autor: Lea
Krátký, závěrečný díl je tu. Užijte si ho
Tom stál na mostě a hleděl dolů na černou hladinu vody. Nad hlavou mu zářily hvězdy a on cítil, jak mu v levém spánku zaškubalo. Potřeboval by se někde natáhnout a vyspat. Ale nemohl. Ne, dokud se nesetká se svým bratrem. Čekal tu už pět hodin. Pět hodin uběhlo od té doby, co mu poslal sms s prosbou, aby přišel. Už pomalu přestával doufat. Nejspíš tu zprávu smazal a zapomněl na ni.
Stál a hleděl na hladinu další hodinu, než uslyšel tiché klapání podpatků a dva mužské hlasy. Otočil se a ve světle pouliční lampy uviděl Billa a nějakého chlapa. Zamračil se. Pátral v paměti, ale onoho exoticky vyhlížejícího hnědovlasého muže nedokázal nikam zařadit. Vypadal mladší než Bill. Že by si jeho bráška něco začal s takovým zajíčkem? Ovšem, mělo to logiku. Nejspíš chtěl někoho, kdo ho ochrání, ale zároveň nikoho, kdo by v něm budil strach jako Tom.
Bill se nervózně na Marca podíval. Ten mu povzbudivě stiskl ruku.
„Stojím tady, miláčku. Nic ti nemůže udělat,“ zašeptal a lehce ho políbil na tvář. Bill se na něho vděčně usmál, zhluboka se nadechl a vykročil k Tomovi.
„Tak jsem tady,“ začal chladně. „Co chceš?“ Tom chvíli mlčel a prohlížel si svého brášku od hlavy až k patě. Jak moc se změnil…
Až výhružné odkašlání toho taliána ho vrátilo do reality. Zadíval se do očí, které byly přesnou kopií těch jeho.
„Chtěl jsem si promluvit… a o něco tě poprosit.“
„Poprosit? Prosím? A o co?? O peníze?? Ty máš ale drzost!“ Billův na první pohled vyrovnaný hlas se změnil v hysterické zapištění.
„Ne, proboha. Fakt si myslíš, že bych měl tu drzost a chtěl peníze?“ ohradil se Tom.
„Ty jsi schopný všeho,“ odsekl Bill. Tom udělal krok k němu, ale Bill couvl. Naopak Marco se přiblížil. Tom vzdychl a znovu se na bratra zadíval.
„Chci tě poprosit o odpuštění.“
Ticho. Mezi nimi nastalo tíživé ticho. Tom se kousl do rtu. Nevěděl, jak Bill zareaguje.
„T-ty, ty jsi mě přišel prosit o odpuštění?! Za co?! Že jsi mě několik let znásilňoval a ponižoval a kvůli tobě jsem málem umřel?! Jasně, proč ne, to ti přece můžu jen tak odpustit a mávnout nad tím rukou!“ zavřeštěl vztekle černovlásek a dupl nohou. Do očí se mu ale tlačily slzy. Ty vzpomínky nikdy nezmizí.
„Udělal jsem chybu. Mrzí mě to, je to sedm let. Sedm let, Bille. Můžeme… začít znovu. Vynahradím ti to. Chci být zase dobrý bratr,“ řekl Tom zoufale, i když tušil, že na pokání je už pozdě. Bill mu to jen potvrdil, když se nevesele rozesmál.
„Tak dobrý bratr. První tři roky nebyla noc, kdyby se mi nezdálo, jak mi ubližuješ. Zůstaly mi kvůli tobě zdravotní problémy. A když už se všechno vrátilo do starých kolejí, tak sem vtrhneš ty a chceš být dokonalým bratrem,“ zavrtěl nevěřícně hlavou. Tom na něho upíral oči plné naděje.
„Já ti nikdy neodpustím. Nenávidím tě a vždycky budu. Pro mě nejsi bratr, zrůdo!“ vyštěkl Bill.
„Bille, mám v plánu odjet daleko odsud. Tohle je naposledy… nebo naposledy na hodně dlouhou dobu, co se vidíme. Opravdu to chceš takhle?“ šeptalo starší z dvojčat. Vypadal opravdu nešťastně, ale Bill mu nevěřil. Bylo to sice sedm let, ale on přesto nevěřil, že by se z té nelítostné zrůdy stal normální člověk.
„Už se nikdy nevracej, ani mě nekontaktuj,“ procedil skrz zuby. Otočil se a udělal krok směrem k Marcovi. Tom ho ale hbitě chytl za ruku a otočil k sobě.
„Ovšem, ty jsi pan dokonalý. Mám ti připomenout, co se stalo před čtrnácti lety? Když ses opil? Co se stalo u mě v pokoji?“ zeptal se. Neříkal to nijak výhružně. Billovy oči se rozšířily strachem. Vzpomněl si…
Vykroutil svou ruku z Tomova sevření a dlouze se na něho podíval. Udělal chybu. Ale je to už čtrnáct let. Za tak dlouhou dobu už na to Tom určitě téměř zapomněl.
„Tohle sem netahej, prosím. Byla to chyba,“ zamumlal. Nevědomky tak opakoval Tomova slova. Ten pokýval hlavou.
„Jenže co je jeden… incident oproti asi patnácti dalším v tvém případě, viď,“ podíval se na bratra. Ten chvíli mlčel.
„Nechtěj po mně, abych ti odpustil, Tome… to ne… já… možná ti někdy odpustím, ale teď ne,“ řekl a spěšně se vydal k odchodu. Došel až k Marcovi, který mu obmotal ruce kolem pasu. Černovlásek se naposledy na své dvojče otočil.
„Sbohem,“ zašeptal a rozešel se se svým přítelem směrem k domovu.
Tom tam stál ještě dlouhou chvíli. Nebrečel ani nebyl smutný.
Byl si jist, že i přes staré křivdy se nevidí naposled.
Nebo ano?
Záleží jen na bratrově odpuštění.
KONEC
Tak a to je konec. Konec je víceméně otevřený, aby si ho každý mohl domyslet. Možná se mezi vámi našel někdo, kdo doufal v happyend typu Bill a Tom si odpustí a budou spolu šťastní až na věky, ale to by se nikdy nemohlo stát. Děkuji všem za komentáře, moc si jich vážím =) Ale Nightmare mě poučila v tom, že když už budu zveřejňovat nějakou povídku, tak si ji nejprve napíšu celou =)
Ještě jednou moc děkuji. Vaše Lea
autor: Lea
betaread: Janule
Čekala jsem něco takového – padnutí do náruče by se nemohlo stát, to je fakt – ale myslela jsem, že se Tom vrátí k tomu, co se stalo úplně předtím, jak ho miloval, miluje…
Podle mě to celé stejně odstartoval Bill, protože to, co udělal prostě mělo následky a Tom se s tím neuměl vyrovnat.
A otevřený konec? Prostě jediné, co oba potřebují, je čas…
Opravdu mě tahle povídka zasáhla – i když nemám ráda, když Billovi Tom ubližuje – jsem ráda, že si jí dokončila. 😀 😀
možná..tohle je lepší než špatný konec.. nechat to takhle otevřený, i když to OPRAVDU nemám ráda. nicméně povídku jsem si moc užívala. Opravdu jsem jí měla ráda a byla jsem ráda, že se tu objevily další dva, i když poslední, díly. Bill si zaslouží klid a konečně šťastný život..i když bez Toma.. a Tom bude muset hold pouze čekat, jestli se dočká bratrova odpuštění.
Druhou řadu!
Druhou řadu!
Druhou řadu!
Druhou řadu!
😀 nejlépe s názvem Nightmare 2 – Revenge 😀 😀 😀 v téhle povídce jsem nejdřív Billa litovala, a to fakt asi až někam do čtrnáctého dílu, pak jsem o něm začala pochybovat, a v těhle posledních dílech bych mu už fakt pořádně nafackovala >.< Tom sice měl důvod se mu za to mstít, ale taky to dost přeháněl, každopádně jsem ho měla radši než Billa 😀 nevim proč, nejdřív proto, že mám ráda "bad boys", pak mi ho bylo fakt líto ^^
Jsem strašně ráda, že jsi Nightmare dokončila, byla to pro mě fakt taková osudovka x))) díky ní jsem se rozhodla, že napíšu svoji první vícedílku, protože jsem si řekla, že budu psát a nepřestanu, dokud nenapíšu něco taky takového … ehm, emotivního? 😀 … jako je Nightmare, co bude v lidech vyvolávat přesně ty emoce, které by mělo ^^ nikdy nezapomenu, jak jsem nebyla schopná se na tréninku soustředit po tom, co jsem četla jak Tom Billa bije jeho okovaným páskem, a pořád jsem na to musela myslet 😀 a jak jsem pak pár týdnů panikařila, když Nightmare minulý rok někdy v dubnu najednou přestala vycházet 😀 přišla jsem o svou pravidelnou ádvku emocí, a fakt sem se cítila jak feťák co nemá svoji drogu 😀
Doufám, že ještě někdy něco napíšeš, a že na to budeš mít víc času něž na Nightmare, u tohohle bych strávila i 156 tisíc dílů x)))
Ginger ♥
taky jsem pro druhoou řadu. třeba si odpočinout, dát si několik týdnů voraz… ale dala bych druhou, ten konec k ní docela vyzývá. a vůbec nemusí být happyend, ale stalo se mezi nima tolik věcí, že bych to tak docela i viděla… no tak, dej si říct, teta Áďa tě podporuje!!!
a hodně se mi líbilo, že Tom připomněl, co mu udělal Bill. protože kdyby se to nestalo, nemuselo to mezi dvojčaty dojít až takhle daleko… no nic, skončilo to jak to skončilo, ale stejně by druhá řada, klidně kratší, nebyla marná.
uff… to už je konec? No páni *Neschopná slova* Tahle povídka patřila, a patří mezi mé oblíbené 🙂 Mám ráda povídky typu, jako je tento… 😀 Určitš si povídku ještě několikrát přečtu, na tuhle prostě nezapomenu 🙂
Illy, krásný obrázek, ale to ty víš 🙂
[3]: Souhlasím! 😀
Pěkný
Druhú redu by som brala aj ja tento koniec k nej uplne vyzíva. Zo začiatku mi bolo Billa naozaj lúto, ale teraz mi je lúto Toma, bolo mi jasné že mi Bill nepadne okolo krku, ale dúfam že mu casom odpústí, že budú aspoň bratia.
Nemám ráda otevřené konce. Myslim, že druhá řada by stála za to…popřemýšlej jestli se ti nechce napsat. 🙂
souhlasila bych alespoň s kratší druhou řadou….
tak…..a já nevim co říct. Vlastně ani nevím zda jsem ráda za takový konec nebo ne. Rozhodně souhlasím s tím ,že nejsou spolu a že mu Bill neodpustil. Jsem ráda, že je s Marcem. Ano každý si to můžeme domyslet jak sám chceme. Asi si to ani nijak malovat nebudu. jejich odpuštění je otázkou několika dalších let. Tuhle povídku jsem milovala, ale tak trochu mě mrzí, že Bill taky nezkusil říct ta slova omluvy za to ce kdysi stalo. Ono to sice Toma neomlouvá, že se choval tak jak se choval, ale přesto…myslím že to měl udělat. Dokonalá povídka
[11]: já taky souhlasím s tím, že Bill je s Marcem, jenomže celý to dějově vypadá, jako by Bill byl tím hlavním chudáčkem, jo, byl hlavním chudáčkem!!! dokud se neprovalilo, co Tomovi udělal a čím to de facto rozpoutal. to Toma sice neomlouvá, jedno znásilnění by to spravilo, ale nechápu, proč Bill je hlavní chudáček, když si za to ve finále mohl sám…
no doufám, že Lea popřemýšlí dál!!!
x'((((((….. jsem se rozbulela jak děcko. je mi to hrozně líto ale Tomovy se nedá tak lehce odpustit. ale ani Bill není dokonalý. chtěla bych číst o tom jak mu Bill odpustil. alespoň ještě jeden dílek o tom, že jsou třeba opět bráškové, nebo se baví ale tohle.. oh bože. smutné to je, jsem ráda že Tom žije pač jsem měla strach že by skočil z mostu, ale tohle. je asi ještě horšejší.. chci aby byli spolu jako bráškové….
Ah ta povídka byla dokonalá a dlouho taková povídka tady nebude…:) doufám že napíšeš další skvělé povídky drastické, co skončí happy endem ;o))
[12]: taktéž doufám že bude alespoň ukončující jednodílovka, který to zpraví:D.. Billana bych za teb první incident vyfackala a pořádně ho ojela do bězvědomí a nechala ho tak:D
No nevím, jestli takový konec je dobrý, ale prostě je to konec. Nevím, co k tomu říct. Celý ten příběh byl fakt dobrý, jen mi přijde ten konec takový odbitý. Asi je to jen můj názor.
Děkuji moc za komentáře, jste zlatí =)) O druhé řadě budu určitě uvažovat =))))
Um.. Myslela jsem si, že to možná skončí takhle… Je jasné, že Bill nemohl Tomovi odpustit. Ne hned. Ale.. Na druhou stranu mě to tak trošku mrzelo, vzhledem k tomu.. Že všechno tak nějak začalo kvůli Billovi ^^ Povídku jsem měla opravdu ráda a… Taky se přikláním k tomu, abys napsala drhou řadu ^^
[3]: Ginger mohla bych poprosit o nějaký kontakt na tebe? Icq, facebook nebo meil? Chtěla bych se tě něco zeptat =)
[18]: Samozrejme, FB Ginger Norris a mejl Macmac@seznam.cz 😉 (icq moc nepouzivam, sem tam jednou za pul roku :D)
Já chci druhou řaduu :)Moc povedená povídka chápu Billa, že mu nemohl hned odpustit
Dvěma slovy??? Druhá řada!