autor: Stela Tak a máme tu konec našeho případu. Doufám, že ten, kdo to četl a zanechal nějaký ten komentář, ze kterých mám obrovskou radost, si to užíval stejně jako já psaní. Možná pošlu něco dalšího, to ještě uvidím. Jinak tento poslední
autor: Stela TOM „Kaulitzi, vy si ze mě děláte srandu? To mi chcete namluvit, že to, co se tu nehejbe, jsou mravenci?“ „Bill těká očima ze mě na šéfovou. „No to jsou mrtvý mravenci.“ „Aha, takže vy mi chcete namluvit, že to,
autor: Stela RÁNO – LISTING „Do háje, já se na to vybodnu. Co vybodnu, vyseru!“ Řvu po celé budově a jako rozzuřenej bejk si to šinu k šéfové. „Šéfová! Co to má znamenat? Kde je moje konvice? Kde je papír? Kde je
autor: Stela BILL „Ano, tady.“ Vtisknu milé slečně u pokladny do ruky pár mincí. Je to asi osm euro. Neobtěžuju se čekat na vrácení, těch pár centů mi za to nestojí. Kráčím uličkou, v ruce nesu dvě igelitové tašky a menší papírovou
autor: Stela TOM „Skončili jsme u toho, jak si Ron vydělává na levný holky, a dál…?“ Zasunu se na židli, ležérně se rozplácnu, složku opět zavřu a hodím na stůl. „Tak hele, on nic říkat nebude!“ Chlápek, kterej doteď nepromluvil a jen
autor: Stela TOM V KANCELÁŘI „Šéfová, je to tak!“ Dupnu nohou, abych přidal důraz mému tvrzení. „Kaulitzi, vy mi chcete tvrdit, že Ronova bouračka a zranění byla nehoda?“ „Jo a Pamela Anderson je ještě panna!“ „Hele, Bille, nechte si vaše neslušné připomínky
autor: Stela RON „Do prdele, zakleju, když si natrhnu rifle přímo na zadku. Vylézám oknem ven. Slyšel jsem mé chlapy a nějaké dva týpky od policie. Ještě než pro mě jeden z nich došel, vzal jsem roha. „Kurvadrát!“ Zakřičím, když spadne na
autor: Stela BILL Ráno mě probudí kapka vody, co mi při vdechnutí zajede do nosu. Okamžitě se napřímím, nechtěně Tomovi zmáčknu nohu a třu si ten nos. Je to tak nepříjemný. Tom otevře oči a zmateně kouká. „Zlato, co blbneš?“ Vzpřímí se
autor: Stela „Taky jsi to slyšel?“ Zeptám se Billa a přikrčím se k zemi. Došli jsme na okraj nějakého srázu. Můj pohled se soustředí na keřík, kde se něco hýbe. „Tttome-e, já mám strach.“ „Neboj, seš tu se mnou.“ Řeknu klidným hlasem.
autor: Stela Tom se zvedne jako první. Taky se postavím a na oko si opráším kalhoty na zadku, i když je mám prakticky čisté. Když se zabývám těma kalhotama, vzpomenu si na Toma. „Tome, a co to tvoje koleno, nebolí tě? Ani
autor: Stela BILL Slyšel jsem to, hned jak šéfová vypadne, posbírám oblečení a naházím to na sebe. Tom taky nemešká. Za deset minut stojíme před budovou. „No, to by mě zajímalo, jak to uděláme. Protože auto nemáme a na zádech se asi
autor: Stela „Broocknera jo, Tome ten člověk měří stošedesát a dva centimetry… ale neboj, určitě tam zajdu.“ „Né, nezajdeš, protože teď máš jedinečnou možnost udělat rozhovor s jedinečným poldou Kaulitzem!“ TOM Jak tak leží podepřenej na loktech na tom gaučíku, tak nemůžu
autor: Stela BILL „Tome, šéfová tě zabije, víš, že jsem měl správně řídit já!“ Nadávám a soukám se z rozmačkaného auta. Ještě, že naše služebáky mají speciálně vystužené rámy proti promáčknutí, kdyby se auto převrátilo na střechu. „Je to tvoje vina!“ Co,
autor: Stela TOM „Ááááááááááááá, do prdele… kterej debil!“ Musím zařvat, když mi začne v křesle příšerně nahlas vyhrávat mobil. Leknu se, svalím se z postele a bokem dopadnu na Billovu sponu od pásku. *** „Kaulitzi, okamžitě i se svým bratrem vyjeďte na
autor: Stela TOM „Můžu ještě řídit?“ Optám se Billa, když dojdeme k Audince. „Když se po cestě stavíme pro pizzu anebo raději pro tři, tak můžeš.“ Nastoupím do auta a Tomův batoh hodím na zadní sedadla. „O. K., zavolám tam a objednám
