autor: Haylzee
Larkys se rozhodla, že pro vás přeloží zase nějakou tu klasiku od Haylzee, protože její povídky, které tu máme přeložené, nejsou ještě zdaleka všechny. Tahle je z roku 2008, vánoční, její název by se dal přeložit jako „Imitátor“. Dávám ji radši den před Silvestrem, abyste si ji mohli vychutnat, než se vrhnete do oslav a následných kocovin 😀 Larkys moc děkuji, a vy si ji užijte… J. :o)
Tom ustoupil od tyčící se zelené borovice s blikajícími světly, byl rád, že je to konečně hotové a možná byl i trochu hrdý.
„Myslím, že je to hotové,“ řekl za ním Bill a Tom se otočil, v obličeji jeho dvojčete bylo vidět zjevné potěšení, když zkoumal jejich výtvor. Malé blikající žárovičky svítily Billovi do obličeje, vytvářejíc zářivé záblesky, které zvyšovaly jas, jenž on sám vyzařoval. Světla tančila s přirozeným zábleskem Billových očí, a tak ho dělala ještě více nadpozemského než normálně.
„Myslím, že máš pravdu,“ řekl Tom, konečně odtrhl pohled od Billa a znovu obdivoval velký hustý vánoční stromeček. Byl to jejich vůbec první stromek, první, který byl jen jejich, v jejich vlastním bytě.
Tom se tím nejdřív vůbec neobtěžoval, dokud neměli být následující noc doma, Štědrou noc. Šli z domu jejich matky, začínajíc dlouho očekávané svátky. Bill na tom trval, a když Tom přišel domů, našel v rohu obýváku opřenou obrovskou borovici, neozdobenou. Bill na notebooku objednal nějaké směšně drahé ozdoby, ty nakonec dorazily odpoledne, a celý večer jim zabralo vyzdobit stromek podle svých představ.
Bill tlesknul a v obývacím pokoji se úplně zhaslo, blikající strom byl najednou jediným zdrojem světla. Tom se usmál, když Bill vzrušeně vydechl.
„Je to tak hezký,“ divil se Bill, prsty se lehce dotknul jedné z ozdob. „A celé je to jen naše.“
„Je škoda, že to uvidíme jen jednu noc,“ řekl Tom opravdu zklamaně. Úsměv, který byl na Billově tváři, mu přinášel dostatečný důvod, aby se s ním shodnul, že strom byl dobrý nápad. Směšný by byl příjezd domů k vysušenému stromu plnému hnědého jehličí.
„Jo,“ řekl Bill tiše, stále to šťastně obdivoval, „ale stojí to za to.“
Tom se ani nesnažil Billovi říct, že balit dárky pod stromek je úplně zbytečné, stejně by ho neposlouchal, a vážně, jaký by to byl vánoční stromeček bez dárků? Dokonce, i když oni byli jediní, kteří je viděli ještě před tím, než je všechny dali do Tomova auta.
„Měli bychom vyndat foťák,“ navrhl Tom. „Musíme udělat fotky našeho prvního stromečku.“
Bill se zasmál. „A mně říkáš, že jsem sentimentální.“ Ale přitom se už hrabal v Tomově batohu, aby našel digitální fotoaparát.
„Psssh.“ Tom by to nikdy neřekl, od doby, co Billovo ego nepotřebovalo pohladit. Jenže nebyl žádný důvod, aby nechtěl udělat fotku svého bratra pod stromečkem. Věděl, že ty fotky by pro něj byly něco jako poklad, s desítkami dalších Billových fotografií, které měl uložené v počítači. „To je fuk, jen jsem nevěděl, jestli se chceš znovu fotit, bude to už-“ dělal, že se dívá na neexistující hodinky na svém zápěstí- „půl dne, co ses fotil?“
„Oh haha.“ Bill vytáhl fotoaparát z tašky, tvářil se vítězoslavně. „Jsi tak vtipný, kreténe.“
Tom se ušklíbnul. „Jsi tak vtipný,“ řekl napodobeným, vysoko posazeným hlasem. „Kreténe.“
„Drž hubu,“ zafňukal Bill, ale svou pozornost věnoval spíše procházení fotografií, které měl Tom na kartě.
Tom jej sledoval, myšlenku, která se mu vkrádala do mysli, nechtěl ani v nejmenším opustit. Chtěl mít na jejich první vánoční stromeček pořádnou vzpomínku. „Drž hubu,“ odpověděl a čekal, jak Bill zareaguje.
Bill zvedl oči od fotoaparátu, na tváři se mu pomalu objevil úsměv. „Jdi do prdele.“
„Jdi do prdele,“ řekl Tom vesele.
***
7 let
„Podej mi trochu lega.“
„Řekni prosím.“
Tom se nafoukl. „Prosím.“ Bill dokázal být někdy tak otravný, vždy se snažil chovat dospěle, a to zejména, když byl s Tomem a Tom byl o deset minut starší!
Bill po něm hodil kousek, který chtěl, ale minul jej a kus plastu přeletěl přes Tomovu hlavu. Ten se nafoukl ještě víc, když se musel šoupnout mezi gauč a křeslo, aby na kus lega dosáhl.
„Blbečku,“ řekl Tom, když se vrátil na své místo na podlaze v obývacím pokoji, kde byla uprostřed ta nejvyšší lego věž, jakou mohl postavit. Prostě věděl, že to bude ta nejhustější věc. Neměl dostatek stejné barvy, aby vystačila na celou věž, ale o to se nestaral, důležitá byla výška.
„Nejsem blbeček, idiote,“ Bill se mu posmíval z druhé strany konferenčního stolu, kde byl zaměstnaný svými omalovánkami. Tom se vždycky chlubil, že když maloval, tak nikdy neměl tak rovné čáry jako Bill. Chlubil se, že byl ten, kdo byl lajdácký, když přišlo na cokoliv s rukama.
„Idiote,“ zahlaholil Tom otráveně nazpátek. Bill se vždy snažil říkat nová slova, snažil se, aby to znělo o něco chytřeji, a Toma na tom něco dráždilo, zvláště pokud se nová slova týkala jeho. Jako by se Bill snažil, aby se Tom cítil hloupě.
„Chudáčku,“ zamumlal Bill, vrátil se zpět k jedné ze svých starších, důvěryhodných urážek.
„Chudáčku,“ zopakoval Tom a uculoval se na Billa, když se na něj Bill zpoza stolu zamračil.
„Buď ticho,“ řekl Bill a hodil po něm pastelku, která Toma měla pravděpodobně uhodit do hlavy, ale místo toho se jen odrazila od jeho bot a zapadla pod televizní stolek, odsouzena tam žít po celá desetiletí, možná i věčnost, spolu s mnoha dalšími Billovými a Tomovými věcmi, které se jim podařilo ztratit.
„Buď ticho,“ napodobil Tom, těšilo ho vidět, jak je jeho bratr podrážděný. Přimáčknul kus lega dolů, vyplázl jazyk, jak se tvrdě soustředil.
„Nebuď taková opička,“ zabručel Bill.
„Nebuď taková opička.“
„Nech toho!“ Vykřikl Bill, jeho tvář byla naštvanější a naštvanější.
„Nech toho!“ Tom se smál, škádlit Billa byla vždy taková legrace.
***
Bill položil fotoaparát a přešel k Tomovi. Usmál se a natáhl ruku, aby se mohl dotknout jeho tváře, nebo alespoň to si Tom myslel. Jenže ruka ho pohladila po tváři předtím, než se oddálila. Bill se zasmál, vytáhnul malou stříbrnou šňůrku, která se Tomovi zřejmě zachytila v dredech.
Tom se zasmál také, natáhl se a pohladil Bill palcem po tváři předtím, než přejel prsty po jeho vlasech. Vrátil se zpět s prázdnýma rukama, ale bylo mu to jedno. Bill se na něj usmál, zatřepal svými řasami a Tom se ujistil, aby udělal to samé. Billův obličej se změnil z plachého na škodolibý a vystrčil jazyk ven, Tom si odfrknul předtím, než vyplázl ten svůj.
***
10 let
Tom kopal nohama proti šuplatům, na kterých seděl v Billově pokoji, jeho paty dělaly tupý dunivý zvuk pokaždé, když do šuplete uhodil.
„Nudím se, nudím se, nudím se,“ zamumlal.
„Tak se jdi dívat na televizi nebo tak něco,“ navrhl Bill, nepodíval se na něj přes komiks, který četl na posteli.
„To je nudný,“ kňoural Tom. „Proč se mnou nechceš jít na skate rampu?“
„Ty víš proč,“ zamumlal Bill, otočil na další stránku s ještě větším zápalem než posledně.
„No tak, stejně tam pravděpodobně nikdo nebude,“ tvrdil Tom.
„Jo, bude, je neděle,“ uvedl Bill. „Budou tam děti a všichni se mi budou smát.“
Tom si povzdechnul. „Tak je zmlátím, jestli budou.“
Bill si odfrknul a posadil se na posteli. „Jo, jasně, Tome. Kromě toho ani na skatu neumíš jezdit, tak proč tam chceš jít?“
Tom se posadil trochu rovněji. „Umím!“
„Moc dobře ne,“ odpověděl Bill.
„Co ty o tom víš?“ Tom zaprskal, jeho hrdost byla zraněná. Líbilo se mu být dobrý v různých věcech, líbilo se mu, když si Bill myslel, že je dobrý v různých věcech.
„Víc než ty,“ Bill se ušklíbl.
„Víc než ty,“ zopakoval Tom protivně, zaměřoval svou nudu a mrzutost na svého bratra.
„Tome, buď ticho,“ varoval ho Bill, přimhouřil oči.
„Tome, buď ticho,“ řekl Tom, ale tentokrát byl jeho hlas vysoko posazený.
„Ugh! Vždycky to děláš!“ Udeřil Bill pěstí do matrace, posílal Tomovi nepříjemný pohled.
Tom se jen zasmál a udeřil pěstí do oblečení, které měl vedle sebe, napodoboval Billa.
Bill si odfrknul a ušklíbnul se předtím, než se dotkl prsty svého nosu a zatlačil na něj, takže vypadal jako prase. „Blaaaaaaaaagh!“ Vystrčil jazyk a vydával falešné zvracející zvuky. Tom ho kopíroval, šťastný, když se na něj Bill začal smát. Rozesmávat Billa bylo vlastně mnohem zábavnější, než ho otravovat, a byl to dobrý pocit, Tom se cítil jako velký, hodný bratr.
Bill pokračoval v dělání stupidních věcí a Tom pokračoval v jeho napodobování, dokud oba dva nebyli rudí a od smíchu nelapali po dechu. Bill konečně vstal z postele a přešel k Tomovi, ten přemýšlel, co se bude dít dál.
„Půjdu s tebou do skate parku,“ řekl Bill tiše a usmál se na Toma. „Ale jen když se ujistíš, že se mnou nebude nikdo nic zamýšlet.“
„Rozdrtím jim mozky svým skateboardem,“ slíbil Tom, myslel to vážně. Cítil vlnu starostlivosti a lásky ke svému dvojčeti, bylo to jako jiskra, která mu proběhla tělem a donutila trochu nadzvednout jeho hruď.
Bill se zazubil. „Si lepší.“
„Si lepší,“ opakoval Tom vysokým pronikavým hlasem, miloval Billa škádlit.
Bill znovu přimhouřil oči, ale Tom seskočil ze šuplat a prošel kolem něj, mířil ke dveřím. „Tak jo! Jdeme!“
***
Tom ho sledoval, jeho oči následovaly Billovu ruku, která před ním pomalu stahovala tričko. Pomalu opouštěla hrudník a holé břicho, jeho kůže v tom vánočním osvětlení ještě více blikala a zářila. Barvy rytmicky tančily po jeho těle a Tom si moc přál vstoupit do této párty.
„Mmm,“ vděčně zamručel, když Bill nakonec pustil košili dolů na opěrku gauče, který byl přemístěný a používaný jako žebřík, jenž dvojčata nevlastnila a ani nepřemýšlela, že by ho někdy vlastnila. Ve skutečnosti byl v celém obývací pokoj docela nepořádek, nábytek byl všude kolem, jen aby se přizpůsobil stromku a jeho zdobení. Nemluvě o mnoha jejich kufrech, které si připravovali na další den.
Tom byl tak zaneprázdněný obdivováním Billovy hladké, holé kůže a plochého břicha, že si nejprve nevšiml, že Bill čeká. Billovi se pobaveně zalesklo v očích a Tom si vzpomněl na jejich hru, a že teď byla řada na něm. Pravděpodobně ne tak úplně stejně smyslně a rafinovaně jako jeho dvojče, si Tom sundal vlastní triko, i když se snažil tak pomalu jako Bill.
Bill očima přejel po celém Tomově trupu, olízl si rty a s pohledem upřeným do jeho očí rozepnul svůj pásek. Tom nemohl udržet svůj pohled, když uslyšel Billův rozepínající se zip a sledoval s vášnivým zájmem, jak Bill stahuje svoje kalhoty i boxerky dolů přes stehna. Elegantně z nich vystoupil a postavil se úplně rovně, byl úplně nahý, úplně dech beroucí.
Tom roztřeseně vydechl, při pohledu na Billa si víc olízl rty, protože na něj přišla řada, a začal si rozepínat svůj vlastní pásek.
***
13 let
Kytara skoro vyklouzla z Tomovy ruky, když pohlédl na stránku, na kterou Bill právě otočil, a sklonil hlavu, protože nechtěl, aby ho Bill viděl červenat se.
„Proč se na tyhle věci díváš, Bille? Je to tak sprostý.“ Bill odpoledne přišel od Andrease, hloupě se usmíval a trochu se červenal. Běžel nahoru po schodech a narozdíl od většiny dětí, které by se pokoušely to skrýt, Bill všechno Tomovi řekl, jakmile byli oba nahoře v pokoji. Vytáhl časopis, který on a Andreas našli dole ve sklepě, a vrazil to Tomovi hrdě do obličeje.
„Je to vtipný, nemyslíš si, že je to vtipný?“ Řekl Bill roztržitě. Tom si nemyslel, že to bylo vtipné a nemyslel si, že Billovi to taky tak přišlo, ale cítili se příliš rozpačitě na to, aby mluvili o tom, proč je pro ně ten časopis tak zajímavý. Tom pokračoval v předstírání, že ho to nezajímá. Posadil se vedle Billa na postel a položil si kytaru na klín, ale přitom se tajně díval Billovi přes rameno pokaždé, když Bill otočil na další stránku zobrazující novou nahou dámu, která ukazovala každý kousek sebe. Tom o tom vážně vůbec nic nevěděl, a ani o tom nikdy nepřemýšlel, a teď to bylo všechno, na co mohl myslet.
„Uh, já nevím, asi,“ odpověděl Tom, cítil se hloupě. Bill zřejmě neměl žádný problém s díváním se na tyhle věci před Tomem. Jenže díky celé téhle věci se Tom cítil nějak divně a poprvé v životě si přál, aby tam Bill nebyl, aby byl sám… a možná, aby se pořád díval na ten časopis.
Bill konečně s povzdechem zavřel časopis. „To bylo cool.“
Tom se zasmál, úlevou a zklamáním zároveň. Zajímalo ho, jestli by dostal šanci se na to podívat ještě jednou, aniž by se to zdálo příliš dychtivé. „Necháš si to?“
„Myslím, že ne,“ řekl Bill a pokrčil rameny. „Andy to chce brzy zpátky, říká, že to bylo v jeho sklepě, i když jsem to našel já.“
„Stejně je to hloupé.“
Bill si odfrkl. „Ty jsi hloupý.“
„Ty jsi hloupý.“
„Ne, ty,“ řekl Bill, dloubnul Toma tvrdě do ramene.
„Au!“ Tom položil kytaru pryč a vrátil úder, smál se, když se Bill snažil vykroutit. Bill plácnul jeho ruku, takže Tom plácnul tu Billovu, zazubil se na něj. Bylo to jako hra, kterou používali ke hraní, když byli mladší, jen to byla větší sranda, protože se vždy uhodili navzájem, ne sami sebe.
Bill na okamžik nic nedělal, zdánlivě nad něčím přemýšlel předtím, než se natáhl a chytil Tomův nos mezi svým palcem a ukazováčkem, smál se Tomovu výrazu. Tom si odfrknul a na oplátku zatahal Billa za nos, byl rád, že dělají něco jiného, než že mluví o tom zatraceném časopise. Jeho břicho se kroutilo a točilo tak, že pro Toma to byl zcela neznámý pocit, a začalo se to usazovat teď, když si s Billem jen hrál jako obvykle, a doufal, že jeho tváře už nejsou červené.
Bill ho mlčky sledoval a najednou se začal tvářit velmi vážně. Tom uvažoval, jestli se mu chystá říct něco důležitého, říct Tomovi tajemství, jenže Bill ho úplně překvapil, když dal pusu přímo na Tomovy rty. Pokud měl Tom v břiše divný pocit předtím, tak teď musel být šílený, a zalapal po dechu, když se Bill odtáhnul, jeho oči byly vyvalené. Tom nevěděl, co dělat, jestli ještě pořád hrají hru, nebo je Bill jen hloupý a začne se každou chvíli smát a dělá z Toma idiota.
Bill stále nic neříkal, jen tam mlčky seděl, možná čekal, co Tom udělá. Tom se zadíval na Billovy rty a rozhodl se pokračovat v jejich hře, vždyť to stejně byla jen hra, a Bill ji začal – pravděpodobně se jen cítil divně z těch fotek nahých žen. Tom se naklonil a viděl, jak se Billovy oči třepetavě zavírají, když po schodech nahoru zaburácel hlas.
„Kluci! Večeře je hotová!“
Tom si rychle sednul zpět, cítil teplo ve tvářích a svoje bušící srdce. Ani jeden z nich nic neřekl, když se šourali dolů po schodech a posadili se ke stolu se svou matkou a nevlastním otcem. A pokaždé během jídla, když se Tom podíval přes stůl, hleděl Bill přímo na něj a jeho žaludek se protočil tím způsobem, jako když hráli svou hru.
Věděl, že budou hrát znovu.
***
Tom stál nahý se svým dvojčetem před třpytícím se vánočním stromkem a neměl žádný divný pocit, stejně bylo těžké určit, co je u něj a Billa normální. Když Bill přistoupil blíž tak, že Tom mohl cítit to teplé vlhko z jeho dechu, všechny myšlenky vyletěly z okna. Lehce se třásl, když Bill láskyplně přejel prstem přes malý kousek pih těsně pod Tomovou klíční kostí. Tom natáhl ruku a dotknul se Billa přesně ve stejném místě, ruku nechával na kůži, když čekal, kde se ho Bill dotkne dál.
Bill klouzal oběma rukama po Tomových bokách, tisknul si jej blíže k sobě tak dlouho, dokud se jejich břicha nedotkla. Tom Billa držel pevně, jeho ruce se pohybovaly po Billově kůži ve stejných kruzích. Chtělo to všechnu jeho vůli, aby se netřel o Billa tam, kde mezi nimi byly penisy, horké a pulzující.
Cítil, jak jej jemně brní v pažích, kde ho Bill pomalu hladil prstem nahoru a dolů. Oči zaměřené pouze na Toma, a Tom si uvědomil, že zadržuje dech. Bill ho mohl jen nejjednodušeji hladit. Vždycky tomu tak bylo.
***
15 let
„Oh můj bože,“ zamumlal Tom do Billova krku, jeho tělo se stále chvělo. Cítil mokrý a lepkavý pot a další věci, teplo mezi nimi bylo téměř nesnesitelné. Byli nazí, společně zabalení do nóbl hotelových přikrývek, které skrývaly jejich tajemství, schovávaly je před světem, který začínal znát jejich jména a obličeje až příliš dobře. Bill hrál rád takovéhle jejich hry. Řekl Tomovi, že to bylo, jako by byli zpět uvnitř matčina lůna, v bezpečí, teple a spolu. Tom mu řekl, že neexistuje žádný způsob, jak by si to Bill mohl pamatovat, jenže ten na tom trval. Tom si tajně myslel, že je to jen hloupá lež, ale bylo mu to jedno, protože mu právě Bill svou rukou způsoboval tu nejlepší bolest a pulzování, dokud nepostříkal celé Billovo břicho a prsty teplou, vlhkou tekutinou. A teď byla řada na Tomovi.
Billovy nemyté ježčí vlasy dráždily kůži na Tomových ramenech. Bill hýbal hlavou ze strany na stranu, svíjel se z Tomových doteků, ale Tomovi to nevadilo, ne, když jeho tep ještě nebyl v normálu a celé jeho tělo hučelo potěšením.
Tom nebyl ignorant, pokud šlo o věci, které by mohl a nemohl mít. Nebylo to, že by si neuvědomoval, že ve skutečnosti by mohl sdílet hotelovou postel s pěknými dívkami, a dívat se na ně a všechny by byly jako ty v časopise, on jen prostě neměl zájem. Miloval Billa, miloval ty hry, které společně hráli, a nedokázal si představit, že by nějaká dívka mohla udělat něco lépe než Bill, Bill ho znal, znal jeho tělo – Bill se Toma dotýkal tak dlouho, jako se Tom dotýkal Toma.
Tom se tisknul do Billova krku, zanechával mu polibky po celém krku. Zhluboka se nadechl, vychutnával vůni Billova vzrušení. Tom měl vždycky rád Billovo škádlení, bavilo ho to, ale nebylo to nic v porovnání s tím ho udělat.
***
„Jehličí,“ zašeptal chraplavě Tom.
„Hmm? Oh.“ Bill se posadil, než si klekl na podlahu a rukama hledal jehličí, dokud pár nedržel v ruce. „Jsi jako holka,“ zažertoval.
„Hey,“ zamumlal Tom. „Taky by sis stěžoval, kdybys ležel na zádech.“ Posadil se do podřepu, škrábal si svá svědící záda a dával pryč zatoulané jehličí, jako Bill to házel dolů na koberec.
„Jen si lehni,“ řekl Bill.
Tom si odfrkl, ale udělal, co mu bylo řečeno, sotva se držící, když se Bill posadil na něj a zachichotal se do Tomova obličeje.
„Vsadím se, že už jsi to zabalil,“ řekl Tom a podíval se pobaveně na svého bratra. Bill se odmlčel, přemýšlel nad tím, co Tom řekl.
„Kurva.“ Sám se neochotně zvednul a Tom se zasmál.
„Blbý,“ škádlil Tom.
„No, snad si nemyslíš, že bych měl v úmyslu to nebrat s sebou.“ Poukázal Bill naštvaně, vyhazoval celou řadu věcí ze své tašky. Dokud se Bill nezastavil, Tom nemohl ve tmě nic rozeznat, a to i když svítil vánoční stromek. „Aha,“ řekl vítězoslavně. Tom se usmál a roztáhnul nohy, když se k němu Bill plazil a v ruce držel lubrikant. „Někdo tu je nedočkavý.“
Tom neřekl vůbec nic, jen vzdychnul a snažil se najít pohodlné místo, když se na něj Bill položil ještě jednou. Těsně předním ho Bill políbil. Tom se podíval na jeho zářící obličej. Šířilo se skrze něj teplo, a to nejen v místech, kde se jeho tělo setkávalo s Billovým, ale všude. Bill byl krásný a obklopený svatozáří blikajících světel, jeho vlasy visely volně dolů a jejich konce lechtaly Tomovu kůži, on byl něco zcela jiného.
Snažit si vzpomenout na každý tvrdý úder Billova jazyka v jeho ústech, bylo příliš obtížné; Tom se nemohl soustředit, ale snažil se co nejlépe si zapamatovat cestičku Billových rukou, které klouzaly po celém Tomovi, dolů po jeho ramenech a lechtajíc jeho žebra. Tom se tvrdě přisál na Billovy rty, když přejížděly po spodní části jeho penisu, který hrdě vyčníval mezi nimi. Bill ho škádlil, sotva ho hladil konečky prstů, ale jakmile ho Tom téměř shodil a svými zuby chytil se zasyčením Billův jazyk, Bill ho konečně uchopil správně, hladil špičku svým palcem a silně na ni tlačil.
Tom se prohnul a zasténal, trhavě oddechoval proti rtům svého dvojčete. Bill jej pustil, sjel rukou dolů a rozevřel dlaň na Tomovy koule, jemně je hladil, dokud Tom necítil teplo a pot Billových rukou těsně nad svým vstupem.
Tom odtáhl svá ústa, lapal těžce po dechu. „Prosím…“
Úsměv byl z Billova obličeje pryč, teď vypadal spíše dravě. Tyčil se nad Tomem a držel lubrikant proti stromu, aby lépe viděl, rozetřel si to na prsty. Když Bill přejížděl prsty přes jeho otvor, Tom se instinktivně sevřel, ale začal se pomalu uvolňovat, jak jej Bill jemně masíroval okolo, dokud nebyl schopný zatlačit prst do Tomova otvoru. Tom zatajil dech a snažil se povolit všechny své svaly, aby se dokonale otevřel.
„Buď opatrný,“ zašeptal, i když to bylo zbytečné, protože Bill byl vždycky. Cítil, jak se přizpůsobuje prstu a kroutil se vždy, kdy ucítil, jak prst přitlačil na jeho prostatu. „Mmm.“ Líně se na Billa usmál, kroutil boky, aby ho více povzbudil. Bill mu úsměv oplatil a znovu ho políbil, tlačil prst dovnitř a ven a brzy přidal druhý, pomalu Toma roztahoval. Tom měl vždycky nižší práh bolesti než Bill; jen sledování bzučící jehly, která Billovi tetovala kůži a způsobovala krvácení, stačilo k tomu, aby viděl zeleně a chtěl tu zasranou věc dát co nejdál od bratra. Bill to věděl, tak byl velmi, velmi jemný, když se Toma dotýkal. Byl takový vždycky, i úplně poprvé.
***
17 let
„Myslím, že bychom to měli udělat.“
Tom zvedl pohled od místa, kde seděl na podlaze se zkříženýma nohama, obklopen zavazadly, laptopem, který byl na jeho kolenou, když si procházel nepřečtené e-maily. „Huh?“
„Myslím, že bychom měli mít sex,“ řekl Bill klidně, stále rozvalen nahý na hotelové posteli. Pozorně sledoval Toma.
Tom zamrkal, nebyl si jistý, co na to říct. „Nemůžeme, jsme kluci,“ vyhrkl.
Bill si odfrkl a zakoulel očima. „Vím, že nejsi tak hloupý, přece jen máš moje geny.“
Tomův žaludek se přetočil, ne nepříjemně. Bill vypadal úžasně, celý roztažený po posteli, jeho vlasy byly stále delší a delší, a rozprostíraly se kolem něj na polštáři, takže Bill vypadal jako lev – Tom si nemohl pomoct, ale cítil se jako jeho kořist. „Ty… bys to vážně chtěl dělat? Se mnou?“
Bill se vřele usmál a Tom byl rád. „Samozřejmě, s kým jiným bych to měl chtít dělat?“
Bylo tak dobré to od něj slyšet, Tom se zazubil. Každý den se zdálo, že je Bill populárnější a populárnější. Každý se zdál, že ho pro něco chce. Neustále byl tažen do různých směrů a někdy Tom cítil, že kdyby ho nedržel dostatečně pevně, Bill by se od něj mohl vzdálit úplně.
„Uh, yeah. A jsi si tím jistý?“ Tom byl nervózní, neměl žádné zkušenosti se sexem, se skutečným sexem.
Bill přimhouřil víčka a roztáhl nohy od sebe. „Ano.“ Tomovo břicho bylo v jednom ohni, když uviděl ten malinký otvor mezi Billovýma nohama.
„Já… dobře.“ Zavřel notebook a hodil ho do otevřeného kufru, postavil se na své vratké nohy a stáhnul si boxerky. Klečel mezi Billovýma rozevřenýma nohama a lehl si na něj, sklonil se, aby ho políbil, ale neměl šanci, protože byl najednou převrácen na záda.
„Udělám to první,“ vydechl Bill a jeho oči se rozšířily vzrušením. „Tak hrajeme.“
Tom se jen usmál. „Měl jsem vědět, že to uděláš.“ Jeho úzkost byla větší, ale Tom Billovi věřil, svým životem, svým srdcem, vším.
„Ale neboj se,“ předl Bill, svůdně mu olíznul ušní lalůček. „Pak ho můžeš dát ty do mě.“
Takže to Tom udělal, a potom došel k názoru, že to byl ten nejlepší nápad za celý Billův život.
***
„Oh, kurva, kurva, kurva. Tome, prosím…“ Tom kolem něj stiskl své prsty silněji. Byl naprosto vzrušený prosením svého malého brášky a tím, jak se pod ním Billovo tělo svíjelo. „Tome!“
Tom se roztřeseně zasmál. „Jen jsi dostal všechno, cos mi dal,“ dráždil, protože věděl, že to nebylo fér; Bill to nemohl vydržet stejně jako Tom, zdálo se, že se zblázní pokaždé, když do něj Tom vniknul prsty nebo svým penisem. To byla jedna z nejvíce sexy věcí, kterých byl Tom součástí.
„Jo, no… pokud nepřestaneš, tak se udělám,“ zasyčel Bill, jeho tvář byla plná potěšení.
Tom konečně povolil, vyndal svoje prsty z Billova těla a jemně hladil jeho břicho, čekal, až se Bill uklidní. Bill měl zavřené oči, ale po chvíli zamrkal a otevřel je, na tváři měl úsměv. Bylo úžasné, jak jeho tělo spolupracovalo, za minutu bylo Billovo tělo roztažené a vypadalo naprosto vydrancovaně a zničeně, další minutu se vrhnul na Toma, tlačil jej na záda a spojoval jejich rty.
„Předpokládám, že už jsi připravený,“ Tom zamumlal proti Billovým rtům, slova byla tlumená.
Bill neodpověděl, jen se posadil, s lubrikantem v ruce a Tom si olíznul rty, když sledoval, jak se tím Bill potírá, jak se hladí po celé své délce.
„Otevři se pro mě,“ zašeptal Bill, usazujíc se mezi Tomovy nohy, tlačil jeho stehna od sebe. Tom se sám zpevnil, uchopil Billa pevně za ramena a zalapal po dechu, když ucítil, jak se špička penisu tlačí proti jeho vstupu.
„Jen do toho,“ zalapal po dechu. Bill přikývnul a pomalu, mlčky tlačil, až byl úplně celý uvnitř Toma. Potom krátce, hlasitě zalapal po dechu a Tom zasyčel, cítil se úplně plný. Kolem svého vstupu, kde jej doširoka roztahoval Billův penis, cítil, jak hoří. Ale byl to ten nejlepší druh bolesti.
„Mmm.“ Bill sklopil hlavu a svým čelem se dotknul Billova, ale ani jeden si doopravdy nevšiml, když se v něm Bill začal pomalu pohybovat.
Tom škrábal Billa po zádech, objal ho, čekal, že ho bude cítit všude. Zvedl boky do vzduchu a zasténal, když se v něm Bill pohnul a silně zatlačil na Tomovo místo. Všechny myšlenky bolesti se z Tomovy mysli vytratily, když se Bill o místo třel znovu a znovu, pomalu ho masíroval.
„Líbí se mi náš vánoční stromek,“ řekl Tom a díval se z podlahy omámeně na hustý stromeček a blikající světla.
Bill se zasmál a přitisknul nos na stranu Tomova krku. „Mně se líbíš ty,“ zamumlal a políbil Toma na krk a vniknul do něj trochu silněji.
Tomovy vnitřnosti byly v plamenech a on ztratil dech. Billovo ploché břicho se tvrdě třelo o špičku jeho penisu, a on věděl, že pokud to hned nepřestane, udělá se.
„Ještě vydrž,“ řekl Bill, jako by mu četl myšlenky. Usmál se na Toma a odfouknul zatoulaný pramen vlasů pryč ze svých očí. Tom zasténal a sevřel se kolem něj. „Ještě. Vydrž.“ Zopakoval Bill. Přesně věděl, co Tom dělá. Tom ho škádlil a mučil několik let, zatímco rostli, ale Bill věděl, jakou udělat pomstu, a taky ji dělal často. Rychle přirážel do Toma, Tom se prohnul a zvrátil hlavu dozadu.
„Bille, chceš, abych tě šukal, nebo ne?“ Vydechl.
Silně lapal po dechu, Bill konečně zpomalil, sotva se pohyboval a klouzal po Tomovi, jemně jej políbil. Když Bill vytáhnul svůj penis, Tom se zhluboka nadechl a sevřel se. Vždycky to byl tak divný pocit, když z něj Bill vyšel. Nemohl si pomoci, ale chtěl ho zpět v sobě.
„Teď je řada na tobě,“ zamumlal Bill, klesl na Toma. Tom přikývnul, snažil se setřást to chvění ze svých nohou, než se pokusil vstát. S polovinou energie, než měl Bill, přetočil Tom své dvojče na záda a tvrdě jej políbil, dokud Bill nesténal kolem jeho jazyka a nekroutil prsty v jeho dredech.
Tom se ušklíbl, když uviděl, jak si Bill olíznul jazyk mezitím, co si Tom roztíral lubrikant po svém penisu.
„Oh kurva, strč ho do mě,“ vydechl Bill.
„Shh, to jsem neřekl,“ Tom se usmál, klečel mezi Billovýma nohama a tlačil jeho stehna od sebe.
„Nejsem opička,“ argumentoval Bill a hravě vystrčil jazyk. Zakňučel, když Tom přetřel svůj penis přes jeho vstup. Třel kolem, dokud neměl pozici pro to, aby do něj mohl vklouznout.
Tom zavřel oči, nechal všechno venku, jen ten pocit Billa, který se rozprostíral kolem něj, jak pronikal. Nemohl zastavit hluboký vzdech, který vyšel z jeho úst, když vyplnil své dvojče. Těsný prsten svalů způsoboval úžasný pocit pro každý centimetr jeho penisu, zatímco pronikal hlouběji, až nakonec pronikl úplně celý.
Bill konejšivě škrábal jeho záda, vydechl do Tomova ucha. „Do toho,“ zašeptal. Tom se zvedl, opřel se o lokty a předloktí, zklidnil svá kolena, aby mohl začít do Billa přirážet. „Oh můj bože,“ zasténal tiše Bill, když Tom vytáhl skoro celý svůj penis a vniknul jím zpět.
Tom nic neřekl, nemohl najít žádná slova. Propletl ruce pod Billem, chytil ho za ramena a boky nechal dělat veškerou práci, kroutil boky mezi Billovými stehny, když ho šukal. Potěšení se šířilo celým jeho tělem s každým pohybem v Billově úzkém vstupu. Pohyboval se pomalu, Bill ale po chvíli pohnul svými boky a snažil se ovládnout Tomovy pohyby, aby jej nutil se hýbat rychleji. A trocha zakňourání do Tomova ucha vedla rovnou k napětí v jeho rozkroku a do břicha, kde cítil horko a velký tlak, jako by se něco chystalo explodovat.
„Tomi, kurva…“ Tom měl škrábance na zádech, prostě to věděl, hlavně díky tomu, jak na něm byl Bill zuřivě namáčknutý, když do něj Tom začal silně přirážet. Mokrý zvuk, který vydávala jejich těla, když se o sebe třela, bylo jediné, co mohl slyšet. Kromě svého vrčení a Billových měkkých výkřiků, které byly hlasitější a hlasitější.
Tom se na chvíli zastavil, přemístil se tak, aby mohl dát svou ruku mezi ně a uchopit Billův penis, který cítil, jak pulzuje proti jeho břichu. „Udělej se,“ zašeptal do Billova ucha, když pevně stisknul jeho tvrdý penis, a ve stejnou dobu do něj přirazil.
Billovi nebylo potřeba to říkat dvakrát. Tom omámeně sledoval, jak se Bill pomalu prohnul, otevřel ústa, své oči nechal křečovitě zavřené a jeho tělo se pod Tomem třáslo a zmítalo a Tom pokračoval v jeho hlazení a šukání. Držel Billův penis tak dlouho, dokud z něj nevyšla ta poslední kapka, až ho Bill prosil, aby přestal. Tom položil svou tvář do Billova ramene a přirazil do něj, i jeho vlastní penis prosil o uvolnění. Bill se kolem něj pevně sevřel a zakroutil boky.
Tomovy prsty zapraskaly, protože jeho tělo bylo celé napjaté a tlak v břiše byl konečně vypuštěn v podobě bílé, teplé tekutiny. Udělal se do Billa a potom oddálil své tělo. Zalapal po dechu a zavrčel do Billových vlasů, celé jeho tělo pulzovalo v rytmu srdce.
Trvalo dlouhou dobu, než Tom načerpal tolik energie, aby mohl udělat jeden malý pohyb. Nakonec vyšel z Billa a položil se na záda, ještě mírně popadal dech. Znovu se podíval na vánoční stromek a ujistil se, že tuhle noc si bude pamatovat každý Štědrý den a doufal, že to i každý rok prožije znovu.
Bill se s úsměvem ve tváři podíval na stromek, ale potom se obrátil a podíval se ospale na Toma. Poklepal ho lehce po nose. „Veselé Vánoce,“ zašeptal.
Tom zvednul své, stále se chvějící paže a taky pohladil Billa po nose.
„Veselé Vánoce.“
autor: Haylzee
překlad: Larkys
betaread: Janule
jen… AWWW!♥
úžasne, túto autorku mám moc rada.. má skvelé nápady =)
Velmi podařený povánoční překlad skvělé povídky. Velmi děkuju autorce i překladatelce. Stejně tak i betareaderce..
"Veselé Vánoce"
Perfektní povídka, moc se mi líbila ♥♥♥
Ta jejich úžasná hra na napodobování, od sedmi let až po dnešek, dokonalý a originální nápad.
Moc děkuju za překlad, bylo to super =)♥
No jo, Haylzee je osvědčená autorka, každá její povídka je výjimečná. 😀 😀
Tahle byla skvělá. Miluju jejich lásku. 😀 😀 A samozřejmě úžasně popsaný sex. 😀 😀 Další takové.
Jinak díky za překlad.
tohle byla snad nejlepší vánoční povídka kterou sem kdy četla je vážně naprosto dokonalá
Nemůžu dělat nic jiného než sedět s němě otevřenou pusou a afektovaně koukat. Je to užasné! Hayzlee je jednoduše dokonalá, taky bych tak chtěl uměl psát… Děkuji za překlad, moc jsem se u téhle podívky bavil.
myslím že to bol úžasný napad na ff-ku… je to naozaj vydarené a moc sa mi to páčilo už dlho tu nebolo niečo takéto :)a samozrejme veľké ďakujem za preklad .
úžasná poviedka… proste milujem celý tento blog asi by som bez ňeho už neprežila … Takže ludia pridávajte tie komentáre prosíím :/ 🙂
Krásné, přesně podle mého gusta, takové jednorázovky jsou prostě nejlepší, krásně dlouhé, roztomilé….prostě díky za překlad, je moc povedený a autorka je prostě fantastická:)
přesně tak to miluju… bratrský hry, ale přesto v tak perverznim provedení ♥
I když jsem stále v rozpacích z Toma a jeho užívání si… no, i z opačný strany 😀
Bylo to naprosto úžasné. Úplněmi došla slova. Jistě to musí dát plno práce to pželožit a tenhle překlad je vážně moc dobrý. Stejně jako ta ffka. Prostě dokonalost v jednom.
Pane bože…
Konečně jsem zase objevila povídku, ve které není na zádech jenom Bill… Mimochodem, ta jejich hra je dokonalá… Tohle byla další úžasná jednodílovka, kterou prostě budu číst znova a znova.. Líbí se mi, když se takhle dvojčata uspokojují navzájem a ta Vánoční atmosféra tomu dala zvláštní kouzlo…
Bylo to dokonalé, souhra mezi nimi je prostě jedinečná… Dochází mi slova, prostě nádhera, nádhera… Ta holčina má fakt talent na psaní a chci strašně poděkovat Larkys, že to přeložila… Perfektní <3
Úžasná povídka! Miluju, když se současný děj míchá se vzpomínkami na minulost. Úplně jsem se rozplývala, když jsem četla jak jim bylo 7.:D A ten konec, prostě perfektní zakončení Vánoc!:D
Moc děkuju překladatelce, že se do téhle povídky pustila a dala nám tak možnost si něco tak perfetního přečíst! Děkuju!;)
tohle je úžasný. miluju, když kluci maj rovnocenný vztah, a to doslova. proto mě víc než těší, že to přesně takhle rovnocenně napsala i takováto úžasná autorka. a o vzpomínkách promíchaných se současným dějem ani nemluvim, to je prostě můj šálek čaje 🙂
je to přenádherný a čte se to naprosto samo…
Hej… tak nějak nevim, co k tomu napsat, protože to bylo úplně skvělý, dokonalý, úžasný… Fakt paráda!!
Takhle nějak si představuju, že by vypadal vztah mezi dvojčatama (myslim jako opravdu TWincestní vztah), takovej jako rovnocenej, vyváženej… nevim jak to popsat, ale takhle nějak by to podle mě mezi nima vypadalo 🙂
Do pekla.. Koment som písala ešte včera , ale neodoslal sa nejakým spôsobom.. Každopádne je to úplne bezchybná poviedka , už dlho som nečítala takú krásne originálnu ffku.. Určite ju pripisujem do zoznamu tých najobľúbenejších 🙂
Knecne jsem s dostala k netu 🙂 Tohle bylo mega, mega miluju povidky od Hayzlee 🙂 Snad tu budemem mit i jine jeji preklady :))
Úžasná povídka 🙂
Děkuji překladatelce za překlad. Urči to nebyla lehká práce. Povídka je plná emocí.
Veľmi sa mi páčilo to prelínanie sa minulosti a prítomnosti. Bolo to nádherné a nežné a ešte sa mi veľmi páčila ich rovnocennosť v milovaní. Vo väčšine poviedok mi to chýba a tu to bolo úplne dokonalé. Ďakujem autorke za úžasne citlivý príbeh a obrovské ďakujem za dychberúci preklad. Táto poviedka bude jednou z tých nezabudnuteľných.
Krásná vánoční romantika 🙂 Moc se mi líbily ty flashbacky 🙂 Ta jejich hra je naprosto krásná 🙂 Dlouho jsem nezažila povídku, kde by byl Bill "nahoře" a proto jsem za to dvakrát tolik ráda 🙂
Krása!
Tak hrajem 😀 krásna poviedka 😀