autor: Mizuki & PeTiŠka
BILL
Otevřu mu ústa a líně proplétám jazyk s jeho. Položím mu ruce na záda a lehce jimi po nich přejíždím, přivíraje u toho oči.
TOM
Hebká kůže mi proklouzává mezi prsty, při stisku se objevují drobné vlnky za mými prsty. Zaryju nehty do měkké kůže a ušklíbnu se. „Mmmh…“
BILL
Tiše zasténám a zakloním hlavu, při zarytí jeho nehtů.
TOM
Zakousávám se mu lehce do rtů, přidušeně sténajíc si tisknu jeho klín proti svému.“Chci tě.“
BILL
Skousnu si dolní ret a zavzdychám tence. „Dneska ne…“
TOM
„Já chci…“zvedám si jeho stehno a nožku si obtáčím okolo boků. Jsem tvrdý, mám na sex hroznou chuť a nejradši bych jej tady hned ojel, až by brečel, že chce ještě.
BILL
Zamračím se. Pomalu začínám zjišťovat, že Tom nebude zrovna člověk založený na něze. Takže fňukáním ani prosbami ho neobměkčím. Je to logické, protože i tenkrát přes mé zoufalé nářky mě dotáhnul do té vany krve téměř násilím. Nejspíš na něj budu muset stejně, jako on na mě. Sundám z něj zase nohu a odstrčím ho rázně dlaní. „Nerozuměl si?! Dneska ne!“ syknu tvrdě a kouknu mu do očí.
TOM
Zavrčím podrážděně, no spíš frustrovaně zakňourám. Je to strašný když to bolí. „Dobře, Bille, tak ne.“ Zkrotnu jako beránek a vtírám nos a tvář do jeho krku.
BILL
Zmateně koukám před sebe. To bylo sakra snadné, čekal jsem, že po mně nějak vyjede, ale takhle jeho reakce se mi líbí. Ctím se nad věcí. Usměju se pro sebe. „Jestli máš problém, jdi si ulevit do koupelny…“
TOM
„Dobře, Bille, půjdu. Promiň, nechtěl jsem tě nazlobit.“ Špitám kajícně a lezu z postele. Šouravým krokem se odeberu do koupelny.
BILL
Sleduju jeho záda, dokud se nezavřou dveře. Převalím se na břicho a tiše se zasměju. Kdo by to řekl, že toho krvelačného Boha zkrotím.
TOM
Za čtvrt hodiny jsem zpátky a poslušně přilehnu na pravou stranu postele pod společnou peřinu. „Dobrou noc, Bille.“
BILL
„Dobrou, Tome…“ pronesu už téměř v polospánku a za chvíli usnu úplně.
DRUHÝ DEN
TOM
Jak nenávidím rána. Jak nenávidím ranní vstávání, slunce, jež mi pere skrz zavřená víčka a štěbetající ptáčky za oknem. Pije mi to krev. Krev, oh ano, krev! Po včerejší honičce jsem byl trošku zmožený a tak jsem se nekoupal. Ale mohl bych… ? Ani se nenaděju a mé nohy mě vedou po schodech dolů do mého ráje ve sklepení.
BILL
Pomalu se probouzím a rozlepím oči od sebe. Chvíli mi trvá, než se zorientuju, kde jsem. Rozespale zaskuhrám a s námahou se posadím. Kouknu vedle sebe, ale očividně jsem v posteli sám. „Tome?“ rozhlídnu se kolem. Nejspíš už je vzhůru. Vyhrabu se z postele, navlíknu na sebe alespoň džíny a vyjdu na chodbu. Kde může být?… Automaticky zamířím do sklepa. Napadlo mě to jako první. Když dojdu dolů, otevřu jediné dveře, za kterými se nachází ten „Tomův poklad“. Nakouknu dovnitř.
TOM
Se smíchem se rochním ve vaně, úsměv od ucha k uchu jako malé dítě a zkrvavenou vodou cárám přes okraj vany.Zakláním hlavu, hysterický smích se odráží od stěn a já jsem nejšťastnější člověk na světě.
BILL
S přivřenýma očima ho chvíli jen pozoruju. Člověk by si pomyslel, že je opravdu psychopat. Odkašlu si a otevřu dveře. „Myslím, že blízcí lidé té osoby, které patřila krev, ve které si právě tak užíváš, zažívají doslova peklo. A ty se směješ, užíváš si to. Je to taková ironie…“ ušklíbnu se a opřu se o futro dveří.
TOM
„Hanz Brehen… ten kluk, co tě šikanoval na základce a zamkl tě přes noc v kabince na záchodech.“ Ušklíbnu se a čeřím vodu prsty. Chtivě si ocucám dlaně a zírám na něj. Znovu propuknu v hlasitý smích a svezu se do vany, abych si namočil i hlavu.
BILL
Protočím očima a přejdu k vaně. Kleknu si k ní a pozvednu obočí. „Zajímalo by mě, jak by si ty reagoval, kdybych ti během noci přiložil skalpel k hrdlu…“
TOM
Vztáhnu ruku k jeho krku a za límeček si jej přitáhnu až těsně k sobě. „Zavzdychal bych ti do ucha a řekl bych, abys řízl. Ale ty bys neřízl, ty se bojíš už jen vlézt se mnou do vany.“ Pouštím jeho oblečení a otírám si obličej.
BILL
„Jak si můžeš být tak jistý, že bych to neudělal? Můžu být s tebou třeba jen pro ten důvod, abych se k tobě dostal co nejblíže a zbavil se ve vhodné příležitosti jednoho krvelačného vraha…“
TOM
„Měl jsi už dost příležitostí. A navíc jsi do mě blázen, jen se bojíš přiznat si to. Jinak bys za mnou včera nepřišel.Tak dělej, do toho, zabij mě… támhle jsou nože, kudly i pilky.“ Ukazuji prstem na skříně.
BILL
Kouknu na skříň a pak zpátky na něj. „Nenechal by ses jen tak zabít…“
TOM
„To máš pravdu. Každopádně momentálně se nemám čím bránit… takže směle do toho.“
BILL
Pobaveně se ušklíbnu a zvednu se na nohy. Přetáhnu přes sebe tričko, stáhnu kalhoty i se spodním prádlem. „Zabíjím tě už jen mojí blízkostí…“ zvednu jednu nohu a položím na kraj vany. „Nemám pravdu?“ usměju se.
TOM
„Jistě že máš, jsem z tebe hotový…“ vztáhnu ruku k jeho stehnu. Na bělostné kůži vytvoří má dlaň rudý otisk a kapky sjíždějí dolů po bezchybné pokožce až zpátky ke mě.
BILL
Usměju se a zavřu slastně oči.
TOM
Rajcuje mě, a myslím také, že si to velice dobře uvědomuje. Trochu mě hlodá v hlavě jeho hlásek, co kdyby mi přiložil kudlu k hrdlu. Myslím ale, že to nemyslel vážně.
BILL
„Copak, už ti nějak není do smíchu jako před chvílí…“ s přemlouváním vlezu do vany s krví a přidřepnu k němu.
TOM
„Mám se snad začít smát…? Když jsi tady ty? Ne… ještě by sis to bral osobně…“ položím si jej jemně do klína, opírajíc se zády o kraj vany jej hladím po stehnech a usmívám se. Až nebezpečně blízko je jeho krásné tělo…
BILL
„Bral bych si to osobně?“ opřu se o jeho tělo a roztáhnu nohy víc od sebe. „Smál ses snad mně, nebo co?“ zakloním hlavu přes jeho rameno a vydechnu.
TOM
„Ne to vůbec ne, zlatíčko. Nevadí ti, že jsi se mnou… v krvi?“ převalím tě bříškem na mé bříško. Dlaněmi stisknu tvůj zadek, posouvajíc si jej tak výš na těle, abys mi neseděl přímo na klíně, ale trochu nad ním.
BILL
„Neříkej mi to, snažím se ten fakt nevnímat…“ líbnu ho na ucho a lehce stisknu mezi zuby.
TOM
„Já vnímám momentálně víc tebe. Příšerná situace, mmh…“ cnakláním hlavu na stranu. Má tak malý zadeček, jeho půlky mi přesně pasují do dlaní a já je naléhavě a chtivě tisknu k sobě a masíruji.
BILL
„A to je dobře, nebo špatně?“ vytáhnu jeho ruce nahoru a posunu se zadečkem zase níž do klína a zavrtím jím. „Hm?“
TOM
„Samozřejmě, že dobře…“ Jak jen si ještě může myslet, že by to bylo špatně? Gosh, můj stojící penis lehce naráží do prostoru mezi tvými půlkami a já div nevybuchnu, jak jsem pln očekávání. Je to moc bezohledný čin, když někomu strčím penis do jeho zadku bez jeho svolení? Oh… ptám se na bezohledné činy a jsem zabiják. Nejsem já perfektní?
BILL
„To pro tebe musí být přímo skvostná představa, když tu máš mě… mě v krvi, že?“ pousměju se a cítím jeho velké vzrušení. Trochu se ošiju, ale třu se o něj dál. Možná dneska bude něžný. Možná bude brát ohledy. Včera to i vypadalo, že ho v tomhle směru člověk může dirigovat…
TOM
Pravou dlaní sjíždím z jeho zadku níž na svůj penis, vezmu jej do dlaně jako nejdražší poklad a nasměruju jej přímo do té skvostné úžlabinky. „Otevři se pro mě…“
BILL
„Buď opatrný, prosím…“ šeptnu potichu a roztáhnu víc nohy od sebe. Přivřu oči a vyčkávám, co se bude dít. Oddychuju a chytnu jej pevně za loket.
TOM
„Já vím, že mě chceš zabít, ale rozdrcením kostí v ruce to asi nepůjde. Uvolni se, bude to okay, baby.“
BILL
Zasměju se krátce a uvolním tedy svaly, jak jen to jde. „Už asi…“
TOM
Prstem hrábnu do trochu mazlavé krve v mističce na pokraji vany a roztírám ji přes jeho zadek. Jak jemnou má tady kůži! Otřu žalud o jeho dírku a bezostyšně plením jeho neposkvrněný zadeček každým centimetrem svého údu.
BILL
„Ach… au…“ prohnu se v zádech a zavřu pevně oči. Nepříjemný tlak ve mě stoupá každou vteřinou, kdy do mě zasouvá. Zakloním hlavu a skousnu silně ret.
TOM
Vklouznu dovnitř celý, šlo to vcelku snadno. Víc se posadím, až mám záda a natažené nohy v pravém úhlu. Připouštím trochu víc vody, aby nenastydl, přeci jen má zadek ve vodě, nohy na mých okrajích vany a skoro celý je nad hladinou. Když hladina vody dojede k jeho bradavkám a já ji mám téměř pod bradou, zastavuji kohoutek a pomalu se v něm hnu.
BILL
Tiše zasténám a zhluboka dýchám. Je sakra velký, přijde mi mnohem větší, než jsem ho viděl. „Tome… Tome… Tome…“ skuhrám tlumeně jeho jméno a obtočím prsty kolem jeho zápěstí pevně. Musím tu bolest někam kompenzovat, proto jej silně stisknu. Cítím, jak se ve mně začíná hýbat a bolest se stává o něco nepříjemnější.
TOM
„Přejde to, uvidíš… mmm, polib mě.“ Rozkazuji šeptem.Jednu dlaň z jeho zadku přesunu na bedra a přitáhnu si jej blíž, zatímco druhou jej stále tisknu a kloužu si s ním v klíně.
autor: Mizuki & PeTiŠka
betaread: Janule
wau, kdyby tak Billa napadly erotické hrátky s noži!!! 🙂 no každopádně se překonává a já mám obavu, že z něj Tom vycvičí stejnýho psychopata, jako je on sám. no uvidí se.
každopádně nahrážka lubrikačního gelu krví mě docela pobavila, že bych to zkusila na přitele? 😀
wau nářez když si představim Billa s noži no nevim 😀 no každopádně doufám že Bill nebude taky zabíjet nebo něco v tom smyslu
Bill se docela otrkal už…xD nejdřív tam nechtěl ani strčit nožku a teď už tam má sex xDDD
[3]: Že? :DDDD
No teda ta představa dvou sexy krvavých gey zabijáků je opravdu překrásná! 🙂 :DDD