Kozačky a košilka

autor: Sandra Trümper

V menším krámku přímo v centru nevelkého města vyhrávala příjemná, tichá muzika. Nebylo zde momentálně mnoho zákazníků. Vlastně jenom dva. Přesto však byli prodavači více než ostražití. Ti dva byli přinejmenším podezřelí. Ano, prodavači chápali, že v mrazivém pozdně listopadovém odpoledni museli být navlečení do viditelně těžkých tmavých kabátů a šál, ale to si je alespoň nemůžou shrnout? Takhle jim není vidět do obličeje. A proč, proboha, mají v zataženém dni na nosech tmavé a velké sluneční brýle?!

„Ale Tomi, ty mi to vůbec neulehčuješ!“ dupl nohou ve vysokých botách na podpatku ten vyšší z nich. Další zvláštní věc. Podle postav prodavači tipovali, že je to muž, nebo alespoň starší kluk. Tak proč nosí ženské kozačky na podpatku? A proč se motá kolem mnoha dalších podobných bot? 
„Když ale tobě opravdu sluší všechny, Billy!“ prodavači zavrtěli hlavou. Buď mají halucinace, nebo ti dva patří do blázince, rozhodli se nakonec. 

Tom, starší z dvojčat Kaulitzových, kteří právě byli na prohlídce města, a to by se Tom hodně divil, kdyby ho Bill nezatáhl do každého obchodu, se mezitím nenápadně vzdálil od svého bratra. Věděl, že ho Bill nebude potřebovat. Na nákupech byl vždycky snad jen proto, aby mu všechno nosil a platil kartou, kterou měli společnou, ale Bill ji kategoricky odmítal nosit u sebe. A taky mu vždycky všechno chválil. A jak Bill kdykoliv jindy jeho komplimenty miloval, neuvěřitelně ho rozčilovalo, když ho jimi zasypával neustále, a on si díky tomu nedokázal vybrat. Proto to vždycky nakonec dopadlo tak, že se Tom vzdálil, Bill si v klidu vybral a potom Toma zavolal.

Nikdy nevěděl, co má dělat, když má takto nechtěný  volný čas. Vždycky chtěl všechen svůj volný čas trávit s Billem, ale věděl, že kdyby s ním byl teď, skončilo by to maximálně tak hádkou. A při tomto rozjímání upoutala jeho pohled jistá věc. Chvíli se na ni jen zaraženě díval, ale nakonec jeho obličej rozzářil úsměv. To se bude Billovi líbit.

„Tomi?! Můžeme jít!“

Bill vysíleně padl do postele. Jen na poslední chvíli stačil vyprostit svou ruku z tašky s jeho nejnovějším úlovkem, takže ta dopadla vedle postele. Byl spokojený. Téměř kompletně spokojený. K jeho dokonalé spokojenosti chyběla jistá osoba po jeho boku. Nevěděl, co měl Tom tak naléhavého, ale toleroval to. Tak nějak tušil, že to nebude nic důležitého, neboť kdyby to něco důležitého bylo, Tom by mu to řekl a neodbyl ho pouhým: „Nebuď zvědavej, nebo mi zestárneš.“ No dobrá, k tomu připojil ještě dočista okouzlující úsměv a naprosto dech beroucí polibek, ale i tak.

Ozvalo se klepání na dveře. Bill se trošku zamračil. S Tomem se rozloučil teprve před pár minutami a navíc, on má kartu od jeho pokoje. A kdo jiný by to mohl být? Po třetím naléhavém klepání se však nakonec zvedl a došel ke dveřím.

„Pokojová služba. Váš bratr vám na recepci nechal tohle, pane,“ podávala mu drobná blondýnka jakýsi balíček. Bill na něj pár chvil jen překvapeně mrkal. Proč by mu Tom nechával nějaký balíček na recepci, když mu ho před necelými pěti minutami mohl dát osobně?! Nicméně vzal si ho a hned na to už zavíral dveře. Cestou k posteli si všiml, že je na něm položená jakási kartička. Jakmile dosedl, vzal si ji a obrátil písmem k sobě.

Přijdu brzy 
Tom

Za podpisem bylo malé, zcela nepatrné srdíčko. Bill by si ho možná ani nevšiml, kdyby něco takového nečekal. 
Šťastně se usmál. Ten malinký symbol pro něj znamenal víc než puget růží. 
Odložil kartičku na noční stolek a otevřel krabici. Jakmile odhalil její tajemství, jeho tváře se zbarvily do červena. Prsty přejel po té jemné, lehké látce a v hlavě mu to šrotovalo. 
Moc dobře věděl, jak jeho dvojče tyto jejich hry miluje. On je taky zbožňoval. A jestliže Tom přijde brzy…

S úsměvem vstal a vydal se do koupelny. Ovšem hned po pár krocích musel chytat ztracenou rovnováhu. Jeho rozhněvaný pohled padl na krabici v tašce, kterou tam jen pár chvil před tím upustil. Rozhněvaný pohled nyní nahradil zamyšlený. Konec konců, Tom si chtěl hrát. Tak si budou hrát. S úsměvem vzal do volné ruky onu krabici v tašce a konečně se vydal do koupelny.

Dveře od jeho pokoje se otevřely o dvě hodiny později, kdy si Bill konečně dodělal účes. Usmál se a sáhl po svých líčidlech. 
„Billy? Jseš tu?“ slyšel, jak Tom přešel od dveří až do nitra jeho pokoje. 
„Jasně!“ šťastně zavolal. Byl zvědavý, co na to Tom řekne. Jasný, čekal to od něj, ale… pohlédl na své nohy a spokojeně se uculil. „Dej mi pár minutek a budu u tebe!“ zavolal vesele. Tom v jeho hlase ucítil cosi, díky čemu mu přejel mráz po zádech. Spokojeně se pousmál. Budou si hrát.

O pár minut později už byl opravdu připravený. Naposledy se na sebe podíval do zrcadla. Bude se Tomovi líbit, věděl to. Ale na druhou stranu stejně dobře věděl, že Tomovi se líbí i ve chvílích, kdy se hnusí sám sobě. Tohle však ani zdaleka nebyl ten případ.

„Tomi?“ konečně vylezl za dveří, zaklapl je za sebou a opřel se o ně. Jednu nohu vyzývavě vystrčil dopředu a lehce zaklonil hlavu. Pozvedl ruku a prohrábl si s ní vlasy. Slyšel, jak Tom hlasitě polkl, a věděl, že se mu jeho záměr podařil.

Tom se otočil po naprosto nezaměnitelném hlase svého bratra. Jakmile ho spatřil, hlasitě polkl. Už když ten zatracený kousek látky kupoval, bylo mu jasné, že dnešní večer bude jejich. Ale nikdy by si ani nepomyslel, že jeho dvojče bude v té krátké, černé a polo-průsvitné košilce s červeným lemováním tak neuvěřitelně sexy. A k tomu… znovu hlasitě polkl a přejel ho pohledem. Když mu Bill dříve toho dne tyto kozačky s nadšením ukazoval, líbily se mu. Jasně že se mu líbily, všechno na jeho dokonalém bratrovi se mu líbí. Ale teď… zatraceně, teď byly ty kozačky tak zatraceně sexy.  

Úzké špičky byly natočené přímo na něj a jehlové podpatky Billa ještě zvyšovaly. Tmavá látka zdobená jemnými korálky mu dosahovala až ke kolenům a díky tomu zakrývala alabastrovou pokožku na lýtkách. Tento nedostatek však vysoce nahrazovala odhalená stehna, na kterých Tomův pohled několik chvil doslova visel. Těsně pod zadeček dosahovala jemná, saténová látka, která byla na okrajích lemována tmavě rudou krajkou. Tato látka lehce splývala už od prsou, kde byla lehce vyztužená.  

Bylo jasně vidět, že tato košilka je udělána pro ženy, nicméně stejně dobře bylo vidět, že Billovi tak jako tak neuvěřitelně zvyšovala sex-apeal, který ani za normálních okolností není opominutelný. Tenká ramínka z červené krajky byla jasně vidět na jeho bledých ramenech, na které taky dopadaly jako noc tmavé vlasy. Potom už jeho pohled upoutal pečlivě a dokonale nalíčený obličej. Tmavé oči, zvýrazněné tmavými tenkými linkami a lemovány řasenkou zhustěnými řasami, na něj vyzývavě hleděly, a narůžovělé rty, lesknoucí se díky důmyslně použitému lesku, byly zkroucené do lehkého svádivého úsměvu. Jedna jeho ruka stále spočívala v jeho vlasech a Tom si všiml, že má nově přelakované nehty. Stále byly černé, ale místo bílých špiček měly špičky tmavě rudé.

„Tak co, Tomi?“ optal se Bill schválně lehce ochraptělým hlasem, když si byl jistý, že si ho podrobně prohlídl. „Líbím se ti?“ odlepil se od dveří a udělal jeden krok směrem k Tomovi. 
„Ani si nedokážeš představit jak,“ Tom mu to vrátil svým hlubokým, lehce vzrušeným hlasem. Ale věděl, že se uspokojení dlouho nedočká. To on začal tu hru. Nemůže ji jen tak zakončit. „Pojď ke mně,“ natáhl k němu ruce.  

Bill se spokojeně usmál, došel ke svému dvojčeti. Rozkročmo si mu sedl na klín a vysoký  podpatek svých kozaček zaryl do gauče po straně Tomových boků. Tomovy ruce automaticky doputovaly až na Billův zadek. Jeho košilka se lehce vyhrnula a odhalila díky tomu kalhotky ze stejné tenké látky. Lehce ho stiskl a spokojeně poslouchal, jak Bill zavrněl.

„Tak mi to dokaž, kocourku,“ zavrněl mu do ucha. Tom přimhouřil oči a roztřeseně vydechl. Vyhledal Billovy rty a ponořil se do nich. Zaplavila ho sladká chuť jahod. Mlsně Billovy rty olízl a setřel z nich ten nepotřebný lesk. Na pohled možná byl hezký, ale on dával přednost chuti jeho dvojčete. „Máš rád jahůdky?“ vydechl mu do rtů. 
„Miluju je,“ Tomovi se blýsklo v očích. Něco ho napadlo. 
„Jak moc je miluješ?“ 
„Ani zdaleka ne tak, jako když se navlečeš do takovýchto věcí,“ lehce zatáhl za látku košilky a znova stiskl jeho zadek. 

„A jak moc miluješ, když jsem do toho navlečený?“ vyzvídal dál Bill. Chtěl to slyšet, potřeboval to slyšet. A věděl, že se mu jeho přání splní. 
„Téměř stejně, ale stále o chloupek míň než tebe,“ vydechl a lehce skousl jeho spodní ret. Bill slastně zasténal. „Miluju tě, Bille. Cokoliv na světě bych pro tebe udělal. Dal bych ti všechno, naprosto všechno, co bys chtěl, nebo o čem bys jen prohodil, že se ti líbí. Vzdal bych se všeho, kdybys naznačil, že se ti na mně něco nelíbí. Změnil bych se, odešel bych, já-“ 
„Nikam nechoď!“ přerušil ho Bill a políbil ho stejně něžně, jako ho doteď něžně líbal Tom. „Bez tebe bych nebyl nikdo. Teprve s tebou jsem to já. Prosím, zůstaň se mnou a miluj mě.“ 
„Budu, lásko. Budu,“ lehce se rty přesunul na jeho krk. Rty stiskl kolem citlivé kůže na tepně a se slastí přivřenýma očima poslouchal Billovo vzrušené kňourání. Naposledy ho líbnul a lehce se od něj odtáhl. Bill nesouhlasně zavrčel a rozlepil oči.

„Co je?“ lehce podrážděně našpulil rty. Tom se pousmál. Bylo krásné, jak je jeho dvojčátko lačné po jeho dotecích a polibcích. 
„Neboj, lásko,“ konejšivě ho pohladil po bocích. „Mohl bys mi, prosím, podat telefon?“ 
„Na co potřebuješ můj mobil?“ 
„Neřekl jsem mobil,“ pousmál se a rukou mu lehce zasunul jeden pramen jeho vlasů za ucho. 
„Na co potřebuješ pevnou linku?“ teď už byl pouze zvědavý. Omotal své ruce kolem Tomova krku a naklonil hlavu lehce na stranu. 
„Ne pevnou linku,“ usmál se na něj Tom a lehce ho cvrnkl do nosu. Bill ho lehce nakrčil a usmál se zpátky na Toma. „Hotelový telefon,“ Bill konečně pochopil. 

„Jo tak,“ nadšeně se zvedl a vydal se k posteli. Natáhl se přes ni a sáhl po hotelovém telefonu, díky čemuž nevědomky vyšpulil svůj zadeček na Toma. Nebo to udělal naschvál? Tom si nebyl jistý. „A co vůbec chceš?“ Tom se zvedl a obešel postel. Mrkl na Billa a sám si vzal sluchátko. „Hej! Tak proč jsem já musel vstávat?“ zeptal se s pobaveným podtónem a lehce ho strčil do boků. Tom na něj jen beze slova mrkl a Bill se vrátil na gauč. Věděl, že na postel se nakonec přesunou, ale chtěl si ještě pohrát.

„Mohli byste přinést šampaňské a jahody?“ jakmile to Bill uslyšel, spokojeně se usmál, zaklonil hlavu a zavřel oči. „Ano, ano, na tento pokoj… Hned, prosím… ano, dobrá, budu čekat,“ zase telefon odložil. Otočil se a usmál se při pohledu na Billa. Byl opravdu neuvěřitelně sexy, ale přitom v tom všem vypadal roztomile. Tom věděl, že své výrazné líčení odložil proto, že on na něm upřednostňoval jen nevýrazné, které pouze jemně vyzdvihne jeho tmavé oči. A ty kozačky… pousmál se. Nějak si nebyl jistý, jestli to byl od Billa dobrý nápad. Ale byl to Billův nápad, stejně praštěný, a přitom dokonalý jako všechny ostatní.  

Ale teď se těch vysokých bot potřeboval zbavit. Potřeboval cítit jeho holé nohy. Miloval je, zbožňoval. Jako všechno na Billově těle, dalo se říct. A dneska chtěl všem těmto částem věnovat zvláštní péči. A jelikož bude chvilku čekat na šampaňské, které právě objednal, může začít hned teď. 
Tiše přešel až k němu a klekl si k jeho nohám. Pousmál se a lehce uchopil jednu jeho nohu. Bill sebou překvapeně trhl a rozevřel oči. Podíval se pod sebe a spokojeně se usmál, když viděl, jak opatrně mu Tom kozačku sundává.

„Oholil sis nohy,“ prosté konstatování, které doplnil pohlazením jeho nohy. Billem projela taková vlna slasti, až musel zaklonit hlavu. Jeho nohy byla jedna velká erotogenní zóna. Zvláště pak na chodidle, kde nyní spočívala Tomova ruka. Bill věděl, že jeho dvojče to ví. Možná právě proto si s jeho nohama tak rád hraje. Vlastně, když tak nad tím přemýšlel, Tom si hraje pořád s celým jeho tělem. A když už ne s tělem, tak se srdcem, které mu dobrovolně složil k nohám. A na oplátku zase dostal to jeho.

„Myslel jsem, že se ti to líbí,“ zamumlal ztěžka. Cítil, jak jeho vzrušení narůstá. 
„Miluju to,“ Tom přiblížil své rty k bledé pokožce a vtiskl na ni vlhký polibek. Bill vzrušeně zakňučel. Ale v tu chvíli se ozvalo klepání na dveře. Bill nesouhlasně zasténal. Ne, teď od něj Tom nemohl odejít. Tom se zvedl a sklonil se k Billovu obličeji. „Hned se vrátím, lásko,“ vtiskl mu rychlý polibek. Pak se otočil a zamířil ke dveřím. 
„Pane… ehm… Kaulitzi…?“ před dveřmi stála stejná dívka, která jenom před pár hodinami Billovi doručila balíček od Toma. Byla si jistá, že tenkrát jí otevíral ten druhý z Kaulitzů. Ale proč by si, proboha, Tom nechával posílat šampaňské s jahodami na pokoj svého dvojčete? A Tom zase pro změnu poznal dívku, které před pár hodinami předával balíček s tím, ať ho co nejrychleji zanese právě do tohoto pokoje.

„Děkuji vám, slečno,“ usmál se na ni a rychle si od ní převzal láhev, dvě skleničky i misku plnou čerstvých jahod. Netušil, kde je v tuto roční dobu vzali, ale bylo mu to jedno. Od toho je hotelová služba, ne? „Mimochodem, prosím vás, pokud se bratr vrátí ještě dneska, mohla byste mu říct, aby šel ke mně do pokoje? Víte, on má romantičtější výhled na město, ale nějak jsem mu nestihl dát vědět, že si pro dnešek půjčím jeho pokoj. A, jak jistě chápete, nerad bych byl dneska rušen,“ mrkl na ni. 
„Ach, jistě,“ usmála se na něj chápavě. Ano, tohle vyhovovalo popisu Toma Kaulitze, jak ho znala z novin. „Nebojte. Mám říct ranní pokojské, aby vás také nerušila?“ 
„To byste byla moc hodná,“ úsměv jí vrátil. „Nashledanou a dobrou noc,“ zavřel za sebou dveře a oddychl si. Ještě že za ty roky má naučeno bez mrknutí lhát.

„Sakra, Tome, kde jsi?!“ slyšel ublížené kňourání. Usmál se a zamířil zpátky ke gauči. Když ho spatřil, téměř se mu tajil dech. Kozačky byly odkopnuté kdesi v zapomnění a Bill seděl na gauči. Jednu nohu měl pod sebou a tu druhou spuštěnou z gauče, takže jeho roztažené nohy odhalovaly jeho napjatý klín v zajetí tenounkého spodního prádla. Hlavu měl zakloněnou a oči zavřené, rukou si prohrabával vlasy. Ta pozice byla tak nemístně vyzývavá, téměř až lacině nabízející se! S Tomem se zatočil svět. Rychle a hlavně tiše položil to, co právě dostal do rukou, na stůl a rychle se přitočil ke svému dvojčeti.

„Nějaký nedočkavý,“ zachrčel mu do ucha těsně před tím, než se tvrdě a majetnicky přitiskl na jeho pootevřené rty. Tentokrát se nejednalo o žádné něžné mrouskání a okusování. Tentokrát to opravdu byl tvrdý, vášnivý polibek. A Bill věděl, že si ho zasloužil, neboť ho nehezky provokoval. A přesně o to mu šlo. Tomův jazyk tvrdě drancoval jeho ústa a on se jen spokojeně podřizoval. Motala se mu hlava z divokosti a živočišnosti, kterou si ho Tom podřizoval. „Přivádíš mě k šílenství. Víš o tom?“ zašeptal tiše Tom, když se od jeho nyní opuchlých úst konečně odtrhl, a opřel si čelo o to jeho. „Chtěl jsem si tě dneska hýčkat…“ 

„Vždyť můžeš,“ odpověděl mu Bill. „Ale, víš, přemíra něhy je stejně dobře špatná, jako přemíra vášně. Nejlepší je to kombinovat,“ nahnul se a přejel svými rty přes ty Tomovy. 
„Máš pravdu,“ zamumlal Tom a prohloubil polibek do něžného tření se jazyků. „A teď… dáš si šampaňské?“ s úsměvem se od něj odtáhl a začal rozdělávat onen opojný nápoj. 
„Hm,“ odpověděl hrdelně Bill. V tu chvíli se Tomovi podařilo láhev otevřít úplně a korkový špunt odpadl na podlahu. Tom nalil do dvou vysokých sklenic asi do poloviny a jednu z nich podal Billovi. Ten ji s úsměvem přijal, společně si přiťukli a napili se.  

„Hm, lahoda,“ olízl si mlsně rty černovlasý. Tom se jen usmál, natáhl se na stůl pro jahodu a lehce ji přiložil k Billovým ústům. Ten se jen pousmál. Opatrně, lehce vystrčil špičku jazyka a objel jím po rudém pamlsku. Tomovy oči ztmavly. S úsměvem ho vrátil zpátky na místo a pomalu, postupně ji pohlcoval do svých úst. Tom cítil, jak jeho vzrušení narůstá. „Ale víš ty co?“ zeptal se, jakmile se celá jahoda ztratila v jeskyni z jeho úst. „Já jsem tu skoro nahý a ty ještě pořád oblečený. Nemyslíš, že je to nefér?“ laškovně naklonil hlavu na stranu a odložil skleničku. 
„Tak si mě svlékni,“ i Tom skleničku odložil, pohodlně se usadil vedle svého dvojčete a s očekáváním se na něj podíval. 

„Jak si přeješ,“ Bill se znovu vyhoupl na jeho klín. Věděl, že jeho bratr na sobě má jen triko a kalhoty. Když šel k němu a plánoval společný večer, nic jiného si nebral. Oba to vždycky považovali za zbytečné zdržování se. Ale zbavování se svršků byla zábava potřebná pro jejich předehru. Natiskl se svým tělem na to jeho a svými rty na Tomovu bradu. Možná to bylo zvláštní, ale Bill věděl, že stejně jako je on citlivý na své nohy, Tom je citlivý na jakoukoliv část jeho obličeje, zvlášť když je čerstvě oholený. Jako teď. 

„Bille,“ zachrčel a svýma rukama zajel na jeho zadek, který lehce stiskl. Miloval ho, miloval, jak přesně zapadl do jeho rukou, ale ještě víc miloval, jak on zapadne do něj. A ví, že Bill stejně miluje ten pocit, kdy je Tom v něm. A stejně dobře také ví, že se toho ještě ten den dočká. Nebo to bude možná krátce po skončení tohoto dne. Nikdy nedokázali odhadnout, na jak dlouho se jejich hry protáhnou.

„Ale no tak, Tomi,“ škádlivě mu přejel jazykem po čelisti. „Já jsem se kvůli tobě navlíkl do tohohle, tak mě teď nech si s tebou hezky pohrát.“ 
„Jako by ti vadilo, že v tom si navlečený,“ zamumlal Tom a pod náporem slasti stiskl Billův zadek o něco pevněji. To už zavzdychal i Bill. 
„Neprovokuj, Tomi! To snad chceš, aby naše hra skončila tak rychle?“ tentokrát rty sklouzl o něco níž, na Tomův krk. 
„Vlastně chci,“ zachrčel Tom, pro kterého bylo čím dál těžší reálně uvažovat. Jsou spolu sice už dlouho, ale není to zas až tak dlouho, kdy se Bill osmělil natolik, že mu může jeho péči stejně bohatě oplácet. „Nebo ne, já ne. Ale on jo,“ rukama sklouzl ze zadku na boky a přirazil si ho víc na klín. Bill zasténal do Tomovy kůže na krku. 

„V tom případě mu musíš vysvětlit, že musí počkat,“ škádlivě přejel jazykem přes jeho krční tepnu. 
„Snažím se,“ Tom si skousl ret. „Možná by bylo efektivnější, kdyby ses mu to pokusil vysvětlit ty.“ 
„Tak to určitě,“ odfrkl si Bill a přisál se na Tomovy rty. „Spíš by to dopadlo přesně tak, jak nechceme,“ přesto ale přejel rukou těsně vedle vybouleniny v Tomových kalhotách. Tom zaklonil hlavu a táhle, hlasitě zasténal. Bill se kousl do rtu a konečně svého Toma svlíkl z trička. Mlsně si olízl rty, když si všiml, že bradavky před ním už jsou napůl ztuhlé vzrušením. Pod košilkou zcela zřetelně cítil, že je na tom naprosto stejně, ale teď tomu nehodlal věnovat pozornost. Sklonil hlavu k jedné z nich, s tou druhou si líně pohrával prsty. 
„Bille,“ zasténal hlasitě s hluboko zakloněnou hlavou. „Lásko,“ šeptl kňouravě. Bill miloval, když ho mohl slyšet takto bezmocného. Stále dokola ho to utvrzovalo v tom, že ho jeho starší bráška, donchuán proslavený mezi holkami na celém světě, opravdu miluje.  

„Zlato,“ tentokrát bylo šeptání ještě tišší než předešlé. 
„Ano, kocourku?“ zamumlal lehce pobaveně. Tom ho lehce pleskl přes zadek. Bill spokojeně zamručel. Tohle se mu líbilo. „Co chceš, poklade?“ Bill se na něj zcela vážně zadíval a úplně upustil od původní činnosti. 
„Chci, abys okamžitě pokračoval v tom, čeho si před okamžikem nechal,“ rozkázal hlasem plným touhy Tom a zadíval se na něj svýma chtíčem ztmavlýma očima. 
„Jinak?“ Bill schválně přirazil své boky k těm Tomovým. Ten nebyl schopný ničeho jiného, než zaklonit hlavu a z úst vypustit živočišný sten. Chtěl se převalit nad Billa, chtěl ho náležitě potrestat. Ale nedokázal to. Dokázal jenom tisknout jeho štíhlé tělo na to svoje.

„Ale, nějak nám došla slova,“ provokoval ho dál Bill.

„A pokud bude náš nenechavý, neuvěřitelně sexy a naprosto dokonalý bratr dál provokovat, tak se neovládneme a vyšukáme z něj duši,“ Bill zalapal po dechu. Jak dlouho ta slova neslyšel? Jak je to dlouho, co mu je Tom řekl naposledy? Jak je to dlouho, co spolu měli živočišný sex v pravém slova smyslu? Najednou věděl, že dneska to nebude stejné. Dneska jejich hra neskončí něžným milováním, plným láskyplných slovíček, jako to bývalo vždycky. Nebude to takové, jako jejich milostný život v posledních několika měsících. Cítil, že se jich obou zmocňuje touha téměř živočišná.

„A co když přesně to chceme?“ zavrčel mu do ucha Bill. Naprosto přesně věděl, jaký hlas použít, aby svého bratra dostal tam, kam chtěl. 
„Bille,“ zavrčel velmi, velmi tiše a stiskl mu zadek pevněji než kdy před tím. Bill byl díky tomu natěsno natlačený na Tomův klín. Přes hrubou látku džín a tenoučkou látku vlastního prádla cítil, jak je tvrdý, velký a připravený. Táhle zasténal. Naprosto zřetelně cítil, jak i jeho klín mohutní. „Ještě chvilku provokuj a tahle dokonalá část tvého těla tě bude zejtra bolet jako nikdy před tím.“ 
„Ach, ano!“ vykřikl Bill. Chtěl to. Tak zatraceně moc chtěl, aby to bylo přesně tak, jak Tom říkal. Zítra nemusí nic dělat, může zůstat celý den s Tomem v posteli. „Prosím, Tome… Vem si mě!“ zakňoural mu do ucha. Znělo to neuvěřitelně podřadně, skoro až podlejzavě, ale bylo mu to jedno. Jenom to tak strašně neuvěřitelně chtěl! 
„Ale co šampaňský?“ namítl Tom, ale Billův dokonalý zadek prohnětl v rukách. Oba věděli, že na tom už nezáleží. 
„Kurva, ser na šampaňský! Chci tě v sobě a je mi úplně u prdele, co se stane s nějakým zasraným pitím!“

Ve chvíli, kdy Billova slova dozněla, už černovlasý ležel na zádech na gauči s bratrem nad sebou. Jejich rty byly tvrdě spojené a Tom třel své tělo o to Billovo. Černovlasý se lehce nepohodlně zavrtěl. 
„Tomi,“ zakňučel mu do úst a přejel rukou přes jeho zadek. Tom toto víceméně nejasné gesto pochopil správně. Lehce se nadzvedl a rozepnul si zip, své rty však neodtrhl od těch Billových. Jednak ho bratr držel pevně rukama kolem krku, a jednak byl jeho jazyk více, než zaměstnám krutým bojem, který vedl s tím Billovým. Bill se málokdy vzepřel proti Tomově dominanci, ale když to nastalo, jako právě v tu chvíli, byly to ty nejerotičtější a nejvášnivější okamžiky vůbec.

Kovová přezka pásku dopadla na podlahu a Tom se položil zpátky na svého bratra. V tu chvíli jimi oběma projel silný záchvěv. Ale pořád to nebylo ono. Tom se mezi Billovýma nohama lehce zavrtěl, ale věděl, že to ničemu nepomůže. Aniž by nad tím pořádně přemýšlel, jednou svou rukou vyjel z boků na Billovu hruď, pevně uchopil lehounkou látku a prudce škubl. Bylo slyšet párání se látky a zbytky po tom, co původně byla vyzývavá noční košilka, zůstaly Tomovi v ruce. Ten to však snad ani pořádně nevnímal, odhodil je kamsi pryč a rychle se přitiskl na bratrovo rozpálené tělo. Bill hlasitě zasténal do jeho úst a veškerý jeho odpor vyprchal. Nyní jen lačně přijímal to, co mu Tom nabízel.

A Tom už opravdu pomalu přestával vnímat svět kolem sebe. Jen zuřivě třel jejich těla o sebe a jazykem pečlivě  prozkoumával každý detail té důvěrně známé  jeskyně. Moc dobře cítil, že to, co ho tlačí do břicha, je čím dál tím větší a tvrdší. 
„Tome,“ zamumlal mu Bill tlumeně do úst a nepohodlně se zavrtěl. Tomův jazyk v jeho puse mu zabraňoval říct víc. Proto se Tom přesunul rty na jeho krk. „Tomi, pryč s tím,“ nemusel víc říkat, Tom moc dobře věděl, o čem mluví. I jemu ten poslední kus látky mezi nimi nemálo překážel. Ale nedokázal se přinutit k tomu, aby se od toho horkého těla odtrhl. Místo toho se o bratrovo tělo třel čím dál naléhavěji a polibky zasypával jeho krk čím dál intenzivněji.  

„Tomi,“ kuňkavé zaprosení ho přece jen vytrhlo z jeho paralelního světa. Naposledy ho líbnul a lehce se od něj odtáhl, aby mu mohl sundat tu nepotřebnou látku. Jakmile však byla pryč a on se nahnul zpátky, aby ho znovu políbil, Bill si dal před pusu ruku. „Tady ne,“ zavrtěl hlavou. „Gauč je moc nepohodlnej.“ 
„Bille,“ tentokrát to byl Tom, kdo téměř mučednicky zakňučel. Černovlasý však jenom zakroutil hlavou. Tom si lehce podrážděně odfrkl. Byl tak neuvěřitelně nadrženej, že to snad ani nebylo možné. Nicméně poslušně vzal tělo svého brášky do náručí a odnesl ho až na prostornou manželskou postel. A jakmile útlé tělo dopadlo na peřiny, černovlasý se usmál, stáhl své dredaté dvojče na sebe a začal ho líbat s novou prudkostí. Tom se k němu naléhavě natiskl a polibky mu opětoval se stejnou intenzitou. 
Ani jeden z nich nevěděl, jak dlouho tam takhle leží, líbá se a otírá se o toho druhého. Věděli jen, že jejich touha po vzájemné blízkosti stále roste a že za malou chvilinku jim pouhé tření nebude stačit.

„Kde máš lubrikant?“ zeptal se nakonec ztěžka a zadýchaně Tom. Hra skončila. 
„Nechci lubrikant,“ zakňučel Bill, stáhl si Toma zpátky na sebe a dlouze, vášnivě ho políbil. „Chci tebe, ne žádnej posranej gel,“ známky kňučení z jeho hlasu zmizely. Oznámil mu to pevným, dominantním tónem. A Tom věděl, že mu nakonec nezbude nic jiného, než se podřídit, a že to ještě udělá rád. Ale nehodlal tak snadno přiznat prohru. 
„Nechci, aby tě to bolelo.“ 
„Nebude,“ viděl, jak se v jeho čokoládových očích blýskl ohýnek žádostivosti. Nestačil se ani nadechnout a už byl převalený na zádech s Billem nad sebou. „Neboj se, bráško. Věř mi,“ potutelně se na něj usmál.  

Tom už měl tušení, co Bill udělá, a tak se na něj usmál zpátky. Ale to už Bill snad ani neviděl. Rychle se přetočil a dosedl zpátky na Toma. Pohodlně se uvelebil a svezl se tak, aby v úrovni očí měl Tomovu vzpřímenou chloubu. Tom hlasitě vykřikl. Nezpůsobil to jen vlhký jazyk, který mu přejel od kořene až po špičku penisu, ale také výhled, který mu jeho dvojče poskytlo. Přímo před ním se vrtěla Billova drobná prdelka a jenom kousek pod ní jeho naběhlé vzrušení. Mohl si vybrat, čemu se bude věnovat. Samozřejmě, pokud se sám nesloží z Billovy péče. 

Lehce se nadzvedl a upravil si Billovy boky tak, aby měl dobrý přístup k jeho vstupu. Přejel si jazykem po vyprahlých rtech. Jak dlouho už tohle nedělali? Jak dlouho už vůbec nedělali něco takovýhleho? Stali se z nich nudní, usedlí zamilovaní dospělí, ani si toho nevšimli. Možná právě nastal čas zvrátit vývoj událostí.

Opět lehce povystrčil jazyk, tentokrát však nechtěl navlhčit své rty. Opatrně jím obkroužil tu malou dírku, která vedla do jeho soukromého ráje. V tu chvíli ucítil, že jeho bratr oddálil svou hlavu od jeho klína a slyšel slastné zasténání. Opravdu to dlouho nedělali. Snad až moc dlouho. Bill úplně zapomněl, jaký to je pocit. Jak skvělé to je, když do něj proniká Tomův poddajný, měkký, vlhký a hbitý jazyk. Zapomněl… ale Tom mu to svědomitě a velmi pečlivě připomněl. Už se nemohl soustředit na bratrovo uspokojení, už ho nemohl znovu vzít do úst. Mohl se jenom líp natočit, aby k němu měl Tom co nejlepší přístup, a aby do něj mohl snadno proniknout.  

A rasta kluk toho umě  využil. Kroutil svůj jazyk tak, aby ho co nejvíc roztáhl. A když  už zajel tak hluboko, že se špičkou otřel o Billův citlivý  bod, černovlasý se silně zachvěl a Tom ho musel přidržet, aby se neskácel. Svůj jazyk nahradil rovnou dvěma prsty. Věděl, že Bill je na to připravený. A on mu to jen potvrdil, když na ně začal sám dosedat. Toma ten pohled naprosto zhypnotizoval. Jak jeho prsty pravidelně a celkem rychle a tvrdě zajíždí do toho malého, úzkého otvoru. A on se při tom ani nehnul! Ve správnou chvíli přidal ještě třetí prst a Bill ho za to odměnil hlasitým zasténáním jeho jména.  

Ale prsty mu brzy přestaly stačit. 
Nechal je ze sebe vyklouznout a vkleče se doplazil ke zdi. Opřel se o ni dlaněmi, svůj roztáhnutý otvor vystrčil na svého bratra a ohlédl se na něj. Jeho pohled byl zcela zastřený, přesto však dobře věděl, co dělá a co chce. A o to, co chtěl, si přímo nestydatě říkal. A Tom mu nehodlal vzdorovat. 
Urychleně se za něj přesunul a jeho už tak roztažené nohy ještě trošičku roztáhl od sebe. 

„Jseš si jistej, že to chceš takhle?“ zachraptěl mu naposledy do ucha a tvrdě se přisál na jemnou a citlivou pokožku Billovy odhalené šíje. Ten se v první chvíli nezmohl na nic víc, než táhlé, slastné zasténání. 
„M-Myslíš, že… že kdy-kdybych to ta-tak nechtě… nechtěl, že-že bych tu by-byl takhle rozta-roztaženej?“ vydechl ze sebe ztěžka, neboť byl atakován nejen na krku, ale také na svém pozadí, po kterém lehce přejížděl Tom svou chloubou, a ještě na svém vlastním vzrušení, které jeho bratr pro změnu ležérně hnětl. Víc slov padnout nemuselo. Tomův penis najednou zajel přesně do jeho dírky. Tomovy rty se lehce vzdálily od té sametové pokožky a pokojem se dvojhlasně rozezněl melodický sten.  

Tom na nic nečekal a začal téměř až nešetrně přirážet. Kdyby nebyl Bill připravený, bylo by to velmi bolestivé, ale takhle si jen užíval prudké nárazy Tomovy touhy o jeho prostatu. Myslel, že zešílí. Návaly slasti, které se jeho tělem šířily, byly velmi intenzivní a on neměl ani okamžik na vydechnutí, neboť byl drážděn nejen zevnitř, ale i Tomova ruka v jeho klíně odváděla práci lepší než vynikající.

Prudké, divoké přírazy netrvaly dlouho. Oba už byli velmi unavení z jejich dlouhé předehry. Ale o to lepší, prudší a tvrdší teď bylo samotné jejich spojení. Tom nedokázal myslet na nic jiného, než na své vlastní uspokojení. A Billovi nejen tato skutečnost motala hlavu. Ano, takhle to bylo na začátku. Přesně takové byly jejich první společné zkušenosti. Nespoutané, vášnivé. Jak šel čas, naučili se aspoň trošku ovládat a zvládat doteky toho druhého, ale jednou za čas nevadilo, když si tyto začátky připomenuli. Ale už dlouho to neudělali.

Tomovo vyvrcholení se dostavilo ve chvíli, kdy na věži nedaleko hotelu odbíjela půlnoc. On to však nebyl schopný vnímat. Jen se zavřenýma očima setrvával v úzkém těle svého bratra a zběsilými pohyby pumpoval svou rukou v jeho klíně. Bill kňučel rozkoší. Cítil, jak se Tomovo semeno v něm rozlévá a nemohl se dočkat, až ruka v jeho klíně dokončí svou práci. A to netrvalo moc dlouho. Po odbití poslední z dvanácti se konečně dostavil i jeho orgasmus a on se s táhlým zavytím udělal do bratrovy ruky.

Tom se pozadu zřítil do peřin a Billa stáhl s sebou. Ještě stále byl v jeho těle, ale nevypadalo to, že by jim to vadilo. Pár chvil se jen snažili rozdýchávat. Jejich smysly byly rozostřené a jim se před očima zjevovaly stále nové a nové, různobarevné obrazce. Jediné, co vnímali ostře, byla jemná kůže na té jejich.

Konečně Tom mohl otevřít oči bez toho, aby před nimi viděl opět jen hvězdičky. Sklonil hlavu, aby se mohl podívat na svůj hrudník. Jeho pohled se střetl s Billovým, stále ještě rozostřeným. Černovlásek nebyl schopný cokoliv říct, ale lehce se na něj usmál. Tom mu úsměv vrátil a lehce roztřeseně se posadil, Billa si stále přidržoval v náručí. Nemůžou teď usnout, i když to je přesně to, co by si přál ze všeho nejvíc. Sklonil se k Billovým rtům a políbil jej. Opět se vrátili k něžným, vláčným polibkům. Potřeboval svého brášku ujistit, že je stále tady a že se nikam nechystá. I když Bill to samozřejmě věděl.

„Odneseš mě?“ poprosil lehce roztřeseným hlasem černovlasý. „Třesou se mi nohy,“ vysvětlil s malým úsměvem. Slova Jako kdysi visela mezi nimi, ale nezpůsobovala nepříjemné napětí. Spíše naopak. Konečně rozehnala tu atmosféru prosycenou sexem a touhou, která tu visela. Ne že by jim byla nepříjemná. Oni jen dávali přednost té, která přišla teď. Šťastná, láskyplná, jejich… 
„Tak pojď, poklade,“ usmál se na něj. Bill se lehce nadzvedl, nechal ze sebe Toma vyklouznout a otočil se k němu čelem. Obmotal své nohy kolem bratrova útlého pasu, pevně se ho chytl za krkem a hlavu mu zabořil do ramene. Tom vstal a ještě si Billa přidržel. Zamířil i se svým nedocenitelným pokladem ke dveřím do koupelny.

Nechali na sebe dopadat vlažné kapky vody a přitom se něžně  omývali. Nebylo v tom nic z toho, co prožívali před chvílí, jako by si to chtěli vynahradit, ujistit toho druhého, že je po tom neodkopnou. Zvláštní, že po takovéto tvrdší zkušenosti měli potřebu to zdůrazňovat, ale po něžném milování ne…

Celou sprchu zakončili dlouhým polibkem pod teplým proudem. Tiskli se k sobě a opláceli si své něžné laskání tak zoufale, až by si jeden myslel, že je to poprvé, co to prožívají.

„Mám hlad,“ prohlásil Bill, jakmile dopadl do postele. Tom si jen odfrkl. I on měl hlad, ale nechtělo se mu volat pokojovou službu. Kdyby jim měli přivést nějaké občerstvení, museli by zajít do pokoje. A jak by asi vysvětlovali, že jsou tu oba nazí a oba v jedné posteli? Proto tedy jen s povzdechem vstal a rychle přešel pro jejich šampaňské a jahody. „To nebude dobré,“ nakrčil nos Bill a kývl k jeho ruce, v které nesl láhev a dvě skleničky. „Všechny bublinky už vyprchaly.“ 

„Lepší něco, než nic, ne?“ usmál se na něj Tom. „Aspoň ti nevlezou bublinky do hlavy a nebudeš po mně chtít další akci. Protože dneska už bych opravdu nic nedal,“ odložil vše na noční stolek a zalezl si zpátky pod deku. Bill se k němu okamžitě natiskl, natáhl ruku a do pusy si vložil jednu z jahod. Ještě před hodinou by toto jeho počínání Tom shledal jako nanejvýš rajcovní, teď už to bylo prostě jen okouzlující. Opravdu byl unavený. 

„Ty nechceš?“ zeptal se překvapeně Bill, když si bral už třetí jahodu a jeho bratr stále nic. Tom se na něj jen bezmocně podíval. Nedokázal se ani pohnout. Byl rád, že vůbec dokáže Billa držet u sebe. 
„Budeš mě muset nakrmit,“ šeptl prostě. Žádný erotický podtón, jen tichá prosba. Bill se usmál. Vždy miloval, když jeho velký bráška byl po sexu tak vyčerpaný, že nechal všechno na něm. V těch chvílích si pro změnu mohl on opečovávat jeho. 
„Tak otevři tu svojí úžasnou papulu, zlato!“