autor: *Mischa* :o* & Turmawenne
TOM
„Děkuju, Tony. Už můžete jít,“ řeknu mu u dveří a odemknu.
„Bylo mi ctí, pane. Přeji příjemný den,“ kývne zdvořile a odejde. Vejdu do pokoje a zavřu za sebou.
„Bille, už jsem tady,“ zavolám a rozhlédnu se. Položím krabici od iPhonu na stolek. Po chvilce ke mně Bill doletí zabalený v županu, na hlavě s ručníkem a dá mi dlouhou pusu.
„Mmh, ahoj, kde jsi byl?“ zeptá se hned.
„Ahoj,“ usměju se a znovu ho dlouze políbím, přičemž si ho k sobě za boky přitisknu. „Byl jsem ve městě, víš.“
„A co tam?“ pousměje se a obejme mě kolem krku. „Tome…“ zasekne se. Pozvednu obočí. „To je dost silný dámský parfém,“ dodá. Přičichnu si k sobě a začnu se smát.
„Tak to mě poser,“ zakroutím se smíchem hlavou. Bill sklopí trošku oči.
„Kde jsi byl?“ zeptá se znovu.
„Ale Bille, notak,“ obejmu ho znovu kolem pasu. „Byl jsem ve městě koupit si iPhone,“ kývnu hlavou k iPhonu. „A to s tou voňavkou je opravdu lehké vysvětlení. Dali mi bodyguarda a asi byl gay. Smrděl ženskou voňavkou,“ začnu se smát. „Klidně ho sem nechám přivolat, aby ses přesvědčil, co jsem kde dělal, a že to je ta samá voňavka. Po včerejšku bych ti nic takového neudělal. Slibuju,“ odhrnu mu s úsměvem mokrý pramen vlasů z obličeje.
„Ne, to není nutný. Já ti věřím. Ale je to děsnej puch. Ty Američani snad vůbec necítí, čím se voní… Fuj,“ řekne a zasměje se.
„Pořád jsem měl nutkání do něj rejpnout skrz jeho super vůni, ale překonal jsem to,“ rozesměju se a dlouze ho políbím. „A zařídil jsem nám plán na odpoledne.“
„A jaký?“ usměje se hned radostně a sundá si ručník z hlavy.
„To je překvapení,“ usměju se a prsty mu projedu mokré vlasy. Tak krásně voní.
„Mmh, prozraď mi to, aspoň mi napověz,“ usměje se a natiskne se na mě.
„Budeme tam jenom my dva. Na jednom velkém prostranství,“ zakřením se a svléknu ze sebe to smradlavé triko, protože to je fakt hnus.
„No a dál?“ usměje se a pohladí mě po těle.
„A budeme spolu… soupeřit,“ zazubím se. Už se tak těším.
„Soupeřit?“ zamračí se se smíchem.
„Nech se překvapit, lásko moje,“ rozcuchám mu se smíchem mokré vlasy a začnu ho jemně líbat. Přitisknu si ho na hruď.
„Dobře,“ zašeptá už do polibku a začne mi to oplácet. Rukama si mě chytne za boky.
Vzpomenu si na včerejšek a hned se rozhodnu ospravedlnit.
„Promiň, jak… jsem se včera choval,“ zašeptám mezi polibky. „Nevím, co to do mě zas vjelo.“
„Nic se neděje. Vše je v pořádku, hm?“ přitáhne si mě k sobě víc a začne si rozvazovat ten župan. Ta šňůra z něj je hodně dlouhá. Začne ji kolem mě i sebe omotávat a nakonec ji na mašličku zaváže a zasměje se tomu. Zasměju se s ním a vklouznu mu jazykem do pusinky. Ihned ucítím jahody. S úsměvem zase jazykem vyjedu.
„Už jsi snídal, co. Byly jahůdky dobrý, hm?“ zašeptám a jemně mu nasaji spodní ret.
„Jo, byly výborný. Takový slaďoučký, ale ne víc než… mm tvoje rty,“ začne mě zase drze líbat a víc tu šňůru utáhne.
„Mmh,“ zamručím a zavřu oči. Plně se oddám jeho polibkům a jazykem si hraju v jeho ústech, za přítomnosti jahodové chutě. Hraje si s mým jazykem hodně něžně a pomalu, tak opatrně ho objíždí a krouží kolem něj. Hravě mu do něj šťouchnu svým a přestanu úplně hýbat rty. Soustředím se jenom na naše jazyky. Pousměje se a rozehraje celkem divokou hru. Nechá mě, abych jazykem proklouznul ještě hlouběji do jeho úst. Jakmile to udělám, celkem nahlas vzdychne a stiskne mi boky.
„Hhheu eu iiu o houhy,“ vydám ze sebe. Vůbec nemůžu mluvit s jazykem v jeho krku.
„Mhh?“ oddechne jen tázavě. Musím jazyk vytáhnout.
„Říkal jsem…“ zasměju se udýchaně. „…že jsem chtěl jít do sprchy.“ Bill se začne hrozně smát a chytne si mě kolem pasu.
„A myslíš, že tě pustím, jo?“
„No…“ přimhouřím oči. „Pokud ne, tak tě tam odnesu zpátky,“ zakřením se a rukou mu vjedu pod župan. Dlaní ho začnu hladit po stehně a vyzývavě ho pozoruji.
„Kam to lezeš, hm?“ pousměje se svůdně a skousne si spodní ret.
„Pustíš mě nebo ne?“ zeptám se a jemně ho kousnu do rtu, zatímco rukou jedu pomalu výš k jeho penisu.
„Asi ano,“ pousměje se sladce a líbne mě na rty. „Smrdíš totiž tou voňavkou,“ zasměje se.
„…což je důvod, proč tam chci jít,“ doplním ho s úsměvem.
„No, já už jsem vykoupanej, voňavej…“
„…kurevsky voňavej,“ rozesměju se. „Krásně voníš…“
„Fakt? Líbí se ti to?“ odkryje si rameno, na které mi sklouzne ihned pohled.
„Tak děsně moc,“ zašeptám toužebně a políbím ho na odhalenou pokožku. Bill se hned svůdně usměje a líbne mě na krk.
„A takhle… voním celý,“ dořekne.
„Mmh,“ nepatrně kývnu na souhlas. Vezmu ho rukou za krkem, abych mu mohl naklonit hlavu, a když zavřu oči, začnu se polibky pomalinku sunout k čelisti. Bože, já snad zešílím. Ať mi tohle nedělá. Chvíli drží a jen tiše vrní, ale pak se odtáhne.
„Mmh, běž do tý sprchy,“ usměje se. Kývnu.
„Měl bych,“ políbím ho na čelist a pak na bradičku. „Jenomže se mi už vůbec nechce, víš…“ Rukama mu vjedu pod župan a obejmu ho kolem pasu. Políbím ho na tvář a pak začnu olíbávat jeho měkké rty. Tak moc ho chci zase cítit. Je pro mě jako droga.
„Mm, já vím, ale běž. Potom na sebe budeme mít do odpoledne dost času. Jen běž, ať taky hezky voníš. Pak z tebe tu vůni budu slíbávat. Z celého těla,“ pošeptá s úsměvem a políbí mě. Smutně zakňourám, ale naposledy ho políbím, rozvážu nás a odeberu se do koupelny.
Vysprchuji se, a když vylezu, schválně se pořádně navoním svým parfémem, který Billovi tolik voní. Nechám to trošku vyčichnout, aby to nebylo přehnaný a obléknu si boxerky. Jen v nich se vrátím do obýváku a sednu si na gauč. Vybalím iPhone, abych si do něj mohl dát svoji sim kartu. Bill byl asi v ložnici. Tak jsem si tam dal simku, iPhone nastavil a později si tam dám svoji hudbu. Spokojeně i s iPhonem jsem odešel k sobě do ložnice. Když jsem tam přišel, zůstal jsem jen koukat. Bill ležel na posteli, župan měl rozvázaný a jeho tělo bylo zcela odhalené. Prohrabával si mokré vlasy a stehnem se dotýkal svého penisu, pořád tou nohou tak lehce pohupoval. Proboha. Provokatér jeden! On mě fakt chce dostat do hrobu nebo co?!
„Ehm, ehm,“ odkašlu si a podívám se raději jinam. To se mi snad zdá.
„Vysprchovaný?“ pošeptá jenom a narovná se.
„A voňavý,“ zakřením se a snažím se pohledem opravdu soustředit jenom na jeho obličej.
„To je dobře,“ usměje se a protáhne se. Tiše polknu a jenom ho sleduji.
„Oh, málem bych zapomněl,“ usměje se, natáhne se k nočnímu stolku pro malou misku, odkud si vezme jahodu a hned si strčí kousek k puse. „Chceš taky?“ nabídne mi a smyslně ji olízne. Proboha! Probouzí ve mně takové horko, až to není možné!
„Ne, díky,“ odmítnu s úsměvem. „A moc se necpi. Za hodinu bude oběd.“ Snad to znělo aspoň trochu klidně. Kdyby jen věděl, co to se mnou dělá… Proč mě pořád takhle provokuje? Copak mu včera nestačil natrhnutý zadek? Asi ne, když už si se mnou zase takhle zahrává.
„Vždyť se necpu,“ zamračí se a vychutnává si pořád tu jednu jahodu. „Asi se půjdu převléknout, obléknout.“ To není vůbec špatný nápad, Bille. Mohl bys jinak skončit s dvakrát natrženou prdelí a to bys určitě nechtěl.
„Když chceš,“ kývnu a přejdu k posteli. Položím iPhone na noční stolek. Jen se usměje a zvedne se. Vezme si ten župan a odnese ho napřed do koupelny. Pak už jen zaslechnu, jak se zavře u sebe v ložnici. Oh… Tak buď se urazil, nebo se cítí odmítnutý. Možná obojí. Sakra… Když já nechci furt jen provozovat sex, i když se mi to s ním tak zatraceně líbí. Vztah přece není jen o sexu, ne? Hah, jaký paradox, že to říkám zrovna já. Sednu si a prostě jen sedím, mlčím a koukám.
Po chvíli už to nevydržím, tak se zvednu a dojdu za ním. Bez zaklepání otevřu a nakouknu dovnitř.
„…můžu?“
„Stejně už jsi tady. To víš, že můžeš,“ usměje se na mě vstřícně a zapíná si džíny.
„Zdá se, že nám tu vyvstal problém…“ řeknu klidně a přijdu blíž, sednu si na postel.
„Jaký?“ To je tedy otázka. On ví moc dobře, o čem mluvím. Povzdechnu a za ruku si ho stáhnu na klín.
„Vím, o co ti tam vedle šlo. A nechci, aby ses cítil odmítnutý nebo se urazil nebo tak,“ posmutním. Bill ihned reaguje tím, že se trošku zamračí a svraští obočí.
„Ne, proč bych měl?“
„Nevím. Jenom… se ujišťuji, že se to opravdu nestalo, protože… se nechci hádat ani nic jinýho, víš,“ dívám se na něj smutně. Pokud je aspoň trochu naštvaný a zapírá to, tohle ho určitě obměkčí.
„Nic to neznamenalo, Tome. Nemám být proč jakkoli uražený,“ řekne potichu a pohladí mě po zádech.
„Jde o to, že… jsem tě odmítnul záměrně, víš. Neumíš si představit, co se mnou děláš a co ve mně probouzíš při každém dotyku. Já bych… rád a nevíš ani jako moc. Bylo to úžasný. Jenomže… viděl jsem, co jsem ti provedl…“ sklopím hlavu. Asi by měl vědět pravdu, že to všechno vím. Bill jen ztěžka vydechne a koukne se na mě.
„Tome, já… já to samozřejmě respektuju, ale nic jsi mi neprovedl. Rozhodně nic špatného. A pokud narážíš na tu bolest… Už mě nic nebolí. Tohle vždy přejde a za čas už ani nic bolet nebude, teda pokud v tom budeme pokračovat.“ Nadechnu se, abych řekl, že nemluvím jen o bolesti, ale i krvi. Pak se raději přinutím to neříct. Spolknu to bolestivě jako žiletku.
„…dobře,“ hlesnu tiše se sklopenou hlavou.
„Tohle bylo přirozené,“ usměje se. Chytne mě za bradu a zvedne mi hlavu tak, aby mi viděl do očí. „A dokonalé.“ Protest se mi dere znovu na jazyk, cítím ho, ale zase ho pěkně rychle a ještě bolestivěji polknu.
Pro MĚ to bylo dokonalé, pro mě ano. Ale jak mohlo být pro něj? Natrhnul jsem mu zadek natolik, že dost krvácel. Když jsem se já udělal, on ne. A jako třešinka na dortu byla ta, když jsem asi po půl hodině přiznal, že až v tu chvíli mi došlo, že on se vlastně neudělal. Tohle mi dokonalé tedy nepřipadá.
„Jo,“ přinutím se aspoň trochu usmát.
„Tak vidíš,“ usměje se a pohladí mě po tváři. Nic raději neřeknu, protože jsem si jistý, že bych v tuhle chvíli řekl něco, čehož bych později ohromně litoval.
„Mám taky problém,“ pípne.
„…jaký?“ zašeptám. Jen ať nezačíná o té krvi, jen ať mlčí! Prosím, bože, snažně tě prosím.
„Ten zip je asi rozbitej a nebo mám volšový ruce,“ zasměje se. Oh, děkuju, žes mě vyslyšel. Díky! Rozesměji se.
„Ukaž,“ zvednu ho ze sebe a taky se postavím. Kleknu si před něj a zkusím mu ho zapnout, ale nemůžu s ním hnout. Stáhnu obočí a začnu to zkoumat.
„Hah,“ trhnu se zipem dolů. Povolí, tak ho plynule zapnu. S úsměvem a pyšně se postavím.
„Wow, juhůů,“ zasměje se a radostně zatleská. „Šikovný Tom,“ řekne a pohladí mě po hlavě, jako psa. Zamračím se a ucuknu.
„Měl jsi tam skřípnutou látku od boxerek.“
„Aha, no já si tam neviděl. Tak moc děkuju,“ usměje se a dá mi pusu.
„Když je někdo neschopnej,“ pokrčím rameny. „To pak potřebuje někoho šikovnýho,“ ušklíbnu se.
„Svatá to pravda. Potřebuju tebe,“ obejme mě kolem krku. Hah. Si myslí, že to vyžehlí.
„No jo, co by sis beze mě počal,“ zasměju se.
„To sám nevím,“ pošeptá a položí si hlavu na moje rameno. Jenom ho obejmu a začnu ho hladit po stále vlhkých vlasech.
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne
betaread: Janule
Ufff, tak moje katastrofické předpovědi se nenaplnily, ještě že tak, ale obávám se, že to stejně přijde…
Dnešní díl byl nádherný, líbí se mi Tomova starost o Billa, i když to trošičku přehání, ale je to od něj hezké, že nemyslí jenom na sebe =)
A Bill…ta jeho jahodová provokace neměla chybu xD♥ No, řekněte, kdo z vás by si nedal takovou šťavnatou jahůdku, jako je Bill…xD♥ Se divím, že Tom odolal, docela se bojím, aby nezačal mít ze sexu nějaké trauma, jestli si vždycky vzpomene na tu krev, tak je s jejich intimním životem amen =)
se z nich zbláznim:D ten Tom jak má furt starosti:-) mooc krásný a Bill s jahůdkou hmm ♥ 😀
no hlavně že už i ty Tomovy nálady jsou víceméně zase chvíli v pořádku,vyřešili si to všechno.Bill je hroznej provokater,o tom žádná 😀 a jsem zvědavá,jak si užijou to Tomovo překvapení 🙂