autor: AndeinerSeitenureineWeile
„Bratr na prodej“ – tak tahle povídka byla pro mě nedávno na THF jako studánka čiré vody, celou dobu čtení jsem si to neuvěřitelně užívala, a na konci jsem se rozhodla, že poprosím Lil.Katie, aby vám ji přeložila. Je totiž naprosto a dokonale roztomilá. 😀 Už podle toho, že je v ní dvojčatům teprve 8 let, je jasný, že sex nelze očekávat, ale doufám, že na konci budete stejně tak nadšení, jako jsem byla já.
Takže díky moc autorce a Lil.Katie, pusťte se do toho. :o) J.
Bráchové, Prodeje a Rande, bože můj!
Červený vozík pískal a vrzal, zatímco ho Tom táhnul po příjezdové cestě od domu Kaulitzových. Spíš jen tak vrávoral, protože na něm sedělo chlapcovo černovlasé dvojče, které i když bylo celkem malé, bylo stále až moc velké na starou hračku.
„Tomi… prosím!“ zanaříkal Bill. Ruce měl svázané jedním ze Scottyho vodítek. Bill sebou stále trhal a snažil se ze sevření vytáhnout ruce.
„Neříkej mi Tomi,“ řekl Tom přísně, dál táhnul vozík ke kraji chodníku a zastavil s ním přímo vedle poštovní schránky. „Tohle je poslední kapka, Bille.“
„Ale já se omluvil,“ zabručel Bill, když Tom položil černý držák, za který vozík táhnul.
„Bratr na prodej! Bratr na prodej!“ volal Tom do sousedství, absolutně Billa ignoroval. „Opravdu levně!“
„Ne! Já nechci být bráchou nikoho jinýho!“ křičel Bill, rozhodně vrtěl hlavou.
„Na tos měl myslet dřív, než si začal sahat na moje věci. Lak na nehty na mojí úplně první kytaře?!“ rozhodil rukama Tom, dredy se mu vrtěly jako rozzlobení hadi. „Víš, jak moc tu věc miluju, a tys jí zničil stejně jako všechno ostatní. Už mě to neba. Jestli někdo jiný chce mladšího, zakrslého bratra, aby jim všechno ničil, tak ať přijdou a vezmou si tě.“
Bill popotáhnul, prosil očima.
„Ale Tome, jsem tvoje dvojče.“
„Nesnaž se si to teď vyžehlit, Bille,“ řekl Tom a položil mu ruku na rameno. „Bratr na prodej, jenom za dvacet pět centů!“
Pár dětí prošlo kolem, ale nikdo nevypadal, že by měl zájem o to, koupit bratra od Toma. Tom si naštvaně odfrkl. Možná na to šel špatně.
„Roztomilý mladší brácha na prodej!“ začal se svým novým sloganem. Tohle nějaké děti zaujalo.
Bill jen seděl a koukal, jak jejich první potencionální zákazník přistoupil k Tomovi.
„Ahoj, já jsem Andreas. Zrovna jsme se nastěhovali o dva domy níž,“ řekl chlapec. Měl lesklé blonďaté vlasy a na sobě zeleno bílé triko, tmavé kraťasy a dokonce i husťácký tenisky, který při došlápnutí svítily!
„Já jsem Tom a tohle je Bill. Je na prodej, jestli máš zájem koupit si ho,“ řekl Tom velice obchodnickým stylem.
„Jo, já vím. Slyšel jsem tvojí reklamu,“ řekl Andreas a podíval se na mladšího chlapce ve vozíku. „Tak, co umí?“
„No, Bill umí hrát hry, hodně mluví, zpívá, cokoliv chceš,“ nabídl Tom. Pak, aby to ještě přikrášlil, dodal: „A jako bonus k němu dostaneš i ten vozík!“
Andreas se na chvilku zamyslel.
„To zní fakt dobře. Kolik?“
„Dvacet pět centů,“ odpověděl rozhodně Tom a natáhl ruku.
„Mám jen pět centů,“ řekl smutně Andreas.
„Myslím, že ti ho můžu dát se slevou,“ rozhodl se po chvilce přemýšlení Tom. „Pět centů stačí!“
„Super, hustý!“ zaradoval se Andreas, zatímco se hrabal v kapsách a podal minci Tomovi.
„Bille, půjdeme ke mně domů a budeme dělat to, co bráchové dělají?“
„Jasně,“ odpověděl Bill. Bylo to fér. Andreas si ho koupil férově a poctivě.
„Dobře, bydlím o dva domy dál přes ulici,“ řekl Andreas a vzal vozík za držátko.
Tom se sám pro sebe usmál. Teď bude moct zbytek odpoledne pracovat na své kytaře a hrát.
„Jen se vrať na večeři, nebo se bude mamka zlobit. Budou špagety!“
„Uvidíme se potom!“ zavolal Bill.
Společně Bill a jeho nový bratr zmizeli přes ulici, aby si spolu mohli hrát.
**
Tomovi Bill jako bratr vůbec nescházel. Už pár dnů, když se Bill ráno probudil a odešel k Andreasovi domů, aby mohli dělat ‚bratrské věci‘, mohl pak Tom celý den trávit u sebe v pokoji a hrát na kytaru, na X-boxu, a jenom si užívat jako jedináček. Dokonce ani nežárlil, když se občas podíval z okna, aby sledoval, co jeho ex-bratr a soused dělají, dokonce i když to vypadalo, že se spolu dobře baví. Ale ne, Tomovi Bill vůbec nechyběl.
„Tome, jak to, že si ty a Bill spolu nehrajete?“ zeptal se jednou Gordon, když za ním Tom přišel na další lekci hraní na kytaru.
„Oh, Bill je teď Andreasův bratr, takže si hrají u něj doma,“ řekl Tom a posadil se na gauč.
„Aha,“ řekl Gordon a otevřel své pouzdro na kytaru. „A jak se Billovi líbí být Andreasovým bratrem?“
„Myslí si, že je to hustý, myslím. Říkal, že on a Andreas hrají spoustu her a že Andreasova mamka umí moc dobré sušenky,“ řekl Tom apaticky.
Gordon měl pocit, že se Tom cítí vyčleněný.
„No, ptal ses, jestli si s nimi můžeš hrát?“
„Ne, Bill je určitě otravný jako vždycky a já jsem v pohodě,“ řekl Tom. „Mimo to, všichni vědí, že bráchové mají být spolu, takže by se Andreas mohl zlobit, kdybych se mu snažil ukrást bráchu pryč.“
**
Po tom, co uběhl týden, si Tom už nedokázal lhát – chyběl mu Bill. Ale bohužel si uvědomoval, že když už ho Andreasovi prodal, bylo by hloupé snažit se koupit ho zpátky, protože kdyby ho už Andreas nechtěl, tak by mu ho už dávno vrátil. Tom nevěděl, co dělat.
„Hej, Bille, můžeme si na chvilku promluvit?“ zeptal se Tom nervózně, když Bill seděl na spodním schodu a zavazoval si tkaničky.
„Jasně, co chceš, sousede?“ zeptal se Bill.
„Jen jsem přemýšlel, jak dlouho myslíš, že ještě zůstaneš Andreasovým bratrem, nic víc,“ zamumlal plaše Tom.
Bill se na chvilku zamyslel. „Opravdu se mi líbí mít Andyho za staršího bráchu. Chová se ke mně opravdu hezky, a je to ten nejlepší brácha, kterýho bych mohl mít!“
Tomovi ztvrdnul obličej. To on byl pro Billa ten nejlepší bratr, kterého by Bill mohl mít, a on ho chtěl zpátky.
„Jestli to je všechno, tak si teď už půjdu hrát se svým bráchou,“ řekl Bill a postavil se.
Tom si smutně povzdychl a díval se, jak Bill přeběhl silnici, aby si mohl hrát se svým novým, lepším bratrem. Jestli Bill nechtěl Toma jako svého bratra, tak fajn – Tom znal jiný způsob, jak si bude moc s Billem hrát.
**
Tom si opravdu hezky upravil vlasy a oblékl si svoje nejlepší triko, které ho mamka nutila nosit na školní focení. A pak se vydal k Andreasovi domů.
„Ahoj, Tome!“ řekl přívětivě Andreas, když jedináček od Kaulitzů přišel na jejich příjezdovou cestu. On a Bill si zrovna kreslili křídami na chodník – Bill nakreslil Nenu a Andreas dort.
„Ahoj, sousede,“ řekl Tom s milým úsměvem. „Jak se vede?“
„Dobře! Ještě jednou díky za tak skvělý obchod s tvým bratrem,“ řekl Andreas a vybarvoval plamínek svíčky na dortu. „Je nejlepší!“
„Jsem rád, že ho máš rád,“ řekl Tom. „Řekni, myslíš, že bych se tě mohl na něco ohledně Billa zeptat? Chci říct, když jsi teď jeho starší bratr a tak, tak myslím, že bych se měl ptát tebe.“
„Co chceš?“ zeptal se Andreas a postavil se, aby byl vysoký jako Tom.
Tom se začervenal.
„Um… tak nějak jsem přemýšlel, jestli bych, víš, ho mohl někdy vzít ven?“
„Myslíš jako na rande?“
Dredatý chlapec přikývl, a Andreas na něj nedůvěřivě koukal. „To nevím. Mohl by ses snažit ho jen využít a zlomit mu srdce. Jak můžu vědět, že se k němu budeš chovat hezky?“
„Um… chci si jen vyjít, to je všechno,“ ujistil blonďáka Tom.
„Jsi si jistý, že je to všechno?“ zeptal se Andreas s jedním obočím nakrčeným. „Jaké máš záměry s mým bratrem, Kaulitzi?“
„Myslel jsem, že bychom se mohli naobědvat, kouknout na film, a možná se držet za ruce?“ vysoukal ze sebe Tom.
„Bille, souhlasíš s tím?“ zeptal se Andreas svého mladšího brášky. Bill na něj okamžitě pokýval hlavou. „Tak dobře, Kaulitzi, můžeš vzít ven mého bratra. Ale pamatuj, já tě sleduju, a budu vám tam dělat garde!“
Tom zaúpěl. Nemyslel si, že se na jeho rande s Billem bude muset koukat Billův nový bratr. Potily se mu ruce – nechtěl to pokazit, a už vůbec ne, aby jim Billův starší bratr zakázal se stýkat.
„Kdy můžeme jít?“ zeptal se Tom.
„Za patnáct minut,“ řekl Andreas. „Pojď dovnitř, Bille, a připravíme tě na tvé rande s tím sousedovic klukem!“
Bill se vyškrábal na nohy a následoval Andrease do domu, zatímco Tom čekal venku na příjezdové cestě, drbal se na hlavě a modlil se, aby jejich rande vyšlo a on mohl Billa zase někdy vidět.
**
„Páni, opravdu se mi líbí, co jste s tím tady udělali,“ řekl Tom, když se posadil ke stolu na Andreasově verandě. Byl na něm červeno bílý kostkovaný ubrus a plastové prostírání, které Andreasova mamka už vyřadila. Na talířích bylo burákové máslo a toastový chleba, mrkve, a spousta brambůrků, každý z chlapců měl také své vlastní pitíčko s brčkem. „A tobě to opravdu moc sluší.“
Andreas si odkašlal a Bill se začervenal.
„Děkuju za pochvalu,“ řekl blonďákův mladší bratr. „Taky si myslím, že vypadáš moc hezky.“
Tom byl tak nadšený, že převrátil své pitíčko, naštěstí ho ještě neotevřel, takže se to nerozlilo, ale stejně mu bylo trapně za to, že se to vůbec stalo.
„Takže tohle je tvoje první rande?“ zeptal se Tom a okamžitě se nakopnul. Samozřejmě, že to bylo Billovo první rande. Jinak by o tom věděl.
„Jo,“ řekl Bill plaše. „Chceš mi dát pusu na tvář?“
„Bille!“ zalapal Andreas po dechu, položil svou brambůrku. „Ani na to nemysli, Kaulitzi! Přestaň dorážet na mého bratra.“
„Ah, omlouvám se!“ vykřikl Tom. Bill se zahihňal – bude muset počkat, až se jeho bratr nebude koukat, aby se ke svému příteli mohl dostat blíž.
Chlapci se naobědvali pěkně rychle, a pak se šli dovnitř do Andreasova obýváku koukat na Labyrinth. Andreas seděl mezi Billem a Tomem, aby zajistil, že se nic nestane, a byl tak ponořený do filmu, že neviděl, jak Bill posílá za jeho hlavou Tomovi vzdušné pusinky.
„Jdu na záchod,“ prohlásil v polovině filmu Andreas. „O nic se nepokoušej, Kaulitzi.“
Hned jak Andreas odešel a pár slyšel, jak cvakly dveře, Bill se naklonil přes sedačku a dal velkou mokrou pusu na Tomovu tvář. Tom se začervenal a oplatil mu to. Ti dva se vrátili na své místo, v pohodě a pořádku, přesně tak, aby Andreas nic nepoznal.
Začínalo být pozdě, a když skončil film, Andreas se rozhodl, že Billa s Tomem doprovodí k nim domů. S velkou dávkou odvahy bylo Tomovi dovoleno, aby držel Billa za ruku, zatímco přecházeli ulici. U dveří Kaulitzů se Andreas se svým bratrem rozloučil, a pak se otočil na Toma.
„Hele, myslím, že seš v pohodě,“ řekl Andreas dredáčovi. „A jestli s tebou můj brácha chce chodit, tak si myslím, že je to u mě v pohodě, tak dlouho, dokud se o nic nepokusíš.“
„Díky za požehnání, Andreasi,“ řekl Tom s úsměvem. „Takže ho zítra zase můžu vzít ven?“
„Jo, jasně. Musím jít s mamkou do krámu, takže můžete mít rande u tebe doma,“ řekl Andreas. „Dobrou, bráško Bille!“
„Dobrou noc, Andy,“ řekl Bill, zamával mu.
„Kaulitzi,“ potřásl si s Tomem formálně rukou, a pak odešel k sobě domů.
**
Ještě ten večer přišel Bill k Tomovi do pokoje, hned potom, co si vyčistil zuby. Tom byl už v posteli, a Bill si vlezl přímo k němu, rovnou pod peřinu.
„Opravdu jsem si dneska naše rande užil,“ řekl Bill tiše, když někdo na chodbě zhasnul. Jediné světlo, které v pokoji bylo, bylo z Tomova budíku, a noční obloha, která na ně koukala skrz otevřené okno.
„Já taky,“ vydechl unaveně Tom.
„Hele, Tome?“
„No?“
„Já… chybí mi mít tě za staršího bráchu,“ řekl Bill tiše. „Andy je opravdu hodný, ale není ty. Líbilo se mi mít starší dvojče… normální bratr není taková zábava.“
„Taky mi chybíš,“ zašeptal Tom. „A chci, abychom zase byli bratři.“
„Můžeme pak pořád… chodit ven?“ zeptal se Bill, kousal se do rtu. „Opravdu se mi to líbilo, ale nevím, jestli by to nebylo divné, když budeme bratři…“
„Hm… líbat tě bylo opravdu hezké, takže si nemyslím, že by to měl být problém,“ zauvažoval Tom. „Ale možná bychom to neměli říkat mamce, protože říkala, že jsme moc malí na to, abychom s někým chodili.“
„Okay, dobrý nápad,“ začervenal se Bill. „Může to být naše malé tajemství!“
„Hele, když tam Andreas byl na konci našeho rande, nemohl jsem ti dát pusu na dobrou noc,“ zamumlal plaše Tom. „Myslíš, že můžu?“
„Jasně, do toho!“ zazubil se Bill.
Tom se mu přitiskl na rty. Bylo to jen pár vteřin, ale pro oba chlapce to bylo jako věčnost, a byl to ten nejkrásnější pocit na světě.
„Mám tě rád, Tome, i když nejsi můj bratr,“ řekl Bill upřímně a zavřel oči.
„Taky tě mám rád a jsem moc šťastný, že spolu pořád můžeme chodit,“ odpověděl Tom.
„Já taky.“
**
O dva dny později, po spoustě dohadování, si Tom Billa koupil zpátky za jeden dolar. Teď byl Bill znovu Tomův bratr, a Andreasovi se dostalo toho, že bude nejlepší kamarád dvojčat, za cenu, že si nechá vozík.
autor: AndeinerSeitenureineWeile
překlad: Lil.Katie
betaread: Janule
Jééééé, to bylo krásný. 😀 😀 Roztomilý, něžný. Nápad úžasný, musela jsem se smát, jak to bylo rozkošný. 😀 Nejlepší.
musela som sa usmievať to bolo takezlaté, viem si to predstaviť. Krásne.
ťuťínci <3
Tak to je dobrý…jak ho prodal…:D…já taky zkusím prodat bráchu :D….ale nevím jestli mi to víde :D….ale bylo krásný…opravdu dobrý nápad…a dobře spracovaný…opravdu dokonalé…a hlavně ten konec že si koupil zpět za dolar 🙂
Jéé^^ Tohle je opravdu dokonale úžasný!! 🙂 Taková dětská nevinná láska mezi bratry. V povídce mi sex opravdu nechběl. Třeba to takhle u Kaulitzů někdy bylo :DDD Pokud jo, chudátko Bill, když by byl prodanej jen za 5 centů :DD A hrdina Tom ho odkoupil zpátky za celej dolar xDD Na začátku mi ale bylo Billa opravdu líto xDD A Tomovi se nedivím, že na blonďatého 'bráchu' žárlil. On je starší bratr a nikdo jinej :PP
Nápad na takovýhle typ povídky je opravdu super <33 Když to shrnu.. Líbilo se mi to celé! 🙂
To bylo tak roztomilé, veselé, tak hravé…celou dobu jsem se usmívala a asi mi to ještě nějakou dobu zůstane. Opravdu perfektní povídka, malá dvojčata, Tom prodávající Billa:D, super….pořád se musím usmívat, krásně mi to zvedlo náladu.
jééééééé to je roztomilý vážně krásný 🙂
to bylo tak rozkošné 🙂 musela jsem se od srdce zasmát, když Tom Billa nabízel :D:D to bylo super 😀 ale celá povídka byla úžasná, takové by se měli psát častěji 😀 🙂
:D:D:D To je tak rozkošnýýýý..pobavila jsem se 😀 ♥
panebože!!! Ten začátek, to prostě nemělo chybu, jen si představit, jak Tom stojí na ulici se svázaným Billem a ještě na červeném vozíku a vykřikuje "roztomilý malý bráška na prodej"… 😀 Celou dobu jsem se během čtení rozplývala, přesně nějak takhle si naše twins představuju, když byli malí!:D Pro tohle prostě neexistuje jiný výraz, než roztomilé!♥ A úplně nejvíc mě dostal poslední odstavec… 😀 Chudák Tom, jak ho Andy oškubal, musel zaplatit 1 dolar a ještě k tomu mu nechat ten vozík!!!:D Ale Bill za to určitě stál!:D 😀
děkuju za překlad!!! :)) 😉
jezusky.^^ strašně rozkošné, úžasné. 🙂 emohla jsem si pomoct, ale celou dobu jsem se řechtala tak trochu. 😀 Když Tomi Billiho nabízel, všechno… <3 aaach ta bratrská láska.:D^^
jedoduše… perfekt. ^^*
Jéééžiš…to bylo roztomilý xDDDD Ten začátekl byl upa nejvíc <3 <3 Ale za takové směšné peníze ho prodat xDDD xDDDD Ale sqelej nápad to byl xDDD Prodat svýho brášku…taky bych to nejrači udělala xDDD Klidně i zadara + vozík xDDD
O můj bože, to byla tak sladká povídka! 😀 ♥
Tak tohle bylo totálně sweet 🙂
Och to bolo také zlaté :)… hneď od začiatku 😀 úplne si viem predstaviť malého zviazaného ofučaného Billyho sediaceho v malom červenom vozíku 😀 och božeee :D… och ale najlepšie bolo to Tomove a Billove rande 😀 ale škoda že si Andreas tak strážil svojho brata :D… ale ten koniec bol úžasný 😀 fakt krásny 😀 strašne sa mi to páčilo 😀 ďakujem za preklad 🙂
To bylo tak úžasné, že ještě dlouho budu na povídku vzpomínat =)♥
Po přečtení jsem byla tak nadšená, že jsem to musela přečíst i své čtrnáctileté dceři a tak jsme se tady spolu smály jako bláznivé =)
Nejlepší je samozřejmě ten konec, Tom sice zaplatil mnohem víc, než za kolik brášku prodal, ale myslím, že nakonec přece jenom vydělal =)
Tohle je absolutně dokonalý a originální nápad a já prostě smekám před autorčinou fantazií ♥
Jani, díky, vybrala jsi opravdu skvěle =)
A LilKatie, moc děkuju za překlad tohohle skvostu =)♥
Culím se tu jak měsíček na hnoji 😀
To bylo tak krásný a roztomilý! 🙂 Nádherně nevinná povídka, moc se mi líbila! 🙂
Tak tohle bylo extra-super-ultra-mega-cute!!! ^^ obdivuju ten uzasny napad! x) Autorce potlesk a dvojcatum pusu na celo <3
Janule pozná, co se druhým bude líbit, má čuch loveckýho psa 🙂
Díky za překlad, povídka byla nádherně odlehčená, roztomilá a originální ♥.
A Tome, nic si z toho nedělej, taky mám dny, kdy bych vás všechny čtyři nejradši prodala i s nástrojema …. ve výprodeji 😀
ňufí :o)
to je asi vystihující, ne? 🙂
To je dokonale roztomilý!!! Jsou úžasní!! :**
Úplně roztomilé
ježiš 🙂 to bylo krásný… a takový roztomiloučký 🙂
Ježiši, tak to byla snad nejroztomilejší věc, kterou jsem kdy četla. Přišlo mi naprosto sladký, jak ho Tom táhl na začátku a řval: "Bratr na prodej!" úplně jsem ho u toho viděla a slyšela!^^ Už teď se nemůžu dočkat, až tu bude přeloženo něco takovýho znovu:-*
This makes me smile :o) So cute x) Great idea for story x)
jee… nemůžu si z tváře vymazat ten sentimentální úsměv x)) malinký twins, co se usmiřujou.. wow x))
tak u týhle povídky sem vážně nemohla.Už vidim živě Toma jak tahne vozík s bráchou a snaží se ho prodat vážně to byla moc roztomilá povídka
Tak to bylo fakt dobrý 🙂 jak chtěl Tom prodat Billa, to bylo vtipný 😀
Mimochodem, sem moc ráda, že Bill nakonec stoupnul v ceně 😀 z pětadvaceti centů na dolar 😀
No to bylo nádherný jak ho prodal a žádal o dovolení Andrease aby s ním šel ven x) A jak se snažili hrát si na dospělí xD
Tak tahle povídka je naprosto kouzelná! U celé povídky jsem se culila jak blbá! Bylo to tak roztomilé! Ta láska mezi dvojčatama byla krásná 🙂
Na začátku jsem se musela strašně smát, jak Tom Billa prodával 😀 Co malé děti nevymyslí 😀 A pak jsem teda měla strach, aby se Billovi Andy nezalíbil až moc a nechtěl zpátky svého bráku. no naštěstí to skončilo nádherně 🙂
Strašně moc děkuji za překlad! :))
Krásna a roztomilá povídka.
Tak tohle mě úplně rozsekalo! 😀 😀
Úžasné!!!