„Jen občas…“ objednám tedy jeho chtěný drink a pro sebe objednám tradičně džus s vodkou. „Je to zvláštní, přijde mi, jako bys nacházel zalíbení jen v rudých věcech. Přeci jen, máš rád tenhle drink, rudé, červené oblečení, růže rudá… možná je to jen nepodstatná myšlenka, co se mi honí v hlavě,“ zasměju se.
TOM
„Mám opravdu moc rád červené věci, červené a rudé, a krvavé… A taky miluju jahody a většina jahodových věcí je červená, víš? Třeba takový džus, nebo jahůdky přímo,“ ucucnu si z drinku a otřu si koutky. Mhmm, všímavý chlapeček!
BILL
„Jsi zvláštní, víš to?“ usměju se a prohlížím si ho. „Mám rád zvláštní lidi, ne ty stereotypní…“
TOM
„Já a zvláštní? Oh ne… možná trochu ujetý, ale zvláštní ne. Ty jsi zvláštní. Nikdy jsem nepoznal tak krásného chlapce s citem pro líčení. Máš perfektní make-up.“
„Uhm, dělám to spíš kvůli zábavě. Baví mě o sebe se starat a malovat se,“ pokrčím rameny. „Takže taky nic zvláštního. Jsem jen kluk, co dělá holčičí věci, nic víc. A co si dělal celý den? Mohl bys mi o sobě něco povědět, téměř nic o tobě nevím. Akorát, že se jmenuješ Tom, máš rád rudou a pracuješ jako nějaký lékař, nebo co si říkal.“
TOM
„Mikrochirurg. Když třeba se ti přetrhne šlacha nebo žíla, nebo různé drobné věci, víš? Patří tam i některé druhy plastiky. Jinak je mi 26 let, žiju sám a mám sestru, která už bohužel nežije. A bydlím v Rechnu, taková ta zapadlá část na konci Berlína když vyjíždíš směrem na dálnici.“
BILL
„Mikrochirurg? Och, tak to tě obdivuju, mě samotnému je blbě už jen z krve. Musíš mít silný žaludek. A v Rechnu? To se sem docela projedeš, ne?“ zakvrdlám se skleničkou v ruce a upiju.
TOM
„Znám příjemnou zkratku… a zas tak daleko to není. Mám pěkný byt, ale uvažuju, že si koupím nějaký baráček trošku víc na samotě. Do práce stejně jezdím autem, a mám rád svůj klid,“ ušklíbnu se a vstanu ze židle. Za ručku ho vytáhnu do stoje a tahám jej dál, na malý taneční parkýtek.
BILL
„Nedivím se ti, není to tu ani moc bezpečný, poslední dobou se tu začínají ztrácet lidi, nikdo neví, co se s nimi děje…“ povzdychnu si naoko a s úsměvem se nechám vtáhnout na parket.
TOM
„Ano, slyšel jsem o tom. Víš o tom, že takhle vypadáš ještě lépe…?“ prohrabávám dlaní jeho vlasy a ony mi jemně jako písek protékají mezi prsty.
BILL
Přivřu oči. „Jak myslíš?“
TOM
„Vypadáš jako anděl. Takový krásný anděl. Opravdu se mi moc líbíš.“
BILL
Pousměju se. „Mluvíš moc hezky na to, že mě téměř vůbec neznáš…“
TOM
Dlaněmi jemně svírám jeho boky a s drobným úsměvem si jej prohlížím. Má opravdu perfektní tělo, krásný vlasy, tvář… perfektní štíhlý krk, na němž lze vidět dvě pulzující tepny. „Nebudu lhát, snažím se ti vetřít do přízně. Nevím, jak to říkáte vy mladí… myslím… sbalit tě? Jo… tak nějak.“
BILL
Obtočím ruce kolem jeho krku váhavě a kouknu na něj. Takže on se mě pokouší sbalit?… překvapeně na něj zamrkám a v duchu mě to nesmírně potěší. Co potěší, rozjasní o 100 stupňů! „Oh, opravdu? Ty… ty jsi… na kluky?“
TOM
„Vždyť jsem ti říkal že jsem nikdy neměl přítelkyni v tom správném slova smyslu. Jo, líbí se mi chlapci. Jsem teplej doktůrek… ^^“
BILL
„Já jen, že na to vůbec nevypadáš. Ale to nevadí… chci říct… možná tím líp pro mě…“ zasměju se.
TOM
„Teď doopravdy nechápu jak to myslíš, Bille.“
BILL
„Že jsem taky spíše na kluky a že se mi líbíš v tomhle směru…“
TOM
„Tak to jsem rád…“ ruce mi kloužou níž, pod konečky prstů cítím klenutou vystouplou páteř a jednotlivé její obratle.
BILL
Přitisknu se mu víc na tělo a hlavu jemně položím na jeho rameno. Přivřu oči a oddychnu tiše.
TOM
„Kolik je ti vůbec let? Vypadáš… doopravdy mladě, tak abych nebyl za úchyla.“
BILL
Zachichotám se. „Kolik bys mi řekl?“
TOM
Pohladím jej palcem po zápěstí a počítám drobné kůstky, měřím jejich velikost. Po chvíli dumání se usměju a zlehka mu stisknu boky. „23 čerstvých…“
BILL
Kouknu na něj ohromeně. „Jak si to… uhodl?“
TOM
„Tady v zápěstí máš takové maličké kosti. Každým rokem se tvarují jinak a z toho se dá určit věk.“
BILL
„Oh, aha… zajímavé, trefil ses přesně, slavil jsem před dvěma týdny…“
TOM
Zazubím se pyšně, cítím že si jej začínám získávat, a to mě těší. Už brzo, už brzo ucítím jemně nasládlou příchuť jeho krve a vyráchám se v ní jak prase v žitě.
BILL
„Je to hrozný, jak jde poslední dobou Berlín dolů. Vážně to tu začíná být nebezpečné, za poslední měsíc zmizelo lidí, policie stále nemůže přijít na to, jak je to možné. Kolikrát mám hrozný strach jít za tmy domů. Nechtěl bych umřít takhle mladý, je to strašné…“ skousnu ret a rozhlídnu se kolem.
TOM
Já jich mám na svědomí jen osm, o zbylých dvanácti doopravdy nevím. Navíc teď jsem měl dva týdny pauzu, než jsem včera unesl a zabil tu dívku. „Budu tě chránit, malej…“
O jaké dívce Tommy mluví? Zná ji čtenář? Je to cizí oběť nebo někdo, kdo zná i Billa a byl zmíněn? Samá otázka.
Ale koukám, Tom je řádný frajer. Učila jsem se skládat ty maličké kůstky v zápěstí a měla jsem z toho akorát tak… brrr, nikdy jsem nepochopila systém. A Tommy z nich určí i věk. No, smekám.
Mikrochirurgie? Kdyby nevraždil, byl by ideálním partnerem.
Jsem zvědavá, jak s Billem naloží, co chystá? Vždyť se mu Bill líbí.
Žhavé, sexy, vražedné a svůdné. Navíc velmi vášnivě podané.
Těším se na další díl.♥
ale hovno krev, Tome 😀 už si uvědom, že ho prostě miluješ a že ho prostě vraždit nebudeš 🙂
hmhmhmmmm….tomíno ty jeden!