autor: PeTiŠka
Těm chytřejším asi došlo, že ta aviváž nebyla aviváž, kterou koupíte běžně v drogérii nebo v nějakém jiném obyčejném obchodě. Od té doby už si vždycky radši mamka pere sama a já už od té doby nikdy neměl sex s Billem na zatracené pračce. Přesto, že fňukal, jak se mu to líbilo, že by si to rád zopakoval. Ti mladí jsou tolik nezodpovědní!
*FLASHBACK*
„Zapni se pořádně, Bille, tady žádnou módu honit nemusíš, všechny pěkné slečny jsou stejnak zalezlé doma v teple.“ Zabědovala babička a doslova rvala bratrovi zip od bundy až ke krku. Bill se marně pokusil zip zase poodepnout, ale ozvalo se plesknutí a Bill ublíženě odtáhnul ruku. Tiše jsem se zasmál do bundy, ale okamžitě jsem byl sestřelen vražedným pohledem dvojčete, takže jsem se radši stáhnul před domovní dveře ven.
Každý rok totiž trávíme po Vánocích nějaký ten den u babičky ve vedlejší vesnici. A každý rok, jak už to bývá tradicí, jsme posláni na druhý konec vesnice do jednoho staršího věžáku, donést babiččině kamarádce, paní Rubešové (taková poznámka, větší drbnu snad ani neznám; mimoto, je šílená do koček a infantilně jim balí na Vánoce dárky pod stromek, má jich asi 12) minimálně tři tácy koláčů, které babička s nadšením peče přes celé svátky.
Jakmile jsme zahnuli za roh, Bill rozepnul na truc zip až do poloviny bundy a spokojeně se usmál. Protočil jsem očima.
„Prásknu tě…“
„Ne, nepráskneš…“
„Ale ano, prásknu…“
„Práskneš to a máš utrum, budeš trpět!“ zaprskal Bill uraženě a kopnul mě do lýtka.
„Vážně, a jak prosím tě?“ pozvedl jsem obočí a zavrtal jsem se víc do velké bundy.
„Ty moc dobře víš…“ ušklíbnul se Bill. Zastavil jsem se a kouknul na něj. Musel jsem se krátce zasmát, jak se mu tvořila na čele žíla vzteku. Zavrtěl jsem hlavou a rozešli jsme se dál.
„Já to bez sexu klidně nějakej ten den vydržím…“ pokrčil jsem rameny, věděl jsem, co má na mysli.
„Nevydržíš!“
„Vydržím…“
„Ne!“
„Ano!“
…
„Bille?“ zastavil jsem se, když jsem vedle sebe neslyšel kroky bratra. Otočil jsem se a obočí mi vylítlo do výšin nebes. Zrudnul jsem, jakmile jsem pohlédl na bratra, který se na protest začal různě svíjet a svlíkat se z bundy… rozepínat si… kalhoty! Oh, bože, on u toho ještě začne vzdychat.
„OK, OK, vyhrál si, nevydržím to!“ přešel jsem rychlým krokem k němu, nervózně se rozhlídnul kolem, zapnul mu zase poklopec a narval ho do bundy. Bill se zatvářil spokojeně a rozkráčel se dál. Po půlhodině jsme konečně dorazili do cíle. Opřel jsem se silou o skleněné dveře věžáku, které bolestně zavrzaly, a my vešli dovnitř.
„Bože, déle to trvat nemůže…“ zaklel jsem, když jsme se konečně dočkali výtahu. Zmáčknul jsem nejvyšší patro, a to dvacáté. Znuděně jsem se opřel o zeď výtahu.
„Hlavně, že tu mají zrcadlo…“ zamumlal jsem otráveně, protože tomuhle výtahu říkám expres. Ironie, víte? Opravdu nepřeháním, když řeknu, že budeme nahoře za deset minut.
„Jsme krásný pár, nemyslíš?“ usmál se Bill, ignorujíc mé tiché stížnosti, přitisknul se na mě a já kouknul do zrcadla. Přikývl jsem s úsměvem a objal jej těsně kolem pasu. Kouknul jsem na menší oprýskanou obrazovku, která hlásila teprve čtvrté patro. Opřel jsem se hlavou a přivřel unaveně oči. Když jsem je opět otevřel, přede mnou se nenacházela Billova mazlící se hlava, ale protější stěna výtahu. Oh, bože, on je…
„Bille! Tady ne!“ syknul jsem přísně, když jsem našel černou čupřinu v úrovni svého rozkroku. Mé protesty byly zbytečné, nemělo to cenu. Bill si šel vždycky za svým, proto o minutu později jsem musel tlumit své vzdechy do rukávu od mikiny. Pozoroval jsem vydrážděně, jak můj penis mizí v jeho ústech, a Bill se přitom tváří požitkářsky. Se snahou mě sál a rukama masíroval varle. Zaúpěl jsem a poklesl v kolenou. Zaklonil jsem hlavou a praštil se nechtě do zdi.
„Sakra!“ zaklel jsem a promnul hlavu. Boule bude, další smůla při našich orgiích. Začal jsem cítit tlak v podbřišku, a přirážel jsem proti Billovým ústům. Jenže… výtah najednou začal zpomalovat. Vyděšeně s výdechem sem kouknul na stav výtahu. Co? Byli jsme teprve ve třináctém patře, někdo si musel výtah přivolat!
„Bille, kurva… přestaň, dost…“ snažil jsem se ho odtáhnout od svého klína, ale vypadal nesmlouvavě. Odmítavě zavrčel a pevně stiskl dlaň kolem mého penisu a já hlasitě zasténal. Tohle nejde, už skoro stojíme! Ach bože a můj orgasmus je na hranici. Tohle nebude dobré, začal jsem pohledem panikařit a kolena se mi třásla hůř jak při zimnici. Výtah sebou cuknul při zastavení. V tu chvíli jsem se udělal.
„Ježiši…“ zavzdychal jsem vzrušeně, a zároveň očekával, kdo bude ten šťastlivec, který nás uvidí. Dveře se pomalu rozevřely, mé boky se mnou přímo házely při orgasmu a Bill bez nějaké obavy polykal mé semeno. Tiše zamručel, otočil se ke dveřím a vyprsknul smíchy. Ha, ha, ha.
„Tak to ne…“ založil jsem zoufale obličej do dlaní při pohledu na kočku, která za výtahem natahovala krk. Kočka mňoukla a já protočil očima.
„Kšc, mazej pryč, dupnul Bill, když se konečně zvedl na nohy a kočka utekla. Zapnul jsem si kalhoty.
„Neříkej, že ta baba už ty kočky naučila i přivolávat výtah!“ odfrknul jsem zoufale a Bill se pořád smál. Byl hrozně riskantní člověk a nikdy nemyslel na následky. Jemu prostě vždycky všechno nějak prošlo! Jemu ano.
„Spíš si někdo ten výtah přivolal, a pak si to rozmyslel a vzal to po schodech, miláčku…“ šeptnul Bill a přitisknul se mi na rty. Přivřel jsem oči a objal jej kolem pasu.
„Už nikdy ne ve výtahu…“
„Proč?!“ zavyl Bill zoufale. „To už nebudeme moc za chvíli nikde, proč, proč, proč?!“ dupnul navztekaně Bill nohou.
„Mám k tomu osobní důvody…“
„Ale Tome-„
„Tečka!“
*KONEC FLASHBACKU*
Jasně, teď se tomu taky zasměju. Ale mělo mi být do smíchu v té chvíli? Za prvé, všichni vědí, že jsme dvojčata. Jak bychom to pak asi vysvětlovali? Další věc – bylo by to prostě trapné. Bylo! Mám tu vlastně ještě jednu historku, která mě napadla. Stala se v zahradě, když…
„Tomi, jsem doma!“ ozvalo se z chodby a já sebou škubnul. Trochu jsem se do toho zamyšlení zahloubal. Odkašlal jsem si a při pohledu na hodinky zjistil, že už sedím na záchodě dobrou půlhodinu.
„To je fajn!“ křiknul jsem.
„Kde jsi?“ slyšel jsem, jak zoufale prochází pokoje.
„Na záchodě, Bille, na záchodě…“ protočil jsem otráveně očima a chystal se vyjít. Když mě zarazilo Billovo zaškrábání nehty na dveře.
„Můžu za tebou?“
….
….
….
„Proboha!“ O_o
autor: PeTiŠka
betaread: Janule
Dobrý konec! 😀
Looooooooooooooooooooool! XD nesnasim kocky a ted mam jeste o duvod navic xD chudak Toman, takovy problemy s Bibankem ma xD
akorat jsem popravde nepobrala moc ten konec xD *forever blonde* xD
tak to bylo super 😀
nééé ten konec to zabil xD krásné!!!
OMG 😀 no jako ja mám dosť :D… no ten výťah bol parádny :D… bože by ma zaujímalo čo by bolo keby tam na miesto tej mačky stál niekto iný xD 😀 no to by bola iná sranda :D… och a ako tu už bolo povedané ten koniec bol fakt zabitý xD :D… toto sa mi fakt ľúbilo… také Tomove spomínanie na záchode 😀 bože ja z toho fakt mrem 😀
ten konec neměl chybu 😀 😀 parádní a naprosti dokonalá povídka skvělý 😀
chudak Tom, takovy nervy z toho xD. Super to bylo!
Tak to bylo dokonalý
Bože moj ja som sa šulala po zemi LOL 😀 xD
Ten Koniec je Zabitýýý ale inak super 😀