Klietka 18.

autor: Catherine & Sch-Rei

425
Bill 
„Dobře,“ přikývnu.
„Máš mě rád?“

Tom 
Usmál jsem se a naklonil jsem hlavu na stranu. 
„Co myslíš?“

Bill
Pokrčím rameny.
„Nevím, jestli mě můžeš mít rád…“

Tom 
„Um. Proč bych nemohl?“

Bill 
„Protože jsem jen tvoje hračka. Věc, která slouží k pokusům,“ skousnu si ret.

Tom 
Povzdechnu si a zakroutím hlavou. Nejistě si přitáhnu Billa do náruče. 
„Víš, lidi se občas mění a názory taky. Myslím, že od prvního dne se toho změnilo víc než dost,“ řeku potichu.

Bill 
Nechám se obejmout a usměju se. Pohladím ho po zádech a zavrtám nos do jeho krku.
„Ale co Andreas?“

Tom 
„Nevím vlastně… Nevím. Celý den jsem ho ani neviděl, vůbec netuším, co s tím je.

Bill 
„Chybí ti?“

Tom 
„Vlastně… Nepřemýšlel jsem o tom. Asi spíš… ne,“ vydechnu a sklopím pohled

Bill 
Skousnu si ret a dám mu pusu.

Tom 
Podívám se na něj. Pousměju se a pohladím ho po tváři.

Bill 
„Nevadí ti, že se chovám… Takhle?“

Tom 
„Co znamená ‚takhle‘?“

Bill 
„Tak, že se ti… Já nevím, jak to říct,“ vydechnu.

Tom 
Zvednu obočí a zamrkám. 
„Hm?“

Bill 
„Chtěl bych vidět rodiče,“ podívám se mu do očí.

Tom 
Vydechnu a kousek se od Billa odtáhnu. Opřu se o zeď. Zabodnu pohled do země… Neřeknu nic, kousnu se do rtu.

Bill 
„Prosím. Neuteču. Chci být tady s tebou,“ pousměju se a pohladím ho.

Tom 
Podívám se mu do očí. 
„Nevrátíš se,“ ušklíbnu se.

Bill 
„Vrátím. Slibuji.“

Tom 
„Nepustí tě,“ zakroutím hlavou. Jo, jasně. Bill si půjde domů po tak dlouhé době ‚Ahoj mami tati, jo já zapomněl, já už musím jít, mě vlastně unesl jeden pošuk, tak zatím ahoj…‘  
Bill 
Skousnu si ret.
„Tak pojď se mnou.“

Tom 
Zakroutím hlavou. 
„Já… ne.“

O 5 měsíců později

Bill 
„Lásko, je úžasné, že naši proti našemu… vztahu neměli nic proti. A že můžu být s tebou,“ usmíval se Bill a šťastně objímal Toma.

Tom 
Usmál jsem se a nahnul jsem se Billovi ke krku, kam jsem ho jemně políbil. 
„Parádní,“ vydechnul jsem s úsměvem. Měl jsem ruce omotané okolo Billova pasu.

Bill 
Opřu se do doteku Tomových rtů.  
„Už jen… Říct to Andymu,“ vydechnu.

Tom 
Povzdechnu si. 
„To bude… těžší.“

Bill 
Usměju se a cvrnknu ho opatrně do nosu. 
„Bude se s tím muset vyrovnat,“ pokrčím rameny.

Tom 
Pousměju se a přikývnu. 
„Jo, doufám.“ Mám celkem strach to Andreasovi říct. Řekl bych, že mu to… musí být jasné, když už spolu ani nespíme… vlastně… možná jednou, dvakrát? Za celou dobu…  
Bill 
„Jdeme mu to říct… Hned?“ pousměju se a políbím ho na rty.

Tom 
Kousnu se do rtu…Zaváhám. Ale i tak… Asi to bude… Nejjednodušší řešení. Přikývnu.

Bill
Propletu s ním prsty a povzbudivě  ho pohladím po zádech.
„Bude to dobrý,“

Tom 
Usměju se na něj a přikývnu. 
„Jo,“ šeptnu.

Bill 
Jdu s ním ruku v ruce do obýváku. Líbí se mi tady… V té obyvatelné části mnohem víc.  
Tom 
Zastavím se s Billem před blonďatou osobou sedící na pohovce. 

Andy 
Koukám v obýváku na televizi… Zarazím se, když… 
„Tome?“ zvednu obočí… Sjedu je pohledem… Drží se ze… ruce? Nechápavě koukám.

Bill 
Pohladím Toma palcem a popojdu ještě o krok. Dívám se na Andyho vítězně. Yeah. V boji o Tomovo srdce jsem to vyhrál já.

Andy 
Probodnu Billa pohledem. 
„Co se děje?“ 

Tom 
„Víš, Andy… Poslední dobou, je tak nějak… všechno jinak, víš… a…“

Bill 
„Prostě spolu chodíme,“ pokrčím rameny a otočím se k Tomovi čelem. Dravě ho políbím.  
„Takhle je to pro něj lepší,“ šeptnu a znovu se mu přisaju ke rtům.

Tom 
Sice nechápu, o co se Bill snaží, ale… Nic nenamítám. 

Andy 
Mračím se. Je mi z toho na nic… 
„Ty dáš… Přednost nějaké děvce přede mnou?“

Bill 
Odtáhnu se od Tomových rtů a pohladím ho po tváři. 
„Tom miluje mě a já miluju jeho,“ dám si hlavu na Tomovo rameno.

autor: Catherine & Sch-Rei
betaread: Janule

3 thoughts on “Klietka 18.

  1. Jsem z toho trochu zmatená, co se dělo těch 5 měsíců? To si jako Andreas ničeho nevšiml?:D To spolu jako Tom s Billem nic neměli? Nebo se Andymu nezdálo podivné, že Bill Toma představil rodičům? Jo a co ta látka co mu Tom dával? To přestal nebo to prostě pro děj není podstatné?

  2. Přiznávám, že já jsem taky trochu mimo…=)
    Pět měsíců je příliš velký skok, aby se ten čas jenom tak vynechal. A opravdu si nedovedu představit, jak se Bill mohl mírnyx týrnyx vrátit domů a hlavně, jak se potom dostal zpátky k Tomovi. Už vidím, jak ho jeho otec president klidně nechá zase někam zmizet. A co všechny ty pokusy?
    Myslím, že je škoda, že se děj tak uspěchal =)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics