Klietka 19. (konec)

autor: Catherine & Sch-Rei

425
Andy 
Vstanu z pohovky, derou se mi do očí slzy. Probodnu černovlasou potvoru pohledem a uteču pryč.

Bill 
Hladím Toma po zádech a obejmu ho.

Tom 
Povzdechnu si a zakroutím hlavou.  
„Bože,“ šeptnu.

Bill 
„Co se děje?“ kouknu mu do očí.

Tom 
Pousměju se a zakroutím hlavou. 
„Nic, nic,“ pípnu.

Bill 
„To jsem rád,“ usměju se na něj.  
„Půjdu se napít, hm?“

Tom 
Pousměju se a přikývnu. 
„Dobře.“

Bill 
Odtáhnu se a usměju se na něj. Pohladím ho po tváři. Jdu do kuchyně.

Tom 
Posadím se na pohovku a pohodlně se opřu, zavřu oči. Pousměju se… určitým způsobem jsem rád, že už je to venku. 

Andy 
Sedím v kuchyni na lince a koukám do země.

Bill 
Protočím oči, když vidím Andrease. 
„Sundej ten svůj špinivej zadek z té linky,“ zavrčím a vyndám si skleničku.

Andreas 
Ušklíbnu se a „poslušně“ seskočím z linky. Prohlížím si ho, založím ruce.

Bill
Napustím si do skleničky vodu a napiju se.

Andy 
Ušklíbnu se… Žduchnu do něj, že mu sklenička spadne a rozbije se.  
„To si myslíš, že to nechám jenom tak? Že si sbalíš Toma a šťastně si odpochodujete k Happy Endu?“ zvednu obočí.

Bill 
Ušklíbnu se.
„Nezáviď. Nemůžu za to, že tě Tom nechtěl,“ pokrčím rameny.

Andy 
„Kdyby ses okolo něho pořád neochomejtal, tak mohlo bejt všechno v pohodě…“ zavrčím.

Bill 
„Smiř se s tím, že miluje mě,“ pokrčím rameny a jdu ke dveřím.  
Andy 
Zakroutím hlavou. „Ne,“ zavrčím a stáhnu ho za vlasy zpátky, shodím ho na zem.  
Bill 
Vykřiknu.  
„Zbláznil ses?“

Andreas 
„Sklapni!“ křiknu a kopnu ho prudce do břicha.

Bill 
Zavrčím a snažím se postavit. Chytnu se za břicho.

Andy
Kopnu ho znovu, ale ještě prudčeji. Rozhlídnu se okolo sebe po něčem.

Bill 
„Auuu,“ zaúpím bolestí a pevně zavřu oči. Začnou mi kapat slzy.

Andy 
Na lince… leží nůž? Kousnu se do rtu. Natáhnu se pro něho. Jo, jasně, ať se stane co chce, jen ať… s ním Tom není. Už nikdy. Skousnu si ret.

Bill 
Vzlykám. Snažím se posadit, ale… Nejde to.

Andy 
Kleknu si k němu a chytím ho pevně za bradu. S úšklebkem mu přiložím hranu nože ke krku.

Bill 
Zamrkám.
„Ne. To neuděláš,“ zaúpím.

Andy 
„Vsadíš se?“ šeptnu a zamračím se.

Bill 
„Tome… Tomi,“ zakřičím.

Andy 
Protočím oči. 
„Nedělej si naděje,“ syknu a na krku ho jemně pořežu.

Bill 
Pevně stisknu oči a usyknu. 
„Lásko, prosím,“ vykřiknu bolestně.

Tom 
Buď mi z toho všeho jebe a mám halušky, nebo jsem slyšel křičet… Billa? Zvednu obočí a vstanu. Jdu do kuchyně. Zarazím se. „Andreasi!“ syknu. 

Andy 
Otočím se na Toma a zamračím se. Držím Billovi u krku pořád ten nůž.

Bill 
Vzlykám a bolestně usykávám. 
„Tome…“ zašeptám.

Tom 
Běhám pohledem z Andyho na Billa. 
„Okamžitě ho pusť,“ zavrčím. 

Andy 
Zaryju nůž kousek Billovi do kůže.

Bill 
Nasucho polknu. Nechám slzám volný průchod. Bolí to. Brečím.

Tom 
Zavrčím a jdu rychle k Andymu, kopnu ho. 

Andy 
Zakňučím, vypadne mi z ruky nůž. Syknu.

Bill 
„Milu… Miluju tě,“ vzlyknu a zkusím otočit hlavu na Toma.

Tom 
„Pšššt… Bude… Bude dobře, neboj,“ šeptám a přitulím si ho k sobě do objetí. Andymu nevěnuju pozornost. 

Andy  
Otočím se, pokouším se zpátky nahnout pro nůž.

Bill 
Schoulím se mu v náruči a vzlykám. Cítím, jak oslabuju.

Tom 
„Pšššš,“ utěšuju ho a kolíbám s ním.  

Andy 
Ušklíbnu se, když nůž zas vezmu do ruky.  

Bill
Nahmatám Tomovu ruku.

Tom 
Pevně mu ji stisknu. Líbnu ho letmo na tvář. 

Andy 
Zavrčím. Zableskne se mi spokojeně v očích… Slzy. Kousnu se do rtu. Zalapám po dechu a vrazím plnou silou Billovi nůž do zad…

Tom 
Zalapu po dechu, když ucítím tekutinu, která mi teče z Billových zad na dlaně. Podívám se… Krev?  
„B-Bille… Lásko, jsi v pořádku?“ Začnu panikařit.  

Andy 
Spokojeně se ušklíbnu, pořád mi tečou slzy.  

Bill 
Zakroutím hlavou. Pořád lapu po dechu. 
„N-ne,“ řeknu tiše.

Tom 
Panikařím, začnou se mi drát do oček slzy. Neznamená to, že o něj musím přijít, ne? Zavzlykám. 
„B-Bille… T-to… bude to dobré… Musí to být dobré… Já…“

Bill 
Zakroutím hlavou a pohladím ho rukou po tváři. 
„Miluju tě. Strašně moc,“ vydechnu a zavřu oči.

Tom 
Semknu k sobě víčka. 
„No tak, Billi, ne,“ zavzlykám potichu a pevně ho obejmu.

Bill 
Objetí neopětuju. Jen nasucho vzlyknu.  
„Polib mě ještě, prosím,“ šeptnu.

Tom 
Zavzlykám a chytím Billovi tváře do rukou. Opřu se svým čelem o jeho. Vzlykám, tečou mi slzy, na dlaních mám Billovu krev. Vpiju se do Billových rtů. 
„M… Miluju tě,“ zašeptám.

Bill 
Polibky mu neoplácím. Nemám na to sílu. 
„Já tebe… taky,“ naposledy vydechnu.

Tom 
Vydechnu se vzlykem. Rozhlídnu se se zaslzenýma očkama okolo sebe. Jsou tam… střepy. Vypadají, jako ze skleničky. Kousnu se do rtu, jeden je hodně velký. Natáhnu se pro něj, pořád Billa držím u sebe. Kousnu se do rtu. 
„Budeš mi… chybět, lásko,“ zašeptám se vzlyky a bodnu si prudce střep do hrudníku.

KONEC

autor: Catherine & Sch-Rei
betaread: Janule

6 thoughts on “Klietka 19. (konec)

  1. Popravdě jsem nějaký takový konec čekala…škoda, že je tak smutný.
    Nejhorší na tom je, že si to Bill v podstatě zavinil sám, kdyby Andrease neprovokoval, nemuselo se nic stát, ale taková už je lidská povaha…

  2. Nejvíc se mi na povídce líbil ten okamžik, kdy Bill z vlastní vůle Tommyho políbil, a když Tommy plakal – uvědomil si, co k Billovi cítí. Jak se bál, že se k němu nevrátí.
    Jak Bill tady šel sám do kuchyně, kde byl Andreas, bylo mi jasné, že se něco zlého semele. Nejdřív jsem si oddychla, že to tedy odskákal "jen" (ale to opravdu v uvozovkách, protože to bylo strašně moc smutné) Bill a pak by se ve mně krve nedořezal… Umírá i Tommy… Smutná povídka.

  3. dneska jsem si precetla celou tuhle povidku a je moc hezka…
    a ten konec…ja jsem to cekala,ze se tam neco stane,ale ze umrou oba,tak na to jsem vubec nepomyslela,ale..ano..aspon uz budou naporad spolu..
    nadherna povidka..:)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics