Feed me with your… 10.

Zavrtím hlavou a zabořím mu nos do krku. „To už stačí, už jsi to vyzkoušel, prosím tě, Tome, je mi vážně zle…“ naléhavě mu zaryju nehty do ramen a přivřu oči.  

TOM  

„Miluješ přeci jahody… představ si, že je to jahodový džus…“ roztírám mu dvěma prsty hustou krev z malinké nádobky na okraji vany přes rty a také do nich.  

BILL  

Odvrátím od něj hlavu a setřu krev ze rtů jazykem. Oklepu se. „Jenže já vím, že to žádné jahody nejsou!“…  

TOM  

Sklenici horké krve si nechám stéci po obličeji a skoro až slastně zafuním. „Pokud mě chceš mít rád, budeš si na tohle muset zvyknout.“ 
 

Odtáhnu se od něj a kouknu mu do očí. „To nemyslíš vážně, že ne?!“ 

TOM  

„Myslím. Nehodlám se zbavit tohoto návyku… bohužel ani tebe,“ pustím už jen teplou vodu a krvavá směr mizí v odtoku. Jemně čistím jeho kůži, stojí na roztřesených nožkách. Osuškou jemně hladím jeho stehna, boky, bříško a zádíčka.  

BILL   
„A co takhle, když mě máš natolik rád, přestat s tím?!“ sleduju ho, jak očisťuje mé tělo od krve. Mám z toho všeho husí kůži, ale čekal jsem, že to budu snášet hůř.  

TOM  

Políbím jemně jeho zarudlé rty a zavrtím pobaveně hlavou. „Nikdy.“ 

BILL   
„To asi nebudu pro tebe tak důležitý, když se tohohle zvěrstva nedokážeš vzdát.“ 

TOM  

„S tímhle na mě doopravdy nechoď, Billy. Jsi pro mě důležitý, ani nevíš, jak rychle mi s tebou buší srdce.“ 

BILL  

„Oh!“ protočím očima a oblíknu se. „Nemůžeš po mně chtít, abych v tomhle jel s tebou…“ vyběhnu nahoru ze sklepa a hned se cítím… lépe.  

TOM  

Omotám si osušku okolo boků a vystoupám do poschodí. Zamknu sklep a ušklíbnu se. „Jdeš domů…? Chceš odvést?“ 

BILL   
„To je dobrý, já se projdu… potřebuju to… vstřebat. Doufám, že jsi spokojený za dnešek…“ zavrčím potichu a obouvám se.  

TOM  

„Já možná jsem psychopat, vrah, a blázen… ale tobě bych neublížil.“ 

BILL  

„Očividně ze mě nejsi tak hotový, když nejsi schopný toho kvůli mně nechat.“ Přehodím tašku přes rameno. „Měj se…“ vyjdu ven a zamířím domů. Jsem z toho všeho zmatený. Oh, bože, koupal jsem se v krvi!  

TOM   
Udeřím pěstí do zdi, zanechávajíc za sebou tak krvavé šrámy od kloubů. Je to jen pár posraných dní a já už jsem dokonale mimo. Ale nemohu krev nechat na pokoji, nemohu. Už jen představy, ve kterých se mi zjevuje Bill, jak si se mnou pochutnává na horké lázni… oh.  

BILL  

Mám to od Toma asi půl hodiny pěšky, tak dorazím po chvíli domů. Sundám tašku a opravdu odmítnu vysvětlovat matce, kde jsem tak dlouho byl. Stejně by mi nevěřila. Nevěřila by mi, co jsem dělal, a už vůbec ne, že jsem viděl jejího rozkouskovaného bývalého přítele. Koukám, jak se zase s úsměvem vrátí do obýváku, prozpěvuje si nějakou melodii s televizí a žehlí. S ním měla akorát trápení. Brečela téměř každou noc, nebyla šťastná. Vlastně, možná ta vidina toho jeho srdce a hlavy mě uspokojila. Možná Tom udělal správnou věc. Pomstil veškeré naše trápení. A možná, že se teď usmívám nad tím, jaké mučení se mu muselo od Toma dostat. Ušklíbnu se a zamířím do sprchy, pro jistotu se ještě umýt.  

TOM  

Možná jsem to přehnal, vyděsil jej a už ho nikdy neuvidím. Ale pohled na jeho bledou pokožku zkrášlenou krůpějemi krve byl k nezaplacení. Popadnu štětec a línými tahy roztírám uchovanou krev na papír.  

BILL   
Naložím se do vany, do horké vody. Chvíli jen tak ležím se zavřenýma očima a přemýšlím. Popadnu žiletku a chci se oholit na určitých partiích, ale říznu se do nohy nechtěně. Usyknu a kouknu na šrám. Chvíli jen koukám, jak se pramen krve mísí s vodou, než nohu dám nad vodu a sleduju linoucí se krev. Přivřu oči, setřu ji prstem a olíznu. Co je vlastně na krvi špatného? Je to lidské, sladké. Jen by se pro ni nemuselo vraždit…  

O PÁR DNÍ POZDĚJI

TOM  

Zkoušel jsem abstinovat od krve tři dny, selhal jsem. Nedokážu to a zjišťuji, že už ani nechci. Také se nemohu zbavit druhé závislosti, nese jméno Bill a já se mohu zbláznit pokaždé, když mi jej něco připomene.  

BILL   
Je pátek, končím ve škole dnes dřív. Toma už jsem dobrých pár dní neviděl, ale musím nad naším posledním setkání přemýšlet denně. Bylo to tak zvláštní, šokující, možná i vzrušující to všechno. Ač jsem byl z jeho koupele vyděšen, dnes to nevidím v hlavě jako něco strašného. Vlastně, mohl bych jej překvapit a stavit se u něj po dlouhé době. Zamířím tedy ne domů, ale k Tomovi.  

TOM  

Dnes jsem si v ordinaci dělal z každého návštěvníka čerpací stanici. Domů jsem si odnesl téměř dva litry smíšené krve. Na trhu jsem koupil jahody a doma uvařil originální Krvavou Marry. Zrovna si zavdávám z Martini skleničky, ústa mám celá rudá… Zvonek. Kdo co může chtít…? Otvírám dveře a ústa nechávám pootevřená v němém úžasu.