autor: Lenna W.K.T. Dalo mi to docela práci, napsat to přesně takhle. Přemýšlela jsem, jak to zakončit, i když jsem věděla, že přesně takhle to skončí. Přemýšlela jsem hlavně nad formou, jak to podat, prodat. Jsem spokojená s tím, jak to končí
autor: Lenna W.K.T. Netušil jsem, že pomyslná válka, kterou jsem Hoshiko vyhlásil, bude tak… ona je prostě intrikánka. Udělám Billovi snídani do postele, protože ho prostě miluju a ona ho pozve do nejdražší japonské restaurace v celém Rusku na večeři. Jsem venku,
autor: Lenna W.K.T. Od té doby se stal boxovací pytel mým nejlepším kamarádem. Místo něj jsem si představoval ji. Tu přeslazenou pipinu s šikmejma očima, blonďatým hárem a fretkou na ruce. Shinonome Hoshiko. Grrr. To jméno se mi hnusí už teď. „Tome,
autor: Lenna W.K.T. Rudě obarvená voda pomalu odtékala do odpadu. Do tichého šumění kapek padajících ze sprchy se ozývalo slabé mlaskání a tichounké vzdychy. Bill cestoval dlaněmi po mých pažích, ramenou i hrudi. Když nahmatal stále štípající ránu, ucukl a zatlačil mi
autor: Lenna W.K.T. Sorráč, leutíci. Teď už vás mučit nebudu. Stupně jsou -D-O-P-S-A-N-Ý-. Plky si nechám až k poslednímu dílu 😉 Nakonec je 21 dílů. *Flashback* Celým domem se rozlévala vůně aviváže. Aliona právě vyprala prádlo, pověsila ho a nechala dveře od
autor: Lenna W.K.T. Hej leute, omlouvám se, je to krátké, nestíhám psát xD vaše Lenn :-* „Ty jsi takový idiot!“ slyším jekot. Otevřu oči, abych zjistil, kdo to je. Bill se nade mnou sklání, jen v ručníku a ve tváři má vepsaný naštvaný
autor: Lenna W.K.T. Báli jste se, že jsem se na vás vykašlala a s psaním Stupňů fakt sekla? To víte, že né… mrzí mě to, že jsem se takhle sekla. Jelikož a protože jsem se skamarádila s Vegasem a chrlila videa jak blázen, jistě
autor: Lenna W.K.T. Takže lidi. Takhle by to dál nešlo. Stěžuju si na to já, Janule a i další autoři povídek… K tomu, aby povídka mohla být dobrá, autor potřebuje komentáře… takže uděláme dohodu, kterou napíšu na konci tohohle dílu. A věřte mi,
autor: Lenna W.K.T. (Tom) Nechci se probudit. Nechci. Nechci. Nevím, co bych dělal, kdyby tu nebyl a nepřišel. Kdyby mě tu zase nechal. Nechci se probudit zase sám. Nechci být sám. Kdyby mě tu opět nechal… byl bych snad ještě zmatenější než
autor: Lenna W.K.T. (Bill) Probudím se. Je to rutina, jsem zvyklý vstávat brzo. Ještě než vyjde slunce. Potichu vstanu. Oh, trošku mě bolí zadek, ale… ta noc mi za to rozhodně stála. Tom spokojeně oddychuje do polštáře. Nechci ho tu nechávat, ale…
autor: Lenna W.K.T. Jeho tělo se pode mnou chvěje jako osika. Líbám, hladím, kde můžu. Skoro mě až přemlouvá, abych jej začal alespoň roztahovat. Nakonec se smiluji. „Máš tu někde lubrikant?“ heknu. Těším se na něj. Těším se, až zase budeme jedno
autor: Lenna W.K.T. „Jak často tu jsi?“ optal jsem se a prohlížel si Billovo tělo pěkně svrchu. Ležel pode mnou a jeho tělo se neuvěřitelně lesklo od potu. Jeho vlásky něžně splývaly podél jeho krku a na tváři měl spokojený úsměv. „Skoro
autor: Lenna W.K.T. Hodně lidí se mě ptá, proč se povídka jmenuje tak, jak se jmenuje. Pokud budete pozorní, dozvíte se to už v tomhle díle 😉 Musím vás upozornit, že až tenhle díl bude na blogu (nevím kdy ho Janule zveřejní), tak asi budu na dvolený.
autor: Lenna W.K.T. Ahojík, taky máte takovou radost, že Tom konečně Billa našel? Já teda strašnou. Teď se to tak nějak rozjede a pomalu, ale jistě se budete dozvídat, jaké nástrahy na ty naše dvě hrdličky čekají 😉 „Proč bych tě neměl chápat?“ to je to
autor: Lenna W.K.T. Mým tělem projel elektrický náboj. Jeho rty chutnaly tak jinak a vlastně pořád stejně sladce. Ani jeden jsme si pořádně neuvědomili, co se děje. Ale oběma nám to bylo vcelku jedno. Jen, když jsme spolu. Nejdříve jsem se jeho rtů dotýkal pomalu
