Bratrská láska 3/3

autor: Niki ^_^

A je tu závěrečný  díl… pokráčko už nebude!!! Mno, jen čtěte a uvidíte, jak to dopadlo… já  se musela smát XD… no skoro XD

……

Tom i Bill spolu leželi v objetí a tiše dýchali chladný vzduch kolem nich. Tom položil hlavu víc na Billovu hruď a prsty přejel po jeho pokožce. Cítil, jak se mírně zachvěl. Bylo mu v tuto chvíli příjemně a přál si, aby to nikdy neskončilo, jenže se ozvaly kroky, které se začaly blížit k jejich dveřím. Bill rychle popadl Toma a nazí se postavili. Posbírali si věci a urychleně se schovali za nejbližší přepážku. Tom se modlil, aby ten nerozpoznal bílou tekutinu na podlaze.

Odemknutí zámku oznámilo, že se ten dotyčný chce dostat dovnitř. Po chvíli vešel a na chvíli místnost ozářilo slabé světlo. Zavřel za sebou. V ruce nesl pár krabic. Chvíli šel a pak se ozvalo jakoby čvachtnutí, jak šlápnul do spermatu.

„Co to je tady za svinstvo?“ postěžoval si a Tomík měl nutkání se začít smát, ale Bill mu tu pusu zacpal. Oba dva se dívali na stěnu a blížící se stín. Skrčili se ještě víc, aby je neviděl. Uslyšeli pokládání krabic na polici nad nimi a následně vzdalující se kroky. Nakonec přišlo bouchnutí dveří a zamknutí. Ti dva si slyšitelně oddechli a teprve teď si všimli, že Tom sedí obklopen Billovýma nohama. Ze zadu cítil jeho přirození, ale opřel se víc o jeho hruď a hlavu položil na jeho rameno. Bill mu přejel prsty po krku a začal mu cumlat ouško. Tom slastně zavrněl. Rukama přejel po jeho stehnech a stisknul skoro u zadečku, přičemž následovalo mírné nadzvednutí. Byl to nádherný pocit, jen tak si sedět a pohrávat si s tím druhým, jako by to byla panenka.

Jejich milostné hrátky jim však přerušilo zazvonění mobilu. Podle vyzvánění to byl Tomův. On na chvíli úplně lehnul na Billa, než se posadil a začal ve svých šatech vyhledávat malou zvonící krabičku. Když se mu to podařilo, podíval se, kdo to je. Ztuhnul v mírném úleku. Bill se mu pověsil na ramena a podíval se na displej.

„Gustav ti volá, zvedneš to?“ přejel mu nosíkem po oušku. 
„Budu muset,“ zatřásl se mírně Tom a pak to Gustavovi zvednul. „Nazdar,“ řekl, jako by se nic nedělo. „Kdo že ti to volal?“ mluvil dál, ale měl co dělat, aby nezačal do mobilu vzdychat, jak jej Bill dráždil doteky. „Psal jsem mu, že jsme jindeee,“ vypísknul, jak ucítil Billovu ruku ve svém rozkroku. „N-ne nic… jenom jsem zakopl,“ musel zavřít oči. „Kdy? … Teď? Gustave! Ale…“ podíval se na displej. „Zavěsil mi to,“ zabručel.

„No jo, tak jdeme,“ postrčil jej Bill a přitáhnul oblečení. „Není to jenom jeden den,“ podíval se na něj  škodolibě a začal se oblékat. I Tom se po chvíli přidal a nakonec oba dva vyšli celkem upraveni ven. Lidí tu bylo stále dost a doufali, že je nikdo neslyšel. No, i kdyby slyšel. Výtahem sjeli dolů, a konečně pod nohama ucítili pevnou zem. Pak se vydali směrem do hotelu. Tam na ně čekali Gustav s Georgem.

„Kde jste byli tak dlouho?“ podíval se na ně Gustav. „Koncert nám přesunuli na dnešek z důvodu… Georgu, jaký byl ten důvod?“ podíval se na něj Gustav. 
„Co já vím. Zítra tam je nějaká charita nebo co. Co bysme pro naše malé děti neudělali,“ zasmál se tomu Georg a podíval se na Toma a Billa. „No, co tu tak stojíte. Převlíkat!“ 
„Co?“ zarazil se Tom. 
„PŘEVLÍKAT!!“ zazněl Georgův mírný hlásek. No, skoro mírný, spíše hluboce dětský. 
„Tak pojď,“ zatáhnul jej Bill a oba dva se běželi převléct. 

Na koncertě to žilo. Billův úžasný hlas se nesl přes celé publikum a ztrácel se u posledních. Všichni si to užívali. Tomík měl co dělat, aby pod tlakem Billa mohl vůbec hrát na kytaru a dostal letmý polibek na tvář. Nakonec se Bill opřel o Tomovo rameno. Do toho jeho hlas jenom způsobil, že fanoušci začali křičet ještě víc. Bill ještě laškovně mrknul na Toma, který mu to oplatil úsměvem a bylo to ^^.