autor: Neilinka & Cerike
Výčitky
Bill
Ihned po sexu jsem zamířil sám do sprchy. Ještě, že jsem měl s sebou malovátka, protože moje stíny a řasenka budou kompletně v háji. Věděl jsem, proč si je beru. Naštěstí jsem si stíny a řasenku bral s sebou vždy a všude, takže to Tomovi nemohlo být divné. Děkoval jsem sám sobě za svoje zvyky. Ve sprše jsem se rozbrečel jako malej parchant.
Hrozně jsem se za sebe styděl. Nevyznal jsem se ve svých vlastních pocitech a věděl, že ke každému z nich chovám trochu jiné. Neuměl jsem si vybrat. Nemohl jsem o Toma přijít, byl moje všechno. Ale zároveň ta náklonnost k Axelovi… Umyl jsem se a začal se připravovat do stejné podoby, s jakou jsem odešel z domova. Slyšel jsem uspokojivý oddych z vedlejší místnosti, jak si Axel píchnul další dávku.
Zdálo se mi to tak dávno, kdy jsem to dělal taky, a zároveň jsem to pořád uměl líp než on. Axel měl žíly celé rozpíchané, měl je špatně viditelné, na rozdíl ode mě. Bože, dost. Nesmím myslet na drogy, to nemůžu Tomovi udělat, zabil by mě. Nebo by to zabilo jeho. Žalem.
Dokonale upravený jsem vyšel z hodinového hotelu a nervózně se rozhlížel kolem sebe. Měl jsem pocit, že každý mě může prásknout Tomovi. Vlastně tu klidně mohl jít kolem Georg, nebo já nevím, prostě někdo, kdo by mu to řekl. Začínal jsem panikařit. Podvedl jsem ho, a proto jsem měl důvod se obávat. Nedokázal jsem si představit, jak vedle něj budu klidně sedět v kině a dělat, jako by se nic nestalo.
Dorazil jsem tam sice o chvilku dřív, ale Tom už tam byl taky. Dokonce měl koupené lístky. Nezapomněl jsem ho na přivítanou políbit. V každém filmu se po nevěře partner odmítá líbat s tím druhým, měl jsem za to, že když ho políbím, vroucně a mile, jako vždy, budeme klidnější oba.
V kině jsem ujídal popcorn asi tak jeden kousek za pět minut. Neměl jsem chuť na jídlo, nezasloužil jsem si ho. Měl jsem pocit, že jsem si nezasloužil celého Toma. Bylo mi zase do breku. Proč jsem to dělal? Proč? Věděl jsem, že jakmile opustím byt, ztratím nad sebou kontrolu, kterou vzápětí převezme Axel. Věděl jsem to, a přesto jsem tam šel. Spal jsem s ním.
Tom si pomalu začínal všímat, že nejsem ve své kůži a navrhl, abychom šli ven… Na větším světle se mi pozorně díval do očí. Nejdřív mi to nedošlo, ale pak jsem si uvědomil, že nejspíš zkoumá, jestli jsem si nepíchl. Pak mě jakoby omluvně objal a v tichosti jsme z kina odešli, i když jsme ještě neměli dokoukaný film.
Doma bylo podivně. Panovala tu hustá atmosféra, že by se dala krájet. Potřeboval jsem to nějak zlomit, přestat myslet na Axela, ujistit Toma, že je všechno v pořádku. Sedl jsem si mu na klín a jemně ho líbal na rty. Pohrával jsem si s nimi a on se nechal. Nějak mi to ale nebyl schopen opětovat. Něco tušil. Nelíbilo se mi to.
Bál jsem se, že vysloví tu otázku, na kterou bych mu nedokázal odpovědět lživě. Prosil jsem Boha, aby se na to neptal, i když jsem vlastně v žádného, kromě Toma, nevěřil. Radši jsem se při jeho nezájmu zvedl a šel vařit večeři. Našel jsem si nějaký recept, zkontroloval, jestli máme všechny suroviny, a začal.
Stejnak jsem myslel pořád na Axela a na Toma. Podařilo se mi říznout při krájení rajčete. Sledoval jsem kapičku krve, jak pomalu stéká po mém ukazováčku. Připomnělo mi to, jak Axelovi z rány vždycky odteče trochu krve. DOST! Nesmím na ně myslet, ani na jednoho. Potřeboval jsem pryč, bylo mi úzko, ale nikoho jiného jsem neměl. Přál jsem si, aby tu byl Markus. Ten by mi možná mohl porozumět.
Ale byl to víc Tomův kamarád než můj, a já se bál, že by mu to řekl, i když víc by asi chápal mojí situaci. Jenže za to, že jsem Toma podvedl, by mi zpřerážel všechny kosti v těle.
Byl jsem sám. Ačkoliv jsem bydlel s tou nejúžasnější osobou, vrátil se Axel a měl jsem přátele, na tenhle boj jsem zůstal sám.
Vlastní vinou.
autor: Neilinka & Cerike
betaread: Janule
vím, že teď budu opravdu zlá, ale já tohle Billovi prostě přeju… jen ať si uvědomí, jak moc Tomovi ublížil a jak moc ho to raní, až se to dozví… a že se to určitě dozví… Bill udělal chybu, tak ať platí… jen mám opravdu strach, aby ho ten hajzl (Axel) nepřivedl ještě zpátky k drogám, když už ho pomalu začíná odvádět od Toma… Bill nad nima nějak moc přemýšlí… doufám, že se všechno urovná a Axel konečně nějakým zázrakem zmizí a vše bude zase jak má být 🙂
Začínam sa bát ze Axel Billa zase zatiahne do drog. Na Billovom mieste by som sa Tomovy priznala, trochu mu tie výčitky aj prajem ale zaroven mi je ho aj lúto, aj Toma.
Tak já se omlouvám, ale v minulém díle jsem špatně pochopila to kino, myslela jsem, že Bill řekl Tomovi, že jde s tím starým přítelem do kina a že ho tam Tom šel čekat =) A dneska jsem zjistila, že kluci šli do kina spolu, no, nějak jsem to popletla =)
Já budu taky zlá, protože já to Billovi taky přeju. Ať se pěkně vydusí, potvora nevěrná, nevděčná…
Ale nakonec nechci, aby to prasklo, protože vím, že nejvíce by to ublížilo právě Tomimu…