Most wanted – First in the Blacklist 42.

autor: Lenna W.K.T & Mykerina

449
(Tom)

„Ty vole, ještě, že nejede se mnou v autě. Asi bych jí tu před váma zabil!“ zahučím. Cross se na mě otočí.
„To je v pohodě, asi bych ti i pomohl.“ Usměje se. Musím se usmát taky.
„Mladá?“ 
„Bože, jen to ne, před tím, než jste ke mně vtrhli, tak se se mnou rozešla.“ 
„Jo, chceš mít problémy, pořiď si ženskou nebo se zapleť se mnou.“ Mrkne.
„Asi lepší mít problémy s tebou než s ní.“ Co bych vykal nějakýmu poldíkovi.
„Nemáš z toho moc velké nervy, že jsme tě sebrali a zabavili ti auto.“ 
„Nic na mě nemáte. A navíc, mám ještě jedno, jen kdybych věděl, kde jsem ho nechal.“ Pokrčím rameny a usměju se jako svatoušek.
„Jak nevíš, kde jsi ho nechal?“ 
„Včera jsem se ztřískal. Teda myslím, že to bylo včera, a jelikož jsem slušný řidič… oh myslím, že mě hodil kamarád.“ Vzhlédnu se ve zpětném zrcátku.

„Hehe, nebo kamarádka? Zapomněl jsem to zamaskovat před starou…“ usměju se.
„Ty jsi hovado,“ pokrčím rameny zase.
„Nemáte aspirin? Ta hlava fakt bolí, zvlášť když ta… tamta tak šíleně piští.“ 
„Jo, kocovinka, to znám. Jen pěkně trp. Možná něco najdu v pracovně.“ 
„Ooo, v pracovně. Zní to důležitě…“ trošku výsměch. Ani bych nečekal, že poliši budou takhle fajn. Rozhodně lepší jak upištěná ženská.

Nějak neví, co na to říct.
„Za co ste jí sebrali?“ 
„Za napadení veřejného činitele, ale jelikož kolega bude mít tak maximálně modřinu, tak jí pustí na kauci do dvaceti euro.“ Zasměju se.
„Tak to není moc drahá. Asi mě to nezruinuje.“ 
„Jsi její bejvalej, ale pořád se staráš.“ 
„To víte, krásně leští lak na autě. Takový holky je škoda.“ 
„Leští auta? Auta nebo něco jiného?“
„A prej kdo je hovado,“ podrbu se na hlavě.
„Hele nakonec tam s váma na tý stanici vaší bude sranda.“ Usměju se.
„Jo, když se zadržený chová slušně, nabídneme i cigárko. Pokec musí být.“ 
Proč je tak fajnovej člověk policajt?

Zastavíme před budovou, které  jsem se snažil co nejvíce vyhýbat. „Mám ještě prosbu. Nemohli byste tu hysterku dát někam úplně jinam než mě?“ Podívám se na Crosse psíma očima. Ten jen kývne a vede mě dovnitř. Posadí mě tam někam na nějakou sedačku. Něco mě napadlo.
„Můžu si zavolat?“ 
„Jo, ale máš jen jeden telefon, jasné!“ Cross mi dá drobný do dlaně a pustí mě k telefonu. Ihned vytočím číslo na Sama.
„Hej, Same, to jsem já, sebrali mě poliši. Potřebuju, abys někam schoval Lambo, protože Cobaltta mi odtáhli. Nechci, aby sebrali i miláčka.“ 
„Cože? Sebrali tě benga? Za co?“
„Vsadím se, že za závody. Nezapomeň, že jsem teď první v Blacklistu. Ale nic na mě nemají nebo se pletu?“ 
„Ne včera jsme udělali patřičný opatření, kamery na trase jsme chytili na chvíli do smyčky, takže by to mělo být v pohodě.“ 
„Aspoň že tak. Hele nemohl bys fakt najít Lambo? Já po tý chlastačce nevím ani, kde jsem ho nechal.“ 
„Jo, jasný, je pořád ještě u toho baru. Vezmu kámoše a sjedem pro něj. Máš nějakou představu, kde to auto schovat?“
„To fakt nevím, někam ho ukliď, třeba ho schovej u Carla na vrakáči mezi šunkami, ale bacha na lak, jasný!“ 
„Stejně ho máš poškrábanej!“ 
„To je upa jedno, prostě ho ukliď, jasný?“
„Okay, Tome. Drž se, kámo, vysekáme tě z toho! Hlavně drž hubu, nic jim neřikej. Máš přece právo nevypovídat!“ 
„No jasný…“ pousměju se. “ Hele, dík, máš to u mě, brácho.“ Zavěsím a s úsměvem od ucha k uchu se vrátím k nim. Sednu si tam a s úsměvem, spokojeně se uvelebím, roztáhnu nohy, jsem suverén, jsem jednička v Blacklistu a když to zvládl Razor přede mnou, proč bych to nedal já?

(Bill)

Pořád mi to nejde do hlavy. Proč je nedostupný? 
Přecházím po pokoji, jsem nervózní. Zazvoní mi telefon, okamžitě ho zvednu.
„Tome!“ 
„Ne, to není Tom.“ Uslyším Samův hlas.
„Same, co potřebuješ?“ 
„Jdu k tobě, potřebuju, abys se mnou dojel pro jedno auto.“ 
„Pro jaký auto? Co se děje?“ 
„Pro černý Lambo, co včera jelo závod jedniček. Toma sebrala policie.“
„Cože?!!“ 
„Jo, ale nic na něj nemají. Pojedeš se mnou? Potřebuju ho někam schovat. Napadl jsi mě ty.“ 
„Jo jasný, zašiju ho tady. A mám nápad, jak ho vysekat!“
„Dobře, už jsem skoro tam, tak se oblíkni. Pojedeme, jo?“
„Fajn, řeknu ti to, až se uvidíme.“ Rychle se začnu soukat do bundy. Chňapnu šátek a uvážu si ho kolem krku. Asi za pět minut na to mi na dveře klepe Sam.
„Dobře, tak jedem.“ Hekne udýchaně. Musel ty schody nahoru běžet.

„A ten plán slyšet nechceš?“ 
„Jo, jasný povídej.“ 
„Prostě tě tam odvezu. Ty pojedeš Lambem za mnou. Tady ti ukážu, kam to auto uklidit. Zameteš stopy a já zatím pojedu na stanici…“ 
„Blázníš? Vždyť tě můžou taky sebrat.“
„Jo, pojedu tam, mám tam kontakty. Mě jen tak neseberou. Pak už to necháš na mně. Ale kdyby něco, tak si Toma ještě ráno ode mě vezl domů. Byli jsme spolu celou noc a celý včerejšek, a tys ho pak nad ránem ode mě vezl domů, protože já auto neřídím, Tom nebyl schopný a z motorky by spadl.“
„Jo, to je fajn plán.“ Mrkne na mě.
„Okay, tak teď už jedem.“

Seběhneme dolů. Podám Samovi helmu, naskočí za mě a minutu na to, už se řítím z garáží ven. Dojedeme až k tomu baru na kraji města, kde jsme včera slavili. Já jsem tam byl chvíli taky. Ještě v tu dobu s Adrianem. Musel jsem zapít ty jeho děsný hemzy. Koukal jsem, jak se Tom utápí v alkoholu. Jak jeho oči nebyly šťastné i přes to, že dosáhl svého cíle. Byl to král silnic.
Zatřepu hlavou. Teď  bych se neměl rozplývat nad jeho smutnými kukadly a měl bych se věnovat přemýšlení nad tím, jak z toho Toma vysekat. Nechci ho tam nechat napospas poldům. I když jen na osmačtyřicet hodin, protože na něj nic nemají.
Zastavím, Sam seskočí a v tom mu sepne.

„Kurva, nemám klíčky.“
„Zkus to otevřít. On byl včera připitej, už když jsme sem přijeli, třeba zapomněl zamknout.“
„Bille, nebuď bláhový, kdyby to auto nebylo zamčený, už tu nestojí.
„Prostě to zkus!“
Sam tedy zatáhne za kliku. Cvak. Já to říkal. Pozoroval jsem ho, věděl jsem, že zapomněl zamknout.

autor: Lenna W.K.T & Mykerina
betaread: Janule

11 thoughts on “Most wanted – First in the Blacklist 42.

  1. bože holky já nemám slov… ale nemůžete tam toma nechat zavřeného … to nejde … dit na něj nic nemají ale potěšilo… jak se o něj Bill zajímá.. a jaký má strach… doufám že už to bude jen dobrý…a ti dva budou zase spolu..

  2. dost dorej dilek, stejne jako cela tato povidka 🙂 Mia mi lezla krkem, snad uz da pokoj :)tesim se na dalsi dilek

  3. Mia je doufám na trvalo ze hry venku. Začínala mi už fááákt silně lézt krkem. Jinak… Končí to zajímavě. Doufám, že tu brzy bude další díl, nad kterým se budu moct rozplývat. 😉

  4. Ale Tomi, kampak se poděla tvoje milovaná Mia, to nejcennější, co máš…?? xDDD
    Teda, ten policajt byl fakt z pohádky xD
    A Tomi…jak největší bouchač na té stanici, jsem z něho nemohla xD
    Ale Bill ho nemusel hned vysvobozovat, Tom si klidně těch 48 hodin v předběžce mohl pobýt, aspoň by měl klid zpytovat svědomí a vymýšlet plán na to, jak získat Billa zpátky. Takhle to bude mít zase bez práce…=)
    Super =D♥

  5. jo, jak já tohel žeru!
    Tomovo auto schovaný v garáži a coby bylo ještě víc super –  Tomovo tělo u Billa v posteli, to člověka rozhicuje ještě víc…
    Já už fakt nemám aslov, tohle je moooc perfektní!

  6. No ty jo to je hlavička ten Billík. Tome takový nádherný autíčko co dkyby ti ho čorkli!.Billí jenom hezky vysekej Toma z basy.Muckí holky úpa nejwíc

  7. Och božeeeee Billy si ide pre Toma!!! 😀 to je skvelééé :D… bože a tí fízli boli hustí :D… och ja musím ísť rýchlo ďalej lebo to nevydržím 😀

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics