autor: Clarrkys & Disturbed Angel
Bill: (Zakroutím hlavou, že ne.) Jde ti to.
Tom: Ale tobě by to šlo přece taky. (Povzbudivě se usměju.) No tak, Bille.
Bill: Ne… Já nechci. (Odmlčím se.) Chci se na tebe jen dívat.
Tom: Dobře, jak chceš. (Rozbalím ji a začnu používat všechny ty olejíčky a ty věcičky. Už vím, co na co je, protože už dřív jsem měl tu knížku prostudovanou i pozpátku. Potom ji přepudruju a ještě pomastím nějakým krémem. Dám jí plenku a oblíknu dupačky. Nakonec jí učešu těch pár vlásků, co má na hlavičce.) Ták, jsme hotoví, taťko. (Usměju se a podávám ti ji.)
Bill: (Pousměju se a vezmu si ji. Smutně koukám. Vstanu a nesu ji do pokojíčku.)
Tom: (Jdu za tebou.) Bille? Neměl bych prozatím tu postýlku přetáhnout k nám do ložnice? Ještě je malá a myslím, že by měla spát v místnosti s námi. Když se v noci vzbudí nebo tak něco.
Bill: Já… Přemýšlel jsem o tom, ale nechci, aby tě budila, když budeš muset do práce. Můžu s ní spát v pokoji.
Tom: (Smutně kouknu.) Mně nevadí, když mě bude budit, ale rozhodně nechci být v ložnici sám.
Bill: Dobře.
Tom: Mám ji teda přestěhovat k nám?
Bill: (Přikývnu.)
Tom: (Odběhnu do pokojíčku a táhnu po zemi tu postýlku k nám do ložnice. Naštěstí není moc těžká, po pár minutkách už to mám.) Kam ji mám postavit? Sem? (Dám ji někam ke zdi, ale blízko naší postele.)
Bill: (Přikývnu.) Tam je to fajn.
Tom: Tak ji tam pojď dát. (Usměju se a čekám.)
Bill: (Opatrně ji tam položím a zapnu nad ní takový ten strojek se zvířátky. Začne se to otáčet a hrát.)
Tom: (Usměju se a přitáhnu si tě za bok k sobě. Dám ti pusu na líčko.)
Bill: (Pousměju se. Koukám na malou.)
Tom: (Po chvilce už zavře očka a jenom sladce oddechuje.) Jdeme taky do postele? (Zašeptám a znovu ti dám pusinku.)
Bill: (Přikývnu. Otočím se k tobě.)
Tom: (Chvilku na tebe tak zamilovaně koukám. Potom tě chytnu za zadeček a jemně procítěně tě políbím.)
Bill: (Oplatím ti to. Pak se oddálím. Vysvléknu se do boxerek a lehnu si.)
Tom: (Povzdychnu si a ještě se koukám chviličku na malou. Pak se taky vysvléknu a lehnu si k tobě.) Nechceš se aspoň mazlit? (Zašeptám.)
Bill: Mazlit? Dobře. (Špitnu a přitulím se k tobě.)
Tom: (Koukám na tebe a začnu tě lehce pusinkovat. Všude, kam dosáhnu.)
Bill: (Vrním. Líbí se mi to, hladím tě.)
Tom: (Potom se přesunu na tvoji pusinku a začnu tě líbat. Ruku položím na tvůj bok. Po chvilce tě hladím.)
Bill: (Jemně tě pusinkuju na krku a rukama hladím. Na zádech a hrudi.)
Tom: Miluju tě. (Vydechnu a rukou zabloudím pod tvoje boxerky.)
Bill: Já… Teb- (Zastavím tě.)
Tom: Co? (Vydechnu. Kouknu na tebe takovýma vzrušením zastřenýma očima.)
Bill: Ne-e. (Šeptnu.)
Tom: (Silně se kousnu do rtu a nahodím ty nejsmutnější oči, co umím.)
Bill: Ne teď. Tady ne… Nebudu s tebou spát, když tady spí Amy.
Tom: Takže to znamená, že když tu s námi bude třeba půl roku, tak spolu zase půl roku nebudeme spát?
Bill: Ne. Jen s tebou nebudu spát první večer, co tu je. Nebo prostě dneska ne. Promiň.
Tom: Vždyť spolu nemusíme spát. Jen se pomazlit.
Bill: Asi mám jiné představy o mazlení. (Zasměju se.)
Tom: (Sklopím oči.) Ok. (Špitnu a otočím se od tebe.)
Bill: Musíš se urážet?
Tom: Nejsem uražený. (Špitnu. Zavřu oči a přikryju se až skoro s hlavou.)
Bill: To vidím.
Tom: Jsem jenom… Smutný. (Pípnu a posmrknu. Nevím proč, ale přijde mi to děsně líto.)
Bill: (Otočím se taky zády k tobě. Nevím, co na to říct.)
Tom: (Tiše vzlyknu. Potom si zadusím obličej do polštáře.)
Bill: (Posadím se a vyjdu z pokoje. Jdu dolů.)
Tom: (Když odejdeš, tak se víc uklidním a během pár minut usnu.)
autor: Clarrkys & Disturbed Angel
betaread: Clarrkys
Já už si s tím Billem nevím rady. Tom se tolik snaží a Bill je pořád nějak namrzlý a hlavně je hrozně odtažitý, myslím, že by měl Tomovi víc dávat najevo svoje city, vždyť takhle si chudák Tom opravdu bude myslet, že už ho vůbec nemá rád…
Dneska tu nádhernou chvilku úplně zbytečně pokazil, mně to vyloženě připadá, že má nějaký psychický blog, jinak to není možné…Bill je prostě divný a jestli to s ním tak půjde dál, tak mu nakonec Tomi uteče…i s malou =(((
Nejdříve bych chtěla říct, že je mi Billa trošku líto. Tommymu to s Amy tak jde a Billy je z toho nesvůj. Ale vždyť je skvělý, vše za chvíli bude ovládat stejně jako Tommy, cit a láska k Amy mu napoví. Spíš se stále bojí… Já tak Billovi držím palce.
Ale… nemusel tak reagovat. Tommy mu to přece vysvětlil. Není naštvaný nebo uražený, jen SMUTNÝ… Billy, prostě v takový moment zkus Tommyho pochopit… vždyť Tommy znovu připomněl to nejkrásnější, co v srdíčku cítí, znovu řekl tu nejkrásnější větu, co přece patří jen a jen tobě, Billy… Tommyho "miluji tě".
Věřím, že je vše v pořádku.
Taky mě dojalo, jak se Bill staral, aby Amy Tommyho v noci nebudila. To bylo krásné. Ale vím, že Tommymu tohle opravdu nevadí.
Budu se opět těšit na další, zcela určitě krásný díl!♥
[1]: Janičko, neboj, Tommy je silný a Billa miluje. Ví, že je to pro něj teď těžké. Tommy je určitě v pohodě. O něj se nebojím. O Billa trošku ano, teď si nevěří…Ale já věřím Tommymu, že mu dokáže opak!♥ NEBOJ!♥♥♥
mě to nepřijde tak hrozné… jen se Bill chová jako by měl menstruaci… 😀 No, každopádně už jsem se lekla že ho nemiluje…
[3]: Ty jsi mě tak krásně uklidnila, že už se nebojím =)
A když, tak jenom malinko =)))
Bille no ták. Vždyť Tom se snaží jak nejvíc může a ty ho takhle odbýváš. Bille, Bille, tohle se nedělá. Doufám, že Tommy bude mít pevné nervy. 🙂
no taaak.. už spolu zase nemluvíte ? tak krásně to začalo, Amy se na vás každou chvilinku směje a vy pak takhle.. chjóó kluci..
Billy.. Tom tě má rád a chápe tě.. jak řiká Ondinka, byl jen smutný ne naštvaný nebo uražený. A to že Tom se umí líp postarat o Amy.. ano, jenže on už má zkušenosti a určitě tě to všechno velice rád naučí.. neboj taky to zvládneš¨…
Tomi…vydrž… Bill se snad časem srovná… věř mu a nadále ho podporuj.. moc tě teď potřebuje aby si ho podržel 🙂