přes hubu na veřejnosti. Veškerou sílu věnuju svému sebeovládání, a tak ani neodpovím. „Copak? Ztratili jsme hlas? Nebo na tebe tak zapůsobil ten článek v novinách?“ provokuje mě dál. Jenom to přilívá olej do ohně, moje nervy už chtějí od jeho prvního slova rupnout.
„Ne-e, jenom nemůžu uvěřit, že sem takovou sebestřednou svini, jako si ty, vzal vůbec někdy do kapely,“ procedím skrz zatnuté zuby.
Vítězně se usměje. „Já ale říkal jenom pravdu, neměl bys mě z ničeho obviňovat,“ mluví na mě jako na dítě.
Odfrknu si. „Ty a přítel? To bych musel přijít o zrak, sluch a veškerej cit.“
„Ale ale, nějak jsme obrátili, já myslel, že to není ani tak rok, a chtěl ses se mnou vyspat celkem ochotně.“
Dojde mi to. Chce, abych mu dal pěstí. Abych ho doopravdy zmlátil tady na veřejnosti. Určitě tu má někde pojištěnýho papparaziho, aby nás vyfotil. Musím se uklidnit. Jedna, dva, tři, čtyři…
Povolím zatnutý ruce, a dokonce nahodím i falešný úsměv. „Víš, co nechápu?“ zeptám se a můj hlas se promění na celkem milý.
Nakrčí obočí nad tou změnou. „Co?“
„Proč se zahazuju s takovou špinavou děvkou, jako si ty, která je schopná se vyspat s kýmkoli, jenom aby si udržela svojí slávu a peníze. Ty mi tvrdíš, že jsem děvkař, ale i to je podle mě lepší než být kurva a lézt producentům do prdele. Žij si spokojeně dál a mě už nech prosím tě být,“ zakončím svůj proslov a otočím se na odchod.
„A ten tvůj Trümper není kurva? Chrápe s Jostem, jestli tě to teda zajímá!“ zařve za mnou. Prudce se otočím.
„Drž tu svojí hnusnou hubu!“
Naštvaně odrázuju pryč. Co si to dovoluje? Ale co když…? NE!
Po chvíli to zamítnu definitivně a dojdu do květinářství. „Dobrej, chtěl bych poslat kytku.“ Kývne. „Vyberte si květiny a potom mi řekněte.“
„Máte čistě bílou růži?“
Znovu kývne. Usměju se a napíšu na vybraný lísteček jediné slovo. Promiň!
Napíšu jim ještě adresu a vyjdu ven. Už o trochu spokojenější zamířím domů. Na rtech mi hraje lehoučký úsměv. I když je nejpravděpodobnější, že ta růže skončí v koši, aspoň jsem něco zkusil.
Bill:
Doběhnu domů, zabouchnu dveře a okamžitě se zhroutím na zem. Já to pořád nechápu. Pořád tomu nemůžu uvěřit. Nevím, proč to udělal.
Je snad pro něho sex důležitější než vztah?
Hrál snad to, že mě má rád?
Nudil se se mnou?
A měl mě vůbec rád?
Nikdy mi to neřekl a já mu to řekl téměř před měsícem.
Pořád se mnou otřásají vzlyky a já ležím bezvládně v předsíni. Asi po půl hodině se doplazím do koupelny.
Tam ze sebe strhám rychlými pohyby věci a vlezu pod sprchu. Připadám si špinavý, zneužitý. Kdyby mě měl rád, nikdy by tohle neudělal.
Byl jsem jen jeho děvka, nic víc.
Znovu se rozbrečím a svezu se po stěně sprchového koutu na chladnou a studenou zem. Pořád to nechápu, nejde to.
Nevím, co budu dělat, vůbec nevím.
Zítra je zkouška, nepůjdu tam, nezvládl bych to. Už teď vidím jeho obličej, jak se mi bude vysmívat. Vylezu z vany, natáhnu na sebe jen volné tepláky a jdu si lehnout.
Než ale stačím dojít do ložnice, ozve se zvonek. Utřu si oči a jdu otevřít. Stojí tam nějaká starší paní, že prý pro mě má květiny. Převezmu je, poděkuju a zavřu za ní. Jsou to bílé růže a je v nich vzkaz ‚promiň‘. Je mi jasné, že jsou od Toma. Chce si mě udobřit, ale to se mu jen tak nepovede. Přesto je nevyhodím a dám je do vázy.
‚Máš ho rád, vidíš… ‚ šeptá mi jeden hlásek v hlavě.
‚Nemáš… ‚ ozve se druhý.
‚Ale ano, záleží ti na něm, nechal sis ty růže…‘
‚Nechal sis je, jen že jsou hezké a byla by jich škoda…‘
Zatřepu hlavou a ukončím ten pomyslný rozhovor. Už začínám bláznit.
¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨
Další den se probudím, a když si vzpomenu na včerejšek, znovu se mi spustí slzy a obnoví tak už zaschlé cestičky na mé tváři. Když se konečně po hodině vyhrabu z postele, s hrůzou zjistím, že už je jedna hodina, což znamená, že zkouška začíná a všichni tam už budou. Snažím se potlačit pláč, vezmu si mobil a volám Davidovi.
„No, ahoj, Bille, kde si?“ ozve se David a já podle Georgova vřeštění zjistím, že to má puštěný nahlas, takže mě slyší celá zkušebna, zvlášť, když teď Georg zavřel hubu a všichni zmlkli. To mi snad dělá schválně.
„No… já… prostě nemůžu, není mi dobře, celou noc jsem nespal…“ řeknu popravdě.
„Dobře, za jak dlouho tak přijdeš?“
„Já nevím… tak za týden za dva.“
„Bille!? Vždyť máme za pár dnů koncert… Nemůžeme to jen tak zrušit…“ vzteká se David.
„Já vím… Já se budu snažit přijít co nejdřív…“
„No dobře, co mám s tebou dělat. Měj se,“ rozloučí se se mnou s povzdechnutím David.
„Ahoj…“ Položím mobil a dám se opět do breku.
Tom:
Já se nepletl, jako vždy. Kytky skončily v koši a Bill je na dně. Podle hlasu jsem to poznal dokonale. Musím za ním.
„Hele, Davide, promiň, ale já taky půjdu. Stejně nemáš zpěváka, takže ti určitě nebude vadit, když odejde i kytarista,“ mávnu mu rukou před obličejem a vyjdu ze dveří. Jejich dovřením utlumím jeho protesty a rozejdu se po ulici.
Už jsem jen kousek od Billova domu a procházím kolem trafiky. Okamžitě si jeden z titulků přitáhne mojí pozornost.
Bill Trümper, sex kvůli kariéře? Hlásá palcový titulek a hned pod ním se vyjímá fotka Davida a Billa, jak se divoce líbají u vchodu do Jostova domu.
Hned si noviny koupím a koukám na to jak na deja vu.
Netrvá dlouho a už zvoním u Billových dveří. Nic. Tak zaklepu. Zase nic. Zpoza dveří se ozývají jenom vzlyky. V jiný situaci by mi ho bylo líto, ale teď vážně ne. Zaklepu znova. „Otevři.“
Dveře se na škvíru otevřou. „C-co tu-u chceš?“
„Pusť mě dovnitř,“ pobídnu ho a už se hrnu do dveří. Noviny pořád držím v ruce a docela naštvaně na něj koukám.
„Jestli se jdeš omlu…“
„Ne. Teda původně jsem sem šel s tím, že se ti omluvím, ale ne. Andreas měl nakonec pravdu. Jsi jenom děvka! Už pár tejdnů to táhneš s Davidem, co? Že já někdy toho zkurvenýho blonďáka neposlouchám, mohl jsem to vědět dřív!“ odfrknu si a hodím po něm noviny.
Koukne na to a vyvalí oči, zase zalité slzami.
„Nehraj překvapenýho, nejde ti to,“ syknu a chystám se odejít.
„Já s Jostem nespím!“ ozve se za mnou napůl zlomený hlas. Otočím hlavu.
„Ne?“
„Ne!“
Otočím se k Billovi zase celým tělem. „A co ta fotka? Navíc na sebe koukáte jak na obrázky!“
„Sakra, ty si si tady užíval s holkou, zatímco já byl pohřbívat matku! A já vás viděl, kurva, chápeš to?! Ty si tohle viděl jenom v posraným bulváru!“ sesype se na zem do kleku a hystericky se rozbrečí. Můj mozek se sám se sebou hádá, jestli se omluvit a začít ho utěšovat, anebo odejít. A promluvit si s Jostem.
Co když spolu vážně nic nemají? Musím to zjistit.
„Potřebuju od tebe něco vědět,“ zasyčím našemu manažerovi do ucha. Polekaně se otočí a kouká na mě.
„Co je tohle?!“ hodím po něm noviny a vyzývavě na něj zírám.
David rychle přelítne očima článek a zadívá se mi do očí. „Ty tomu věříš?“
„Měl bych?“
„Je to kec, hele, víš, že bulvár prostě pravdu nepíše, že si vymýšlí a…“
„A co ta fotka?!“
„No to…“
„Chci pravdu!“ syknu už dost naštvaně. On mě ještě bude provokovat, debil.
„No dobře, Tome, já netvrdím, že bych nechtěl, to ti řeknu narovinu, ale nikdy bych…“
Přiletí mu pořádná facka. Prostě jsem se neudržel. Ohledně tohohle člověka jsem měl vždycky problémy se sebeovládáním.
Náš manažer se právě hroutí na zem a drží si tvář. „Tohle… tohle by sis neměl dovolovat,“ sykne potichu.
„Ale já si to dovolil. A co uděláš ty? Co? Vyhodíš mě z kapely?“ zeptám se sarkasticky a koukám na něj pěkně shora.
Pomalu se zvedne zpátky na nohy. „Jo! Vypadni, už tě nechci vidět! Bill je kvůli tobě na dně a kapelu jen ztrapňuješ! Padej odsud! Sereš mě!“
„Tak si hledej novýho kytaristu, kterej bude ochotně ti lézt do prdele, ale hledej ho s monoklem!“ křiknu a srazím ho k zemi, tentokrát pěstí. Tohle jsem už chtěl udělat dost dlouho. Rozeběhnu se rychle pryč. Běžím parkem a vydýchávám se.
Když zmizí prvotní rudý opar z mého mozku, začnu si uvědomovat, co jsem to udělal. Už nepatřím do Tokio Hotel. Ten zmrd mě vyhodil. A to on může. Vsadil bych se, že teď už trhá mojí smlouvu.
A já se můžu jen modlit, aby se mě Géčka nezastala. Letěli by taky, jak znám Josta.
Sednu si na lavičku a s kapucou přes hlavu se snažím zůstat neviditelný. Po tvářích mi steče pár osamělých slz. „Kurva,“ zašeptám si pro sebe.
autor: GossipGirl & CHrisTHi
betaread: Janule
Co to je??!! Co se to děje, já jsem normálně v šoku…
Kde se sakra vzala ta fotka Billa s Davidem, že by si někdo dal takovou práci s fotomontáží? Protože pokud vím, tak Bill rozhodně s Davidem nikdy nic neměl, ani to líbání ne.
Nejdříve mě napadl Andreas, ale myslím, že spíše zapracovala naše milá Christine, potvora mrňavá…
A chudák Bill, ten to všechno odskákal, teď jsem zvědavá, co s ním bude a co bude s Tomem, když ho David vyhodil.
No, dneska docela Saigon =)
Oo.. dosti zajímavá situace. Bylo mi Billa hrozně líto, když to všechno říkal Tomovi… ://.
Doufám, že se to všechno nějak rozumně vyřeši, a to brzo!!!
Tom je debil a všetko si to odskáče Bill. Trochu veľa na chudáčika malého. Už ho netrápte prosím.