Chtěl vyběhnout z pokoje a začít si něco s první holkou, na kterou narazí, ale takový on nebyl. Nebyl Tom… Party trvala až do rána a když se Bill konečně odvážil kolem poledne vyjít ze svého pokoje, stále potkával cizí lidi, kteří
„Vstávej, marode!!!“ probral Billa Tomův rozjařený hlas. „Mmm, co je? Vždyť nikam nemusim. Nech mě!!!!!“ breptal Bill, a když Tom roztáhl rolety a otevřel okno, aby dovnitř pustil čerstvý vzduch, plácnul si přes hlavu polštář a hodlal pokračovat ve spánku. Když Tom
„Dobrý ráno.“ Usmál se na Billa, když jeho bratr konečně otevřel oči. „Ehh… Ahoj…“ zachroptěl Bill. „Co… Kde to…Co se…?“ „Jsi tu tři dny, odvezli tě sem po tom, co tě pobodal ten kluk. Ošetřili tě, ale měl jsi vnitřní krvácení, na
„Tak pojďte, zkusíme to znovu.“ pozval doktor Toma do své ordinace o pár hodin později. Tom se posadil, vyhrnul si rukáv a nechal sestřičku, aby mu odebrala potřebné množství krve… „Je mi to vážně líto, ale většinu našich zásob jsme museli urychleně
Zmatek, záchranka, policie… Tom seděl v opuštěném nemocničním pokoji a díval se na svého bratra, který bezvládně ležel na svém lůžku. Spal. Byl tak krásný, tak nevinný, tak… Dokonalý… Tak PROČ mu chtěl někdo ubližovat?! Nebo chtěl jeho prostřednictvím ublížit Tomovi?? Potrestat
Celým domem se ozývala hlasitá hudba a výbuchy smíchu. „Né, takhle ne!!! To si akorát něco uděláš! To neumíš nastrouhat ani trošku okurky?“ smál se Tom Billovi. „Hele, nech mě, mám prostě svůj styl!!“ odpověděl Bill a hodil po něm malý kousek
Tom seděl ve svém pokoji, uvelebený u okna a skrz sklo se díval na prázdné, deštěm smáčené ulice před jejich domem. Venku byla bouře a vichr jako by měl nastat konec světa, ale jeho to spíše uklidňovalo. Díval se, jak barevné listí
„No tak promiň, nechtěl jsem tě tak vylekat!“ umíral smíchy Tom při pohledu na Billa, který ležel v lesním potůčku a nad hlavou mu viselo kapradí. „Jo, to vidim. Proto jsi na mě vyskočil zpoza toho stromu? Protože jsi mě nechtěl vylekat?!“
„Tak a je to.“ řekla sestřička, když odebrala Tomovi tři ampule krve. „Teď jděte domů a nedělejte žádnou namáhavou práci. I když je to jen malé množství krve, může se vám zatočit hlava, nebo něco podobného. Za týden přijďte pro výsledky, to
Seděl na nepohodlné plastikové židli v nemocničním bufetu, v třesoucích se rukou třímal kelímek s horkou kávou a svýma očima plnýma strachu zkoumal tkaničky svých bot. Bylo to daleko jednodušší, než se dívat kolem a především na něj. Byl tu s ním
